Ekologičtější, férovější a odolnější zemědělská politika EU  

Tisková zpráva 
Plenární zasedání 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • Více podpory pro ty, kdo uplatňují postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu 
  • Roční přímé platby nesmí překročit 100 000 eur, větší podporu dostanou malé a střední podniky 
  • Konkrétní opatření na pomoc zemědělcům, kteří se potýkají s důsledky krizí 
  • Vyšší sankce za opakované porušování pravidel, například v oblasti životního prostředí nebo životních podmínek zvířat  
Zemědělská politika EU má být udržitelnější a odolnější, aby i nadále mohla zabezpečit potravinami celou EU ©AdobeStock/Vadim  

Budoucí zemědělská politika EU by měla být flexibilnější, udržitelná a měla by být schopna čelit krizím, aby zemědělci mohli i nadále zajišťovat potravinové zabezpečení celé EU.

Poslanci Evropského parlamentu přijali v pátek svůj postoj k reformě zemědělské politiky EU po roce 2022. Vyjednávací tým EP je nyní připraven zahájit jednání s ministry EU.


Posun k politice založené na výsledcích

Poslanci podpořili systémovou změnu, díky níž bude zemědělská politika EU lépe odpovídat potřebám jednotlivých členských států. Trvají však na tom, že je třeba zachovat v celé Unii rovné podmínky. Vlády členských států by měly Komisi předložit ke schválení strategické plány, v nichž uvedou, jak budou cíle EU provádět v praxi. Komise by měla vyhodnocovat jejich výsledky, nikoli pouze dodržování unijních pravidel.


Zemědělské podniky v EU by měly přejít na ekologičtější provoz


Cíle strategických plánů mají být podle poslanců naplňovány v souladu s Pařížskou dohodou.


Parlament zvýšil nároky na postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, takzvanou podmíněnost. Jedná se o podmínky, které musí splňovat každý zemědělec, pokud chce získat přímou podporu. Poslanci navíc chtějí, aby alespoň 35 % z rozpočtu na rozvoj venkova připadalo na opatření, která se týkají klimatu a životního prostředí. Nejméně 30 % rozpočtu přímých plateb by mělo být směřováno na ekorežimy, které by byly sice dobrovolné, ale mohly by zemědělcům zvýšit příjmy.


Poslanci trvají na tom, aby byly v každém členském státě zřízeny poradenské služby pro zemědělství. Chtějí také, aby alespoň 30 % z finančních prostředků poskytnutých Unií bylo vyčleněno na pomoc zemědělcům sv činnostech, které se týkají boje se změnou klimatu, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a ochrany biologické rozmanitosti. Členské státy by také měly pobízet zemědělce k tomu, aby 10 % svojí plochy pokryli krajinnými prvky, které jsou příznivé pro biologickou rozmanitost, například živými ploty, neprodukčními dřevinami nebo rybníky.


Snížení plateb větším podnikům, podpora malých podniků a mladých zemědělců


Poslanci odhlasovali postupné snižování ročních přímých plateb nad 60 000 eur a pro jejich zastropování na částce 100 000 eur. Zemědělcům by však mohlo být povoleno, aby od celkové částky přímých plateb před snížením odečetli 50 % mzdových nákladů souvisejících se zemědělskou činností. Alespoň 6 % vnitrostátních přímých plateb by mělo být použito na podporu malých a středních podniků. Pokud na ně však v určitém státě připadá více než 12 %, může tento stát upustit od zastropování plateb.


Podle přijatého textu by Evropské státy mohly alespoň 4 % svých rozpočtů na přímé platby využívat na podporu mladých zemědělců. Další finanční podpora by mohla být věnována rozvoji venkova, přičemž může být udělena priorita investicím prováděným mladými zemědělci.


Parlament zdůrazňuje, že evropské dotace by měly být vyhrazeny pouze těm, kdo vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti. Provozovatelé letišť, železničních služeb, vodáren, služeb v oblasti nemovitostí a stálých sportovních a rekreačních areálů by měli být automaticky vyloučeni.

Vegetariánské hamburgery a steaky z tofu: označování rostlinných produktů beze změny

Poslanci EP odmítli všechny návrhy na vyhrazení názvů souvisejících s masem pro výrobky obsahující maso. U rostlinných produktů a názvů, které se v současné době používají při prodeji, se nic nezmění.


Pomoc s riziky a krizemi


Parlament prosazuje nová opatření, která by zemědělcům pomáhala čelit rizikům a případným budoucím krizím. Poslanci chtějí, aby se trh stal transparentnějším, a požadují intervenční strategie pro všechny zemědělské produkty. Postupy, jejichž cílem je uplatňovat vyšší normy v oblasti životního prostředí, zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, by podle nich měly být vyňaty z pravidel hospodářské soutěže. Chtějí také, aby se krizová rezerva, která zemědělcům pomáhá v případě nestability cen nebo trhu, již nepoužívala jen ad hoc, ale stala se stálým nástrojem s odpovídajícím rozpočtem.


Vyšší sankce za opakované porušování pravidel a mechanismus EU pro podávání stížností

Parlament chce zvýšit sankce pro ty, kdo opakovaně nedodržují požadavky EU (například v oblasti životního prostředí a životních podmínek zvířat). V takových případech by platby zemědělcům měly být sníženy o 10 % (v současné době je to pouze 5 %).


Poslanci chtějí zavést mechanismus EU pro podávání stížností. Ten by mohli využívat zemědělci a příjemci podpory ve venkovských oblastech, kteří byli při poskytování unijních dotací poškozeni nebo znevýhodněni a jejichž stížnost nemůže být vyřízena na vnitrostátní úrovni.


Výsledky hlasování a další informace

Nařízení o strategických plánech SZP bylo přijato 425 hlasy pro, 212 proti a 51 se zdrželo hlasování.


Nařízení o jednotné společné organizaci trhů bylo přijato 463 hlasy pro, 133 proti a 92 se zdrželo hlasování.


Nařízení o financování, řízení a sledování SZP bylo přijato 434 hlasy pro, 185 proti a 69 se zdrželo hlasování.

Více informací o přijatých textech je k dispozici v podkladové zprávě.


Prohlášení předsedy zemědělského výboru a tří zpravodajů je k dispozici zde.



Souvislosti


Poslední reforma zemědělské politiky EU (SZP), která funguje od roku 1962, proběhla v roce 2013.


Platnost stávajících pravidel SZP vyprší 31. prosince 2020. Poté by měla být nahrazena přechodnými pravidly, dokud Parlament s Radou neschválí probíhající reformu SZP.


SZP v roce 2020 představuje 34,5 % rozpočtu EU (58,12 miliard eur). Přibližně 70 % z rozpočtu SZP připadá na podporu příjmů šesti až sedmi milionů zemědělských podniků v EU.