Priority a výsledky Parlamentu 

       

Vyjednavači Parlamentu v roce 2020 úspěšně prosadili dosud největší finanční balíček EU, který slouží k řešení dopadů krize covid-19 a financování nové generace programů EU na období 2021–2027. S cílem podporovat Ukrajinu a zvýšit autonomii průmyslu EU poslanci požadují revizi víceletého rozpočtu v polovině období a jeho navýšení.

Dlouhodobý rozpočet EU a jedinečný nástroj na podporu oživení ve výši 750 miliard eur (viz také NextGenerationEU, Nástroj pro oživení a odolnost) mají evropské společnosti lépe připravit na budoucí krize a podpořit digitální a ekologickou transformaci. Podpora je určena zejména mladým lidem, malým a středním podnikům, záchranným a zdravotnickým systémům a na výzkum. V roce 2021 byla přijata další opatření na podporu regionů a zranitelných skupin obyvatelstva (např. Fond pro spravedlivou transformaci a Sociální fond pro klimatická opatření) a v roce 2023 byla dále doplněna s cílem urychlit dosažení klimatické neutrality a snížit závislost na energii z Ruska (REPowerEU).

Parlament rovněž dosáhl přijetí právně závazného plánu na zavedení nových vlastních zdrojů unijního rozpočtu. Ty budou využity na splácení půjček, z nichž je nástroj NextGenerationEU financován.

Při jednáních o rozpočtu s Radou se poslancům podařilo navýšit financování stěžejních unijních programů na období 2021–2027 o 16 miliard eur. Těmito programy jsou EU4Health, Horizont (oblast výzkumu), InvestEU a Erasmus+.

Solidarita EU založená na společných hodnotách a cílech

V rámci rozpočtových pravomocí Parlamentu poslanci sledují rozpočtové výdaje. Zaměřují se přitom na vnitrostátní plány na podporu oživení, které jsou financovány z nástroje pro oživení a odolnost. Aby členské státy získaly finanční prostředky EU, musí důsledně respektovat cíle EU v oblasti klimatu a digitálních technologií, právní stát a základní hodnoty EU. Parlament vyvíjí tlak na Komisi, aby uplatňovala podmínku dodržování zásad právního státu, která byla dohodnuta s Radou v roce 2020, a zadržovala veškeré platby, pokud tyto požadavky nebudou splněny. Kromě toho se poslancům podařilo zajistit větší transparentnost a lepší kontrolu nad čerpáním prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost: každý členský stát proto musí zveřejnit 100 největších příjemců podpory z tohoto nástroje.

Spravedlivé mzdy

Poslanci přesvědčili členské státy, aby stanovily přiměřenou minimální mzdu a zajistily, aby muži a ženy v celé EU pobírali za stejnou práci stejnou odměnu. Parlament rovněž požaduje sociální spravedlnost a důstojné podmínky pro pracovníky a usiluje o ukončení nekalých praktik poskytovatelů služeb, kteří působí prostřednictvím digitálních platforem. Poslanci rovněž vyzývají členské státy, aby posílily systémy minimálního příjmu a zakázaly zneužívání práce stážistů. Rovněž spravedlivé zdanění a boj proti praní špinavých peněz jsou nadále prioritami Parlamentu. Parlament také přijal nová pravidla pro finanční operace v kryptoměnách, aby je bylo možné sledovat stejně jako tradiční převody peněz.

Podpora průmyslu v EU pro digitální a ekologickou transformaci

V únoru 2023 poslanci hlasovali pro zřízení nového nástroje financování EU, který by umožnil ukotvení a přemístění průmyslových výrobních kapacit v Evropě. Vedle "aktu o průmyslu pro nulové čisté emise" se připravují návrhy právních předpisů, které mají reformovat trh s elektřinou a zajistit dostatečné dodávky vzácných surovin. Poslanci hodlají tato nová pravidla urychleně dokončit a uzavřít jednání s Radou v dostatečném předstihu před evropskými volbami v roce 2024. Tento „balíček pro konkurenceschopnost“ by měl podpořit zavádění technologií čisté energie a pomoci průmyslovým odvětvím EU vytvářet kvalitní pracovní místa a stimulovat hospodářský růst, aby bylo dosaženo cílů Zelené dohody.

       

Evropský parlament vyhlásil v roce 2019 klimatickou nouzi. Usiloval také o výraznější snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, což je nutné k tomu, aby EU do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou dosáhla klimatické neutrality. Dne 24. června 2021 Parlament přijal tzv. právní rámec pro klima, který stanoví závazné cíle EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1990. Tento rámec poskytuje občanům a podnikům v EU právní jistotu a předvídatelnost, kterou při plánování jednotlivých kroků k přechodu na zelenou ekonomiku potřebují.

Nejméně 30 % rozpočtu EU bude financovat cíle v oblasti klimatu (a 8 % půjde na biologickou rozmanitost), přičemž významnou část bude EU vyplácet kolektivně prostřednictvím programu REPowerEU na úsporu energie, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek. Tento program poskytuje rovněž podporu zranitelným domácnostem, malým a středním podnikům a mikropodnikům. Parlament kromě toho podpořil zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření ve výši 86,7 miliardy eur (na řešení energetické a dopravní chudoby) a Fondu pro spravedlivou transformaci ve výši 17,5 miliardy eur pro regiony, které se potýkají se sociálním a hospodářským dopadem klimatické transformace.

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050

V zájmu snížení emisí skleníkových plynů v průmyslu, dopravě (letectví, námořní dopravě, automobilů a dodávek) a domácnostech se Parlament rozhodl podporovat využívání alternativních zdrojů energie. Dále zvýšil ambice systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), který zakotvuje zásadu „znečišťovatel platí“. Stanovením cen emisí skleníkových plynů motivuje systém ETS průmyslová odvětví k tomu, aby investovala do technologií šetrných ke klimatu. Pravidla pro sdílení úsilí stanoví členským státům cíle snížení emisí v oblastech, na něž se systém obchodování s emisemi nevztahuje. Ambicióznější cíl EU pro propad uhlíku ve využívání půdy a v lesnictví pak chrání lesy v EU, podporuje biologickou rozmanitost a zvyšuje cíl EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 57 %.

Paliva pro vytápění a silniční doprava budou do ETS zahrnuty do roku 2027/28 a bezplatné povolenky pro odvětví letectví budou postupně ukončeny do roku 2026. Parlament schválil cíl nulových emisí CO2 z nových automobilů a dodávek v roce 2035 a posílil pravidla, která se budou vztahovat na baterie po celý jejich životní cyklus. Poslanci se také dohodli s členskými státy na urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti. Parlament rovněž prosazuje omezení emisí metanu v energetice a snížení spotřeby energie v budovách, aby se dále snížila uhlíková stopa EU a její závislost na ruských fosilních palivech.

Opatření proti úniku uhlíku a klamavé zelené reklamě

Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude uplatňovat cenu uhlíku v EU na dovážený cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu a vodík. Poslanci zavedli rovné podmínky na ochranu průmyslu EU a předcházení tomu, aby se výroba přesouvala do zahraničí. Cílem je také motivovat zbytek světa k aktivnějšímu boji proti změně klimatu.

Na trh EU již nesmí být uváděna řada produktů, které způsobily odlesňování: toto pravidlo se vztahuje na skot, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo, kaučuk, dřevěné uhlí a výrobky z tištěného papíru. Žádné produkty nebudou zakázány přímo, společnosti však budou muset prokázat „náležitou péči“ – tedy že jejich výroba nepřispěla k odlesňování. Podávání zpráv podniků o udržitelnosti obecně se od roku 2024 stává povinným pro všechny velké společnosti v EU. Přibližně 50 000 společností bude muset zveřejnit údaje o dopadu svých činností na lidi a planetu a o veškerých rizicích týkajících se udržitelnosti, jimž jsou vystaveny. Pravidla, která budou vyžadovat, aby společnosti uplatňovaly „náležitou péči“, pokud jde o rizika sociální nebo environmentální újmy způsobené jejich činností, mají být s členskými státy teprve dohodnuta.

Snaha o menší znečištění a větší biologickou rozmanitost

Je třeba ještě schválit nová pravidla týkající se pesticidů, obnovy přírody, udržitelné produkce a distribuce potravin (strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“) a také kvality ovzduší, znečištění vody, půdy a snížení průmyslových emisí a obalových odpadů.

       

Evropský parlament stojí za Ukrajinou v jejím boji za demokratickou svobodu a sebeurčení. Důrazně a opakovaně odsoudil ruskou agresi a od prvních dnů vojenských útoků vyzývá k tvrdým sankcím vůči Rusku a Bělorusku. Neustále usiluje o to, aby EU Ukrajině podala pomocnou ruku, ať už formou obranných zbraní, humanitární pomoci či demokratické podpory ukrajinských institucí.

Během mimořádného plenárního zasedání dne 1. března 2022 přijali poslanci první usnesení, v němž vyzvali EU, aby v reakci na invazi uvalila tvrdé sankce proti Rusku a Bělorusku a rychle dodávala obranné zbraně Ukrajině.

Evropský parlament se stal první mezinárodní politickou institucí, k níž po útoku hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svůj projev přednesl na dálku v den, kdy byl útok zahájen. O měsíc později, 1. dubna, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová jako první vedoucí představitel EU navštívila Kyjev. Setkala se s prezidentem Zelenským a předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny (ukrajinského parlamentu) Ruslanem Stefančukem a přednesla v Nejvyšší radě projev.

Při své první návštěvě Bruselu dne 9. února 2023 přednesl prezident Zelenskyj projev na plenárním zasedání. Poté vystoupil na summitu EU, kde hovořil k hlavám států a předsedům vlád EU.

Řešení důsledků války pro Ukrajinu a EU

Parlament v usnesení ze dne 24. března 2022 požadoval výraznou a dlouhodobou humanitární potravinovou pomoc pro Ukrajinu, na níž by se podílela EU i širší mezinárodní společenství. V dubnu 2022 poslanci vyzvali k úplnému embargu EU na dovoz ruské energie a od května začali pracovat na přesměrování finančních prostředků na podporu oživení do plánu RePowerEU a urychlení přechodu na zelenou energii v členských státech.

Během plenárního zasedání v září 2022 poslanci podpořili zjednodušení pravidel pro využívání regionálních fondů EU k řešení důsledků ruské agrese a zejména k pomoci sousedním regionům, které přijímají ukrajinské uprchlíky. Schválili také druhou tranši makrofinanční pomoci EU pro bezprostřední potřeby Ukrajiny. V listopadu poslanci schválili půjčku EU ve výši 18 miliard eur na podporu Ukrajiny v roce 2023.

Cesta ke svobodné a demokratické Ukrajině v EU

V usnesení z března 2022 Parlament rovněž poukázal na to, že ruská vláda šíří „dezinformace v dosud nevídaném rozsahu a zákeřnosti“, aby klamala své občany a mezinárodní společenství o válce na Ukrajině. Parlament naléhavě vyzval EU, aby proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním zavedla zvláštní sankce.

V květnu 2022 poslanci Evropskou unii vyzvali, aby podporovala mezinárodní řízení a soudy při stíhání ruského a běloruského režimu za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločin agrese. Za tímto účelem Parlament přidělil nové pravomoci agentuře Eurojust, aby mohla o těchto trestných činech shromažďovat a zpracovávat důkazy.

V červnu Parlament úspěšně vyzval hlavy států a předsedy vlád EU, aby Ukrajině udělili status kandidátské země, a v červenci pro Ukrajinu schválil první poválečnou tranši makrofinanční pomoci.

Dne 6. října poslanci odmítli výsledky ruských pseudoreferend o anexi okupovaného ukrajinského území, která probíhala pod pohrůžkami použití zbraní, jako „neplatné“. Vyzvali také k masivnímu navýšení vojenské pomoci ukrajinské vládě a ozbrojeným silám.

Dne 19. října 2022 vyjádřil Parlament svou solidaritu a obdiv tím, že udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení statečnému lidu Ukrajiny zastoupenému jejím prezidentem, volenými zástupci a občanskou společností. Slavnostní předání ceny se konalo v prosinci.

Dne 23. listopadu přijali poslanci usnesení, ve kterém se rozhodli uznat Rusko za stát, který podporuje terorismus. Reagovali tím na pokračující zvěrstva páchaná ruskými silami a jejich spojenci na Ukrajině. Následně Parlament uznal Holodomor, sovětské masové zabíjení Ukrajinců hladem, jako genocidu.

Na plenárním zasedání v lednu 2023 poslanci vyzvali k důraznější reakci na ruské ohrožování evropské bezpečnosti a rovněž zopakovali výzvu k vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který by ruské politické a vojenské vedení za zločin agrese proti Ukrajině pohnal k odpovědnosti.

Před summitem EU-Ukrajina, který se konal dne 3. února 2023 v Kyjevě, poslanci přijali usnesení, v němž vyzvali vedoucí představitele EU a Ukrajiny, aby se snažili zahájit jednání o vstupu Ukrajiny do EU. Zopakovali přitom, že je třeba, aby byl proces přistoupení zaměřený na zásluhy, řídil se jasnými kritérii a byl podmíněn nezbytnými reformami.

Dne 13. července 2023 dal Parlament definitivní zelenou plánům EU na poskytnutí další munice Ukrajině. Nový akt na podporu výroby munice (ASAP), který zahrnuje financování ve výši 500 milionů eur, má urychlit dodávky munice a raket do Kyjeva a zvýšit vlastní výrobní kapacity Evropské unie, aby se obnovil arzenál členských států.

Poslanci a Rada se rovněž dohodli na nových pravidlech, která mají motivovat země EU ke společným nákupům obranných produktů a podpořit obranný průmysl EU. Nový nástroj v hodnotě 300 milionů eur by měl členským státům pomoci uspokojit jejich nejnaléhavější a nejkritičtější potřeby v oblasti obrany, které se ještě zhoršily v důsledku transferů obranných produktů na Ukrajinu, a to dobrovolným způsobem a na základě spolupráce.

Evropský parlament si v průběhu let vybudoval s ukrajinským parlamentem unikátní a pevný vztah. Od 24. února 2022 byla posílena institucionální spolupráce na všech úrovních, aby bylo možné poskytovat okamžitou pomoc a připravit demokratickou budoucnost Ukrajiny v EU. Parlament podpořil také komunikační kapacity Nejvyšší rady Ukrajiny tím, že zřídil společnou internetovou stránku v angličtině a ukrajinštině: „EU stojí za Ukrajinou“.

       

Systémy zdravotní péče jsou primárně v kompetenci členských států. Koronavirová pandemie však ukázala, že při zlepšování veřejného zdraví, prevenci a zvládání nemocí, zmírňování rizik pro lidské zdraví a koordinování zdravotních strategií mezi členskými státy by měla hrát důležitou úlohu i Unie. Parlament navýšil finanční prostředky na program „EU pro zdraví“ na období 2021–27 z 1,7 miliardy eur na 5,1 miliardy eur, aby bylo možné zlepšit spolupráci mezi zeměmi EU a lépe řešit budoucí pandemie a zdravotní hrozby.

V únoru 2023 Parlament zřídil nový stálý podvýbor pro veřejné zdraví, čímž dal najevo, jakou má toto téma prioritu.

Zvládání pandemie

V červnu 2021 poslanci a členské státy urychleně zavedli dočasný digitální certifikát COVID-19 s cílem usnadnit bezpečné přeshraniční cestování a dopravu v EU i mimo ni. Poslanci se dohodli na tom, že rozšíří oblast působnosti mechanismu civilní ochrany EU a navýší jeho zdroje, což umožní rychlou reakci v případě rozsáhlé katastrofy. EP rovněž prosazoval posílení mandátu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby byla EU schopna lépe čelit krizím, byla na ně připravena a dovedla reagovat na budoucí vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

Poslanci se zabývali dalšími poznatky, které EU získala při řešení pandemie covid-19 a očkovacích kampaní. Na základě zjištění dočasného zvláštního výboru COVI přijali plán, jak lépe připravit EU na budoucí zdravotní krize.

Léky, ochrana zdraví při práci, boj proti rakovině

Parlament opakovaně volal po zlepšení ochrany zdraví občanů na pracovišti a ve zprávě přijaté na konci roku 2021 vytyčil způsoby, jak zvýšit farmaceutickou autonomii EU. Očekává se, že Komise předloží revizi klíčových právních předpisů EU v oblasti léčivých přípravků na jaře 2023.

Parlament opakovaně volal po zlepšení ochrany zdraví občanů na pracovištích a dohodl se s členskými státy na nových pravidlech pro snížení vystavení se azbestu. Ve zprávě přijaté na konci roku 2021 poslanci rovněž stanovili způsoby, jak zvýšit autonomii EU v oblasti léčiv. V současné době projednávají rozsáhlou reformu klíčových právních předpisů EU v oblasti léčiv, kterou Komise předložila na jaře 2023.

Zvláštní výbor Parlamentu pro boj proti rakovině (BECA) připravil doporučení, která mají usnadnit spolupráci v oblasti prevence rakoviny a při zjišťování včasné diagnózy a zlepšit využívání výzkumu, inovací a nových technologií při prevenci a léčbě.

       

V roce 2020 navrhla Evropská komise nový pakt o migraci a azylu, jehož cílem je zrevidovat a zefektivnit azylové řízení, podmínky přijímání a návratovou politiku pro migranty v celé EU. Tvůrci právních předpisů EU zároveň usilují o nalezení rovnováhy, která by umožnila účinně chránit hranice EU a bojovat proti převaděčství a obchodování s lidmi a zároveň respektovat lidská práva migrantů.. Nadcházející předsednictví Rady a Parlament se dohodly na plánu na uzavření jednání o balíčku devíti návrhů do února 2024.

Holistický přístup

Poslanci zajistili, aby měla EU do roku 2024 nezávislou a plně funkční Agenturu pro otázky azylu, která vypracuje operativní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy. Agentura se sídlem na Maltě poskytuje více operativní pomoci členským státům, které ji potřebují, a to i v krizových situacích či v otázkách relokace a přesídlování.

V prosinci 2022 bylo dosaženo neformálních dohod o tom, jak pomoci zranitelným osobám dostat se na území EU legálně, organizovaně a bezpečně díky dobrovolnému přesídlení do některého členského státu (nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování), a o lepších podmínkách přijímání, aby registrovaní žadatelé o azyl mohli po šesti měsících začít pracovat.

V dubnu 2023 Parlament schválil postoj výboru pro občanské svobody k hlavním částem balíčku před jednáním s Radou. Jedná se o nařízení o řízení azylu a migrace, nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, nařízení o prověřování a pozměněné nařízení o azylovém řízení.

Migrace pracovních sil

V květnu 2021 poslanci požadovali, aby byly zavedeny legální způsoby migrace do EU, díky nimž by se omezilo nelegální překračování hranic a vznikly by podmínky pro řádné začlenění nově příchozích osob na trh práce. Jako první krok Parlament hlasoval o nových pravidlech pro vysoce kvalifikované pracovníky, která by jim pomohla snadněji se usadit v EU (modrá karta). Po hlasování ve výboru na jaře 2023 Parlament zahájil jednání s Radou o návrhu, jenž aktualizuje stávající směrnici o jednotném povolení k pobytu a práci a čeká na přijetí postoje Rady k pravidlům týkajícím se právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta tak, aby s Radou mohl Parlament zahájit jednání.

Agentura Frontex pod parlamentní kontrolou

Pracovní skupina pro kontrolu agentury Frontex (Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž) byla zřízena na základě rozhodnutí koordinátorů výboru pro občanské svobody ze dne 29. ledna 2021, aby prošetřovala obvinění z protiprávního navracení. Skupina poslanců nadále sleduje všechny aspekty fungování Frontexu a kontroluje správné uplatňování příslušných právních předpisů EU, zejména nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Dne 13. července 2023 přijal Evropský parlament usnesení, v němž vyzývá k aktivnějšímu zapojení EU do pátracích a záchranných operací prováděných členskými státy, EU a agenturou Frontex ve Středozemním moři.

       

Parlament usiluje o to, aby Evropská unie byla společenstvím založeným na zásadách právního státu, základních práv, svobody sdělovacích prostředků, nediskriminace a genderové rovnosti. Poslanci proto chtějí, aby EU zintenzivnila svůj boj proti korupci, praní peněz (viz balíček návrhů pro boj proti praní peněz) a dezinformacím, které ohrožují demokratické základy Evropy a její základní hodnoty.

Parlament zřídil zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v EU (INGE a ING2). V návaznosti na vyšetřování a pracovní cesty, které zvláštní výbor podnikl ke zjištění potřebných údajů, byl v březnu 2022 přijat první soubor doporučení pro lepší ochranu demokracie v EU a 1. června 2023 druhá zpráva o ochraně evropských voleb. V třetím souboru doporučení přijatém plénem jsou navrženy způsoby ochrany samotného Parlamentu před pokusy o ovlivňování jeho práce.

Rovná práva pro muže a ženy

V roce 2022 Parlament schválil nová pravidla, podle kterých mají velké společnosti závaznou povinnost zveřejňovat transparentní informace o platech mužů a žen, aby za stejnou práci dostávali stejnou odměnu. Poslancům se také díky přelomovému právnímu předpisu podařilo zvýšit počet žen na nejvyšších pozicích. Ty musí do června 2026 zastávat nejméně 40 % pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nebo 33 % všech pozic členů správní rady.

Po schválení přistoupení EU k Istanbulské úmluvě v květnu 2023 zahájili poslanci v červenci 2023 jednání s členskými státy o nových pravidlech boje proti násilí na ženách a domácímu násilí v celé EU.

Ze zásad právního státu v členských státech nelze slevit

Poslanci vítají každoroční zprávy Komise o právním státu, požadovali však určité změny nutné k tomu, aby se mohla stát součástí komplexního a účinného mechanismu pro řešení této problematiky. Vyzvali také k rychlému zásahu proti zjevným případům ohrožení právního státu, například v Maďarsku a Polsku.

V usnesení o třetí, vylepšené zprávě o právním státu (2022) vyjádřili poslanci obavy z přetrvávajících negativních trendů v oblasti svobody tisku, plurality a bezpečnosti novinářů a také z pokračující politizace soudnictví a diskriminace menšin.

Díky soustavnému úsilí Parlamentu vstoupil v lednu 2021 v platnost nový právní předpis, který umožňuje členským státům čerpat finanční prostředky EU pouze tehdy, pokud plně dodržují zásady právního státu, konkrétně například zásadu nezávislosti vnitrostátních soudů. V roce 2022 Komise nakonec pozastavila platby z fondů na podporu oživení Polsku a platby ze strukturálních fondů Maďarsku. Parlament trvá na tom, aby byly finanční prostředky pozastaveny, dokud obě země plně nenapraví porušování zásad právního státu, na které poslanci poukázali. V usnesení z července 2023 vyjádřili poslanci obavy z dalšího ústupu Polska od dodržování evropských demokratických hodnot.

Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Na základě doporučení Parlamentu (2021) předložila Komise legislativní návrh proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (SLAPP), který má chránit nezávislost evropských médií, akademiků, umělců a aktivistů občanské společnosti před žalobami, jejichž cílem je zastrašit je.

Na základě ročního vyšetřování používání programu Pegasus a obdobného špionážního softwaru v EU, které provedl zvláštní vyšetřovací výbor PEGA, vyzval Parlament v červnu 2023 k reformám s cílem zastavit zneužívání špionážního softwaru, včetně nezákonného sledování politických oponentů a novinářů v některých zemích.

V roce 2023 Parlament začal pracovat na dlouho očekávaném aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Hlasování o něm se očekává v říjnu.

Volební a institucionální reforma

Poslanci se dohodli na novém návrhu pravidel pro regulaci politické reklamy a reformě pravidel pro kampaně a financování politických stran v rámci akčního plánu EU pro demokracii. V současné době probíhají jednání s členskými státy. Parlament v dubnu 2022 předložil legislativní návrh na revizi volebního aktu s cílem více sladit vnitrostátní volební pravidla a vytvořit nadnárodní kandidátní listiny. V únoru 2023 byly navrženy lepší možnosti hlasování pro občany EU žijící v jiné zemi EU. Aby se tyto návrhy staly právními předpisy, musí odpovídající opatření přijmout Evropská rada. Poslanci také chtějí navýšit počet křesel v příštím Evropském parlamentu, a to celkem o 11 křesel rozdělených mezi devět členských států. Další institucionální reformy uvedené v návrhu zprávy o parlamentarismu, evropském občanství a demokracii budou pravděpodobně projednány na zářijovém plenárním zasedání.

Již v září 2021 Parlament vyzval ke zřízení nezávislého etického orgánu, který by zlepšil transparentnost a integritu v institucích EU, a tento požadavek zopakoval v usnesení z prosince 2022. Návrh dohody Komise o nezávislém etickém orgánu pro orgány EU však nesplnil očekávání Parlamentu a poslanci v usnesení z července 2023 kritizovali jeho nedostatečné ambice.

Činnost v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy

V neposlední řadě hrál Parlament zásadní roli při organizaci Konference o budoucnosti Evropy (2021/22) a podílel se i na diskusích o návrzích evropských občanů. Na 49 politických doporučení konference Parlament okamžitě navázal tím, že zahájil proces změny Smluv EU a požadoval po členských státech zřízení konventu. Zpráva analyzující možné následné kroky v souvislosti se všemi doporučeními bude předložena k projednání na plenárním zasedání po skončení letních prázdnin.

       

Parlament jako jedna z prvních institucí na světě vyzývá k přijetí právních předpisů o klíčových otázkách, jako je umělá inteligence a regulace online platforem. Poslanci chtějí, aby Evropa dodržovala v oblasti digitálních služeb, ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti nejvyšší standardy, které budou vycházet ze základních práv a hodnot EU stanovených v prohlášení EU o digitálních právech a zásadách.

Přístup zaměřený na člověka

Evropský parlament vyzval k zavedení etických zásad, jimiž se má řídit přístup EU k digitální transformaci, a také k zajištění plného souladu se základními právy, jako je ochrana údajů, právo na soukromí, nediskriminace a genderová rovnost, a se zásadami, jako je ochrana spotřebitele, technologická neutralita a neutralita sítí, důvěryhodnost a inkluzivnost. Prosazuje také důkladnější ochranu práv uživatelů na internetu, investice do rozvoje digitálních dovedností, podporu práv pracovníků a duševního zdraví v digitálním pracovním prostředí a právo odpojit se.

Pravidla pro digitální služby

Akt o digitálních službách stanoví jasné normy pro fungování online společností v EU a poskytování jejich služeb a zároveň zajišťuje vysokou úroveň ochrany uživatelů. V souladu s hlavní zásadou, že to, co je nezákonné mimo internet, by mělo být nezákonné i online, musí online platformy rychle odstraňovat nezákonný obsah, bojovat proti dezinformacím a posílit kontroly obchodníků. Díky aktu o digitálních službách jsou uživatelé lépe informováni a lépe chráněni před manipulací. Akt zakazuje reklamu zaměřenou na nezletilé osoby či cílenou reklamu na základě citlivých údajů.

Akt o digitálních trzích stanoví povinnosti pro velké online platformy, které na digitálním trhu působí jako tzv. „strážci“, aby se zajistilo, že se budou chovat férově. Inovátoři a technologické startupy získají díky těmto pravidlům nové příležitosti k soutěži a inovacím ve spravedlivějším podnikatelském prostředí. Spotřebitelé budou mít k dispozici více služeb v lepší kvalitě, ze kterých si budou moci vybírat, aniž by ztratili kontrolu nad svými údaji. Pokud strážci pravidla nedodrží, mohou jim být uloženy pokuty až do výše 10 % jejich celkového obratu (nebo 20 % v případě opakovaného nedodržení).

Umělá inteligence

Parlament již řadu let vyzývá k vytvoření souboru pravidel pro umělou inteligenci. Cílem je zvýšit důvěru v nové technologie, zajistit jejich bezpečnost, stanovit vysoké etické standardy, využít transformační sílu umělé inteligence na trhu práce a podpořit její výrobu v Evropě. Několik výborů a zvláštní výbor zabývající se touto oblastí (AIDA) se vyjádřily k návrhu prvního právního rámce EU pro umělou inteligenci (aktu o umělé inteligenci), který předložila Komise. V červnu 2023 Parlament při plenárním zasedání přijal k textu pozměňovací návrhy. Konečnou podobu aktu o umělé inteligenci nyní musí dohodnout zástupci Parlamentu a členských států v Radě, než se stane právním předpisem EU.

Evropská strategie pro data

Poslanci podporují interoperabilní celounijní rámec pro správu dat a „datovou společnost“ zaměřenou na člověka, v níž mají občané nad svými údaji plnou kontrolu. Při budování výkonných a bezpečných systémů umělé inteligence má zásadní význam přístup k vysoce kvalitním datům.

Akt o správě dat má za cíl zvýšit důvěru ve sdílení údajů, vytvořit nová pravidla EU týkající se neutrality datových tržišť a usnadnit opakované použití některých dat z veřejného sektoru.

Akt o datech, na němž byla nalezena předběžná dohoda s členskými státy 27. června, má dále doplňovat obsah aktu o správě dat a podporovat inovace tím, že odstraní překážky bránící spotřebitelům a podnikům v přístupu k údajům.

Kybernetická bezpečnost

V reakci na rostoucí hrozby spojené s digitalizací a prudký nárůst kybernetických útoků aktualizovali poslanci pravidla k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (NIS 2), která nahradila první celounijní právní předpis v oblasti kybernetické bezpečnosti (NIS). Směrnice NIS 2 stanoví na kybernetickou bezpečnost přísnější požadavky, rozšiřuje počet „vysoce kritických odvětví“, zjednodušuje podávání zpráv a zavádí přísnější prosazování pravidel, včetně sankcí, v celé EU.

Poslanci rovněž schválili vytvoření centra kompetencí EU pro kybernetickou bezpečnost a související síť a vyzvali k přísnějším unijním normám v oblasti kybernetické bezpečnosti pro zařízení připojená k internetu, aplikace a operační systémy.

Parlament připravuje svůj postoj k aktu o kybernetické odolnosti, který zavádí požadavky na kybernetickou bezpečnost připojených zařízení a má tak spotřebitele a podniky na jednotném trhu chránit před nebezpečnými digitálními produkty.

Akt o čipech a vzácné suroviny

Poslanci přijali plán na zajištění dodávek čipů do EU prostřednictvím posílení výroby a inovací v EU a zavedení nouzových opatření proti jejich nedostatku. Parlamentní práce na zvýšení dostupnosti vzácných surovin pro elektronický průmysl v EU probíhají s cílem urychleně zahájit jednání s členskými státy na podzim 2023.

       

Parlament vyzval Unii, aby v oblasti zahraniční politiky přijímala rychlejší a účinnější rozhodnutí, zejména co se týče společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dále Parlament zdůraznil, že je třeba vystupovat jednotně a reagovat na mezinárodní krize tak, aby si EU ve světě udržela významnou pozici.

V usnesení o společné bezpečnostní a obranné politice z ledna 2023 poslanci uvítali nové snahy EU posílit evropskou bezpečnost a obranu. Vyzvali členské státy, aby dále rozvíjely možnosti a obranyschopnost kybernetiky a aby si v oboru kybernetické bezpečnosti našly partnery s podobnými hodnotami.

Rozšíření EU

Země, které by do EU rády vstoupily, musejí splňovat unijní pravidla a řídit se jejími hodnotami. V září 2021 Parlament schválil nástroj předvstupního financování NPP III v hodnotě 14,2 miliardy eur, který by měl sedmi takovým zemím pomoci zavést nezbytné reformy. Parlament průběžně hodnotí pokrok demokratických reforem ve státech, které by se k EU chtěly připojit, ve výročních zprávách. Poslanci poukázali na to, že politika rozšíření hraje pro geopolitickou pozici EU zásadní roli. Proto naléhavě vyzvali EU, aby překonala současný status quo mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi a aby se na přijetí nových členů do Unie nemusely shodnout všechny členské státy.

Vedle stávajících kandidátských zemí Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Turecka poslanci uvítali udělení statusu kandidátské země Ukrajině, Moldavsku a Bosně a Hercegovině. Vyzvali k jeho udělení Gruzii za předpokladu, že budou splněny priority uvedené ve stanovisku Komise o způsobilosti této země. Uvítali rovněž žádost Kosovské republiky o členství v EU.

Podpora demokracie a činnost v oblasti lidských práv

Evropský parlament se neochvějně zasazuje o lidská práva a demokracii po celém světě. Mimo jiné již od roku 1988 uděluje Sacharovovu cenu. Jde o vyznamenání jednotlivců, skupin či organizací, které mimořádným způsobem přispěly k ochraně svobody myšlení ve světě.

Demokracie v posledních letech čelí vážným hrozbám, jako je pandemie nebo ruská invaze na Ukrajinu. Ruská agrese není namířená pouze proti Ukrajině, ale proti samotné demokracii a jejím hodnotám. Evropský parlament už roky podporuje parlamenty partnerských zemí prostřednictvím kultury dialogu. Organizuje například dialog Jeana Monneta a vysílá delegace.

Jde o oficiální skupiny poslanců, kteří udržují a prohlubují vztahy jednak s parlamenty mimo EU, jednak s dalšími regiony a organizacemi. Evropský parlament dále každoročně vysílá krátkodobé delegace, které v zemích mimo EU sledují tamější průběh voleb. Zkušenosti volených poslanců obohacují hodnocení místních volebních procesů.

Nejnovější vývoj

V červnu 2021 schválili poslanci nový fond pro globální Evropu (nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – NDICI). Operuje s rozpočtem ve výši 79,5 miliardy eur a podporuje udržitelný rozvoj v sousedních zemích EU, Africe, Asii, Americe, Tichomoří a Karibiku.

Mezinárodní obchod a dohody o partnerství

Parlament podporuje komplexní obchodní partnerství a spolupráci založenou na jasných pravidlech. Poslední právní předpisy zdůrazňovaly v obchodních vztazích reciproční princip. Jedině tak je možné zajistit na jednotném trhu férovou hospodářskou soutěž. Parlament proto zavedl kupříkladu nová pravidla proti dumpingu financovanému ze zahraničních subvencí.

Navíc poslanci v současné době projednávají dlouho očekávaný návrh, který by na unijním trhu účinně zakázal produkty, za jejichž výrobou se skrývá dětská práce či jakákoli jiná nucená práce. Jednání s členskými státy by mohla začít nejdříve na podzim roku 2023.

Přestože jednání s Radou o systému všeobecných celních preferencí (GSP), který poskytuje rozvojovým zemím přednostní přístup na trh EU, byla pozastavena, poslanci se dohodli s Radou na nových nástrojích na ochranu podniků EU před hospodářským nátlakem ze strany třetích zemí.

Brzy vstoupí v platnost zásada, že pro jakoukoli novou obchodní či investiční dohodu se třetími zeměmi bude zapotřebí souhlas Parlamentu (např. obchodní dohoda mezi EU a Spojeným královstvím). V únoru 2020 poslanci schválili dohodu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která jako první svého druhu klade podmínky i co do udržitelného životního prostředí, sociálních aspektů či ochrany demokracie. Další obchodní a investiční dohody, mimo jiné s Chile a Novým Zélandem, by měli poslanci projednat ve výborech a na plenárních zasedáních v roce 2023 nebo počátkem roku 2024.

       

Třicet let po vytvoření jednotného trhu Parlament aktualizoval pravidla pro ochranu spotřebitelů. Soustředí se především na výzvy, které představuje digitální éra a ekologická transformace. Chceme-li dosáhnout soběstačnějšího oběhového hospodářství s nulovým znečištěním, je nutné snížit množství odpadu, více recyklovat, opětovně využívat výrobky a vyrábět udržitelněji.

Mezi poslední změny patří nová pravidla stanovená v nařízení o digitálních trzích či nařízení o digitálních službách a iniciativách. Mimoto EU spustila celou řadu dalších iniciativ, kupříkladu univerzální nabíječku pro všechna mobilní elektronická zařízení. Poslanci se dohodli na přepracování pravidel týkajících se požadavků na bezpečnost výrobků a spotřebitelských úvěrů. Měla by spotřebitele v EU lépe chránit, a to jak při nákupech v kamenných obchodech, tak i online.

Oběhové hospodářství

Parlament a Rada schválily nová pravidla pro recyklaci a výrobu udržitelných baterií a hlasovaly o řadě návrhů (včetně o obalech a udržitelných textiliích).

V oblasti udržitelné spotřeby poslanci jednají s Radou o aktualizaci směrnice o ekodesignu a o zákazu lakování nazeleno a plánovaného zastarávání. Kromě toho poslanci pracují také na nových pravidlech týkajících se práva na opravu, které Parlament v minulosti opakovaně prosazoval.

Poslanci zahájili jednání o nové povinnosti náležité péče pro velké korporace.

Silnější průmyslová základna EU

V usnesení přijatém v únoru 2023 poslanci vyzvali Komisi, aby vypracovala plán, díky němuž by bylo možné v EU vyrábět více. Potřeba je zejména strategická technika, například na výrobu solární či větrné energie, dále tepelná čerpadla nebo baterie. Od roku 2021 poslanci požadují po Komisi, aby předložila právní předpis o kritických surovinách, který by pomohl průmyslu EU udržet si konkurenceschopnost a snížit závislost na třetích zemích a zároveň zajistit cenově dostupné a dostatečné dodávky pro spotřebitele v EU. Hlasování ve výboru pro průmysl je naplánováno na září 2023.