Průzkum veřejného mínění: EU jde při řešení pandemie správným směrem, reforma je však nutná 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • Počet Evropanů, kteří mají pozitivní pohled na EU, stoupl oproti podzimu 2019 o deset procentních bodů na celkových 50 %, v České republice došlo k rekordnímu nárůstu o dvacet šest procentních bodů na konečných 53 % 
  • 48 % občanů EU požaduje, aby byl boj proti chudobě a sociálním nerovnostem největší prioritou Parlamentu, pro Čechy zůstává nejdůležitější prioritou boj proti organizované trestné činnosti a terorismu 
  • 72 % evropských a 81 % českých respondentů věří, že plán na podporu oživení umožní jejich národní ekonomice rychlejší zotavení z negativních důsledků koronaviru 

Občané jsou přesvědčeni, že dopady pandemie koronaviru lze nejefektivněji řešit na úrovni Evropské unie.

Na konci roku 2020 podle většiny respondentů zvládala EU koordinovat řešení pandemie lépe, než jejich národní vlády. 72 % dotazovaných Evropanů a 81 % Čechů navíc věří, že plán na podporu oživení EU umožní jejich národní ekonomice rychlejší zotavení z negativních důsledků pandemie koronaviru.

Nový průzkum zadaný Evropským parlamentem, který společnost Kantar uskutečnila v období od listopadu do prosince 2020, potvrzuje ve srovnání s předchozím rokem desetiprocentní nárůst počtu občanů EU, kteří vnímají EU pozitivně, na celkových 50 %. V rámci jednotlivých členských zemí došlo k největšímu nárůstu v České republice, a to o 26 % na celkových 53 %.

Dva ze tří respondentů tohoto průzkumu (EU i ČR) vidí budoucnost EU pozitivně. Budoucí vyhlídky jednotlivců však tváří v tvář pokračující pandemii vyznívají spíše pesimisticky. 53 % dotázaných Evropanů se domnívá, že ekonomická situace v jejich zemi bude za rok horší, než je nyní. Pouze jeden z pěti respondentů (21 %) věří, že by se národní ekonomická situace v příštím roce mohla zlepšit. Více než polovina respondentů (52 %) dále očekává, že podmínky jejich osobního života se do příštího roku nezmění. Zatím co čtvrtina respondentů (24 %) očekává, že se jejich životní úroveň za rok zhorší, pouze 21 % občanů naopak předpokládá lepší budoucnost. Čeští respondenti vidí svou budoucnost ještě hůře. 67 % si myslí, že ekonomická situace v ČR bude za rok horší než je nyní a pouze 15 % věří, že by se mohla zlepšit. Zhoršení své životní úrovně očekává 20 % Čechů, v lepší budoucnost věří 22 % a 58 % dotázaných očekává, že se podmínky jejich života do příštího roku nezmění.

Občané EU v souladu s výsledky průzkumu formulují novou prioritu Evropského parlamentu, kterou by podle 48 % z nich měl být boj proti chudobě a sociálním nerovnostem. Shodují se na tom občané všech zemí s výjimkou Finska, České republiky, Dánska a Švédska, kde je na prvním místě boj proti organizované trestné činnosti a terorismu. V celounijním průměru se boj proti kriminalitě a terorismu objevuje až na druhém místě (35 %), následován lepším přístupem ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny (33 %) a ochranou životního prostředí (32 %). V České republice se na pomyslném seznamu priorit nachází za již zmíněným bojem proti organizované trestné činnosti a terorismu (51 %) ochrana životního prostředí (35 %) a snížení chudoby a sociální nerovnosti (33 %).

Podobný posun se objevuje i v pořadí základních hodnot, které by podle občanů unie měl Evropský parlament hájit. Zatímco na pomyslném vrcholu evropského žebříčku hodnot zůstává ochrana lidských práv na celém světě (51 %) a rovnost mezi muži a ženami (42 %), solidarita mezi členskými státy se nově zařadila na třetí místo. Celkem 41 % dotázaných si přeje, aby bylo na posilování solidarity mezi členskými státy vyvinuto větší úsilí, v porovnání s podílem 33 % z loňského průzkumu. 50 % českých respondentů staví na stejnou roveň ochranu lidských práv na celém světě, svobodu projevu i solidaritu mezi členskými státy EU. Rovnost mužů a žen se tak dostává až na čtvrté místo.

Pandemie koronaviru, klimatická krize a další globální výzvy posílily podporují požadavek občanů na zásadní reformu EU. 63 % respondentů – tedy o 5 % více než v roce 2019 – si přeje, aby Parlament hrál v budoucnosti EU větší roli. V České republice s tímto tvrzením souhlasí pouze 44 % dotázaných. Společně se zlepšujícím se obrazem EU na konci minulého roku rostla i podpora požadavku k její reformě: na evropské úrovni pouze 27 % dotázaných podporuje EU přesně takovou, jakou byla doposud, zatímco 44 % EU „spíše podporuje“, ale poukazuje na nutnost uskutečnění změn. Dalších 21 % je ve vztahu k Unii „spíše skeptických, ale v případě radikální reformy by mohli názor znovu změnit“. Pohled občanů České republiky se příliš neliší od evropského průměru. Reformy by přivítalo 45 % dotázaných, 26 % požaduje změny hlubší a 22 % je spokojeno se stávající situací.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli uvedl: „Poselství tohoto průzkumu je jasné: občané podporují Evropskou unii a důvěřují jí v hledání řešení této krize. Reforma EU je však zjevně něco, po čem obyvatelé EU volají, a proto musíme co nejdříve zahájit Konferenci o budoucnosti Evropy“.