Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) a jeho reforma 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma?

Co je ETS


Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Nová pravidla poslanci odhlasovali 6.2.2018

 

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

 

Jak ETS funguje


Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovduší.

 

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.

 

Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.

 

Proč je potřeba reforma


Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

 

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

 

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

 

Návrh revize systému


Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem v dalším období. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

 

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

 

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.


Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

  • Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;
  • Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

 

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách


Na stole jsou aktuálně další dva předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství alespoň o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 1990).

 

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

 

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.


Tento článek byl poprvé publikován 13.2.2017 a doplněn 6.2.2018.