Právo odpojit se od práce by mělo být zabezpečené v celé EU, požadují poslanci 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Parlament chce formálně ochránit základní právo zaměstnanců odpojit se od práce a být nedostupný mimo pracovní dobu.

Digitální technologie jsou prostředkem ke zvýšení efektivity a flexibility jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Zároveň ale vytvořily kulturu „neustálé pohotovosti" - zaměstnanci jsou snadno dosažitelní kdykoli a kdekoli, a to i mimo pracovní dobu. Práci na dálku, kterou technologie umožňují, podpořila i pandemie koronaviru a protikoronavirová opatření, jako jsou například lockdowny. 

Práce na dálku stírá rozdíly mezi soukromým a pracovním životem

Ačkoli možnost pracovat z domova zachránila mnoho pracovních míst a velké množství podniků díky ní přežilo koronavirovou krizi, ukázalo se, že práce na dálku, či takzvaný teleworking, má i své nedostatky. Jedním z příkladů může být fakt, že mnoho lidí nyní pracuje mimo svou běžnou pracovní dobu a rovnováha mezi pracovním a soukromým životam se výrazně zhoršila.

Oproti lidem, kteří nepracují na dálku pravidelně, mají zaměstnanci, kteří jsou teleworkingu vystaveni běžně, více než dvakrát větší pravděpodobnost, že budou pracovat déle, než je maximální pracovní doba stanovená ve směrnici o pracovní době

Maximální pracovní doba a minimální doba odpočinku  
  • maximálně 48 pracovních hodin týdne 
  • minimálně 11 po sobě jdoucích hodin denního odpočinku 
  • nejméně 4 týdny placené dovolené za rok 

Přečtěte si, jak EU chrání pracovní místa ohrožená v důsledku pandemie koronaviru.

Zjistěte více o pravidlech EU pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Neustálé připojení k práci může vést ke zdravotním problémům

Odpočinek je klíčem k duševní i fyzické pohodě a neustálé připojení k práci má pro zdraví člověka negativní důsledky. Příliš dlouhá doba strávená před obrazovkou a velké pracovní vypětí snižují koncentraci, způsobují kognitivní a emoční přetížení a mohou vést k bolestem hlavy, namáhání očí, únavě, spánkové deprivaci, úzkostem nebo syndromu vyhoření. Statický postoj a opakované pohyby mohou navíc způsobit svalové napětí a poruchy pohybového aparátu, zejména v pracovním prostředí, které nesplňuje ergonomické standardy.

více než 300 milionů  ; lidí po celém světě trpí depresemi a duševními poruchami souvisejícími s prací

Sdílet tento výrok: 

Parlament požaduje novou unijní legislativu

Právo na odpojení se od práce není v právu EU nijak definováno. Parlament chce situaci změnit, a proto 21. ledna 2021 vyzval Komisi k přijetí zákona, který umožní,aby se zaměstnanci mohli bez jakýchkoliv následků odpojit od práce mimo své pracovní hodiny. Legislativa by zároveň měla stanovit minimální standardy pro práci na dálku.

Poslanci podotýkají, že prodloužení pracovní doby a přerušování osobního volna kvůli práci může zvýšit riziko neplacených přesčasů a mít negativní dopad na zdraví, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a odpočinek od práce. Vyzývají proto k následujícím opatřením:

  • Zaměstnavatelé by neměli požadovat, aby zaměstnanci byli k dispozici mimo pracovní dobu, a spolupracovníci by se měli zdržet kontaktování kolegů pro pracovní účely.
  • Země EU by měly zajistit, aby pracovníci, kteří se dovolávají svého práva na odpojení, byli chráněni před viktimizací a jinými negativními dopady, a aby existovaly mechanismy pro řešení stížností nebo porušení práva na odpojení.
  • Činnosti odborné přípravy a školení na dálku se musí počítat jako pracovní činnost a nesmí se uskutečňovat během přesčasů nebo volných dnů bez odpovídající náhrady.


Většina zemí EU reguluje práci na dálku, ale pouze čtyři (Belgie, Francie, Itálie a Španělsko) uznávají právo na odpojení. Francie byla první v roce 2016.

Zjistěte více o tom, jak se EU snaží zlepšovat práva pracovníků a pracovní podmínky.