Uhlíková neutralita. Dosáhneme jí do roku 2050? 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Evropa by se měla do roku 2050 stát klimaticky neutrálním kontinentem  

V rámci klimatického zákona se Evropa zavazuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Co takový cíl znamená v praxi?

Klima se mění na celé planetě a extrémní počasí jako sucho, vedra, přívaly deště a záplavy nebo sesuvy půdy jsou stále častější problémy i v Evropě. Další dopady klimatických změn jsou již také dobře známé: stoupá hladina moří a oceánů, okyselují se a ztrácíme druhovou pestrost.

K tomu, abychom udrželi dopady globálního oteplování pod kontrolou potřebujeme podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) udržet oteplování na maximu 1,5 °C. Klíčem k tomu je uhlíková neutralita a to do roku 2050. Tento cíl stanovila také Pařížská dohoda o klimatu podepsaná 195 zeměmi světa včetně EU.

V prosinci 2019 přišla Evropská komise se Zelenou dohodou, což je celkový koncept a zastřešující plán, jak dosáhnout klimatickou neutralitu a nulových emisí do roku 2050.

Cíle Pařížské dohody 
  • co nejdříve zastropovat emise skleníkových plynů 
  • pracovat na rychlém snížení emisí 
  • dosáhnout rovnováhy mezi emisemi produkovanými lidmi a jejich pohlcováním do roku 2050 

Co je uhlíková neutralita?


Uhlíková neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo čistých nulových emisí, musí být celosvětové emise skleníkových plynů (greenhouse gas - GHG) vyváženy zachycováním uhlíku.

Uhlíkové úložiště je jakýkoli systém, který pohlcuje více uhlíku, než emituje. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány. Podle odhadů odstraňují mezi 9,5 a 11 gigatun CO2 ročně. Jenomže roční globální emise CO2 dosáhly v roce 2019 38 giga tun.

Umělá úložiště uhlíku nejsou zatím schopna odstranit uhlík z atmosféry v nezbytném měřítku pro boj proti globálnímu oteplování.

Navíc uhlík přirozeně zachycený například lesy se může znovu uvolnit do atmosféry lesními požáry, změnami ve využívání půdy nebo těžbou dřeva. Proto je především nutné snížit emise CO2, aby bylo dosaženo klimatické neutrality.

Kompenzace


Dalším způsobem, jak snížit emise a dosáhnout uhlíkové neutrality, je kompenzovat emise vzniklé v jednom sektoru jejich snížením někde jinde. Toho lze dosáhnout díky obnovitelným zdrojům energie, energetické účinnosti nebo jinými čistými nízkouhlíkovými technologiemi. Systém obchodování s emisemi EU (ETS) je příkladem systému kompenzace uhlíku.

Dalším příkladem systému ke snižování emisí je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který by zavedl poplatky na dovážené zboží ze zemí, které mají méně striktní závazky a méně ambiciózní cíle v oblasti klimatu. To by mělo pomoci zabránit takzvanému carbon leakage – tedy úniku uhlíku, kdy společnosti přesouvají svou výrobu do zemí s méně přísnými pravidly pro emise skleníkových plynů. Komise by měla tento uhlíkový poplatek navrhnout v roce 2021.

Lesy pohlcují uhlík ze vzduchu. Foto: Sebastian Pichler / Unsplash  

Cíle EU


Evropa se zavázala k ambiciózní politice v oblasti klimatu. V rámci Zelené dohody si klade za cíl stát se kontinentem, který bude klimaticky neutrální, což znamená, že emise CO2, které vyprodukuje, buď pohltí nebo kompenzuje.

Parlament ve středu 7. října podpořil cíl klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí o 60 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990. To znamená, že poslanci jsou ambicióznější než návrh Komise, který cílí na 55 %. Europoslanci také po Komisi požadovali, aby stanovila další prozatímní cíl do roku 2040, který by zajistil pokrok.

Poslanci se v usnesení obracejí i na všechny unijní země s výzvou, aby se staly klimaticky neutrálními. Podle nich by po roce 2050 mělo být z atmosféry odstraněno více CO2, než je emitováno. Rovněž nejpozději do roku 2025 by měly být postupně ukončeny všechny přímé nebo nepřímé dotace na fosilní paliva.

V dubnu 2021 se poslanci dohodli s členskými státy nad povinností EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem.

24. června přijal Parlament nový evropský právní rámec pro klima, který zvyšuje současný cíl snížení emisí do roku 2030 z 40 % na 55 % a činí cíl klimatické neutrality do roku 2050 právně závazným.

Na základě návrhu poslanců bude zřízena také evropský vědecký poradní výbor pro klima, který by jako nezávislý vědecký orgán posuzoval, zda je politika konzistentní, a sledoval pokrok.

V současné době si pět zemí EU stanovilo cíl klimatické neutrality zákonem: Švédsko má dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2045 a Francie, Dánsko, Německo a Maďarsko do roku 2050.