Udržitelné dodávky kritických surovin jsou zásadní pro průmysl EU
Pro strategická průmyslová odvětví EU jsou klíčové takzvané kritické suroviny. Poslanci chtějí, aby Evropa byla na jejich dovozu méně závislá.
Kritické suroviny (či anglicky takzvané critical raw materials, CRMs) jsou materiály klíčové pro strategicky důležité sektory, jejichž dodávka se ale pojí s určitými riziky. Příkladem může být lithium nebo kobalt, které jsou nezbytné k výrobě baterií a elektrických motorů. Jsou proto zásadní pro rozvoj technologií v oblasti obnovitelné energie, elektrických aut a v digitálním sektoru.
Přechod na ekologické a digitální technologie rovněž povede ke zvýšené poptávce po lithiu (do roku 2050 by poptávka po lithiu v EU mohla být až 21krát vyšší než v roce 2020).
Již tak přetížené dodavatelské řetězce ještě více oslabila krize koronaviru. To vedlo k nedostatku kritických surovin v EU a evropský průmysl stanul tváří v tvář problémům při zajišťování přístupu ke zdrojům.
Válka Ruska na Ukrajině a stále agresivnější obchodní a průmyslová politika Číny znamenají, že kobalt, lithium a další suroviny se staly geopolitickou otázkou.
Jak zvrátit závislost EU na dovozu?
Kvůli své závislosti na dovozu surovin pocházejících z omezeného množství zdrojů a zmenšujícímu se množství dodavatelů je EU náchylná na nestabilitu dodavatelského řetězce a kvůli tomu zranitelná.
Čína v současnosti produkuje 86 % světových zásob vzácných zemin. EU dováží 93 % hořčíku z Číny, 98 % boritanu z Turecka a 85 % niobu z Brazílie.
Na zářijovém plenárním zasedání v roce 2023 Parlament přijal postoj k právním předpisům o kritických surovinách, v němž vyzval EU, aby zvýšila svou zpracovatelskou kapacitu v celém hodnotovém řetězci a byla schopna do roku 2030 vyrábět alespoň 40 % své roční spotřeby strategických surovin.
Poslanci chtějí, aby EU diverzifikovala zdroje dodávek kritických surovin a snížila svou závislost na několika málo zemích mimo EU. Chtějí méně byrokracie, více inovací a větší roli náhradních produktů v hodnotovém řetězci.
Chtějí také podporu menších společností, ekonomické pobídky pro společnosti, aby investovaly a vyráběly v Evropě, více výzkumu a vývoje alternativních materiálů a ekologičtější metody těžby a výroby.
Zpráva navrhuje, aby EU zajistila strategická dlouhodobá partnerství se třetími zeměmi. Tato partnerství musí zahrnovat přenos znalostí a technologií, školení a zvyšování kvalifikace pro nová pracovní místa.
Recyklace surovin v EU
Suroviny, které lze recyklovat ze starších výrobků, se nazývají druhotné suroviny. Poslanci Evropského parlamentu chtějí podporovat recyklaci a využití kritických surovin z těžebních, zpracovatelských a komerčních odpadů, aby k nim zajistili spolehlivý, bezpečný a udržitelný přístup a zvýšili využívání náhradních surovin. Chtějí také zvláštní cíle recyklace kritických surovin s důkladným monitorovacím rámcem.
Zjistěte více o významu a výhodách oběhového hospodářství.
Odvětví surovin poskytovalo v roce 2017 v EU téměř 3,5 milionu pracovních míst. Přechod na více oběhové hospodářství by mohl v EU do roku 2030 vytvořit čistý nárůst o 700 000 pracovních míst.
Další informace
Hlasování Parlamentu přichází poté, co Komise v březnu 2023 předložila akt o kritických surovinách, který stanoví referenční hodnoty pro domácí kapacity, například pro těžbu nebo recyklaci, do roku 2030.
Přečtěte si více o oběhovém hospodářství:
- Nakládání s odpadem v EU: fakta a čísla (infografika)
-
Elektroodpad v EU: fakta a čísla (infografika)
-
Rychlá móda a textilní výroba - jaký mají dopad na životní prostředí (infografika)
-
Právo na opravu: Jak podpořit udržitelnou spotřebu?
-
Směrnice o ekodesignu: Od efektivního využívání energie po recyklaci
Další informace o kritických surovinách
- (otevřít na nové záložce) Stránka Evropské komise: Kritické suroviny (anglicky)
- (otevřít na nové záložce) Evropská aliance pro suroviny (ERMA)
- Ve stručnosti: Akt o kritických surovinách (září 2023)
- (otevřít na nové záložce) Infografika Rady
- (otevřít na nové záložce) Hlavní dodavatelé kritických surovin v EU a jejich řízení