Jak chce EU do roku 2050 dosáhnout oběhového hospodářství? 

Pokud bychom i nadále využívali zdroje stejným způsobem, jakým činíme doposud, do roku 2050 bychom potřebovali minimálně tři planety Země. Vyčerpatelné zdroje a klimatické problémy vyžadují, abychom do roku 2050 přešli k uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelné, netoxické a plně oběhové ekonomice.

Současná krize, která zasáhla hlavně malé a střední podniky a průmysl, zároveň poukázala na slabiny v hodnotových a zdrojových řetězcích. Oběhové hospodářství sníží emise CO2 a zároveň bude stimulovat hospodářský růst a vytvoří pracovní příležitosti.

Přečtětě si více o definici a výhodách oběhového hospodářství.

Akční plán EU pro oběhové hospodářství

V souladu s klimatickými cíli do roku 2050, ke kterým se EU zavázala v rámci Zelené dohody pro Evropu, navrhla Evropská komise v březnu 2022 první balíček opatření k urychlení přechodu na oběhové hospodářství, a to v souladu s tím, jak bylo avizováno v akčním plánu pro oběhové hospodářství. Návrhy zahrnují podporu udržitelných výrobků, posílení postavení spotřebitelů v souvislosti se zelenou transformací, přezkum nařízení o stavebních výrobcích a strategii pro udržitelné textilie.

V listopadu 2022 navrhla Komise nová pravidla pro obaly v celé EU. Opatření zahrnuje návrhy na zlepšení designu obalů, jako je jasné označování, s cílem podpořit opětovné použití a recyklaci. Vyzývá také k přechodu na plasty na biologické bázi a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.

Během plenárního zasedání Parlament 9. února 2021 odhlasoval požadavek na přísnější pravidla pro recyklaci a zároveň chce stanovit závazné cíle pro rok 2030 pro otázky využití a spotřeby materiálů. 

V říjnu 2022 schválil Parlament revizi pravidel pro perzistentní organické polutanty (POP) s cílem snížit množství nebezpečných chemikálií v odpadech a výrobních procesech. Nová pravidla zavedou přísnější limity, zakážou některé chemikálie a pro znečišťující látky zamezí recyklaci.

Přechod na udržitelné produkty

Výrobní proces začíná základními surovinami. Problémem je, že globální dodavatelské řetězce byly těžce zasaženy pandemií koronaviru. V roce 2021 poslanci požádali o komplexní strategii EU pro kritické suroviny založenou na udržitelném získávání zdrojů a přísných ekologických, sociálních a lidských právech. Poslanci chtějí snížit závislost EU na několika zemích mimo EU a chtějí podporovat recyklaci a obnovu kritických surovin.

Aby výrobky na trhu byly udržitelné, klimaticky neutrální a efektivní z hlediska spotřeby zdrojů, navrhuje Komise rozšířit směrnici o ekodesignu i na produkty, které nesouvisejí s energií, a vytvořit digitální produktové pasy s cílem sdílet všechny relevantní informace v průběhu životního cyklu produktu.

Parlament rovněž podporuje iniciativy zaměřené na zlepšení trvanlivosti a opravitelnosti výrobků, na posílení práv spotřebitelů prostřednictvím takzvaného „práva na opravu“ a na boj proti plánovanému zastarávání. Poslanci trvají na tom, že spotřebitelé mají právo být řádně informováni o dopadu produktů a služeb, které kupují, na životní prostředí. Požádali Komisi, aby předložila návrhy také na boj proti „greenwashingu", což je praktika, která vytváří falešný dojem, že produkt je šetrný k životnímu prostředí více, než tomu tak doopravdy je.

Oběhová ekonomika v klíčových sektorech

K dosažení plně oběhového hospodářství je třeba začlenit udržitelnost do všech fází hodnotového řetězce: od designu přes výrobu až po cestu ke spotřebiteli. Akční plán Komise stanovuje sedm klíčových oblastí nezbytných pro dosažení oběhové ekonomiky: plasty; textil; elektronický odpad; jídlo, voda a živiny; obaly; baterie a vozidla; budovy a stavby.

Plasty

Poslanci podporují Evropskou strategii pro plasty v oběhové ekonomice, která by postupně ukončila používání mikroplastů.

Přečtěte si více o strategii EU pro omezení plastového odpadu.

Textil

Textilní průmysl využívá velké množství surovin a vody, přičemž méně než 1 % je recyklováno.

Strategie EU pro udržitelné textilie, kterou Komise předložila v březnu 2020, si klade za cíl zajistit, aby textilní výrobky uváděné na trh EU do roku 2030 měly dlouhou životnost a byly recyklovatelné, vyrobené v co největší míře z recyklovaných vláken a bez nebezpečných látek.

Poslanci požadují nová opatření proti ztrátě mikrovláken a přísnější normy pro používání vody.

Zjistěte, jak textilní výroba a odpad ovlivňují životní prostředí.

Elektronika

Elektronický a elektrický odpad nebo také elektroodpad je nejrychleji rostoucí kategorií odpadů v EU, přitom jen necelých 40 % z jeho celkového množství je recyklováno. Poslanci požadují, aby EU podporovala delší životnost produktů, opětovné použití a opravitelnost.

Zjistěte některá fakta a čísla o elektroodpadu v EU.

Potraviny, voda a živiny

Odhaduje se, že v EU se zbytečně plýtvá až 20 % z celkové produkce potravin. Poslanci vyzývají ke snížení potravinového odpadu na polovinu, a to do roku 2030. Cíl je součástí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork).

Obaly

Odpad z obalů v Evropě dosáhl v roce 2017 rekordního maxima. Cílem nových pravidel je zajistit, aby všechny obaly na trhu EU byly do roku 2030 ekonomicky znovu použitelné nebo recyklovatelné.

Baterie a vozidla

Poslanci odsouhlasili nová pravidla, která vyžadují, aby výroba a materiály všech baterií na trhu EU měly nízkou uhlíkovou stopu a respektovaly lidská práva a sociální a ekologické normy.

Zjistěte více o nových pravidlech EU pro více udržitelné a etické baterie, která navrhuje Parlament.

Stavba a budovy

Stavební odpad představuje více než 35 % z celkového odpadu v EU. Komise oznámila revizi nařízení o stavebních výrobcích s cílem modernizovat pravidla platná od roku 2011. Poslanci požadují prodloužení životnosti budov, stanovení cílů snižujících uhlíkovou stopu materiálů a zajištění minimálních požadavků na efektivitu zdrojů a energií.

Odpadové hospodářství a přeprava

EU produkuje více než 2,5 miliardy tun odpadu ročně. Vývoz odpadu z EU do zemí za jejími hranicemi dosáhl v roce 2020 32,7 milionů tun. Většinu přepravovaného odpadu tvoří železný a neželezný kovový šrot, ale také papír, plasty, textilní a skleněné odpady – to vše míří především do Turecka, Indie a Egypta.

Poslanci vyzývají země EU, aby zvýšily kvalitní recyklaci, upustily od skládkování, minimalizovaly spalování a snížily množství škodlivých chemikálií v odpadu. V lednu 2023 Parlament hlasoval o svém postoji ohledně pravidel pro přepravu odpadů, jejichž cílem je podporovat opětovné použití a recyklaci a snížit znečištění.

Podle pravidel by se s odpady vyváženými z EU mělo v cílových zemích nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí a mělo by se zintenzivnit vymáhání těchto opatření, aby se zabránilo nezákonné přepravě. V rámci EU chtějí europoslanci lepší výměnu informací a transparentnost zásilek. Vývoz nebezpečného odpadu z EU do zemí mimo OECD (Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) by měl být obecně zakázán. Vývoz plastového odpadu do zemí mimo OECD by měl být rovněž zakázán, přičemž tento vývoz do zemí OECD by měl být do 4 let postupně ukončen.

Přečtěte si více informací o statistikách skládkování a recyklace v EU.