EU bude zkoumat bezpečnostní dopady přímých zahraničních investic
- prověřování zahraničních investic z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku
- podpora spolupráce členských států, vypracovávání stanovisek Evropskou komisí
- investice do klíčových odvětví a technologií s vlivem na programy EU
- zahraniční firmy vlastněné státem nebo s vazbami na vlády pod drobnohledem
Evropský parlament ve čtvrtek schválil zřízení prvního mechanismu EU na prověřování přímých zahraničních investic z hlediska bezpečnosti a ochrany strategických sektorů Unie.
Na základě nařízení, které plénum schválilo poměrem hlasů 500 (pro): 49 (proti): 56 (zdrželo se hlasování), by se u přímých zahraničních investic (PZI) směřujících z třetích zemí do EU, mělo prověřovat, zda mohou ohrozit strategické zájmy Unie. Výsledkem hlasování je tak historicky první mechanismus na úrovni EU, který by měl podporovat úsilí členských států v oblasti zkoumání vlivu konkrétních PZI na bezpečnost a veřejný pořádek.
Ochrana strategických odvětví a technologií
Nová právní úprava se zaměřuje na ochranu klíčových odvětví, například v oblasti energetiky, dopravy, komunikací, zpracování údajů a financí, vesmírné infrastruktury, jakož i určitých technologií včetně polovodičů, umělé inteligence a robotiky. Poslanci seznam strategických sektorů rozšířili o vodní hospodářství, zdravotnictví, obranu, média, biotechnologie a potravinovou bezpečnost.
Intenzivnější spolupráce států EU
Parlament prosadil posílení mechanismu spolupráce členských států v oblasti výměny informací, v rámci které se jednotlivé země EU budou moci vyjádřit k přímým zahraničním investicím směřujících do jiného členského státu. Evropská komise bude oprávněna žádat informace a zasílat státům, do kterých investice směřuje, svá stanoviska. Konečné rozhodnutí o schválení nebo zablokování investičního záměru však zůstane v rukou daného členského státu.
Prohlášení zpravodaje
„Evropa, která chrání, se stává realitou. Tento mechanismus je konkrétním krokem proti hrozbám vůči našemu průmyslu, technologiím a strategickým zájmům. Podařilo se nám ho zřídit rychle, a to navzdory citlivosti tématu, jisté zdrženlivosti a bezprecedentnímu tlaku. Evropa zůstává otevřená zahraničním investicím, zároveň však přebírá kontrolu nad svým osudem," uvedl zpravodaj Franck Proust (EPP, FR).
Další postup
Novou legislativu, na jejímž znění se poslanci předem dohodli s ministry členských států, musí kromě Evropského parlamentu formálně schválit také Rada (ministrů) EU. Zabývat by se jí mohla na svém zasedání 5. března.
Nařízení vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Účinnosti nabyde o 18 měsíců později.
Souvislosti
V současnosti má mechanismy na kontrolu PZI pouze čtrnáct členských států EU. Jde o Dánsko, Finsko, Francii, Nizozemsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Itálii. Koncepce a rozsah těchto mechanismů se však výrazně liší. Přímé zahraniční investice směřující do Unie mají přitom přeshraniční dopady, které dosud nebyly posuzovány.
Za posledních dvacet let se struktura a původ PZI směřujících do Unie dramaticky změnily. Stále více investic směřuje do EU ze zemí s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím. Objem investic z Číny vzrostl šestinásobně, z Brazílie desetinásobně a z Ruska více než dvojnásobně. Aktuálně jde zejména o investice do odvětví vyspělých technologií a často prostřednictvím společností, které jsou vlastněny státem nebo mají vazby na vlády.
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Kontakty:
-
Irena KUBASKOVA
Tisková atašé -
Jana KOBLASOVA
Tisková atašé