Svoboda tisku a omezení kvůli koronaviru 

 
 

Sdílet tuto stránku: 

3. květen je Světovým dnem svobody tisku  

Omezení kvůli koronaviru dolehla i na média. Právě ona přitom hrají klíčovou roli v poskytování ověřených informací a vyvracení poplašných zpráv.

S čím přesně se média kvůli krizi potýkají? V první řadě je to masivní propad příjmů z reklamy. Neutěšená finanční situace může mít za následek, že nebudou nadále schopna poskytovat spolehlivé a ověřené informace a tím zároveň bojovat proti šířícím se dezinformacím.

V usnesení ze 17. dubna se poslanci shodli na tom, že dezinformace o koronaviru jsou zásadní problém, který se bezprostředně dotýká zdraví lidí. Každý by podle nich měl mít přístup k přesným a ověřeným informacím. Svobodná, nezávislá a dostatečně financovaná média jsou podle Parlamentu klíčová pro udržení demokracie.

Svoboda projevu, nezávislost médií a pluralita názorů jsou zakotveny v Listině základních práv EU a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv.

Svoboda projevu a informací jsou zakotveny v Listině základních práv EU  

Podpora médií během krize


Na podporu médií v současné kritické situaci se parlamentní kulturní výbor obrátil na Evropskou komisi s výzvou, aby se pokusila najít finance, potřebné k udržení jejich funkce a nezávislosti.


Několik kroků k podpoře médií a k ochraně novinářů už EU podnikla. V březnu 2020 uvolnila 5,1 milionu eur na financování projektů, zaměřených na odhalování a hlavně předcházení porušování svobody tisku. Tyto iniciativy detekují případná omezení plurality názorů a podporují i investigativu překračující hranice jednotlivých států.


Na přehled všeho, co EU proti koronaviru podniká, se podívejte zde.


Světový den svobody tisku


3. květen je Světovým dnem svobody tisku. Reportéři bez hranic i k jeho příležitosti zveřejnili letošní žebříček světové svobody tisku. Ten zohledňuje i současnou mimořádnou situaci – tedy ohrožení svobodné žurnalistiky mimořádnými opatřeními některých vlád. Česko je celosvětově na čtyřicátém místě.


Evropa je pro novináře nejbezpečnější


Podle žebříčku pro rok 2020 zůstává Evropa místem, které novinářům garantuje nejvyšší míru svobody. Evropské země jsou hodnoceny jako dobré nebo uspokojivé. Nejvyšší příčky – stejně jako v minulých letech - obsadily severské země: Finsko, Dánsko a Švédsko. Hned za nimi následuje Nizozemsko.

Česko spadá do kategorie "uspokojivá svoboda tisku"  

Reportéři bez hranic navzdory dobrým výsledkům evropských zemí varovali, že několik případů vyhrožování a pronásledování novinářů se i tak objevilo.


Riziko pro novináře ve světě


Významný dopad na hodnocení zemí v žebříčku měla nouzová opatření, která jednotlivé vlády zavedly při boji s koronaviem. To je případ třeba Číny (je na 177. příčce), Íránu (pohoršil si o oproti loňsku o tři příčky a je 173.) a Iráku (klesnul o dvě místa na 162. pozici).


Nejrizikovější pro novináře zůstávají oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Největší nárůst případů omezování médií pak vykazuje Asijsko-pacifický region (o 1,7 % případů víc).


Přestože ještě nejsme ani v polovině roku 2020, na světě už bylo letos zabito 11 novinářů. Rok 2019 byl v tomto ohledu lepší než ty předchozí, přesto zemřelo 49 žurnalistů.

Novinařina někdy jako životu nebezpečné povolání  

Přestože se některé ukazatele zlepšují, obecně se situace na světě zhoršila. Jsme svědky neustálého nárůstu násilí vůči novinářům. Počet zemí, považovaných pro novináře za bezpečné, klesá. Pouhých 24 % ze 180 zemí označili Reportéři bez hranic za “dobré” nebo “uspokojivé”. V předchozích letech jich bylo víc – v roce 2019 to bylo 26 % a v roce 2018 ještě o procentní bod víc (27 %).


361 novinářů je v současné době zadržováno. Od konce roku 2019 je to méně, tehdy jich bylo 389. Skoro třetina z nich je uvězněna v Číně, další v Egyptě, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku, Vietnamu, Íránu, Bahrajnu a Jemenu. Počet novinářů, kteří byli drženi jako rukojmí, se podle současných informací oproti roku 2019 nezměnil. Jsou ve čtyřech zemích: Sýrii, Jemenu, Iráku a na Ukrajině. Přesné údaje pro rok 2020 nicméně zatím nejsou k dispozici.

Jak se sestavuje žebříček svobody tisku

Každoroční žebříček Reportérů bez hranic hodnotí 180 zemí a oblastí podle míry svobody médií. Zemím uděluje hodnocení od 0 do 100. Kritérii jsou pluralismus, nezávislost médií, legislativa dané země, která se médií týká, transparentnost a míra násilí páchaném na novinářích. Čím nižší je bodové ohodnocení daného státu, tím vyšší svoboda tisku v něm je.