Jak v Evropě zachránit biodiverzitu? 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Téměr vyhubený druh rysa  

Milionu rostlinných a živočišných druhů po celém světě hrozí vyhynutí. Evropa se snaží rozmanitost rostlinné a živočišné říše zachovat. Představujeme strategii biodiverzity.

Zachovat – a v mnohých ohledech i zlepšit – stav biodiverzity na kontinentu je podle Unie potřeba k tomu, aby druhy z přírody nemizely.


K přijetí strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030 vyzvali poslanci letos v lednu. Klíčové je podle nich určit, co za ztrátu rozmanitosti může a na základě toho stanovit závazné cíle. Například zařadit minimálně 30 % přírodních ploch mezi chráněné oblasti a vyčlenit na ochranu a zlepšování biodiverzity 10 % financí z unijního rozpočtu na následující období. 


V květnu novou strategii do roku 2030 představila Evropská komise – jako součást Zelené dohody pro Evropu.


Redukce používaných pesticidů na polovinu, čtvrtina farmářských produktů v biokvalitě i ochrana 30 % přírodních ploch – to vše jsou podle předsedy výboru pro životní prostředí Pascala Canfina kroky správným směrem. Současně ale upozorňuje, že strategii je potřeba transformovat dozávazných zákonných pravidel – a ta dodržovat.

Související: Příčiny a důsledky ztráty biologické rozmanitosti

Ochrana přírodní rozmanitosti a ohrožených druhů v Evropě

Současná společná strategie států Unie pro ochranu biodiverzity a přírodního prostředí je v běhu od roku 2010. Soustředí se například na opylovače, ptáky nebo zachování přirozeného prostředí

Strategie pro přírodní rozmanitost do roku 2020 
  • ptáci: záchrana 500 druhů divokých ptáků, pro které je Evropa přirozeným prostředím 
  • ochrana přirozeného prostředí: ochrana vzácných, ohrožených nebo endemických druhů rostlin i živočichů, včetně 200 vzácných a pro dané prostředí charakteristických 
  • Natura 2000: největší síť chráněných oblastí na světě, jedny z posledních útočišť, kde se mohou ohrožené druhy nerušeně rozmnožovat 
  • včely a další opylovači: snaha přijít na to, proč opylovači tak rychle mizí a jejich úbytku zabránit* 

Třeba rysa iberského a poštolku jižní evropský program LIFE zachránil od téměř jistého vyhubení.

Souvislosti: Ohrožené druhy v Evropě


Konečné vyhodnocení strategie do roku 2020 ještě není k dispozici. Podle Parlamentem schváleného hodnocení v polovině období se cíle směřující k ochraně druhů a jejich prostředí, k zachování a obnově ekosystémů a k vyčištění moří nemění. Dílčí úspěchy sice zaznamenány byly, záchranný proces je nicméně potřeba zrychlit.


Dařil se zejména boj s invazivními druhy. Naopak zemědělství a lesnictví k udržení a zlepšování biodiverzity přispělo jen velice málo, pokud vůbec.


Síť chráněných území Natura 2000 se za uplynulou dekádu významně rozrostla. Pokrývá teď víc než 18 % plochy evropské pevniny. Na čtyřnásobek se mezi lety 2008 a 2018 rozrostla mořská Natura 2000 – na plochu 360 tisíc kilometrů čtverečních. Zvětšily se populace některých druhů ptactva i dalších druhů.


Navzdory těmto úspěchům stále všechny tyto snahy válcuje negativní trend. Hlavními důvody, proč se rozmanitost z přírody ztrácí, jsou ztráta a ničení původního prostředí, znečištění, změna klimatu a zavlečené nepůvodní druhy.

Strategie EU pro přírodní rozmanitost do roku 2030

Strategii pro biodiverzitu do roku 2030 vydala Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen jako plán, jdoucí ruku v ruce s dalším, označovaným jako "Z farmy na vidličku".

V následujících deseti letech se bude EU soustředit na síť chráněných oblastí - jak pevninských, tak vodních ploch. Cílem je poničené ekosystémy obnovit a zabránit jejich další degradaci. K tomu bude potřeba mezinárodní spolupráce.

Obrysy nové strategie by měly být schváleny na 15. konferenci OSN o biologické rozmanitosti. Konat se měla v říjnu 2020 v Číně - prozatím však byla odložena. Příprava konkrétních návrhů pak bude na Evropské komisi.


*Parlament v prosinci 2019 označil tuto iniciativu za nedostatečnou – je podle něj potřeba hlouběji zkoumat příčiny úbytku opylovačů.

Životní podmínky a ochrana zvířat: Jaké jsou zákony EU?