Rychlá móda a textilní výroba - jaký mají dopad na životní prostředí (infografika) 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Textilní výroba a odpad: jaký mají dopad na životní prostředí?  

Naše oblečení, boty, bytový textil mají svoji cenu v podobě znečištění vody, emisí skleníkových plynů i zpracování odpadu. O dopadech textilní výroby se dozvíte v této infografice.

Rychlá móda "fast fashion" je nepřetržitý přísun nových stylů za velmi nízké ceny. Vedla k tomu, že ohromně narůstá množství vyrobených, ale i vyhozených oděvů.

EU chce dopady rychlé módy na životní prostředí vyřešit urychlením přechodu k oběhovému hospodářství.

V březnu 2020 přijala Komise nový akční plán pro oběhové hospodářství, který zahrnoval také strategii pro textilní výrobky. Jejím cílem je rozvoj inovací a podpora opětovného využívání i v tomto odvětví. V únoru 2021 o tomto plánu hlasoval Parlament. Poslanci požadují další opatření, aby se EU mohla stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelnou a netoxickou plně oběhovou ekonomikou. Součástí by měla být také přísnější pravidla pro recyklaci a závazné cíle pro rok 2030 pro používání a spotřebu materiálů.

Jako součást návrhu poslanci požadují také nová opatření proti úbytku mikrovláken a přísnější normy pro používání vody.

Zjistěte více o tom, co je to oběhové hospodářství, jaký má význam a jaké jsou jeho přínosy.

„Aby bylo oběhové hospodářství úspěšné, je třeba uplatňovat zásady oběhovosti ve všech fázích hodnotového řetězce. Od návrhu přes výrobu až po spotřebitele.“

Jan Huitema (nizozemský poslanec za liberály) 

Zpravodaj pro oběhové hospodářství ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Sdílet tento výrok: 
Kolik vody se spotřebuje na výrobu jednoho trička?  

Spotřeba vody


Textilní výroba spotřebovává velké množství vody a kromě toho potřebuje také půdu k pěstování bavlny a dalších vláken. Odhaduje se, že celosvětový textilní a oděvní průmysl spotřeboval v roce 2015 celkem 79 miliard metrů krychlových vody – zatímco spotřeba vody celého hospodářství EU dosáhla v roce 2017 266 miliard metrů krychlových. Podle odhadů je k výrobě jediného bavlněného trička zapotřebí 2 700 litrů pitné vody To je množství, které vystačí jedné osobě k pití na dobu 2,5 roku.

Znečištění vody


Textilní výroba je podle odhadů zodpovědná za přibližně 20 % celosvětového znečištění vody. Děje se tak kvůli látkám používaným k barvení a konečné úpravě výrobků.

Při praní syntetických materiálů se každoročně do oceánu uvolňuje odhadem 0,5 milionu tun mikrovlákna.

35 % primárních mikroplastů vypuštěných do životního prostředí je způsobeno praním syntetických oděvů. Při praní jedné dávky prádla obsahující polyesterové oděvy může být uvolněno až 700 000 mikroplastových vláken, jež mohou skončit v potravinovém řetězci.

Ekologická stopa textilu - mikrovlákna  

Emise skleníkových plynů


Odhaduje se, že módní průmysl odpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku – to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady.

654 kg emisí CO2 na osobu - takový dopad na životní prostředí mělo podle Evropské agentury pro životní prostředí nakupování textilu v EU v roce 2017.

Textilní odpad na skládkách


Způsob, jakým se lidé zbavují nechtěného oblečení, se také změnil. Nejčastěji ho totiž vyhazují.

Množství zakoupených oděvů na osobu se v EU od roku 1996 zvýšilo o 40 %. Stalo se tak v návaznosti na prudký pokles cen, zároveň to však způsobilo snížení životnosti oděvů. Evropané ročně spotřebují téměř 26 kg a vyhodí přibližně 11 kg textilu. Použité oděvy lze vyvážet mimo EU, většinou (87 %) jsou však spalovány nebo ukládány na skládky.

Celosvětově se méně než 1 % oděvů recykluje znovu jako oblečení, částečně kvůli nedostatečné technologii.

Kolik emisí skleníkových plynů vzniká při výrobě oblečení a obuvi?  

Řešení textilního odpadu v EU


Cílem nové strategie je řešit rychlou módu a dosáhnout efektivního tříděného sběru textilního odpadu.

Podle směrnice o odpadech, kterou Evropský parlament schválil v roce 2018, budou země EU povinny sbírat textil odděleně nejpozději od roku 2025. Nová strategie Komise zahrnuje také opatření, která mají podpořit oběhové výrobní postupy, řešit přítomnost nebezpečných chemických látek a pomoci spotřebitelům vybírat si takový textil, který bude udržitelný.

K tomu by mohlo posloužit i označení ekoznačka EU, které mohou výrobci dodržující ekologická kritéria použít u zboží, u něhož je zaručeno omezené použití škodlivých látek a snížené znečišťování vody a ovzduší.

EU rovněž zavedla opatření, kterými chce zmírnit dopad textilního odpadu na životní prostředí. V rámci programu Horizont 2020 je financován takzvaný RESYNTEX, což je projekt využívající chemickou recyklaci. Právě ten by mohl stát za zavedením oběhového hospodářství v textilním průmyslu.

Více o odpadu v EU:

Nakládání s odpadem v EU

„Evropa se nachází v nebývalé zdravotní a hospodářské krizi, která odhaluje, jak křehké jsou naše globální dodavatelské řetězce. [...] Podpora nových inovativních obchodních modelů povede k hospodářskému růstu a vytvoří nové pracovní příležitosti, které bude Evropa potřebovat k oživení.“

Jan Huitema (nizozemský poslanec za skupinu Obnova Evropy) 
Sdílet tento výrok: