Dlouhodobý rozpočet EU: Parlament potvrdil své rozpočtové priority po roce 2020 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • více peněz pro mladé lidi, na výzkum, růst, pracovní místa a boj proti klimatickým změnám 
  • dostatečné zdroje na financování nových výzev jako jsou migrace, obrana a bezpečnost 
  • odmítnutí škrtů v oblasti zemědělské a kohezní politiky EU 
  • nové zdroje příjmů jako částečná náhrada příspěvků členských států 

EP ve středu schválil svou vyjednávací pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na období po roce 2020. Její součástí jsou konkrétní částky, které EP požaduje na financování jednotlivých oblastí.

 

Parlament v usnesení zdůraznil svou „jednotu a připravenost“ pro nadcházející jednání s evropskými ministry o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021-2027. Zároveň však vyjádřil nespokojenost s tím, že členské státy nedosáhly „viditelného pokroku“ ve snaze dosáhnout společné pozice k VFR v Radě (ministrů) EU.


Poslanci považují návrh budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, který předložila Evropské komise, za výchozí bod. Navrhovaná výše prostředků však podle nich neumožní Evropské unii plnit její politické závazky a reagovat v budoucnosti na důležité výzvy.


Plénum ve Štrasburku odhlasovalo mimo jiné tyto priority pro příští dlouhodobý rozpočet:


  • navýšení rozpočtu výzkumného programu Horizon Europe na 120 miliard euro v cenách roku 2018 (Komise navrhuje 83,5 miliardy euro)
  • navýšení prostředků Evropského plánu pro strategické investice (tzv. Junckerův plán)
  • vyšší rozpočet pro dopravní infrastrukturu a malé a střední podniky
  • odmítnutí škrtů v rozpočtu kohezní a zemědělské politiky EU a ponechání jejich financování na aktuální úrovni (VFR 2014-2020)
  • zdvojnásobení prostředků na boj proti nezaměstnanosti mladých a trojnásobné navýšení prostředků na program Erasmus+
  • požadavek, aby příspěvek EU na plnění klimatických cílů tvořil nejméně 25 % výdajů VFR a aby co nejdříve dosáhl 30 %, nejpozději do roku 2027

Nový a jednodušší systém příjmů EU


V souvislosti s reformou systému příjmů unijního rozpočtu Parlament konstatuje, že současný systém vlastních zdrojů je velmi komplikovaný, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU zcela nesrozumitelný.


Nový a jednodušší systém příjmů unijního rozpočtu by měl podle poslanců výrazně snížit přímé příspěvky členských států navázané na hrubý domácí produkt a zajistit pro budoucí VFR adekvátní financování výdajů EU. Parlament rovněž schválil zrušení všech slev a jiných opravných mechanismů.


Poslanci požadují zavedení nových vlastních zdrojů příjmů EU, které by mimo jiné pocházely z daní právnických osob (což by zahrnovalo i zdanění velkých firem v digitálním sektoru), příjmů z evropského systému pro obchod s emisemi a daní z platů.


Parlament ve svém usnesení také zdůrazňuje, že příjmová a výdajová strana dlouhodobého rozpočtu EU tvoří jeden rozpočtový balík a podle toho by se k nim mělo i přistupovat. Všechny části tohoto balíku, tedy nové vlastní zdroje Unie a jednotlivé výdajové položky VFR, by proto měly podle poslanců zůstat na programu jednání, dokud nebude dosaženo konečné dohody o příjmech i výdajích EU.


Evropský parlament schválil 429 hlasy předběžnou zprávu o víceletém finančním rámci na období 2021-2027, kterou vypracovali zpravodajové Jan Olbrycht (EPP, PL), Isabelle Thomasová (S&D, FR), Gérard Deprez (ALDE, BE) a Janusz Lewandowski (EPP, PL). Proti hlasovalo 207 poslanců a 40 se zdrželo hlasování. Tato předběžná zpráva představuje pozici Parlamentu před jednáním s ministry členských zemí.


Další postup


Evropský parlament je od března 2018 připraven na jednání s členskými státy o finální podobě VFR. Zahájení jednání však musí předcházet dohoda členských států v Radě na vlastní vyjednávací pozici. Schválení příštího VFR vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.

Poslanci očekávají dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě před volbami do EP v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce.


Souvislosti


Zhruba 94 % prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, městům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících 6 % tvoří administrativní výdaje EU.