Evropané i nadále vnímají EU pozitivně, požadují však reformy 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

Z nejnovějšího průzkumu Eurobarometr vyplývá, že podpora EU je navzdory pandemii i nadále vysoká. Dopad koronavirové krize na osobní příjmy pociťuje nebo očekává více než polovina Evropanů.

Nový průzkum Eurobarometr zadaný Evropským parlamentem, který společnost Kantar uskutečnila v období od března do dubna 2021, ukazuje stále citelnější dopad koronavirové krize na osobní život a finanční situaci občanů.

Osm z deseti respondentů ví, že Evropská unie přijala opatření pro řešení následků pandemie. Občané EU považují veřejné zdraví, boj proti chudobě, podporu hospodářství a pracovních míst a boj proti změně klimatu za témata, která by měl Evropský parlament řešit přednostně. Jarní průzkum Eurobarometr celkově ukazuje silnou podporu Evropské unii, jakož i širokou shodu na tom, že globální výzvy, jako je pandemie koronaviru, lze nejlépe řešit na úrovni EU.

Dopad pandemie na osobní finance pociťuje nebo očekává více než polovina Evropanů

Na konci prvního čtvrtletí roku 2021 necelá třetina (31 %) Evropanů zaznamenala negativní dopad pandemie na jejich osobní finance. Dalších 26 % očekává, že k tomu ještě dojde. Zatímco 57 % respondentů představuje v průměru EU zřejmou většinu, je třeba vzít v úvahu významné rozdíly mezi jednotlivými státy v rámci EU. V České republice je situace obdobná jako v celoevropském průměru. Koronavirová krize ovlivnila osobní příjmy u 24 % dotázaných a 33 % takový dopad v budoucnu očekává. Ve čtyřech členských státech (Řecko, Bulharsko, Itálie a Rumunsko) dopad pandemie na osobní příjmy pocítily nebo očekávají více než tři čtvrtiny respondentů.

Očekávaný zdravotní přínos omezujících opatření převažuje nad vnímanou ekonomickou újmou

Navzdory finančnímu dopadu pandemie se většina respondentů (58 %) domnívá, že zdravotní přínos opatření omezujících volný pohyb osob v jejich zemi převažuje nad způsobenou ekonomickou újmou. Toto stanovisko rezonuje ve většině zemí EU, včetně České republiky (55 %). Naznačuje tak změnu postoje ve srovnání s druhou polovinou roku 2020, kdy podle údajů z průzkumu Evropského parlamentu podle mírné většiny občanů převažovaly ekonomické škody nad přínosy pro zdraví, v případě českých respondentů se jednalo o 64 %. V šesti členských státech (Slovensko, Rumunsko, Slovinsko, Lotyšsko, Bulharsko a Maďarsko) je i v současné době většina dotázaných přesvědčená, že ekonomické škody omezujících opatření jsou větší než zdravotní přínos.

Osm z deseti Evropanů ví, co EU od loňského léta udělala - pouze polovina s tím souhlasí

Evropané si jsou dobře vědomi úsilí Evropské unie v boji proti koronavirové pandemii a jejím důsledkům: osm z deseti Evropanů (v ČR 83 %) slyšelo, vidělo nebo četlo o opatřeních či krocích, které EU iniciovala v reakci na pandemii, a téměř polovina všech občanů (EU 48 %, ČR 43 %) ví, o jaká opatření se jedná. Navzdory vysokému povědomí o evropských opatřeních s nimi souhlasí pouze 48 % občanů na úrovni EU (v ČR 51 %), zatímco 50 % (v ČR 49 %) jich nesouhlasí. Spokojenost s mírou solidarity mezi členskými státy EU v boji proti pandemii vyjádřilo 60 % Čechů na rozdíl od pouhých 44 % Evropanů.

Podpora EU zůstává i přes výkyvy obecně velmi vysoká

I přes krátkodobé výkyvy a rozdíly mezi zeměmi zůstává podpora EU za posledních deset let na jedné z nejvyšších úrovní. V celounijním průměru téměř každý druhý občan (48 %) vnímá EU pozitivně, 35 % neutrálně a pouze 17 % negativně. V Česku vidí 53 % EU pozitivně, 23 % neutrálně a 24 % negativně. Tento průzkum potvrzuje a pokračuje v pozitivním trendu vnímání EU za poslední desetiletí, který navzdory pandemii a jejím důsledkům pro život evropských občanů neustále roste a zůstává silný.

Kombinace částečně kritického pohledu občanů na provádění konkrétních opatření k řešení krize spolu s dlouhodobým pozitivním trendem základní podpory Evropské unie vysvětluje jasnou a aktuální výzvu k reformě EU: 70 % respondentů v tomto průzkumu uvádí, že jsou obecně pro Evropskou unii. Méně než čtvrtina Evropanů (23 %) je pro EU v podobě, „v jaké se doposud realizuje“, což představuje pokles o čtyři procentní body od listopadu/prosince 2020. Necelá polovina respondentů (47 %) prohlašuje, že je „pro EU, ale ne v takové podobě, v jaké se doposud realizuje“.

Zdraví, očkovací látky a více krizových kompetencí jako klíčové priority EU

Přibližně tři čtvrtiny Evropanů si přejí, aby EU získala více kompetencí k řešení krizí, jako je pandemie koronaviru, včetně 28 % respondentů, kteří „rozhodně souhlasí“. V České republice s tímto tvrzením souhlasí pouze 58 % dotazovaných, včetně 15 %, kteří “rozhodně souhlasí”.

Na otázku, co by EU měla při řešení pandemie upřednostňovat, označili Evropané za nejdůležitější rychlý přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám pro všechny občany EU (39 %), více peněz na vývoj léčby a očkovacích látek (29 %), vytvoření evropské krizové strategie (28 %) a vypracování evropské zdravotní politiky (25 %). Pro Čechy je nejdůležitější rychlý přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám pro všechny občany EU (60 %), vytvoření evropské krizové strategie (30 %) a více peněz na vývoj léčby a očkovacích látek (23 %).

Parlament by měl řešit přednostně veřejné zdraví, ale také boj proti chudobě a změně klimatu

Evropané očekávají od poslanců Evropského parlamentu, že se budou přednostně zabývat otázkami veřejného zdraví (49 %), boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (39 %), opatření na podporu hospodářství a vytváření nových pracovních míst (39 %) a opatření proti změně klimatu (34 %). V České republice se na pomyslném vrcholu priorit nachází téma budoucnosti Evropy (38 %), boj proti terorismu a organizovanému zločinu (35 %) a opatření na podporu hospodářství a vytváření nových pracovních míst (31 %).

Souvislosti

Průzkum Eurobarometr jaro 2021 zadaný Evropským parlamentem proběhl v období od 16. března do 12. duba 2021 ve 27 členských státech EU. Průzkum byl primárně proveden formou osobních rozhovorů, avšak v některých případech byl v důsledku pandemie dokončen prostřednictvím rozhovorů on-line. Celkem bylo provedeno 26 669 rozhovorů.

Výsledky průzkumu Eurobarometr jsou k dispozici zde.

Kontakty: