Snižovat emise CO2: Cíle a opatření EU

Přečtěte si, jaká opatření Evropská unie přijímá, aby dosáhla svých cílů v oblasti snižování emisí uhlíku v rámci balíčku Fit for 55 do roku 2030.

Kouř stoupající z komínů ©AP Images/European Union-EP
©AP Images/European Union-EP

Cíle EU týkající se změny klimatu


V rámci boje proti změně klimatu přijal Parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který zvyšuje cíl EU snížit emise do roku 2030 ze 40 % na nejméně 55 % a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.

Klimatický zákon je součástí Zelené dohody pro Evropu, tedy plánu EU týkajícího se směřování ke klimatické neutralitě. Aby Evropská unie dosáhla svého klimatického cíle, přišla s ambiciózním balíčkem právních předpisů známým jako „Fit for 55“. Obsahuje 13 vzájemně propojených revidovaných právních předpisů a šest navrhovaných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky.

Podívejte se na fakta a čísla o změně klimatu v Evropě.

Systém obchodování s emisemi pro průmysl


Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je snížit emise uhlíku v průmyslu tím, že společnosti musí mít povolení na každou tunu CO2, kterou vypustí. Firmy si je musí kupovat prostřednictvím aukcí. Existují určité pobídky na podporu inovací v tomto odvětví.

ETS je prvním a doposud největším trhem s uhlíkem na světě. Reguluje přibližně 40 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a zahrnuje přibližně 10 000 elektráren a výrobních závodů v rámci Unie. Aby se systém ETS sladil s cíli snižování emisí v rámci Zelené dohody pro Evropu, pracuje EU na jeho aktualizaci. Parlament chce, aby se emise v odvětvích ETS do roku 2030 snížily o 63 % oproti úrovni z roku 2005, zatímco Evropská komise navrhuje snížení o 61 %.

Detaily o fungování EU ETS a jeho aktuální reformě.

Snížení emisí z dopravy

Emise z letadel a lodí


Civilní letectví se na celkových emisích CO2 z dopravy v EU podílí 13,4 %. Parlament podpořil revizi systému obchodování s emisemi pro letectví 8. června, a to tak, aby se vztahoval na všechny lety z Evropského hospodářského prostoru (ten kromě zemí EU tvoří ještě Island, Lichtenštejnsko a Norsko), včetně těch, které přistávají mimo tento prostor.

Poslanci chtějí, aby se normou pro letecké palivo postupně staly použitý kuchyňský olej, syntetické palivo nebo dokonce vodík. Po dodavatelích požadují, aby udržitelné palivo začali dodávat od roku 2025. Do roku 2050 by podle nich mělo být 85 % veškerého leteckého paliva na letištích EU udržitelné.

Parlament chce také urychlit dekarbonizaci průmyslu rozšířením systému obchodování s emisemi na námořní dopravu. Poslanci chtějí, aby námořní sektor snížil emise skleníkových plynů z lodí o 2 % do roku 2025, o 20 % do roku 2035 a o 80 % do roku 2050 ve srovnání s úrovní v roce 2020. Snížení by se mělo týkat lodí s hrubou prostorností nad 5 000 tun, které se na emisích CO2 podílejí z 90 %.

Více informací o opatřeních EU na snížení emisí z letadel a lodí.

Silniční emise z automobilů


Osobní a dodávkové automobily produkují 15 % emisí CO2 v EU. Parlament podpořil návrh Komise na nulové emise CO2 u osobních automobilů a dodávek do roku 2035. Průběžné cíle snížení emisí pro rok 2030 by pak měly být 55 % pro osobní automobily a 50 % pro dodávky.

Více informací o nových cílech v oblasti emisí CO2 u osobních automobilů.

Pro dosažení těchto cílů by všechny nové automobily, které přijdou na trh EU od roku 2035, neměly vypouštět žádné emise CO2. Tato pravidla se netýkají stávajících automobilů.

Přečtěte si více informací o zákazu prodeje nových benzinových a naftových automobilů v EU.

Přechod na vozidla s nulovými emisemi musí jít ruku v ruce s komplexní infrastrukturou pro udržitelná paliva. Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby do roku 2026 byly na hlavních silnicích EU alespoň každých 60 kilometrů zřízeny dobíjecí stanice pro elektromobily a do roku 2028 každých 100 kilometrů čerpací stanice na vodík.

Přečtěte si více o tom, jak chce EU zvýšit využívání udržitelných paliv.

Parlament souhlasil se zavedením poplazků za uhlék pro silniční dopravu a vytápění, obvykle označovaných jako ETS II. Poslanci chtějí, aby podniky platily poplatky za uhlík za produkty, jako jsou pohonné hmoty nebo topný olej, zatímco běžní spotřebitelé by byli od této povinnosti až do roku 2029 osvobozeni.

Snížení emisí v odvětví energetiky


Spalování paliv je zodpovědné za více než tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů v EU. Snížení spotřeby energie a rozvoj čistších zdrojů energie jsou klíčem k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a k vyřešení závislosti EU na dovozu ze třetích zemí.

Menší spotřeba energie


Pro omezení spotřeby energie Parlament v září 2022 podpořil snížení konečné spotřeby energie (jedná se například o elektřinu v domácnostech) do roku 2030 o nejméně 40 %. Zároveň chce snížit také spotřebu primární energie (celková poptávka po energii v dané zemi, například palivo spálené k výrobě elektřiny) o 42,5 %.

V současné době představuje vytápění a chlazení budov 40 % veškeré energie spotřebované v EU. Parlament proto pracuje na nových pravidlech, která by měla pomoci dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Pravidla pro energetickou náročnost budov zahrnují například:

  • strategie renovace
  • požadavek, aby všechny nové budovy v EU produkovaly od roku 2030 nulové emise
  • instalace solárních panelů na nových budovách


Přečtěte si více o plánu EU na snížení spotřeby energie.

Zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů


Evropské unii pomůže snížit emise také rozvoj čistých zdrojů energie jako alternativy k fosilním palivům.

V současné době pochází více než 20 % energie spotřebované v EU z obnovitelných zdrojů. V září 2022 Parlament požadoval zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 45 % do roku 2030.

V prosinci 2022 poslanci rovněž požadovali, aby byla rychleji vydávána povolení pro elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie, včetně solárních panelů a větrníků.

Poslanci EP se zabývají posílením obnovitelného vodíku a obnovitelných zdrojů na moři kromě větrné energie, jako je energie z vln. Financování projektů infrastruktury pro zemní plyn ze strany EU se postupně ukončuje a peníze se přesměrovávají do vodíkové infrastruktury a infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie na moři.

Zjistěte více o tom, jak EU podporuje obnovitelné zdroje energie.

Poplatky za uhlík pro dovážené zboží


Poplatky za uhlík pro dovážené zboží mají za úkol zabránit tzv. carbon leakage (úniku uhlíku), kdy firmy přesouvají svou výrobu do zemí s méně striktními pravidly pro emise skleníkových plynů. Tyto ceny uhlíku za dovoz určitého zboží by měl stanovit mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism - CBAM). Stimuloval by tím obchodní odvětví v EU i mimo ni k dekarbonizaci.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání navrhla Komise jako součást balíčku Fit for 55 v červnu 2021. Poslanci požadují, aby byl uveden v praxi 1. ledna 2023 s přechodným obdobím do konce roku 2026. Plně implementován by přitom měl být do roku 2032.

Zjistěte více informací o prevenci úniku uhlíku.

Emise CO2 z odvětví mimo ETS


Doprava, zemědělství, stavebnictví a nakládání s odpadem: Sektory, které výše popsané obchodování s emisemi nepokrývá, ale které tvoří přibližně 60 % celkových emisí CO2 v EU. Pro tato odvětví Komise navrhla cíl snížit emise do roku 2030 o 40 % oproti úrovním z roku 2005.

Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím dohodnutých národních emisních cílů v nařízení o sdílení úsilí. Národní emisní cíle se vypočítávají na základě hrubého domácího produktu na obyvatele v jednotlivých zemích. Země EU s nižšími příjmy dostanou podporu.

V rámci iniciativy Fit for 55 budou budovy a silniční doprava zahrnuty jak do nařízení o sdílení úsilí, tak do nového systému ETS.

Přečtěte si více informací o cílech snižování emisí pro jednotlivé země EU.

Pohlcování emisí lesy


Lesy jsou přirozenými pohlcovači uhlíku, což znamená, že zachycují více uhlíku z atmosféry, než kolik ho uvolňují. Lesy v EU každoročně pohltí téměř 7 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. EU chce tuto sílu využít v boji proti změně klimatu.

V červnu 2022 poslanci Evropského parlamentu podpořili zvýšení cíle pro absorpci uhlíku v odvětvích souvisejících s využíváním půdy, stromů a rostlin. Toho lze dosáhnout například obnovou mokřadů a bažin, výsadbou nových lesů a zastavením odlesňování.

Přečtěte si více o tom, jak chce EU využít pohlcovače uhlíku.

Odlesňování je celosvětový problém. Proto EU pracuje na nařízení, které bude společnostem ukládat povinnost ověřovat, že výrobky dovážené do EU nebyly vyrobeny na odlesněné nebo znehodnocené půdě.

Přečtěte si více informací o příčinách odlesňování a o tom, jak s ním EU bojuje.