Ochrana oznamovatelů: Poslanci schválili historicky první unijní pravidla 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • nový systém ochrany a podpory oznamování porušení právních předpisů EU 
  • možnost výběru mezi interním a externím oznámením nesrovnalostí 
  • ochrana před odvetnými opatřeními zaměstnavatele vůči oznamovatelům 
Poslanci schválili pravidla minimální ochrany oznamovatelů v celé EU ©AP Images/European Union-EP  

Parlament v úterý definoval unijní standardy pro ochranu osob, které se při výkonu povolání dozvědí o nelegálních či veřejný zájem poškozujících aktivitách a rozhodnou se je oznámit.

Směrnice, kterou poslanci schválili poměrem hlasů 591 (pro): 29 (proti): 33 (zdrželo se hlasování), zavádí historicky první standardy ochrany oznamovatelů na úrovni EU. Do působnosti nových pravidel patří oznamování porušení předpisů EU například v oblasti veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, bezpečnosti výrobků a dopravy, jaderné bezpečnosti, veřejného zdraví či ochrany spotřebitelů a dat.

Bezpečný způsob oznamování nezákonného jednání

Směrnice ve snaze chránit zdroje a zachovat důvěrnost informací umožňuje oznamovatelům využít pro nahlašování interní nebo externí kanály. Oznamovatelé si tedy budou moci vybrat, zda nahlásí nezákonnou nebo veřejný zájem poškozující činnost nejprve odpovědné osobě v rámci společnosti či organizace, které se informace týkají, nebo zda budou okamžitě informovat příslušný vnitrostátní orgán či instituci nebo agenturu EU.

Oznamovatelé budou chráněni i v případě, že se rozhodnou informace zveřejnit, a to za předpokladu, že na jejich prvotní oznámení nenavazuje přiměřená reakce nebo pokud jsou přesvědčeni o existenci bezprostředního ohrožení veřejného zájmu či rizika odvetných opatření ze strany právnické osoby, které se oznámení týká.

Ochrana před odvetnými opatřeními

Nová legislativa explicitně zakazuje odvetná opatření vůči oznamovatelům. Součástí směrnice jsou ustanovení, která by měla oznamovatele chránit před pozastavením výkonu jejich funkce, přeřazením na nižší pozici, zastrašováním či jinými formami represí. Ochrana se bude vztahovat i na osoby, které oznamovatelům poskytovaly podporu, včetně zprostředkovatelů, spolupracovníků nebo rodinných příslušníků.

Členské státy oznamovatelům zajistí bezplatný přístup ke kompletním a nezávislým informacím a poradenství v oblasti postupů a prostředků nápravy, jakož i právní pomoc během řízení. V případě soudního řízení by oznamovatelé mohli mít nárok i na finanční a psychologickou podporu.

Prohlášení zpravodajky

"Nedávné skandály jako LuxLeaks, Panama Papers a Football Leaks pomohly odhalit obrovskou nejistotu, které dnes čelí oznamovatelé. V předvečer evropských voleb se Parlament spojil a vyslal silný signál o tom, že vyslechl obavy svých občanů a prosadil silná pravidla garantující jejich bezpečnost a bezpečnost osob, které se rozhodnou promluvit," uvedla zpravodajka Virginie Rozièrová (S&D, FR).

Další postup

Poslanci schválené znění směrnice, na kterém se vyjednávači Evropského parlamentu předem dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, musí ještě formálně odsouhlasit i ministři členských států. Směrnice by měla vstoupit v platnost do dvou let po svém schválení.

Souvislosti

Nedávné skandály jako LuxLeaks či Panama Papers potvrdily důležitost oznamovatele při odhalování aktivit, které porušují právní předpisy EU a poškozují veřejný zájem. Nedostatečná ochrana oznamovatelů v jednom členském státě má podle poslanců negativní vliv na fungování politik EU v dané zemi, který se ale může rozšířit i do jiných členských států, případně do celé Unie.

Oznamovatelům v současnosti poskytuje komplexní právní ochranu pouze deset členských států EU - kromě Slovenska je to i Francie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Maďarsko, Malta, Spojené království, Švédsko a Itálie. V ostatních zemích Unie se na oznamovatele vztahuje pouze částečná ochrana, případně jsou chráněni pouze v konkrétních odvětvích nebo jsou chráněny pouze určité skupiny zaměstnanců.

Ve studii pro Evropskou komisi z roku 2017 byl odhad ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů vyčíslen na 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně v celé EU, a to jen v rámci veřejných zakázek.