Dění po volbách 

Aktualizováno: 
 
Vytvořeno:   
 

Sdílet tuto stránku: 

Po volbách vnitrostátní orgány členských států ověřily, že osoby zvolené do Evropského parlamentu nezastávají žádnou neslučitelnou funkci nebo mandát, a sdělily jejich jména EP.

 

 

  • Osvědčení o zvolení nových poslanců se kontrolují za účelem ověření, zda nevykonávají funkci, která je neslučitelná s funkcí poslance Evropského parlamentu (článek 3 jednacího řádu Parlamentu). Neslučitelnými s výkonem mandátu poslance EP jsou například funkce ve vládě či v parlamentu členského státu EU, v Evropské komisi, v rámci Soudního dvoru EU či EÚD, ve správní radě Evropské centrální banky a v Evropské investiční bance. Poslanci EP rovněž nemohou pracovat jako úředníci orgánů nebo institucí EU zřízených na základě Smluv o EU za účelem správy finančních prostředků Unie.

    Po oficiálním vyhlášení konečných výsledků voleb členské státy oznámí Evropskému parlamentu jména všech zvolených poslanců. Předseda EP následně požádá příslušné orgány členských států, aby přijaly nezbytná opatření k zabránění jakékoliv neslučitelnosti s funkcí.

    Před nástupem do funkce musí zvolení poslanci EP písemně prohlásit, že nezastávají žádnou funkci neslučitelnou s funkcí poslance EP. Toto prohlášení je třeba učinit nejpozději do šesti dnů před ustavujícím zasedáním Parlamentu.

    Pověřovací listiny nových poslanců Evropského parlamentu následně kontroluje Výbor EP pro právní záležitosti, který vypracuje rozhodnutí na základě informací poskytnutých členskými státy. Rozhodnutí se pak předá předsedovi EP, který o něm během následujícího zasedání informuje plénum. Kromě kontroly pověřovacích listin rozhoduje Parlament i o jakýchkoli sporech s ohledem na akt o volbě členů EP ze dne 20. září 1976 s výjimkou těch, které jsou založeny na vnitrostátních volebních zákonech.

    Pokud se zjistí, že poslanec vykonává funkci neslučitelnou s výkonem funkce poslance EP, Parlament „oznámí uvolnění mandátu“.

    odkaz zkopírován
  • Po volbách byla zahájena jednání, na základě kterých bylo ustaveno osm politických skupin (o jednu více než v uplynulém volebním období). Politickou skupinu musí tvořit nejméně 23 poslanců zvolených alespoň v jedné čtvrtině členských států (tj. nejméně v sedmi), jak stanoveno v článku 33 jednacího řádu EP).

    odkaz zkopírován
  • 18. července 2024 Parlament v tajném hlasování podpořil 401 hlasy Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na druhé funkční období. Před hlasováním Ursula von der Leyenová během rozpravy s poslanci představila své politické priority na příštích pět let.

    Článek 14 Smlouvy o EU stanoví, že EP „volí předsedu Komise“. V praxi kandidát navržený Evropskou radou podle článku 128 jednacího řádu představí Parlamentu své politické směry a následuje rozprava.

    odkaz zkopírován
  • Výbory a podvýbory Parlamentu se 23. července sešly v Bruselu na svých prvních schůzích, na kterých si zvolily svá předsednictva (předsedu a až čtyři místopředsedy).

    Předsedové a místopředsedové výborů a podvýborů jsou voleni z řad poslanců, kteří v nich zasedají. Seznam všech členů výborů a podvýborů Parlamentu byl oznámen na plenárním zasedání 19. července.

    Podle článku 219 jednacího řádu Parlamentu se ve složení předsednictva každého výboru musí odrážet rozmanitost Parlamentu.

    odkaz zkopírován
  • Jak je stanoveno v článku 129 jednacího řádu Parlamentu, kandidáty na komisaře jmenuje Rada spolu s (nově) zvoleným/zvolenou předsedou/předsedkyní Komise. Každý kandidát na komisaře je zvoleným/zvolenou předsedou/předsedkyní Komise pověřen odpovědností za určitou oblast působnosti (portfolio) v souladu s politickými směry, které předseda/předsedkyně stanovil/a. Příslušné výbory EP kandidaturu všech nominovaných před hlasováním v plénu a následným jmenováním sboru komisařů jako celku pečlivě posoudí.

    Posouzení „prohlášení o zájmech“ Výborem pro právní záležitosti

    Výbor pro právní záležitosti ještě před potvrzujícími slyšením v odpovědném výboru důkladně posoudí prohlášení každého z kandidátů o jejich finančních zájmech a prověří, zda jsou prohlášení přesná a úplná a zda nehrozí střet zájmů.

    V případě jakýchkoli pochybností může Výbor pro právní záležitosti daného kandidáta či kandidátku požádat o doplňující informace nebo je pozvat ke společné diskusi. Může rovněž vydat doporučení, jak řešit případný střet zájmů.

    Před konáním potvrzujících slyšení s příslušnými výbory musí Výbor pro právní záležitosti absenci jakéhokoli střetu zájmů písemně potvrdit. Pokud je některý kandidát ve střetu zájmů, jejž se nepodařilo adekvátně vyřešit, rozhodne Výbor pro právní záležitosti, že daný kandidát není schopen/schopna funkci vykonávat.

    Písemný postup: otázky poslanců

    Kandidáti na komisaře musí písemně odpovědět na několik otázek, mezi nimi i na otázky poslanců z výborů zabývajících se portfolii, za která by měl daný kandidát odpovídat. První blok otázek se zaměřuje na jejich obecnou způsobilost, proevropské smýšlení a osobní nezávislost, na schopnost řídit svěřené portfolio a na to, jakým způsobem zamýšlejí spolupracovat s Parlamentem. Specializované výbory nadto připraví sérii konkrétních otázek k danému portfoliu.

    Životopisy všech nominovaných a jejich odpovědi na písemné otázky budou před potvrzujícími slyšením zveřejněny na internetových stránkách EP.

    Potvrzující slyšení v příslušném výboru nebo výborech

    Každý nominovaný dostane pozvání na tříhodinové potvrzující slyšení před parlamentním výborem či výbory odpovědnými za dané portfolio. Celé slyšení je přenášeno živě na internetu. Kandidát přednese svůj úvodní projev v délce nejvýše 15 minut a poté odpovídá na otázky poslanců.

    Výjimečně může být potvrzující slyšení zorganizováno v jiném formátu, jestliže se části oblasti působnosti kandidáta na komisaře shodují s oblastí působnosti dvou nebo více výborů, přičemž nepřevažuje oblast působnosti žádného z nich. V takovém případě pořádají slyšení kandidáta na komisaře dané výbory společně. Takové slyšení může trvat až čtyři hodiny. Potvrzující slyšení jsou veřejná a jsou přenášena po internetu.

    Hodnocení po potvrzujícím slyšení ve výboru

    Předsedové a koordinátoři výboru/výborů musí dokončit hodnocení kandidátů do 24 hodin od potvrzujícího slyšení, přičemž by za tím účelem měly neveřejně jednat „neprodleně“. Výbory odpovědné za slyšení si také mohou od kandidátů písemně vyžádat další informace nebo uspořádat krátké dodatečné slyšení. Koordinátoři politických skupin vypracují o každém kandidátovi hodnotící zprávu, v níž uvedou, zda je daná osoba kvalifikovaná:

    1) stát se „členem/členkou kolegia“ (Evropské komise) a

    2) plnit svěřené úkoly.

    Do 24 hodin od dokončení hodnocení je zpráva předána k projednání Konferenci předsedů výborů.

    Ukončení potvrzujících slyšení

    Po výměně názorů, a pokud se nerozhodne vyžádat si další informace, prohlásí Konference předsedů potvrzující slyšení za uzavřená. Následně mohou být zveřejněny hodnotící dopisy a podány připomínky k hodnocení.

    Představení sboru komisařů a hlasování v plénu

    S ohledem na výsledky slyšení a konzultací s politickými skupinami Parlamentu představí předseda/předsedkyně Komise celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu.

    Po rozpravě poslanci většinou odevzdaných hlasů rozhodnou, zda nový sbor komisařů na nové pětileté funkční období zvolí. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání.

    odkaz zkopírován
  • Ne všechna jednání mezi Parlamentem a Radou o návrzích předložených Komisí byla uzavřena do konce předchozího legislativního období. To se může stát z několika důvodů: například během interinstitucionálních jednání nebyla nalezena shoda nebo se členské státy nedohodly na společném postoji.

    Obecným pravidlem je, že na konci posledního dílčího zasedání před volbami se všechny nevyřízené záležitosti Parlamentu prohlásí za promlčené (článek 250 jednacího řádu EP).

    Konkrétně to znamená:


    Konference předsedů nového Parlamentu (předseda EP a předsedové politických skupin) však může na začátku nového volebního období na základě podnětů parlamentních výborů rozhodnout, že práce na „nevyřízených záležitostech“ bude pokračovat (článek 240 jednacího řádu EP).

    Jakmile toto rozhodnutí Konference předsedů přijme (pravděpodobně v říjnu 2024), bude následně oznámeno na plenárním zasedání (pravděpodobně rovněž v říjnu 2024). Pokud se Konference předsedů a plenární zasedání rozhodnou v práci na daných předpisech pokračovat, naváže nově zvolený Parlament následnou fází příslušného rozhodovacího postupu.

    V případě potřeby bude jmenován nový zpravodaj.

    Z rozhodnutí Konference předsedů je zpravidla veškerá nedokončená legislativní práce obnovena. Existují pochopitelně výjimky, například u spisů, které zastaraly a u nichž se očekává nový návrh Komise nebo opětovná konzultace s Radou.

    Zde je výběr projednávaných legislativních návrhů pro nově zvolený Parlament.

    odkaz zkopírován