Od banánů k solárním panelům: když dojde na obchodní války

Obchodní války si asi většina zemí nepřeje, protože obchodu rozhodně neprospívají, ale někdy kvůli obavám o zdraví nebo při podezření na nekalou konkurenci k obchodním omezením přeci jen sáhnou. 21. ledna jednal Výbor pro mezinárodní obchod o aktualizaci pravidel stanovujících, kdy a jak může EU uvalit antidumpingová a protisubvenční opatření. Reaguje tak na loňský konflikt s Čínou ohledně solárních panelů. Přinášíme vám stručný přehled nejdůležitějších unijních obchodních sporů minulosti.

Plátek masa s injekční stříkačkou. - Conceptual image
Spor EU s USA a Kanadou o maso ošetřené hormony se táhl dvě desetiletí. - ©BELGA/CPD/SCIENCE

V loňském roce Evropa uvalila antidumpingová cla na čínské solární panely kvůli obavám, že se prodávají za nižší cenu, než jsou náklady na jejich výrobu. Poté, co Čína oznámila, že se uchýlí k uvalení vysokých cel na dovoz vína z EU, obě strany v prosinci došly k dohodě, v jejímž rámci čínští výrobci solárních panelů a jejich klíčových součástí souhlasili s minimálními cenami pro prodej v Evropě.


Dvě desetiletí trval spor EU s USA a Kanadou kvůli hovězímu masu ze zvířat krmených hormony, které EU považovala za potenciální zdravotní riziko. Naši transatlantičtí partneři v roce 1999 reagovali na zákaz dovozu tohoto masa omezením dovozu výrobků, jako jsou sýry, hořčice a čokoláda. Spor byl nakonec vyřešen v roce 2012, kdy Evropský parlament schválil dohodu o zvýšení dovozu hovězího masa bez hormonů z obou zemí. Ty pak zrušily svá dovozní omezení vůči EU.


Obavy o zdraví stály také za dohady o geneticky modifikovaných potravinách a plodinách z USA. Evropští spotřebitelé vůči nim zůstávají podezřívaví a EU je pomalá při schvalování nových odrůd. Naposledy se to ukázalo před pár dny, kdy 16. ledna Evropský parlament odmítl nový kmen geneticky modifikované kukuřice, protože výrobci se nepodařilo dostatečně prokázat její bezpečnost.


Důvodem dlouhotrvajícího sporu mezi EU a USA byl i dovoz banánů. Na banány dovážené do EU z bývalých evropských kolonií v Africe, Karibiku a Tichomoří neuplatňovala EU žádná cla, aby podpořila ekonomiku těchto zemí. To se ale nelíbilo mnoha producentům banánů v Latinské Americe, které často vlastní společnosti z USA. USA podaly stížnost u Světové obchodní organizace WTO a uvalily trestná cla na evropské výrobky, například sýr a kašmír. EU nakonec souhlasila se snížením sazeb a dala tak jihoamerickým pěstitelům možnost většího vývozu do Evropy.


V říjnu 2013 poslanci Evropského parlamentu protestovali proti tomu, jak Rusko používalo politiku obchodních omezení ve snaze ovlivnit předsednictví EU. Rusko uvalilo diskriminační celní kontroly na nákladní vozidla z Litvy, která v té době předsedala Radě EU, a také hrozilo zákazem dovozů litevských mléčných, masných a rybích výrobků. Podle některých poslanců by mohla být tato opatření považována za pokus o ovlivnění snah EU podporovat užší obchodní vztahy s jejími východními sousedy. Rusko také použilo zákazy dovozu k odrazení zemí jako Moldavsko a Ukrajina od jejich přibližování k EU.