Klimatický zákon: poslanci chtějí zvýšit cíl redukce emisí do roku 2030 na 60 % 

Tisková zpráva 
Plenární zasedání 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • je třeba stanovit „emisní rozpočet“, tedy zbývající množství skleníkových plynů, které smíme vyprodukovat, chceme-li splnit cíle Pařížské dohody 
  • má být zřízen nezávislý vědecký orgán pro sledování dosaženého pokroku 
  • všechny přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva musí být ukončeny nejpozději do roku 2025 
Parlament usiluje o to, aby všechny členské státy dosáhly do roku 2050 uhlíkové neutrality. ©Adobe Stock  

Členské státy musí dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, prohlašuje Parlament v přijatém usnesení a vyzývá ke stanovení ambiciózních cílů snížení emisí pro roky 2030 a 2040.

Parlament přijal ve středu poměrem hlasů 392 (pro): 161 (proti): 142 (zdrželo se hlasování) svůj mandát k jednání o evropském právním rámci pro klima. Cílem tohoto právního rámce je přeměnit politické sliby o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 na závaznou právní povinnost a zajistit potřebnou předvídatelnost a transparentnost, aby se občané a podniky mohli na tuto transformaci připravit.


Podle poslanců je nutné, aby EU jako celek, ale i každý členský stát jednotlivě, dosáhly klimatické neutrality do roku 2050. Poté už budou muset být emise Evropské unie „negativní“. Poslanci také upozornili na to, že k tomu bude zapotřebí dostatečné financování.


Dále požadují, aby Komise předložila do 31. května 2023 řádným legislativním postupem návrh konkrétního způsobu (trajektorie), jak bude uhlíkové neutrality dosaženo. Musí přitom také pracovat s „emisním rozpočtem“, tedy s celkovým zbývajícím množstvím skleníkových plynů, které EU může vyprodukovat nejpozději do roku 2050, má-li v souladu s Pařížskou dohodou omezit zvyšování teploty. Tato trajektorie má být revidována po každém hodnocení na celosvětové úrovni.


Poslanci také chtějí, aby vznikla nová „Evropská rada pro změnu klimatu“. Jednalo by se o nezávislý vědecký orgán, který by posuzoval, jestli je politika pro změnu klimatu jednotná, a monitoroval dosažený pokrok.


Je zapotřebí stanovit ambicióznější cíl pro rok 2030


V současné době usiluje Unie o to, aby se emise snížily do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Komise nedávno přijala pozměněný návrh evropského právního rámce pro klima, v němž navrhla zvýšit tento cíl „na alespoň 55 %“. Parlament tuto laťku nyní dále zvýšil a požaduje snížení emisí o 60 % s tím, že vnitrostátní cíle by se měly zvýšit nákladově efektivním a spravedlivým způsobem.

Parlament rovněž po Komisi žádá, aby na základě posouzení dopadů navrhla průběžný cíl pro rok 2040. Díky němu bude možné ověřit, že je EU na dobré cestě k dosažení cíle, který si vytkla pro rok 2050.


Poslanci dále uvádějí, že EU a její členské státy musí postupně ukončit všechny přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva, a to nejpozději do 31. 12. 2025. V neposlední řadě zdůrazňují, že je třeba bojovat proti energetické chudobě.

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Parlamentu Jytte Gutelandová (S&D, Švédsko) po hlasování uvedla: „Přijetím zprávy vyšleme Komisi a Radě jasný signál pro nadcházející jednání. Očekáváme, že všechny členské státy dosáhnou klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Aby se nám to podařilo, potřebujeme silné průběžné cíle na roky 2030 a 2040. Jsem také ráda, že zpráva hovoří o rozpočtu na skleníkové plyny, tedy celkovém zbývajícím množství skleníkových plynů, které mohou být do roku 2050 vypuštěny, aniž by to ovlivnilo závazky EU v rámci Pařížské dohody.“


Další postup


Parlament je připraven začít jednat s členskými státy hned, jak se Rada dohodne na společném postoji.


Souvislosti


V roce 2019 přijala Evropská rada rozhodnutí o tom, že EU bude usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Komise pak v březnu 2020 navrhla rámec pro dosažení klimatické neutrality, díky kterému by se z cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stal právně závazný požadavek.


Parlament sehrál důležitou roli prosazováním ambicióznějších právních předpisů EU v oblasti klimatu a vyhlášením stavu klimatické nouze v listopadu 2019.