Azylový systém EU: jak reformovat Dublinské nařízení (infografika) 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Příliv uprchlíků a migrantů do Evropy si žádá udržitelné řešení postavené na spravedlivější a efektivnější azylové politice EU. V infografice shrnujeme návrh Parlamentu.

Hlavní body návrhu Parlamentu na reformu Dublinských pravidel  

Ačkoli rekordní příliv migrantů, jehož jsme byli svědky v letech 2015 a 2016, opadl, Evropa bude zřejmě i do budoucna přitahovat migraci. Vzhledem k naší zeměpisné poloze a stabilitě zde budou hledat útočiště lidé unikající před konflikty, změnami klimatu a chudobou.

Je proto třeba přepracovat azylová pravidla EU a zejména takzvaný dublinský systém. Podle poslanců by měl zajistit větší solidaritu mezi státy Unie a spravedlivější sdílení odpovědnosti.

Mladí Rohingové v uprchlickém táboře Palong Khali v jihovýchodní Bangladéši © UNHCR/Andrew McConnell  

Jak nastavit dublinská pravidla


Dublinské nařízení je právní předpis EU, na jehož základě se určuje, který členský stát je zodpovědný za zpracování jednotlivých žádostí o mezinárodní ochranu.

Podle stanoviska Parlamentu, které schválil 6. listopadu 2017 a které bude základem pro vyjednávání s členskými státy o reformě Dublinu, mají být pravidla nastavena následovně:


  • Země EU, kam žadatel o azyl dorazí jako první, již nebude automaticky zodpovědná za zpracovávání jeho žádosti.
  • Žadatelé, kteří mají skutečnou vazbu na určitou zemi, by do ní měli být přemístěni.
  • Žadatelé, kteří nemají skutečnou vazbu na konkrétní evropskou zemi by měli být spravedlivě rozděleni mezi všechny státy EU. Členské státy odmítající přijmout přemístění žadatelů na své území by čelily omezením svého přístupu k finančním prostředkům EU.
  • Bezpečnostní opatření mají být posílena a všem žadatelům o azyl mají být po vstupu do EU sejmuty otisky prstů a jejich identita a doklady ověřeny v příslušných databázích EU.
  • Posílit záruky ochrany nezletilých žadatelů a urychlit sjednocování rodin


Nutno dodat, že ačkoliv je Parlament připraven k vyjednávání od listopadu 2017, ještě k němu nedošlo. Důvod je ten, že členské státy v Radě nebyly s to najít společné stanovisko. Hlavní body parlamentního návrhu shrnuje infografika nad článkem nebo tento podklad (anglicky).

Podle Úřadu vysokého představitele OSN pro uprchlíky bylo v roce 2018 13,6 milionů lidí nuceno uprchnout ze svých domovů kvůli pronásledování, konfliktům nebo násilí. Celkově je tak na světě nuceně vysídlených 70,8 milionů osob. Velká většina z nich - 84 % - je v rozvojových zemích.


O dalších snahách Parlamentu zlepšit evropský azylový systém čtěte zde.