Ztráta biologické rozmanitosti: důsledky a příčiny 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Rostlinné a živočišné druhy postupně v důsledku lidské činnosti mizí. Proč tomu tak je a v čem je biologická rozmanitosti důležitá?

Biodiverzita se týká samotné podstaty našeho života na Zemi © Shutterstock.com/Simon Bratt  

Biologická rozmanitost - neboli různorodost všech živých organismů na naší planetě - klesá v posledních letech alarmující rychlostí. Významným viníkem je lidská činnost, jako jsou změny ve využívání půdy, znečištění a změna klimatu.

Poslanci vyzývají k přijetí právně závazných cílů na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15), která se bude konat v Číně v říjnu 2020. Konference sdružuje strany úmluvy OSN o biologické rozmanitosti z roku 1993. Na podzimním jednání se má rozhodovat o další strategii po roce 2020. Parlament požaduje, aby Evropa šla příkladem tím, že zajistí, aby 30 % území EU sestávalo do roku 2030 z přírodních oblastí a aby byla biologická rozmanitost zohledňována v rámci všech unijních politik.

 

Co je to biodiverzita?

 

Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.

Ve zprávě OSN zveřejněné v roce 2019 vědci varovali, že jednomu milionu druhů z celkového odhadovaného počtu 8 milionů hrozí vyhynutí; mnohým z nich během několika příštích desetiletí. Někteří vědci se dokonce domnívají, že jsme uprostřed šestého masového vymírání druhů v historii Země. V předchozích tak vymřelo 60 až 95 procent všech druhů. Trvalo pak miliony let než se ekosystémy z této události zotavily.


V Evropě dnes hrozí vyhynutí téměř čtvrtině volně žijících druhů, většina ekosystémů je poškozena.


Fakta a čísla: Ohrožené druhy rostlin a živočichů v Evropě (infografika)

Proč je biologická rozmanitost důležitá?

Zdravé ekosystémy nám poskytují mnoho základních předpokladů života, které považujeme za samozřejmost. Rostliny přeměňují energii ze slunce. Bakterie a další živé organismy rozkládají organickou hmotu na živiny, které rostlinám poskytují zdravou půdu. Opylovači mají zásadní význam pro rozmnožování rostlin a zajišťují tak naši produkci potravin. Rostliny a oceány fungují jako hlavní pohlcovače uhlíku. Koloběh vody je také silně závislý na živých organismech.

Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jí a snižuje dopad přírodních rizik.

Každý živý organismus je součástí dynamických ekosystémů a proto může mít vymizení jednoho druhu dalekosáhlý dopad na potravinový řetězec. Není možné přesně říct, jaké by byly důsledky masového vymírání pro člověka. Je ale možná s jistotou tvrdit, že rozmanitost přírody umožňuje náš život a prosperitu.

Hlavní důvody úbytku biologické rozmanitosti 
  • změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace) 
  • přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem 
  • Změna klimatu 
  • Znečištění 
  • Invazní nepůvodní druhy 

Jaká opatření Parlament navrhuje?

Poslanci požadují právně závazné cíle jak na místní, tak na celosvětové úrovni s cílem zvýšit ambice v oblasti zachování a obnovy biologické rozmanitosti. Přírodní oblasti by měly pokrývat 30 % území EU do roku 2030 a poškozené ekosystémy by se měly obnovit. Aby bylo zajištěno dostatečné financování, chtějí poslanci věnovat 10 % příštího dlouhodobého rozpočtu EU na zachování biologické rozmanitosti.

Lepší ochranu si podle Parlamentu zaslouží i včely a další opylovači. V prosinci 2019 poslanci kritizovali iniciativu na jejich ochranu, kterou předložila Evropská komise. Není podle nich dostatečná.


Jak zachránit evropskou přírodní rozmanitost?