Írán: může Evropa zmírnit vyhrocenou situaci? 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

Plénum řeší, jakou roli může Evropa hrát v Íránu v současných vyhrocených vztazích. Co vedlo k poslední eskalaci a jak se k ní staví EU?

Teherán ©Shutterstock.com/Vanchai Tan  

Vztahy s Íránem jsou kvůli obavám, že země vyvíjí jaderné zbraně, v posledních letech velice vypjaté. Ačkoliv existuje takzvaný společný komplexní akční plán (JCPOA) z roku 2015, který má předcházet eskalacím, situace v regionu se nově vyhrotila poté, co Spojené státy 3. ledna zabily íránského generála Kásema Solejmáního.



Poslanci diskutovali v úterý 14. ledna se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem o důsledcích nejnovější konfrontace mezi Spojenými státy a Íránem.


Dohoda o jaderném programu


Společný komplexní akční plán JCPOA je dohoda, která má zajistit, že íránský jaderný program nepovede k vývoji nukleární zbraně. Výměnou za tento závazek ze strany Teheránu měli partneři dohody zrušit sankce proti Íránu. V červenci 2015 dohodu podepsaly Írán, Francie, Německo, Spojené království a EU plus Čína, Rusko a USA.


Provádění dohody bylo zahájeno 16. ledna 2016 poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdila, že Írán splnil své závazky demontáže nukleárních zařízení.


Politika USA


Donald Trump, který se stal prezidentem USA v lednu 2017, proti dohodě o iránském jaderném programu soustavně vystupoval. V lednu 2018 pohrozil, že USA ji přestane uplatňovat, dokud nebudou odstraněny její „katastrofální nedostatky“. Navzdory úsilí, které v reakci na to vynaložila EU k zachránění dohody, prezident Trump v květnu 2018 oznámil, že od ní Spojené státy odstupují a uložil na Teherán nové sankce.

Americké sankce zakazují firmám z USA obchodování s Íránem a neamerickým podnikům hrozí za takové aktivity vysoké pokuty plus zablokování přístupu do bankovního a finančního systému Spojených států.


Evropská unie se i v takové situaci snažila jadernou dohodu udržet. Argumentovala, že je vázána na přísné jaderné inspekce, a že Mezinárodní agentura pro atomovou energii několikrát potvrdila, že Írán dodržuje své závazky. EU se také snažila přijít s opatřeními, která by společnostem umožnila pokračovat v podnikání s Íránem, aniž by byly penalizovány USA.


Írán zpočátku dohodu dodržoval, ale postupně se od ní začal odklánět, například když oznámil prolomení limitu obohacování uranu.


Napjato k prasknutí


Vztahy mezi USA a Íránem eskalovaly poté, co Spojené státy zabily íránského generála Kásema Solejmáního, šéfa speciálních jednotek Kuds. Útok se odehrál pomocí bezpilotního letadla 3. ledna v iráckém hlavním městě Bagdádu. Solejmáního odstranění USA odůvodnily tím, že vedl plány útoků na americké diplomaty a cíle v Íránu a v sousedních zemích.

Írán po atentátu na Solejmáního slíbil Spojeným státům tvrdou odvetu a 8. ledna zaútočil raketami na základny amerických vojáků v Iráku. Irácký parlament pak přijal 5. ledna usnesení, ve kterém vyzval k odchodu zahraničních jednotek ze země.


Situace se dále vyhrotila poté, co Írán 11. ledna přiznal, že nedopatřením sestřelil letadlo ukrajinských aerolinek, přičemž zemřelo všech 176 osob na palubě. V návaznosti na to dochází v Íránu k protivládním protestům.


Jakou roli hraje Evropa


Evropská unie vyzvala k uklidnění situace a v neděli 12. ledna Francie, Německo a Spojené království apelovaly na Írán, aby začal znovu plnit své závazky z jaderné dohody.


Evropský parlament se situací v Íránu a na Blízkém východě soustavně zabývá a pravidelně pořádá rozpravy a přijímá usnesení. Například 19. prosince 2019 přijali poslanci usnesení, v němž odsoudili nepřiměřené použití síly ze strany íránských bezpečnostních sil proti nenásilným demonstrantům. Parlament dlouhodobě podporuje jadernou dohodu s Íránem.


Předsedkyně delegace Parlamentu pro vztahy s Íránem, německá levicová poslankyně Cornelia Ernst uvedla: „Musíme jako EU dát USA jasně najevo, že vražda Solejmáního byla porušením mezinárodního práva a vedla k rozdmýchání konfliktu na Blízkém východě a tím pádem ohrozila světový mír. Íráncům musíme jasně sdělit, že násilí je naprosto nepřijatelným způsobem, jak se vypořádat s demonstracemi. Evropa může i musí hrát významnou úlohu moderátora.“


Předseda zahraničního výboru EP, německý konzervativec David McAllister k situaci prohlásil: „Jsem vážně znepokojen posledním násilným vývojem v Iráku, k němuž došlo po nedávné smrti íránského generála Solejmáního a vůdce iráckých milicí Abu Mahdího al-Muhandise. Je nutné mírnit napětí a všechny zúčastněné strany se musí mít na nejvyšším pozoru, aby nevyvolaly koloběh násilí a represálií. Je třeba se vyvarovat dalších střetů a ztrát na lidských životech. Máme za sebou několik let společného úsilí v boji proti Islámskému státu a v sázce je nastolení míru a stability v Iráku a v celém regionu. Zachování koalice je v tomto ohledu klíčové.“


Předseda zahraničního výboru vyzval EU, aby i nadále podporovala jadernou dohodu JCPOA, a Írán, aby dodržel své závazky v rámci této dohody.