Kvalita ovzduší: Co dělá EU pro snížení znečištění? 

Kolik znečištěného vzduchu za život vdechneme? Špatná kvalita ovzduší negativně přispívá ke vzniku respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a rakoviny. Znečištěné ovzduší má ale vliv také na biologickou rozmanitost, protože přímo ovlivňuje úrodu a lesy, což způsobuje značné hospodářské ztráty.

V rámci snahy dosáhnout nulového znečištění skrze Zelenou dohodu pro Evropu navrhl Evropský parlament stanovení přísnějších norem kvality ovzduší s cílovými hodnotami pro prachové částice do roku 2030.

Zdravotní náklady spojené se znečištěním ovzduší

Ovzduší je již desítky let znečištěno oxidy dusíku, ozónem a pevnými částicemi, přičemž jejich koncentrace jsou vyšší v obydlených městských oblastech.

Pevné částice neboli PM2,5

Tyto jemné částice jsou pojmenované podle svého průměru (2,5 mikrometru) a jsoumenší než průměr vlasu, což znamená, že mohou pronikat do krevního oběhu dýcháním. Mohou obsahovat organické chemické látky, prach, saze a kovy. Dlouhodobá expozice může vést k respiračním a kardiovaskulárním onemocněním, která mohou být pro zranitelné osoby smrtelná, a může také vést k rakovině. Podle Evropské agentury pro životní prostředí zapříčinily tyto částice v roce 2020 předčasné úmrtí pro nejméně 238 000 lidí v EU.

Oxid dusičitý

Jedná se o chemickou sloučeninu vznikající ve spalovacích motorech, zejména v motorech vznětových. Vystavení oxidu dusičitému snižuje odolnost vůči infekcím a je spojeno s nárůstem chronických onemocnění dýchacích cest a předčasným stárnutím plic. Znečištění oxidem dusičitým zapříčinilo v roce 2020 49 000 předčasných úmrtí v EU.

Ozon

Jeho vdechování krátkodobě dráždí oči, dýchací cesty a sliznice. Je nebezpečný zejména pro astmatiky a může být smrtelný při chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocněních. V roce 2020 přišlo v EU o život předčasně 24 000 lidí v důsledku vystavení ozonu.

Přestože znečištění ovzduší zůstává problémem, kvalita ovzduší v Evropě se v posledních třech desetiletích zlepšila díky politikám zaměřeným na snižování znečištění. Mezi lety 2005 a 2020 klesl počet předčasných úmrtí v EU v důsledku vystavení částicím PM2,5 o 45 %.

Ztráta biologické rozmanitosti

Podle analýzy Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2020 59 % lesů a 6 % zemědělské půdy v Evropě vystaveno škodlivým úrovním ozonu. Ekonomické ztráty způsobené dopadem na plodiny pšenice činily v roce 2019 v 35 evropských zemích přibližně 1,4 miliardy eur. Největší ztráty byly zaznamenány ve Francii, Německu, Polsku a Turecku.

Přečtěte si více o příčinách ztráty biologické rozmanitosti.

Zdroje znečištění

Více než polovina emisí pevných částic pochází ze spalování pevných paliv pro vytápění. Hlavními zdroji znečištění částicemi v Evropě jsou obytný, komerční a institucionální sektor.

Významným znečišťovatelem je také zemědělství, které je zodpovědné za 94 % emisí amoniaku a 19 % emisí oxidů dusíku, zatímco silniční doprava je odpovědná za 37 % emisí oxidů dusíku.

Všechny tyto emise mají od roku 2005 klesající tendenci, a to i přes výrazný nárůst hrubého domácího produktu (HDP) EU.

Akční plán nulového znečištění

Akční plán nulového znečištění přispívá k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030. V rámci Zelené dohody pro Evropusi EU stanovila cíl snížit do roku 2050 znečištění ovzduší, vody a půdy na úroveň, která již nebude škodlivá pro zdraví a přírodní ekosystémy a bude v mezích únosnosti pro planetu. Dokument stanovuje řadu cílů, které mají pomoci tohoto cíle do roku 2030 dosáhnout:

• snížení počtu předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší o více než 55 %
• snížení počtu ekosystémů v EU, kde znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.
• snížení množství plastového odpadu v mořích o 50 % a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 %

Přísnější limity pro látky znečišťující ovzduší do roku 2035

Parlament přijal 13. září 2023 svůj postoj ke zlepšení kvality ovzduší v EU. Navrhuje přísnější cíle, než původně navrhovala Komise, pro několik znečišťujících látek včetně částic (PM2,5, PM10), NO2 (oxidu dusičitého), SO2 (oxidu siřičitého) a O3 (ozonu), aby se zajistilo, že kvalita ovzduší v EU nebude škodlivá pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy ani biologickou rozmanitost. Cíle navržené Komisí by měly sloužit jako průběžný cíl a měly by být dosaženy nejpozději do roku 2030.

Další kroky

Po přijetí postoje Rady mohou začít jednání o konečné podobě zákona.

Poslanci navrhují, aby kromě plánů kvality ovzduší, které jsou vyžadovány v případě, že země EU překročí limity, všechny členské státy vypracovaly plány kvality ovzduší, v nichž budou stanovena krátkodobá a dlouhodobá opatření ke splnění nových limitů.