Otázky a odpovědi týkající se směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu  

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

Symbol ochrany autorských práv ©AP Images/European Union-EP  

Tento dokument přináší odpovědi na některé z častých otázek objevujících se v souvislosti se směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Odpovědi vycházejí z obsahu dohody, k níž dospěli vyjednavači 13. února 2019.


Čeho se směrnice o autorském právu týká?

Cílem navrhované „směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu“ je zajistit, aby tvůrci (například hudebníci nebo herci), vydavatelé zpravodajství či novináři měli prospěch z on-line prostředí a internetu stejně, jako jej mají v off-line prostředí. Kvůli zastaralým pravidlům autorského práva získávají v současné době veškerý výtěžek online platformy a agregátory informací, zatímco umělci, vydavatelé zpravodajství a novináři jsou svědky toho, jak se plody jejich práce volně šíří na internetu, přičemž za ně v nejlepším případě obdrží jen velmi malou odměnu. Pro umělce a mediální pracovníky je proto velmi obtížné zajistit si důstojné živobytí.

Je důležité podotknout, že návrh směrnice nevytváří pro tvůrce a novináře žádná nová práva. Zajišťuje pouze lepší prosazování jejich stávajících práv. Návrh směrnice rovněž nezavádí nové povinnosti pro online platformy nebo agregátory zpráv. Pouze zajišťuje, aby byly stávající povinnosti lépe dodržovány. To, co je v současné době legální a povoleno sdílet, zůstane legální i nadále a bude moci být nadále sdíleno.

Stručně řečeno:

  • Cílem návrhu směrnice je uložit velkým internetovým platformám a agregátorům informací (jako např. YouTube nebo Google News) povinnost platit tvůrcům obsahu (umělcům/hudebníkům/hercům, zpravodajským domům a novinářům) to, co jim skutečně náleží.
  • Nevznikají žádná nová práva nebo povinnosti. To, co je v současné době legální a povoleno sdílet, zůstane legální i nadále a bude moci být nadále sdíleno.

Jaký bude mít směrnice vliv na běžné uživatele?

Návrh směrnice se nezaměřuje na běžného uživatele.

Bude mít naopak dopad na velké online platformy a agregátory informací, jako je YouTube, Google News nebo Facebook, což znamená, že pro ně bude povinností odpovídajícím způsobem odměňovat umělce a novináře, z jejichž děl sami těží.

Velké internetové platformy a agregátory informací budou mít větší motivaci, než je tomu dnes, k tomu, aby s umělci a sdělovacími prostředky, kteří jsou předem identifikováni jako vlastníci díla, uzavíraly (licenční) smlouvy, které jim zajistí spravedlivou odměnu. Platformy budou dále motivovány k uzavírání zmíněných dohod, jelikož v případě jejich absence by byly přímo odpovědné za poskytování obsahu s neuhrazeným licenčním poplatkem. Současné právní předpisy poskytují platformám více prostoru k tomu, jak tuto povinnost obcházet.

Očekává se, že návrh směrnice konečně donutí online platformy k zavedení politiky spravedlivého odměňování všech subjektů, na jejichž tvorbě vydělávají peníze.


Ovlivní směrnice svobodu na internetu nebo povede k internetové cenzuře?

Svoboda na internetu, stejně jako v reálném světě, bude existovat i nadále, pokud výkon této svobody neomezuje práva ostatních nebo neporušuje zákon. To znamená, že uživatel bude moci i nadále nahrávat obsah na internetové platformy a ty budou moci nadále poskytovat nahrané soubory, pokud budou zároveň respektovat právo tvůrců na spravedlivou odměnu. Internetové platformy v současnosti odměňují tvůrce dobrovolně a jen ve velmi omezené míře, protože nenesou žádnou odpovědnost za poskytovaný obsah, a nemají tedy téměř žádnou motivaci uzavírat dohody s nositeli práv.

Směrnice nezavádí žádnou cenzuru. Zvýšením právní odpovědnosti směrnice vzroste tlak na internetové platformy k uzavření spravedlivých dohod s tvůrci děl, jejichž prostřednictvím vydělávají peníze. Nejedná se o cenzuru.


Vytváří směrnice automatické filtry pro online platformy?

Ne.

Směrnice má dosáhnout následujícího cíle – internetová platforma nesmí vydělávat peníze prostřednictvím obsahu, jehož autorům neposkytuje finanční kompenzaci. Proto je platforma právně odpovědná, pokud poskytuje obsah, jehož autor nebyl řádně odměněn. To znamená, že ti, jejichž práce je protiprávně využívána, mohou platformu žalovat.

Směrnice nicméně neuvádí, jaké nástroje, lidské zdroje či infrastruktury budou zapotřebí k zabránění šíření neplaceného obsahu na platformách. Neexistuje tedy žádný požadavek filtrů pro nahrávání obsahu.


Pokud však velké platformy nenaleznou žádná inovativní řešení, mohou si nakonec filtry zvolit. Tyto filtry již ostatně velké společnosti využívají. Kritika, že je někdy filtrován i legitimní obsah, může být místy oprávněná. Je však třeba se zaměřit na platformy, které tyto filtry navrhují a aplikují, a nikoli na zákonodárce, který stanovuje požadovaný cíl, tedy že společnost musí platit za obsah, jehož využívá k dosažení zisku. Tento cíl je v reálném světě nezpochybnitelný a prosazovaný.


V neposlední řadě obsahuje dohodnutá směrnice ustanovení, která mají zajistit, aby se uživatel mohl dovolat opravných prostředků, jejichž pomocí lze podat stížnost a zajistit rychlé jednání v případě nahraného obsahu, který byl neprávem odebrán.


Má tato směrnice negativní dopad na internetové memy či obrázky ve formátu GIF?

Právě naopak.


Dohodnuté znění směrnice obsahuje zvláštní ustanovení, která ukládají členským státům povinnost chránit nahrávání a sdílení děl pro účely citace, kritiky, recenze, karikatury, parodie nebo parafráze. Zajistí se tak, že internetové memy a obrázky ve formátu GIF budou i nadále dostupné. Ustanovení dokonce zajišťují, že budou ještě bezpečnější než dříve, protože ochrana těchto děl byla dosud chráněna různými vnitrostátními právními předpisy, což vedlo k rozdílům mezi členskými státy.


Bude i nadále možné zobrazit úryvky při čtení nebo sdílení článků na agregátorech informací?

Ano.


Dohoda umožňuje vydavatelům tisku žádat agregátory informací o licenční dohody za využívání jejich článků. Agregátory informací však budou moci nadále zobrazovat úryvky článků, aniž by musely vyžadovat povolení od vydavatelů. To bude možné za předpokladu, že se bude jednat o „velmi krátký úryvek“ nebo „jednotlivá slova“ a že agregátor nebude této možnosti zneužívat.


Tato směrnice zlikviduje začínající podniky (startupy)...

Ne.


Dohoda poskytuje zvláštní ochranu začínajícím platformám. Podmínky pro platformy, které fungují méně než 3 roky, jejichž roční obrat je nižší než 10 milionů EUR a průměrná měsíční návštěvnost nižší než 5 milionů unikátních návštěvníků, budou méně přísné než podmínky pro velké platformy.


Objevují se námitky, že by článek 13 mohl vést ke stažení díla z internetu v případě, že není znám držitel práv. Jako příklad byl uveden hit Despacito...

Cílem navrženého článku 13 je poskytnout umělcům silnější postavení při uplatňování jejich práv na spravedlivou odměnu v případě, že jsou jejich díla používána a šířena na internetu jinými subjekty. Platformy, jako je YouTube, umělec zpravidla informuje o tom, že je dílo jeho. Platformy tedy pravděpodobně nebudou muset nést odpovědnost za nahraná díla, jejichž držitel práv je neznámý..


Jinou výhradou bylo, že směrnice bude mít velmi negativní dopad na živobytí stovek tisíc lidí...

Pravděpodobně tomu bude právě naopak.


Záměrem směrnice je pomoci mnoha lidem zajistit si živobytí, které si za svou práci zaslouží a které pro další tvorbu nutně potřebují. Návrh směrnice má zajistit, aby více finančních prostředků putovalo přímo umělcům a novinářům a ne akcionářům společnosti Google. Jedná se tedy o přesun prostředků, který je pro zaměstnanost vždy prospěšný.


Proč se proti této směrnici objevilo tolik námitek?

Směrnice byla předmětem intenzivních kampaní. Z některých statistik Evropského parlamentu vyplývá, že poslanci EP byli jen zřídka, pokud vůbec, vystaveni tak intenzivnímu lobbování (prostřednictvím telefonátů, e-mailů apod.).

Takto rozsáhlá kampaň nutně vyvolala silné reakce. Objevila se tvrzení, že návrh směrnice „naruší“, nebo dokonce „zabije“ internet. Vzhledem k tomu, že návrh směrnice nepřináší tvůrcům nová práva ani neukládá nové povinnosti internetovým platformám nebo agregátorům informací, jsou tato tvrzení přehnaná.

Existuje mnoho případů předchozích lobbistických kampaní, které předpovídaly katastrofální následky, které se však nikdy nenaplnily.


Například telekomunikační společnosti tvrdily, že účty za telefon dosáhnou v důsledku omezení poplatků za roaming závratné výše; tabákoví a restaurační lobbisté tvrdili, že lidé přestanou navštěvovat restaurace a bary v důsledku zákazu kouření; banky tvrdily, že v důsledku zpřísnění zákonů o jejich fungování budou muset přestat poskytovat úvěry podnikům a jednotlivcům, a lobbisté za duty-free obchody dokonce strašili, že v souvislosti s ukončením prodeje osvobozeného od cla na jednotném trhu dojde k uzavření letišť. Nic z toho se nestalo.


Je hlavním účelem směrnice chránit menší tvůrce obsahu?

Ačkoli je cílem směrnice poskytnout všem tvůrcům lepší vyjednávací pozici, pokud jde o využívání jejich tvorby internetovými platformami, největší přínos bude mít pro menší tvůrce. Velcí hráči často využívají právnické firmy, aby chránily svá práva, zatímco menší subjekty nemají v současné době k dispozici tolik prostředků na svou podporu.