Desáté výročí Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min (rozprava)
Angelika Beer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, o co vlastně v dnešní rozpravě jde? V pátek chceme jako Parlament přijmout usnesení, ve kterém poprvé poukážeme na to, že jsme desáté výročí Ottawské úmluvy uznali výstavou zde ve Štrasburku, ale ve kterém také jasně uvedeme, že nestačí postavit mimo zákon jen protipěchotní miny, ale také miny protivozidlové.
Význam deseti let existence Ottawské úmluvy spočívá v tom, že občanskoprávní soudní spor poprvé vedl k mezinárodnímu zákazu zbraně hromadného ničení, konkrétně protipěchotní miny. Bylo velmi výmluvné, že jediná skupina nepodporující tento konsenzus v Parlament se po vystoupení pana Zappaly vytratila. Jde o to, že jsem se chtěla zeptat pana Zappaly (s ohledem na to, že například v roce 2005 došlo jen v samotném Afghánistánu ke 100 nehodám s protivozidlovými minami), zda někdy na vlastní oči viděl zmrzačené dítě, které se zranilo při výbuchu školního autobusu, a aby uvedl důvod, proč jsou podle něj protipěchotní miny špatné, ale protivozidlové miny dobré.
Chtěla bych od něj a jeho skupiny vědět, zda někdy na vlastní oči viděli zmrzačené vojáky nebo příbuzné zemřelých, které zmrzačily nebo zabily protivozidlové miny, a jak to ospravedlní. Neexistuje žádný rozdíl mezi dobrými a špatnými minami, je třeba v mezinárodním měřítku zakázat i protivozidlové miny.
Ráda bych řekla ještě něco k otázce financování. Nástroj stability je samozřejmě při realizaci odminování v rámci krátkodobých opatření nutný a užitečný a i já budu dělat vše, co je v mých silách, abych jej jako zpravodajka zajistila. Také však víme, že krátkodobé opatření, strategie pro odminování našeho světa, nejsou dostačující. Rok 2009 se rychle blíží, a proto požadujeme nové jednání o přijetí samostatné rozpočtové položky. Hovoříme-li zde o humanitě, potřebujeme jasná usnesení.