Volby do EP 2014: rozdělení poslaneckých křesel mezi 28 členských států
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 ztratí 12 členských států po jednom křesle. Žádný členský stát zároveň nezíská nové křeslo. Vyplývá to z návrhu rozhodnutí, který ve středu schválil Parlament. Úpravy počtu křesel jsou nutné kvůli stropu 751 křesel, stanoveného Lisabonskou smlouvou, a kvůli přistoupení Chorvatska.
Návrh rozhodnutí Evropské rady, který Parlament schválil poměrem hlasů 574 (pro): 71 (proti): 39 (zdrželo se hlasování), nemění rozdělení křesel mezi členské státy oproti návrhu poslanců z 13. března 2013. Text musí poté, co mu Parlament vyjádřil souhlas, ještě formálně jednomyslně schválit hlavy států a vlád na summitu konaném 27. a 28. června.
Dvanáct členských států přijde při příštích volbách do Evropského parlamentu o jeden poslanecký mandát. Jedná se o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litvu, Portugalsko a Rumunsko. O další tři křesla přijde Německo, jehož podíl musí být v souladu s maximem stanoveným Lisabonskou smlouvou být snížen z 99 na 96 křesel. (viz tabulka níže)
Toto řešení by mělo zamezit "traumatizujícímu přerozdělování křesel, které by znamenalo velké ztráty pro střední a malé členské státy a vysoký nárůst křesel pro velké státy." Jedná se také o "nejméně nedokonalé z možných řešení," uvedli zpravodajové Rafał Trzaskowski (ELS, PL) a Roberto Gualtieri (S&D, IT).
Výhled do roku 2019
Nové rozdělení křesel by mělo být revidováno s dostatečným předstihem před volbami v roce 2019. Revize by měla proběhnout na základě návrhu Evropského parlamentu, který by měl být představen do konce roku 2016, uvádí se v textu, aby bylo rozdělení křesel prováděno "objektivním, spravedlivým, dlouhodobě udržitelným a transparentním způsobem." Rozdělení by mělo respektovat zásadu sestupné poměrnosti, podle které poslanci z větších členských států zastupují více občanů než poslanci z menších států. Přihlédnuto by také mělo být k případné změně počtu členských států a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva. Rozdělení by také mělo respektovat systém institucionální rovnováhy.
Tabulka
Členské státy | Stávající počet křesel | Navrhovaný počet křesel | Rozdíl |
Německo | 99* | 96 | -3 |
Francie | 74 | 74 | = |
Spojené království | 73 | 73 | = |
Itálie | 73 | 73 | = |
Španělsko | 54 | 54 | = |
Polsko | 51 | 51 | = |
Rumunsko | 33 | 32 | -1 |
Nizozemí | 26 | 26 | = |
Řecko | 22 | 21 | -1 |
Belgie | 22 | 21 | -1 |
Portugalsko | 22 | 21 | -1 |
Česká republika | 22 | 21 | -1 |
Maďarsko | 22 | 21 | -1 |
Švédsko | 20 | 20 | = |
Rakousko | 19 | 18 | -1 |
Bulharsko | 18 | 17 | -1 |
Dánsko | 13 | 13 | = |
Slovensko | 13 | 13 | = |
Finsko | 13 | 13 | = |
Irsko | 12 | 11 | -1 |
Chorvatsko | 12 | 11 | -1 |
Litva | 12 | 11 | -1 |
Slovinsko | 8 | 8 | = |
Lotyšsko | 9 | 8 | -1 |
Estonsko | 6 | 6 | = |
Kypr | 6 | 6 | = |
Lucemursko | 6 | 6 | = |
Malta | 6 | 6 | = |
CELKEM | 766 | 751 | 15 |
* Tři křesla navíc pro Německo byly součástí přechodného opatření, jehož platnost vyprší na konci stávajícího volebního období.
Postup: Souhlas