Parlament schválil dlouhodobý rozpočet EU na období 2021-2027 

Tisková zpráva 
Plenární zasedání 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • Hlasování Evropského parlamentu potvrdilo dohodu Evropské rady 
  • Poslanci prosadili navýšení prostředků pro programy v oblasti zdraví, výzkumu či mobility 
  • Právně závazný plán zavádění nových zdrojů financování EU 
  • Posílení parlamentního dohledu nad fondem obnovy Next generation EU 
  • Opatření na podporu biodiverzity a rovnosti pohlaví 
Poslanci prosadili navýšení prostředků na výzkum, veřejné zdraví, pro studenty a na investice do zelené a digitální ekonomiky. ©KT/AFP  

Evropský parlament ve středu odsouhlasil příští Víceletý finanční rámec (VFR). Prostředky EU tak mohou směřovat k občanům Unie již od začátku příštího roku.

Poslanci schválili dlouhodobý rozpočet EU na období 2021-2027, na kterém se dohodli se zástupci Rady již 10. listopadu, poměrem hlasů 548 (pro): 81 (proti): 66 (zdrželo se hlasování). Parlament kromě toho schválil i interinstitucionální dohodu s Radou poměrem hlasů 550 (pro): 72 (proti) a 73 (zdrželo se hlasování).


Navýšení prostředků pro klíčové programy o 15 miliard eur


Parlamentu se během vyjednávání se zástupci členských států podařilo zajistit 16 miliard eur nad rámec sedmiletého rozpočtu dohodnutého hlavami států a vlád EU během červencového summitu Evropské rady. Přibližně 15 miliard eur by se mělo prostřednictvím vyšší podpory klíčových programů EU vynaložit na ochranu obyvatel před následky pandemie onemocnění covid-19, na rozšíření příležitostí pro budoucí generace a na ochranu evropských hodnot. Poslancům se tak díky jejich úsilí podařilo mimo jiné dosáhnout ztrojnásobení rozpočtu pro program EU4Health, zajistit ekvivalent dalšího ročního rozpočtu pro program Erasmus+ a prosadit pokračování navyšování prostředků pro výzkum.


  • 11 miliard eur dodatečných výdajů by mělo být pokryto zejména příjmy z pokut v oblasti hospodářské soutěže, které jsou ukládány společnostem porušujícím pravidla EU. Tento přístup odpovídá dlouhodobému požadavku EP, aby prostředky získané na úrovni Unie zůstaly v rozpočtu EU. Tyto prostředky postupně navýší celkový strop VFR stanovený na 1,0743 bilionů eur v cenách z roku 2018, až na 1,0853 bilionů eur.

  • 4 miliardy eur se získají přesuny prostředků a využitím rezerv v rámci VFR.

  • 1 miliarda eur se vyčlení jako flexibilní rezerva využitelná například v případě budoucích krizí či na dofinancování klíčových programů EU.

Nové vlastní zdroje financování EU

Vyjednavači EP a Rady se během jednání dohodli, že střednědobé a dlouhodobé výdaje spojené se splácením dluhu z fondu obnovy nepůjdou na úkor zavedených investičních programů v rámci VFR, ani nepovedou k výraznému zvýšení příspěvků členských států založených na hrubém národním důchodu. Poslanci proto vypracovali plán zavádění nových vlastních zdrojů financování Unie v příštích sedmi letech, který je součástí právně závazné interinstitucionální dohody.


Tento plán počítá od roku 2021 s poplatkem za plasty, který se bude odvíjet od množství nerecyklovaného plastového odpadu v daném členském státě. Předpokládá také zavedení zdroje příjmu založeného na systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a pravděpodobně propojeného s mechanismem uhlíkové kompenzace na hranicích (od roku 2023), digitální daně (od roku 2023) a vlastního zdroje založeného na dani z finančních transakcí, jakož i příspěvku spojeného s podnikovým sektorem nebo nového společného základu daně z příjmů právnických osob (od roku 2026).


Posílení dohledu nad využíváním prostředků na obnovu EU

Parlamentu se podařilo prosadit pravidelná setkání tří orgánů (EP, Rada, Komise) zaměřená na hodnocení vynakládání prostředků na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU. Tyto výjimečné výdaje nad rámec běžného rozpočtu EU, které by měly znovu nastartovat krizí zasaženou ekonomiku, musí být vynakládány transparentně. Jakékoliv odchylky od předem dohodnutých ozdravných plánů budou kontrolovány Parlamentem a Radou.


Právním základem nástroje na podporu oživení (Next generation EU) je právě článek 122 Smlouvy o fungování EU, který Evropskému parlamentu nepřiznává formální úlohu v procesu čerpání prostředků. Parlamentním vyjednavačům se však podařilo dohodnout nový postup takzvaného konstruktivního dialogu mezi EP a Radou. Dialog poslanců a zástupců Rady by měl vést k dosažení dohody o rozpočtových důsledcích nových právních předpisů, které budou přijímané na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU.


Horizontální otázky: podpora biodiverzity či rovnosti žen a mužů

Monitorování vývoje v oblasti biologické rozmanitosti či klimatu by mělo probíhat na základě nové metodiky. Zákonodárci tak chtějí zajistit, aby se na podporu cílů EU v oblasti klimatu vynaložilo alespoň 30% celkového rozpočtu Unie a fondu Next generation EU. Cíle v oblasti biologické rozmanitosti by měly být od roku 2024 financovány částkou odpovídající 7,5 % ročních výdajů EU, od roku 2026 by mělo jít až o 10 % rozpočtu EU na daný rok.


Další horizontální prioritou dlouhodobého rozpočtu EU bude podpora a uplatňování rovnosti žen a mužů, a to i prostřednictvím hodnocení dopadů opatření na rovnost pohlaví a s tím související monitorování programů.


Dlouhodobý rozpočet a nové vlastní zdroje financování Unie: hlavní vyjednavači EP

Johan Van Overtveldt (ECR, BE), předseda Rozpočtového výboru EP

Jan Olbrycht (EPP, PL), zpravodaj pro VFR

Margarida Marquesová (S&D, PT), zpravodajka pro VFR

José Manuel Fernandes (EPP, PT), zpravodaj pro vlastní zdroje financování EU

Valérie Hayerová (RENEW, FR), zpravodajka pro vlastní zdroje financování EU

Rasmus Andresen (Greens/EFA, DE)


Vyjednavače EP můžete sledovat na Twitteru


Prohlášení parlamentních vyjednavačů

Prohlášení parlamentních vyjednavačů k schválení víceletého finančního rámce Unie a nových vlastních zdrojích financování EU jsou k dispozici zde.


Další postup

Nařízení o VFR a interinstitucionální dohodu musí po Evropském parlamentu odsouhlasit také Rada (ministrů) EU. Následně budou zveřejněny v Úředním věstníku EU. V platnost by měly vstoupit 1. ledna 2021.