Biologická rozmanitost: Poslanci požadují závazné cíle na ochranu lidí a přírody 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • Chráněné oblasti musí představovat alespoň 30 % pevniny a moří v EU. 
  • Potřebujeme závazné cíle pro biologickou rozmanitost ve městech, např. zelené střechy na nových budovách. 
  • Je nutné okamžitě přijmout opatření k zastavení úbytku včel a jiných opylovačů. 
Parlament požaduje lepší ochranu volně žijících druhů ©AdobeStock/creativenature  

K zajištění obnovy, odolnosti a ochrany ekosystémů do roku 2050 je nutná mezinárodní dohoda po vzoru Pařížské dohody a právní předpis EU v oblasti biologické rozmanitosti.

Parlament ve středu schválil usnesení s názvem „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“, které se zabývá současnou krizí v oblasti biologické rozmanitosti v Evropě i ve světě. Usnesení bylo přijato 515 hlasy. Proti hlasovalo 90 poslanců a 86 se hlasování zdrželo.

Stav přírody se všude na světě zhoršuje rychleji, než kdykoli předtím. Vyhynutí tak hrozí jednomu milionu z odhadovaných osmi milionů druhů (zdroj: IPBES). Poslanci proto vítají novou strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti, která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 obnovy světových ekosystémů a zajistit jejich odolnost a přiměřenou ochranu. Poslanci nicméně požadují, aby Unie přijala zvláštní „zákon o biologické rozmanitosti“ po vzoru již dříve přijatého „právního rámce EU pro klima“.

Poslanci dále vyjádřili lítost nad tím, že EU nesplnila cíle v oblasti biologické rozmanitosti, které si vytkla do roku 2020. Zdůrazňují, že nová strategie musí odpovídajícím způsobem řešit všech pět hlavních faktorů, které způsobují změny v přírodním prostředí: těmi jsou změny ve využívání půdy a moře, přímé využívání organismů, změna klimatu, znečištění a invaze nepůvodních druhů. Důrazně požadují, aby se na řešení těchto problémů uvolnilo 20 miliard eur ročně.

Poslanci rovněž požadují, aby byla po vzoru Pařížské dohody uzavřena i mezinárodní dohoda o biologické rozmanitosti. K tomu by mělo dojít na konferenci OSN v říjnu 2021, která stanoví celosvětové priority v této oblasti do roku 2030 i na další období.

Ochrana 30 % suchozemských a mořských oblastí v EU

I když má Evropská unie nejvíce chráněných oblastí na světě, poslanci se domnívají, že potřebujeme evropský plán pro obnovu přírody. Znovu opakují, že chráněné oblasti musí do roku 2030 pokrývat alespoň 30 % pevniny a moří v EU a že alespoň třetině těchto oblastí by byla být poskytnuta ještě přísnější ochrana. To se týká zejména zbývajících původních lesů a pralesů. Ve vnitrostátních cílech je třeba zohledňovat rozdíly v zeměpisném rozsahu a podílu přírodních rezervací.

Ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Podle poslanců nesmí do roku 2030 dojít ke zhoršení trendů v oblasti ochrany a příznivého stavu všech chráněných druhů a stanovišť. Kromě toho by alespoň 30 % druhů a stanovišť, které v současnosti nedosahují příznivého stavu, mělo být do této kategorie navráceno nebo mělo vykazovat v tomto směru silný pozitivní vývoj. Rovněž věří, že EU musí jít příkladem a usilovat o zastavení obchodu s ohroženými druhy a jejich částmi.

Biologická rozmanitost ve městech

Parlament podporuje zřízení evropské platformy pro městskou zeleň a také stanovení závazných cílů v oblasti biologické rozmanitosti ve městech. Příkladem je minimální podíl zelených střech na nových budovách a zákaz používání chemických pesticidů.

Včely a ostatní opylovači

Poslanci se staví proti tomu, aby bylo po 31. prosinci 2022 znovu uděleno povolení na používání glyfosátu. Znovu také vyzvali k urychlené revizi iniciativy EU týkající se opylovačů. Ta by podle nich měla zahrnovat systém pro sledování opylovačů v celé Unii s jasnými cíli a ukazateli. Cílem je zastavit pokles populací včel a dalších opylovačů - ti mají totiž zásadní význam nejen pro životní prostředí, ale i pro výrobu potravin. Parlament také zdůraznil, že předpokladem snížení spotřeby pesticidů jsou cenově dostupné a ekologicky bezpečné způsoby ochrany plodin, které by mohli využívat zemědělci.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj César Luena (S&D, ES) uvedl: „Požadujeme, aby Unie přijala zákon o biologické rozmanitosti, který by byl analogický již platnému evropskému právnímu rámci pro klima. Měl by tak vzniknout rámec pro ochranu biologické rozmanitosti do roku 2050, který by obsahoval závazné cíle pro rok 2030. Jsem rád, že Parlament vyjádřil souhlas s hlavními cíli návrhu Komise a podpořil vznik plánu EU na obnovu přírody, který by usiloval o obnovu alespoň 30 % pevninského a mořského území EU. Velká část poslanců také podporuje předpisy pro udržitelnou ochranu a využívání půdy a plán společného řešení klimatické krize a krize biologické rozmanitosti.“