Andrej Sacharov

Andrej Sacharov – inspirace ceny

Ruský fyzik Andrej Dimitrijevič Sacharov (1921-1989), který v roce 1975 získal Nobelovu cenu míru, zpočátku proslul jako tvůrce sovětské vodíkové bomby.

Znepokojen důsledky své práce pro budoucnost lidstva se rozhodl šířit povědomí o hrozbách, které představují závody v jaderném zbrojení. Toto úsilí se dočkalo částečného úspěchu v roce 1963, kdy byla podepsána smlouva o zákazu jaderných zkoušek.

V Sovětském svazu byl Sacharov považován za podvratného disidenta. V roce 1970 založil výbor na obranu lidských práv a obětí politických procesů. I přes sílící tlak ze strany státu usiloval o propuštění opozičních aktivistů a stal se jedním z nejodvážnějších kritiků režimu a ztělesněním boje proti potlačování základních práv. V roce 1975 mu byla za jeho činnost udělena Nobelova cena míru.

Sovětské orgány mu nařídily exil ve městě Gorkij, aby omezily jeho kontakty se zahraničím. Tam se dozvěděl, že Evropský parlament má v úmyslu vytvořit novou cenu za svobodu myšlení, která by měla nést jeho jméno. V roce 1987 ze svého exilu napsal Evropskému parlamentu, že na něj toto rozhodnutí hluboce zapůsobilo a že souhlasí s tím, aby cena byla pojmenována po něm. Oprávněně viděl v tomto ocenění povzbuzení pro všechny, kteří se stejně jako on odhodlaně zasazují o lidská práva.

Cena, která nese jeho jméno, oceňuje lidskoprávní aktivisty a disidenty po celém světě bez ohledu na státní hranice či hranice represivních režimů.