Jak EU podporuje obnovitelné zdroje energie 

Energetika v současné době zodpovídá za více než tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů v EU. Sektor zahrnuje výrobu elektřiny, vytápění a dopravu – vše nezbytné pro každodenní život. Aby EU dosáhla klimatické neutrality do roku 2050, potřebuje emise v tomto odvětví snížit. Klíčem k tomu je zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Díky rozvoji obnovitelných zdrojů by země EU byly zároveň méně závislé na dovozu energie a méně zranitelné vůči výpadkům, které mohou ovlivnit ceny.

Spolu s tím EU pracuje na opatřeních k úsporám energie.

Přečtěte si více o opatřeních EU ke snížení emisí

Zvyšování cílů EU pro energii z obnovitelných zdrojů

Více než 20 % energie spotřebované v EU pochází z obnovitelných zdrojů. Od roku 2004 se tento podíl více než zdvojnásobil. Současný cíl EU pro rok 2030 ve výši 32 % prochází revizí spolu s aktualizovanými cíli pro budovy, vytápění a chlazení a průmysl. V září 2023 Parlament odhlasoval dohodu dosaženou s Radou, která stanovuje nový cíl 42,5 % obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Zemím Eu je doporučeno, aby usilovaly o 45% podíl.

Přečtěte si více o cílech EU v oblasti obnovitelné energie

Urychlení vydávání povolení pro elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a kvůli nutnosti řešit závislost EU na ruských fosilních palivech Parlament v prosinci 2022 hlasoval o dalších opatřeních pro urychlení a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v EU. Mělo by se tak stát v dostatečném předstihu před rokem 2030.

Poslanci vyzvali k rychlejšímu vydávání povolení pro nové nebo upravené elektrárny na obnovitelné zdroje energie, včetně solárních panelů a větrných elektráren.

Nová zařízení v „oblastech urychleného využívání obnovitelných zdrojů energie" (jak je určily jednotlivé členské státy) by měla získat povolení do 9 měsíců a každá země EU by měla uvést své kapacity pro rychlejší instalaci obnovitelných zdrojů energie. Zásada „mlčení znamená souhlas“ by se vztahovala na případy, kdy příslušný orgán neodpoví ve stanovené lhůtě.

Nová zařízení mimo tyto oblasti by měla získat souhlas maximálně do 18 měsíců, zatímco proces u stávajících zařízení by neměl přesáhnout 6 měsíců.

Oblasti určené zeměmi EU by měly zabránit jakémukoli negativnímu dopadu na životní prostředí nebo jej snížit. Chráněné lokality, jako jsou lokality Natura 2000, přírodní parky a rezervace, migrační trasy zvířat, by měly být vyloučeny. Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby byli občané zapojeni do rozhodování o instalaci elektráren a vymezení oblastí obnovitelných zdrojů.

Poslanci také hlasovali pro to, aby země EU povinně vydávaly povolení k instalaci zařízení na výrobu solární energie na budovách do jednoho měsíce (u menších zařízení do 50 kW by stačil jednoduchý oznamovací postup). Instalace solárních zařízení by byla vyňata z povinnosti provádět posouzení vlivu na životní prostředí, rozhodli poslanci EP. Proces vydání povolení k instalaci tepelných čerpadel nesmí přesáhnout jeden měsíc.

Sázka na obnovitelný vodík

V případě, že je vodík používán jako zdroj energie, nevypouští skleníkové plyny. Znamená to, že by mohl pomoci dekarbonizovat odvětví, kde je snižování emisí CO2 obtížné. Odhaduje se, že do roku 2050 by vodík mohl nasytit 20–50 % energetické poptávky EU v dopravě a 5–20 % v průmyslu.

Aby byl vodík udržitelný, musí být vyráběn z obnovitelné elektřiny. Europoslanci trvají na jasném rozlišování mezi obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem a chtějí postupně vyřadit vodík na bázi fosilních paliv.

Ve svých plánech na aktualizaci pravidel EU pro obnovitelné zdroje energie prosazují zvýšení podílu vodíku a jednodušší systém pro zaručení jeho původu.

Posílení obnovitelné energie na moři

V současné době je vítr jediným obnovitelným zdrojem energie na moři využívaným v komerčním měřítku. EU zkoumá i další možné zdroje energie, jako je příliv nebo vlny, plovoucí solární energie nebo využití řas pro biopaliva.

Komise navrhla strategii EU pro zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři. Samotná kapacita větrných elektráren na moři tak by vzrostla z dnešních 12 GW na 300 GW do roku 2050. Parlament svůj postoj zatím nevyjádřil, měl by tak ale učinit v nejbližší době.

Alternativní paliva

Silniční doprava se na emisích uhlíku v EU podílí zhruba jednou pětinou, proto chce EU nahradit fosilní paliva obnovitelnými a nízkouhlíkovými alternativami. Mezi obnovitelné varianty patří například paliva z biomasy a biopaliva, syntetická a parafinická paliva, včetně čpavku, vyráběná z obnovitelné energie.

Kromě toho musí přechod na vozidla s nulovými emisemi doprovázet komplexní infrastruktura dobíjecích a čerpacích stanic.

V červenci 2023 přijal Parlament nová pravidla týkající se infrastruktury nezbytné pro zpřístupnění dobíjecích a čerpacích stanic v celé Evropě. Do roku 2026 by podél hlavních silnic EU měly být alespoň jednou za 60 kilometrů zóny pro dobíjení elektromobilů. Pro nákladní automobily a autobusy by měly být do roku 2028 dobíjecí zóny po každých 120 kilometrech.

Přečtěte si více o alternativních palivech

Financování infrastruktury pro zelenou energii

Aby Unie splnila své klimatické cíle, revidovala pravidla pro financování přeshraničních projektů energetické infrastruktury.

Cílem nových pravidel je postupně ukončit financování projektů EU v oblasti zemního plynu a přesměrovat peníze do vodíkové infrastruktury a do projektů na zachycování a ukládání uhlíku. Pravidla vstoupila v platnost v červnu 2022. Poslanci Evropského parlamentu úspěšně prosadili více projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie na moři a usnadnění jejich integrace do sítí EU. Všechny nové infrastrukturní projekty musí přispívat k dosažení klimatických cílů EU pro roky 2030 a 2050, čímž se fakticky ukončí podpora EU pro infrastrukturu založenou na fosilních palivech.

Více informací o financování přeshraniční energetické infrastruktury

Zajištění spravedlivé energetické transformace pro všechny

Na podporu zranitelných domácností a malých podniků během tohoto energetického přechodu EU v roce 2026 zřídí Sociální fond pro klimatická opatření s odhadovaným rozpočtem ve výši 86,7 miliardy eur .

Fond pomůže při přechodu na obnovitelné zdroje energie a zahrnuje opatření ke snížení daní a poplatků za energii, pobídky k renovaci budov a sdílení automobilů a rozvoj trhu s použitými elektromobily.

V dubnu 2023 Parlament schválil návrh, na kterém se neformálně dohodl se zeměmi EU v prosince 2022. Nyní je musí schválit Rada (členské státy), aby mohl oficiálně vstoupit v platnost.

Přečtěte si o Sociálním fondu pro klimatická opatření více informací