Proč ubývá včel a dalších opylovačů? (infografika)

Kdo opyluje rostliny kolem nás, proč opylovačů ubývá a proč je důležité to zvrátit.

V posledních letech hlásí včelaři velké ztráty včelstev, zejména v západních částech Evropy, ale včely mizí i z českých luk spolu s čmeláky, motýli a dalším hmyzem. Hynutí včel zaznamenávají také v USA, Rusku nebo Brazílii, takže se jedná o globální problém.

Úbytek včel a opylovačů


Téma budí pozornost veřejnosti, protože včely a další hmyzí opylovači mají zásadní význam pro naše ekosystémy a biologickou rozmanitost. Méně opylovačů znamená pokles rozmanitosti rostlinných druhů nebo dokonce, že by mohly určité rostliny vymřít a spolu s nimi vyhynout živočichové, které na nich přímo nebo nepřímo závisí. Kromě toho má úbytek opylovačů také dopad na zabezpečení potravin kvůli ztrátám v zemědělských výnosech.

Evropská komise připravila proto v roce 2018 „Iniciativu EU pro opylovače“, první komplexní unijní iniciativu, která se zaměřuje na opylovací hmyz žijící ve volné přírodě. Cílem iniciativy koordinované celoevropsky je zlepšit znalosti o úbytku opylovačů, řešit jeho příčiny a zvyšovat o problému povědomí.

Během hlasování o nové strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 v červnu 2021 vyzvali poslanci k důkladnému přezkumu iniciativy týkající se opylovačů. Její revidovaná verze by měla zahrnovat nový rámec pro monitorování opylovačů v celé EU s jasnými cíli a ukazateli. Parlament rovněž souhlasil s cíli Komise snížit používání nebezpečných a chemických pesticidů o 50 %.

Kdo jsou opylovači?


Velká většina rostlin závisí na zvířatech, větru nebo vodě, aby přenesly jejich pyl a zajistily jim rozmnožování. Jen málo rostlin je takzvaně samosprašných. Opylovači mohou kromě včel a jiného hmyzu být různá zvířata - od netopýrů, ptáků a ještěrek, po veverky a hlodavce nebo malé opice - která vyhledávají sladký nektar z květin. Do role opylovačů se ale dostávají i lidé. Například v Číně přiměl klesající počet včelstev zemědělce k tomu, aby začali sami sprašovat své sady.

Včely v Evropě


V Evropě jsou opylovači hlavně včely a čmeláci, ale i motýli, můry, někteří brouci a vosy. Enigmatickým opylovačem je u nás včela medonosná, kterou chovají včelaři pro med a další produkty. V Evropě máme také přibližně 2 000 volně žijících druhů. Nedávný výzkum navíc ukázal, že včely medonosné jsou doplňkem spíše než náhradou volně žijících opylovačů.

Kdo opyluje rostilny - infografika
Pilní opylovači

Proč opylovačů ubývá?


V současné době nejsou k dispozici vědecké údaje, které by poskytovaly úplný obrázek situace opylovačů, ale existují důkazy o jejich výrazném úbytku a to především v důsledku lidských činností. Nejpodrobnější přehled máme o populacích včel a motýlů. Z něj vyplývá, že desetině druhů včel a motýlů hrozí v Evropě vyhynutí.


Tento rychlý pokles má více příčin. Opylovači jsou vystaveni různým faktorům, které se mohou dát dohromady a být pro ně fatální. Patří sem ztráta a degradace přírodních stanovišť kvůli zemědělství nebo urbanizaci. Intenzivní zemědělství vede k monokulturní krajině a zániku rozmanité flóry, čímž opylovačům ubývá zdrojů potravy a také hnízdišť. Pesticidy a další znečišťující látky mohou opylovače postihnout přímo (insekticidy a fungicidy) a nepřímo (herbicidy).

Evropský parlament proto trvá na tom, aby se omezovalo používání pesticidů. Invazní nepůvodní druhy, jako jsou vosy Vespa velutina a nákazy, jako jsou paraziti, jsou pro včely obzvlášť nebezpečné. Dalším faktorem je měnící se klima, rostoucí teploty a extrémní meteorologické jevy.


ohrožení vyhynutím hmyzu v Evropě
Jedné desetině včel a motýlů v Evropě hrozí vyhynutí

Ekonomický dopad úbytku opylovačů

78 % druhů volně rostoucích rostlin a 84 % druhů zemědělských plodin v Evropě závisí alespoň částečně na hmyzu, aby mohly vytvořit semena. Opylování hmyzem nebo jinými zvířaty umožňuje také větší rozmanitost a lepší kvalitu ovoce, zeleniny, ořechů a semen.


Plodiny vysoce nebo středně závislé na opylování hmyzem:

  • jablka, hrušky, jahody, meruňky, třešně, višně, pomeranče,...
  • fazole, okurky, dýně...
  • byliny jako bazalka, tymián nebo heřmánek
  • rajčata, papriky a citrusové plody, rovněž potřebují k opylení zvířata.

Odhaduje se, že přibližně 5 až 8 % stávající celosvětové produkce plodin přímo závisí na opylování zvířaty.


Životní podmínky a ochrana zvířat: Jaké jsou zákony EU?


Dále k přírodní rozmanitosti v Evropě:

Hospodářské dopady úbytku opylovačů
Výroba léčivých přípravků, biopaliv, vláken a stavebních materiálů také souvisí s opylovači.

15 miliard eur

Přibližná hodnota roční zemědělské produkce EU připisované přímo hmyzím opylovačům.