Mezinárodní den žen: Jaké dopady měla krize koronaviru na ženy? (infografika)

Pandemie koronaviru ještě více zdůraznila nerovné postavení žen vůči mužům v rámci pracovního trhu. Přečtěte si, jaké negativní dopady měla pandemie na ženy.

Krize koronaviru může mít z dlouhodobého hlediska neblahé důsledky pro rovnocenné postavení žen a mužů i pro pokrok, kterého se v rámci této problematiky podařilo za poslední roky dosáhnout. Až 47 milionů dívek a žen po celém světě se kvůli pandemii může ocitnout pod prahem chudoby.

Minulý rok uplynulo 25 let od přijetí Pekingské deklarace, jejímž cílem je posílit práva a postavení žen na celém světě. Stále nás však čeká dlouhá cesta - podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), který každý rok vypracovává svůj hodnotící index, je totiž v EU dosaženo rovnosti jen na 67,9 %. V Česku je skóre dokonce ještě nižší - 56,2 %. Pokud bychom pokračovali stejným způsobem i nadále, rovnosti žen a mužů bychom dosáhli až za 60 let. 

Přečtěte si o historických milnících boje Evropského parlamentu za práva žen.

Více žen v první linii


V sektorech zaměřených na péči o druhé pracuje v EU 49 milionů lidí. Ti byli během pandemie koronaviru vystaveni nejvíce. Asi 76 % z nich jsou ženy. 

Njevýraznější nepoměr je v Lotyšsku, kde ženy tvoří až 88 % pracovníků v oblasti zdravotní péče, zatímco na Maltě je situace více vyrovnaná - ženy jsou zastoupeny z 53 %. V Česku dosahuje podíl žen 78 %.

Kromě toho jsou ženy nadměrně zastoupené také v základních službách, které musely během pandemie fungovat bez přerušení, jako jsou maloobchody a péče o děti. V EU tvoří ženy 82 % všech pokladních a 95 % pracovníků v úklidových službách a pomocníků v domácnosti.




Infografika: Většina pracovníků v sektoru zdravotní a sociální péče a v sektoru maloobchodu v EU jsou ženy.
Ženy v první linii: infografika

Pracovní nejistota


Ženy jsou rovněž nadměrně zastoupené v sektoru služeb, který byl velmi tvrdě zasažený pandemií a propouštěním zaměstnanců - tvoří zde až 84 % (ve věku 15-64 let). Karanténa navíc zasáhla i další odvětví ekonomiky, která jsou považována za typicky ženská: například práce ve školce, sekretářské práce a práce v domácnosti.

Více než 30 % žen navíc pracuje pouze na částečný úvazek. Mnoho žen také pracuje v tzv. neformální ekonomice, kde nemají základní pracovní práva, zdravotní zabezpečení a další výhody, které jsou u klasických forem zaměstnání běžné. Také u nich existuje vyšší pravděpodobnost, že si vezmou volno kvůli péči o děti a blízké. Během pandemi musely často kombinovat práci na dálku a péči o děti.

Infografika: Riziko ztráty zaměstnání v důsledku pandemie koronaviru je vyšší u žen.
Riziko ztráty zaměstnání v důsledku pandemie koronaviru je vyšší u žen.

Přečtěte si více o platových rozdílech mezi muži a ženami a co dělá Evropský parlament pro to, aby tento rozdíl vyrovnal.

Nárůst domácího násilí během pandemie


Každý týden umírá v EU na následky domácího násilí přibližně 50 žen. Tento počet během lockdownu ještě vzrostl. Kvůli restriktivním opatřením bylo pro oběti ještě náročnější domáhat se pomoci.

Pandemie nahrála také sexuálním predátorům v online prostředí. Lidé tráví na internetu více času a vzrostl počet případů sexuálního zneužívání dětí online, především pak dívek.

Některé země zavedly během pandemie nová dodatečná opatření proti genderově podmíněnému násilí.

Mezinárodní den žen v Evropském parlamentu


Evropský parlament si Mezinárodní den žen (MDŽ) letos připomene v pondělí 8. března během plenárního zasedání. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví organizuje 4. března akci s názvem „Jsme silné: Ženy v čele boje proti covid-19“.



Další informace

Související články

Sdílet článek přes: