Napjaté vztahy mezi EU a Ruskem: Co je jejich příčinou? 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Demonstrace na podporu Alexeje Navalného v centru Moskvy 23. ledna 2021. ©Irill KUDRYAVTSEV/AFP  

Zadržení Alexeje Navalného je jen jedním z nedávných zdrojů dalšího napětí ve vztazích mezi EU a Ruskem. Jaký názor zastávají poslanci?

Vztahy mezi EU a Ruskem se v posledním desetiletí stávají více a více napjatýmu. V neposlední řadě za to může i anexe Krymu v roce 2014. Podpora ze strany Kremlu směřovaná separatistům na východní Ukrajině a ruská vojenská intervence v Sýrii celou situaci ještě zhoršily. Mezi další zdroje napětí navíc patří i ruské dezinformační kampaně a kybernetické útoky, stejně jako pokusy zasahovat do západních demokratických procesů.

Zatčení Alexeje Navalného


V živém facebookovém vysílání 27. ledna 2021 místopředseda parlamentního výboru pro zahraniční věci Urmas Paet (Renew Europe, Estonsko) vyzval k sankcím proti „těm, kteří mají přímou odpovědnost za zatčení a pronásledování Alexeje Navalného“. Poté, co se vůdce opozice v loňském roce zotavil z téměř smrtelné otravy, byl 17. ledna zadržen při svém návratu do Ruska.

Čtyři dny po zatčení Parlament odhlasoval požadavek na zavedaní výrazně přísnějších sankcí EU vůči Rusku a také na okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného a všech zadržených v souvislosti s jeho návratem do Moskvy. Sankce by měly být směřované blízkým spolupracovníkům prezidenta Putina a ruským mediálním propagandistům. Podle poslanců lze tato opatření přijmout také v rámci unijního globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv. Místopředseda Paet popsal nový mechanismus jako „naprosto vhodný“ nástroj a dodal: „Je nemožné, aby svobodné evropské společnosti nereagovaly na kruté porušování lidských práv.“

Sankce EU vůči Rusku


Od anexe Krymu v roce 2014 se hospodářské sankce EU zaměřují na ruské finanční, obranné a energetické odvětví. Rusko reagovalo protisankcemi a zakázalo zhruba polovinu svého zemědělsko-potravinářského dovozu z bloku. Před Vánoci se vedoucí představitelé EU jednomyslně rozhodli prodloužit sankce až do 31. července 2021. Opatření, která se obnovují dvakrát ročně, zasáhla Rusko tvrdě: koncem roku 2018 se předpokládalo, že kvůli sankcím ze strany EU a USA je ruská ekonomika až o 6 % menší.

EU rovněž uvalila sankce na ruské úředníky v reakci na otravu Navalného. V rozhovoru ze dne 27. ledna Paet připomněl nedávné „smutné příklady“ ruské zahraniční politiky a řekl: „Pokud se země neřídí základními lidskými právy a mezinárodním právem, pro země EU neexistuje jiná možnost.“

Ozvěny z Běloruska


Ve zmíněné živě vysílané diskusi stálý zpravodaj Parlamentu pro Rusko Andrius Kubilius (křesťanský demokrat, Litva) označil sankce za „účinný“ nástroj. Kubilius poznamenal, že proti zatčení Navalného protestovaly desítky tisíc Rusů a odolávaly násilí, zatčením a teplotám okolo -50 °C. Mluvil také o tom, že nedávný vývoj uvnitř Ruska se podobá situaci v Bělorusku z minulého roku. „Lukašenko se pokusil ukrást běloruské prezidentské volby a je zcela jasné, že se kremelský režim pokouší ukrást volby v Dumě. Musíme takové chování potrestat,“ podotkl Kubilius.

Zároveň dodal: „Můžeme udělat velmi jednoduchý závěr: demokracie je pro ruský lid velmi důležitá a Alexej Navalnyj, který za tato práva bojuje, vykonává práci hrdiny. Proto odsuzujeme autokratické chování Kremlu.“

Nord Stream 2


Dalším důležitým aspektem ve vztazích mezi EU a Ruskem je energetika. Kontroverze ohledně nového plynovodu Nord Stream 2 zdůraznila, jaký vliv má Rusko jako hlavní dodavatel energie pro Unii. V usnesení ze dne 21. ledna vyzvali poslanci EU, aby okamžitě zastavila práce na plynovodu, který by spojoval Německo přímo s Ruskem. Paet vyjádřil naději, že ministři EU budou brát postoj Parlamentu vážně, a zdůraznil, že projekt Nord Stream 2 „porušuje společnou politiku EU v oblasti energetické bezpečnosti“.

Rusko nadále není „strategický partner“


V březnu 2019 Evropský parlament ve svém usnesení uvedl, že Rusko již nelze považovat za „strategického partnera“. Navzdory napětí však existuje mnoho oblastí, v nichž mají EU i Rusko společné zájmy i obavy. Rusko kupříkladu hrálo velmi konstruktivní roli při jednáních o íránské jaderné dohodě, EU i Rusko prosazují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu (tj. dva samostatné státy Izrael a Palestina) a oba jsou signatáři Pařížské dohody o klimatu. EU je stále zdaleka největším obchodním a investičním partnerem Moskvy (v roce 2019 představovala 42 % ruského vývozu).

Paet poznamenal, že Rusko je evropská země a Parlament chce vidět, že Rusové mají zaručeny všechny svobody jako v EU. Zdůraznil však, že „skutečné změny mohou nakonec přijít pouze zevnitř, nikoli zvenčí“. Kubilius dodal: „Cítíme sounáležitost s obyčejnými ruskými lidmi“ a že „Rusko sice opustilo cestu demokratického vývoje, ale může se vrátit.“

Nejnovější vývoj


V hlasování ze dne 29. dubna 2021 Parlament vyjádřil vážné znepokojení nad nedávným posilováním ruské armády na hranicích s Ukrajinou a na nelegálně okupovaném Krymu. Poslanci varovali, že cena za případnou ruskou invazi na Ukrajinu by byla vysoká. Rovněž odsoudili zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu muničního skladu v Česku v roce 2014. Znovu také vyzvali k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného.

Následující den předsedové Parlamentu, Rady a Komise odsoudili rozhodnutí Ruska zakázat osmi státním příslušníkům EU - včetně předsedy Parlamentu Davida Sassoliho - vstup na ruské území. „Žádné sankce ani zastrašování nezabrání Evropskému parlamentu ani mně bránit lidská práva, svobodu a demokracii,“ uvedl v reakci na to předseda Sassoli na Twitteru.