Odpověď EU na migraci 

V roce 2015, kdy vrcholila migrační krize, bylo v EU zaznamenáno 1,83 milionů pokusů o nelegální překročení hranic. V roce 2020 už jich bylo několikanásobně méně, a to 125 100. Parlament v posledních letech projednal mnohá opatření, jak lépe zvládat migraci: od reformy azylového systému, přes posílení bezpečnosti hranic, po podporování integrace uprchlíků.

Posílení azylového systému a sdílení odpovědnosti mezi zeměmi EU

V reakci na uprchlickou krizi v roce 2015 předložila Komise v roce 2016 návrhy na reformu společného evropského azylového systému, včetně reformy pravidel, jak lépe rozdělit žadatele o azyl mezi země EU. Členské státy se však dostaly do patu nad otázkou, jak sdílet odpovědnost.

V září 2020 proto navrhla Komise nový pakt o migraci a azylu, který stanoví lepší a rychlejší postupy v celém azylovém a migračním systému EU. Nový pakt představuje mimo jiné revizi dublinského nařízení, podle něhož se určuje, která země je odpovědná za zpracování jednotlivé žádosti o azyl. Obecně platí, že je to první země EU, na jejíž území žadatel vstoupí, ale nový pakt předjímá i další možnosti. Od kvót na přerozdělování uprchlíků upouští.

První reakci poslanců na nový pakt o migraci a azylu čtěte zde.

Krom nastavení pravidel azylové politiky Parlament zároveň pracuje na zpřísnění hraničních kontrol. Členské státy by podle poslanců měly zlepšit svou schopnost sledovat, kdo přichází do Evropy. Během osmého funkčního období EP, které skončilo volbami v květnu 2019, poslanci také pracovali na zavedení jasných celoevropských pravidel pro přiznávání statusu uprchlíka, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení s žadateli o azyl.

Přečtěte si článek o posílení společného evropského azylového systému

Zabezpečit vnější hranice EU a řídit migrační toky

Příliv uprchlíků byl ohromným náporem pro pohraniční orgány. Parlament proto vyzval k posílení agentury Frontex pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích EU. Evropská komise navrhla v prosinci 2015 vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže, aby posílila správu a bezpečnost vnějších hranic a podpořila národní pohraniční orgány. Stráž zahájila činnost v říjnu 2016. V dubnu 2019 Parlament schválil posílení Frontexu o 10 tisíc příslušníků do roku 2027.

Nový migrační a azylový systém navržený v září 2020 má zajistit, aby solidarita se státy v první linii byla povinná, pokud jsou „pod tlakem“ velkého počtu migrantů. Cílem návrhu je rovněž otevřít více legálních způsobů migrace, usnadnit spolupráci se třetími zeměmi a zajistit rychlejší azylový proces na hranicích, včetně rychlého navracení odmítnutých žadatelů o azyl. Parlament a členské státy (Rada) budou muset dosáhnout dohody o těchto nových návrzích jako spolunormotvůrci.

Po dohodě s členskými státy (Radou) Parlament 11. listopadu podpořil přeměnu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) na Agenturu EU pro azyl. Ta pomůže sjednotit a zrychlit azylové řízení v zemích EU. Jejích 500 odborníků bude poskytovat lepší podporu vnitrostátním azylovým systémům, které čelí velkému počtu případů, čímž se celkový systém EU pro řízení migrace stane efektivnějším a udržitelnějším. Kromě toho bude nová agentura zodpovědná za sledování toho, zda jsou v kontextu mezinárodní ochrany a podmínek přijímání v členských státech dodržována základní práva.

V usnesení přijatém v červenci 2021 Parlament schválil obnovený rozpočet Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) na období 2021–2027, který se zvýší na 9,88 miliardy eur. Nový fond by měl přispět k posílení společné azylové politiky, rozvíjet legální migraci v souladu s potřebami členských států, podporovat integraci státních příslušníků třetích zemí a přispívat k boji proti nelegální migraci. Prostředky by také měly sloužit k tomu, aby přiměly členské státy ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl.

Poslanci rovněž podpořili vytvoření nového Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a souhlasili s přidělením 6,24 miliardy eur tomuto fondu. IBMF by měl pomoci posílit kapacity členských států v oblasti správy hranic a zároveň zajistit dodržování základních práv. Rovněž přispěje ke společné harmonizované vízové politice a zavede ochranná opatření pro zranitelné osoby přicházející do Evropy, zejména pro děti bez doprovodu.

Jak EU kontroluje vnější hranice a příchod migrantů shrnujeme v tomto článku.

Podporovat integraci uprchlíků v Evropě

Evropská unie se vedle toho snaží pomáhat migrantům v integraci do společnosti jejich nových domovských zemí. Azylový, migrační a integrační fond bude v období 2021–2027 poskytovat přímé financování místním a regionálním orgánům na integrační politiky a programy zaměřené na poradenství, vzdělávání, jazykové a jiné kurzy, jako jsou kurzy občanské orientace a odborné vedení.

Parlament dále vyzval, aby bylo uvolněno více prostředků pro programy, které vytvářejí nové příležitosti, jako jsou pracovní místa a vzdělávání zejména pro zranitelné skupiny a uprchlíky.

O iniciativách EU pro lepší integraci uprchlíků čtěte zde.

V novém paktu pro migraci a azyl ze září 2020 se počítá také s novým akčním plánem pro integraci a inkluzi.

Další informace o migraci v Evropě:

• Fakta a čísla o migraci (infografika)
• Jaké jsou příčiny migrace