Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2236(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0037/2009

Předložené texty :

A6-0037/2009

Rozpravy :

PV 18/02/2009 - 22
CRE 18/02/2009 - 22

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 9.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0078

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 18. února 2009 - Brusel Vydání Úř. věst.

22. Revize evropského nástroje sousedství a partnerství (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0037/2009) Konrada Szymańského jménem Výboru pro zahraniční věci o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství (2008/2236/INI)).

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, zpravodaj. - (PL) Vážený pane předsedo, rád bych se dnes obrátil i na zástupce Rady, nicméně ta se rozhodla do dnešní rozpravy nikoho nevyslat. Domnívám se, že je to škoda a že jde o špatný zvyk. A rovněž si myslím, že by na to měl pan předseda reagovat.

Nicméně když se vrátíme k tématu sousedství, musíme si přiznat, musíme si uvědomovat, že země obklopující Evropskou unii se velmi dynamicky mění. Proto musíme také měnit svoji politiku sousedství. Unie pro Středomoří je naší odpovědí na potřeby na jihu, Černomořská synergie reaguje na výzvy, které nabyly na intenzitě při posledním rozšíření Evropské unie. Východní partnerství přichází v pravý čas jako odpověď na očekávání našich evropských sousedů na východě.

Abychom dosáhli cílů, které jsme v posledních letech stanovili pro politiku sousedství, musí občané sousedních zemí pocítit skutečné politické a hospodářské sblížení s EU. Z tohoto důvodu je taková důležitost přikládána vybudování oblasti volného obchodu a rychlým krokům směrem ke snížení poplatků za víza s navrhovanou liberalizací vízového styku s podstatnou částí těchto zemí jako konečným cílem. Naším společným cílem, naším společným zájmem by mělo být zařazení energetiky mezi nejdůležitější cíle politiky sousedství, což zahrnuje i využití našich peněz na modernizaci nezávislých sítí pro přepravu energií, zejména na východě a jihu. Pouze tak dosáhneme politického sblížení s Ukrajinou, Gruzií, Moldávií, Arménií a nakonec s Ázerbajdžánem a v budoucnosti – pro zachování příslušné rovnováhy – i s pěti republikami ve střední Asii.

Hovoříme-li o sousedství směrem na východ, dostáváme se nevyhnutelně k otázce Ruska a našeho partnerství s touto zemí. Dnes, když stojíme na prahu vyjednávání o nové smlouvě, můžeme však říct pouze jediné – to, že Rusko je bezpečnostní výzvou v našem společném sousedství. V této oblasti si lze Rusko jen těžko představit jako partnera. Zde narážíme na základní politický problém rozšiřování EU směrem na východ. Proces sousedství samozřejmě nenahrazuje přistoupení, nicméně v případě evropských zemí nemůže být od perspektivy členství v Evropské unii oddělen. Bez této perspektivy dojde k podstatnému oslabení našeho úsilí.

Rád bych při této příležitosti mnohokrát poděkoval všem koordinátorům politických skupin pro zahraniční věci, spoluzpravodajům a rovněž sekretariátu Výboru pro zahraniční věci, bez jehož pomoci by nebylo možné připravit zprávu, jíž se nyní dostává široké podpory, jak je vidět z velmi malého množství pozměňovacích návrhů, které byly podány na plenárním zasedání Tím se významně usnadní zítřejší hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner , členka Komise. − Vážený pane předsedající, před dvěma a půl lety Parlament a Rada schválily návrh Komise na zjednodušení vnějších finančních nástrojů. Zjednodušili jsme celou řadu různých nástrojů, jedním z nich byl i evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI). Jedná se o nanejvýš důležitý nástroj, protože posiluje naši vnější spolupráci, orientuje ji více politicky a pomáhá lépe zaměřovat naše financování při podpoře klíčových oblastí.

Velmi mne potěšily poznámky pana Szymańského a to, že považuje nařízení o nástroji evropského sousedství a partnerství za přiměřené a platné pro záměr spolupráce se sousedními státy. Předběžný nález našeho přezkumu ukazuje přesně stejným směrem.

Národní programy ENPI podporují provádění akčních plánů ENPI a odrážejí ambice Evropské unie a partnerských zemí. Určitým způsobem fungovaly jako přepravní pásy pro politické a hospodářské reformy, které se snažíme prostřednictvím evropského nástroje sousedství a partnerství podporovat. Navíc nástroje jako je družba a TAIEX poskytují podporu pro budování institucí, legislativní sbližování a přizpůsobování se regulačním opatřením. K prosazování dohodnutého programu reforem jsou využívány operace v rámci odvětví a rozpočtu. Rozdílné regionální přístupy a dimenze ENPI v jednotlivých regionech jsou podporovány prostřednictvím specifických regionálních programů. Byl vytvořen program pro množství zemí, jehož cílem je zejména provádění velmi viditelných iniciativ, které jsou společné všem sousedním zemím, jako jsou TEMPUS, Erasmus mundus nebo CIUDAD. Došlo k úspěšnému spuštění inovativní součásti přeshraniční spolupráce.

To vše dokazuje, že nám smlouva o ENPI z roku 2006 poskytla nástroj, který nám umožňuje dosáhnout hmatatelných výsledků. Vždy existuje prostor pro zlepšení a já vždy takové návrhy vítám.

Dovolte mi rovněž říct, že zpráva především podtrhává potřebu dále rozvíjet konzultace s občanskou společností a místními orgány, což už také děláme.

Dále jsem zaznamenal vaše volání po ambicióznějších činech v oblastech demokracie, zásad právního státu a lidských práv. Jak víte, tato témata již stojí v popředí naší spolupráce s partnerskými zeměmi a politické reformy spolu s dobrou správou věcí veřejných tvoří samotné jádro evropské politiky sousedství. Rovněž jsme se zaměřili na projekty směřující k posílení soudních systémů.

Buďme však upřímní. Jelikož před našimi partnery stojí významné strukturální výzvy, nemůžeme očekávat, že se vše změní přes noc, a jak kdysi řekl Lord Patten: „Demokracie není instantní káva.“ Já se domnívám, že to je rozhodně pravda.

Za třetí, vidím, že zpráva volá po dalších zdrojích. Je jasné, že více zdrojů zlepšuje naši schopnost prosazovat naše programy – to je pravda. V prvních dvou letech jsme se několikrát obrátili na rozpočtový orgán a žádali o dodatečné finanční prostředky v dostatečné výši například pro Palestinu a Gruzii. Proto jsme se rozhodli navrhnout vypracování nových fondů pro ambiciózní východní partnerství, o kterém budeme brzy diskutovat v Parlamentu.

Závěrem bych rád prohlásil, že mne těší, že zpráva vítá nedávný návrh Komise na vytvoření východního partnerství, které má podle našeho názoru velmi významný multilaterální rozměr, podobně jako středomořská a černomořská unie. Doufám, že i v budoucnu se nám dostane vaší podpory a porozumění.

 
  
MPphoto
 

  Danutė Budreikaitė, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozvoj. (LT) Nástroj evropského sousedství a partnerství, který byl založen po rozšíření EU v roce 2004, se týká 17 zemí, z nichž je 15 řazeno mezi země rozvojové. Nástroj zahrnuje nové sousedy EU na východě, kterými jsou Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Ukrajina, Moldávie a Bělorusko.

Bezpečnost našich východních sousedů, zejména energetická bezpečnost na Ukrajině a v Bělorusku, znamená rovněž bezpečnost pro EU. To se ukázalo při ukrajinsko-ruské energetické krizi na Nový rok, která se už stala určitou tradicí. Vojenský konflikt v Gruzii v létě minulého roku nás všechny donutil zamyslet se nad bezpečím států Evropské unie a ohrožení nezávislosti.

Za této situace navrhuji, jako jsem již učinila v minulosti, aby bylo vytvořeno shromáždění pro východní sousedství, Euroeast, s účastí Evropského parlamentu a založené na principech shromáždění Euromed a Eurolat, jehož cílem by bylo provádění ENPI v zemích východní Evropy.

Těší mne, že zpráva tento návrh schvaluje.

Euroeast by Evropskému parlamentu poskytl možnost věnovat stejnou pozornost všem sousedům a rozvojovým zemím.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. − – Pane předsedající, rád bych poblahopřál svému kolegovi panu Szymańskému k výborné zprávě. Jménem Výboru pro regionální rozvoj vítám zařazení přeshraniční spolupráce do záběru nařízení o nástroji evropského sousedství a partnerství jako nástroje pro rozvoj společných projektů a pro posílení vztahů mezi zeměmi EPS a členskými státy EU.

Zároveň bych rád zdůraznil potřebu pravidelně sledovat řízení a provádění společných operativních programů na obou stranách hranic EU. Přeshraniční spolupráce by měla přispívat k integrovanému udržitelnému rozvoji sousedících regionů. Žádáme Komisi, aby připravila podrobný přehled všech společných operativních programů schválených pro současné finanční období včetně zhodnocení, do jaké míry byly dodržovány zásady transparentnosti, efektivity a partnerství. Takové zhodnocení spolu s přehledem nejčastějších problémů, s nimiž se setkávají řídící orgány, by mělo přispět k nalezení ještě vhodnějších řešení pro příští programové období.

Rád bych rovněž vyzval Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností a osvědčených postupů při přeshraniční spolupráci mezi programy a projekty EPS na jedné straně a akcemi podnikanými v rámci cílů evropské teritoriální spolupráce a v rámci již ukončené iniciativy Společenství Interreg IIIA na straně druhé.

A konečně, Výbor pro regionální rozvoj se domnívá, že by se evropský nástroj sousedství a partnerství měl zaměřit na vyváženou strategii mezi východem a jihem za využití specifických přístupů pro obě oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Ioannis Kasoulides , jménem skupiny PPE-DE. - Pane předsedající, i já bych rád poblahopřál panu Szymańskému k ucelené zprávě, která bude mít při zítřejším hlasování podporu naší skupiny.

Rád bych rovněž poblahopřál komisařce Ferrero-Waldnerové k úspěchu evropského nástroje pro sousedství a partnerství a projektů, které nás očekávají, přičemž potřeba východního partnerství se týká zejména našich východních sousedů a partnerů, jakož i černomořské synergie. Jakmile dojde k jejich ustanovení a až získají svou vlastní identitu – například parlamentními shromážděními, jako to činíme v případě Středozemí – tak snad získají výraznou tvář, včetně způsobu, kterým budou financovány.

Vidím, že dochází k určité rivalitě – či řekněme nervozitě – mezi členskými státy. Právě jsme slyšeli o nevytvoření jedné věci kvůli finanční újmě vůči druhé. K tomu by nemělo docházet. Víme, že Unie pro Středomoří, východní partnerství, Černomořská synergie a další jsou v zájmu Evropské unie. Tato uspořádání by neměla být důvodem, aby se zemím usilujícím o vstup do Evropské unie muselo znovu a znovu říkat, že toto není alternativou k členství, čehož se někteří obávají.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Maria Eleni Koppa, jménem skupiny PSE. - (EL) Pane předsedající, je třeba přezkoumat nástroj sousedství a partnerství, aby došlo ke zjednodušení postupů a zároveň ke zvýšení transparentnosti. Základem pro evropskou politiku sousedství je vytvoření atmosféry důvěry v bezprostředním sousedství Evropské unie.

Je v zájmu všech, aby ve všech sousedních zemích, jak na východě, tak ve Středomoří, docházelo k silnějšímu hospodářskému růstu a zvyšování stability. Je však třeba definovat specifická kriteria a postupy pro jednotlivé země v závislosti na politických prioritách pokud jde o lidská práva, demokracii, zásady právního státu, práva menšin a podobně. Je rovněž důležité, aby pomoc Společenství dosáhla k zainteresovaným skupinám obyvatel. Právě proto je zapotřebí, aby docházelo ke správnému prosazování možností nástroje sousedství.

Aby bylo možno dosáhnout těchto ambiciózních cílů, je třeba vyvážit rozdělování finančních prostředků mezi země východní Evropy a středozemní státy, jak je stanoveno ve finančním rámci pro období 2007 – 2013. Je třeba doplnit Barcelonský proces evropskou politikou sousedství a jasně definovat její cíle.

Zejména v této době, kdy krize zasáhla všechny země, které využívají nástroje sousedství, musí být jasně ukázáno, že Evropská unie pomáhá prostřednictvím své finanční pomoci tuto krizi řešit. Právě proto by měla Evropská komise zveřejnit hodnocení týkající se této otázky.

Závěrem bych se ráda zmínila o Černomořské synergii: tuto oblast je třeba začlenit do evropské politiky sousedství. Pomoc poskytovaná Evropskou unií spolupráci v tomto regionu se musí zaměřit na vytváření hmatatelných výsledků v určitých prioritních oblastech, jako jsou energetika, doprava, přistěhovalectví a boj proti organizovanému zločinu.

 
  
MPphoto
 

  Metin Kazak, jménem skupiny ALDE. - (FR) Pane předsedající, plně podporuji zprávu pana Szymańského, zejména návrh na zvýšení finančních prostředků pro evropský nástroj sousedství a partnerství. Musíme navázat těsnější vztahy se sousedními zeměmi, zejména poté, co v posledních šesti měsících došlo ke třem konfliktům, v Gaze, na Ukrajině a v Gruzii.

Výbor pro zahraniční věci schválil značné množství pozměňovacích návrhů předložených naší skupinou, včetně 11 návrhů, které jsem podal jako stínový zpravodaj. Nyní bych však rád podal další dva pozměňovací návrhy jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.

I když souhlasím s myšlenkou další spolupráce s Tureckem a Ruskem za účelem vyřešení určitých probíhajících konfliktů a pro posílení vazeb mezi černomořskými zeměmi, znění odstavce 39 by mohlo vést k nejasnostem. Spolupráce v oblasti Černého moře probíhá na čtyřech rozdílných úrovních: členských států, kandidátů na členství, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství a Ruska coby strategického partnera.

Jelikož Turecko je kandidátem na členství, není součástí evropské politiky sousedství a využívá pomoci předvstupního nástroje a nikoli evropského nástroje sousedství. Proto evropská politika sousedství v případě Turecka rozhodně neposkytuje vhodný základ pro spolupráci.

Platformy pro spolupráci s černomořskými zeměmi už existují. Snad bychom se měli pokusit vytvořit pouta mezi těmito regionálními iniciativami za účelem posílení této synergie, namísto hledání nových forem spolupráce.

Druhý pozměňovací návrh se týká otázky energetiky. Odstavec 44 zprávy v této souvislosti zmiňuje pouze Ukrajinu a Moldávii, přestože většina našich sousedů jsou země důležité pro energetické odvětví, buď jako producenti nebo jako tranzitní státy. Mám na mysli zejména Gruzii a Ázerbajdžán, jejichž význam vzroste po spuštění projektu Nabucco, což bude tématem mezinárodní konference konané v lednu. Proto se mi zdá, že by opatření v energetické oblasti měla zahrnovat všechny sousední země.

 
  
MPphoto
 

  Hanna Foltyn-Kubicka, jménem skupiny UEN. - (PL) Pane předsedající, evropská politika sousedství byla vyvinuta s cílem integrovat země zapojené do tohoto programu do struktur Evropské unie. To předpokládá silnou spolupráci v oblastech hospodářství, kultury a politiky, aniž by docházelo k protěžování určitých zemí na úkor ostatních. Proto je složité pochopit rozdíly, ke kterým dochází při rozdělování finančních prostředků mezi středomořské a východní státy, při kterém je druhá skupina znevýhodňována.

Myšlenka na rozdělení evropské politiky sousedství (EPS) podle těchto regionů je ospravedlnitelná s přihlédnutím k rozdílným potížím, se kterými se tyto regiony potýkají. To však neospravedlňuje nerovnoměrné rozdělování finančních prostředků. To se zdá být obzvláště neopodstatněné při vědomí nedávné tragédie, která zasáhla jednu ze zemí zapojených do EPS – Gruzii. Právě nyní potřebují občané Gruzie naši pomoc a pocit, že se s nimi jedná stejným způsobem jako s ostatními zeměmi, které spolupracují s Evropskou unii.

Dalším důležitým cílem, kterého měla EPS dosáhnout je energetická bezpečnost. Současná krize v Evropě je však jasným dokladem nesoudržnosti principů spolupráce v rámci politiky sousedství. Bezpochyby ukázala potřebu identifikovat opatření v rámci této politiky a potřebu posílit oblast energetiky jako součásti východního partnerství. Těší mne, že Evropská komise tento problém zaznamenala a chce zavést právě takovou politiku.

 
  
MPphoto
 

  Cem Özdemir, jménem skupiny Verts/ALE. - (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, i já chci především poděkovat panu zpravodaji Szymańskému za velmi dobrou zprávu. Evropský nástroj sousedství a partnerství může být nástrojem účinným pouze pokud poskytne pobídky pro demokratické reformy a bude podporovat udržitelný – ekologický a spravedlivý – rozvoj.

Aby bylo možné ověřit jeho účinnost, je třeba definovat jasné, konkrétní, měřitelné cíle pro všechny akční plány v rámci evropské politiky sousedství (EPS). My ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance vyzýváme zejména k soudržnosti všech nástrojů pro lidská práva v rámci akčních plánů EPS a rovněž k důkladnému prošetření projektů „Spravedlnosti“ prosazovaných prostřednictvím EPS.

Dalším důležitým bodem, který je rovněž zdůrazněn ve zprávě, je větší zapojení občanské společnosti do plánování a monitorování procesu v souvislosti s EPS. Válka v Gruzii v létě 2008 jasně ukázala, že až do té doby Evropská unie nevyvinula a neprováděla udržitelnou politiku pro řešení konfliktů v oblasti Kavkazu.

Nevyřešené konflikty, jako je například konflikt v Náhorním Karabachu, stále brání vývoji EPS v regionu jižního Kavkazu. Proto Radu vyzýváme, aby v oblasti řešení konfliktů pracovala aktivněji. Tento nástroj poskytuje Evropské unii příležitost hrát aktivní roli v sousedních regionech a napomoci pokroku demokratických reforem a udržitelnému rozvoji.

Zejména s ohledem na udržení své – naší – důvěryhodnosti musí Evropská unie konečně začít brát vážně doložky o demokracii a lidských právech ve smlouvách se třetími zeměmi a přistoupit k příslušným akcím – v ideálním případě pozitivním, ale v případě potřeby i negativním.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, při poděkování kolegovi poslancovi Szymańskému za kvalitní zprávu bych se s vámi rád podělil o zamyšlení na téma, proč je pro nás politika sousedství tak důležitá. Tuto otázku si musíme zodpovědět. Za prvé proto, že ani Evropská unie ani Evropa není žádným izolovaným ostrovem. EU leží v Evropě a to je pro nás důležité, tím spíše, že máme ambice a chceme vyvážet naše hodnoty, myšlenky a zkušenosti do dalších zemí.

Domnívám se, že kromě velkých rozhodnutí – která se týkají dopravy, energetiky, volného obchodu a vzájemné výměny – existují i menší záležitosti, které jsou však rovněž velmi důležité, jako například vzdělání, vědecká a kulturní výměna a především kontakty mezi lidmi. Já Evropskou unii vidím jako rodinu, jejíž členové spolu vzájemně komunikují. Evropa – přinejmenším z mého pohledu – bude silná, pokud každá její část bude mít svou úlohu a bude schopna tuto úlohu plnit a to se nesmí omezovat pouze na země EU, ale musí zahrnovat i její sousedy.

Paní komisařko, domnívám se, že jsme dnes zhruba dokončili budování Euromedu, což je velmi zajímavá struktura. Poskytujeme mu velký obnos peněz, snad příliš mnoho, jak prohlásili kolegové poslanci ze skupiny Unie pro Evropu národů, a nyní bychom měli posílit myšlenku Euroeastu. Ta je velmi důležitá a myslím, že po nedávné energetické krizi nikdo nepochybuje, že tato dimenze je pro nás skutečně velmi, velmi významná. Otázka, která před námi leží je otázka Společenství a regionálních programů, které by měly být podpořeny, ale které bohužel vyžadují finanční podporu. Je proto potřeba vyčlenit příslušné částky. My zde přijímáme dobrá rozhodnutí, která budou členskými státy a sousedy uvedena v praxi při spolupráci a práci na společných projektech.

 
  
MPphoto
 

  Aloyzas Sakalas (PSE). - Pane předsedající, v roce 2008 bylo zahájeno několik nových regionálních iniciativ v rámci evropské politiky sousedství. Přestože tento finanční nástroj byl naplánován v roce 2006, ukázalo se, že je nástrojem dostatečně efektivním, neboť byl orientovaný směrem do budoucnosti.

EU se rozhodla posílit multilaterální a regionální spolupráci se sousedními zeměmi a rovněž spolupráci mezi nimi. Nástroj již umožňuje EU přijímat spolufinancování z ostatních mezinárodních organizací a spolupracovat s multilaterálními organizacemi ve svém sousedství. Chopme se aktivně těchto příležitostí.

Můj druhý bod se týká rozdělení finančních prostředků mezi naše sousedy na jižním a východním pobřeží Středozemního moře a sousedy na východ od nás. V konečném důsledku se jedná o otázku důvěryhodnosti politiky EU. Proto musí EU plnit své závazky a dodržovat distribuci finančních prostředků podle geografických oblastí tak, jak byla stanovena ve finančním výhledu pro období 2007 – 2013.

Existuje však i další významná mezera v prostředcích rozdělovaných mezi sousedy. Mám na mysli mezeru v prostředcích vyčleněných pro programy v budoucích demokraciích, které se vztahují k otázkám právního státu a lidských práv. V období 2007 – 2010 bylo 21% celkové pomoci východním sousedům vynaloženo na podporu demokratického vývoje, zatímco u jižních sousedů tento poměr činil pouze 5%. Žádám Komisi, aby tyto obavy vzala do úvahy.

 
  
MPphoto
 

  Grażyna Staniszewska (ALDE). - (PL) Pane předsedající, financování iniciativ v oblasti Středomoří a budoucího východního partnerství v rámci evropského nástroje sousedství by se nemělo odehrávat na úkor jednoho či druhého z těchto regionů, jak se tomu děje dnes. Je důležité vzít do úvahy specifickou povahu partnerských zemí na jihu a na východě.

Nedávné geopolitické události, které se dotkly našich východních sousedů, jasně ukázaly, že je třeba evropskou politiku sousedství lépe přizpůsobit potřebám tohoto regionu. Za příklad může sloužit Ukrajina. Tomuto největšímu východnímu sousedu Evropské unie by měly být nabídnuty zvláštní pobídky a výhody v rámci východního partnerství, které budou představovat motivaci pro zemi s evropskými ambicemi. Navíc by bylo velmi prospěšné urychlit vytváření zóny volného obchodu a uzavřít rozhovory vedené s Ukrajinou na téma vízové svobody.

EPS nezahrnuje pouze činnosti vlád a národních politiků. Proto mne těší, že zpráva zdůrazňuje potřebu většího společenského zapojení ze strany občanů a místních orgánů, co se týká plánování a provádění EPS. Měli bychom mít rovněž na paměti, že pro zajištění kvalitní, efektivní a vzájemně výhodné spolupráce s našimi sousedy je nanejvýš důležité a cenné, aby docházelo k výměně zkušeností a osvědčených postupů, jakož i vzdělávacích iniciativ včetně programů pro studium jazyků sousedních zemí.

 
  
MPphoto
 

  Pierre Pribetich (PSE). - (FR) Pane předsedající, rád bych především blahopřál kolegovi poslancovi Szymańskému k vyvážené zprávě o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství.

Pamatujme, že hlavním cílem této zprávy je zabránit vytvoření nových předělů či dokonce rozštěpení mezi rozšířenou Evropskou unií a jejími bezprostředními geografickými sousedy, ale rovněž zvýšit celkovou stabilitu a bezpečnost dotčené oblasti.

Často se hovoří o touze šířit mír, ale té zhusta stojí v cestě realita nenávisti a netolerance. Následně pak správné fungování této politiky částečně určuje mezinárodní geopolitické postavení Evropy.

Jakým způsobem můžeme efektivně přezkoumat tento nástroj sousedství a partnerství? Jádro věci se dá shrnout do jediného slova: ambice.

Je zapotřebí větších ambic při dialogu s občanskou společností a místními orgány, aby došlo k jejich většímu zapojení do stanování koncepce a kontroly provádění tohoto nástroje.

Větších ambic při poskytování pomoci s cílem zvýšení administrativních, místních a regionálních možností v sousedních zemích a zároveň podpora výměnných programů občanské společnosti.

Větších ambic v oblastech demokracie, právního státu a lidských práv.

Tato rozpočtová podpora však musí projít procesem výběru, aby byla zpřístupněna jen těm, kteří jí dokáží využít, s přihlédnutím ke specifikám konkrétní země, s politickými podmínkami, přičemž nesmí být zapomínáno na zlepšení hodnocení politik. Je rovněž nezbytně nutné vyjasnit vztah mezi evropskou politikou sousedství, což je rámcová politika par excellence, a regionálními iniciativami, jako jsou například Černomořská synergie, Unie pro Středomoří a budoucí východní partnerství.

V případě omezování politik na stále menší geografické oblasti riskujeme, že ztratíme celkové směřování, viditelnost a transparentnost politiky sousedství, o níž Evropská unie usiluje.

Takovou cenu musíme zaplatit za zlepšení soudržnosti a synchronizaci Unie, náš vyhrazený rozpočet bude vynaložen uceleně vhodným směrem a Evropská unie se konečně plně chopí své úlohy ostrova stability.

 
  
MPphoto
 

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE). - (RO) Evropský nástroj sousedství a partnerství významně přispěl k rozvoji vztahů se státy sousedícími s Evropskou unií.

Jednou z možností financování je investiční facilita sousedství, na níž se mají členské státy EU možnost podílet prostřednictvím darů a navýšit sumu přidělenou z evropského nástroje sousedství a partnerství. Uvědomujeme si, že finanční prostředky, které má evropský nástroj sousedství a partnerství k dispozici, nedostačují k dosažení ambiciózních cílů v této oblasti.

Vyzýváme Evropskou komisi, aby provedla analýzu týkající se budoucího přidělování konzistentnějších částek pro tento nástroj, zejména za situace, kdy je třeba poskytnout příslušné finanční prostředky i dalším iniciativám, jako je Černomořská synergie. Rumunsko podporovalo a bude podporovat význam oblasti Černého moře pro Evropskou unii, který vyplývá ze zřejmých příležitostí, které tento region nabízí pro stabilitu, hospodářský rozvoj, energetickou bezpečnost, bezpečnost občanů a ochranu životního prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Evropský nástroj sousedství a partnerství může a musí být v černomořském regionu více využíván. Podle mého názoru je synergie v černomořském regionu pozitivní skutečnost, ale mám pocit, že tento region má zvláštní geostrategický význam a zaslouží si lépe strukturovaný rámec spolupráce založený na modelu stejného rozsahu jako v případě severských zemí či Unie pro Středomoří.

Evropský nástroj sousedství a partnerství by měl více přispívat k rozvoji dopravních spojení mezi Evropskou unií a Černým mořem jakož i mezi Evropskou unií a Moldávií a Ukrajinou.. Rumunsko by rádo rozvinulo více programů spolupráce mezi městy v Rumunsku a Moldávii. Proto vítám spuštění programu CIUDAD, který podporuje rozvoj dialogu mezi městy.

Rozvoj přístavů Společenství ležících na pobřeží Černého moře, výstavba terminálů pro zkapalněný plyn, jakož i rozvoj železničních a silničních spojení mezi státy černomořského regionu a členskými státy EU musí figurovat mezi prioritami, k nimž bude tento nástroj využíván. Dále se domnívám, že tento nástroj musí být rovněž využíván pro spolupráci v oblasti energetiky, jakož i pro rozšiřování a integraci infrastruktury pro přepravu elektrické energie do oblasti západního Balkánu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. - Musím se omluvit panu Alexandru Nazaremu, kterému jsme kvůli chybě předsednictva neposkytli slovo během řádné doby, přestože byl na seznamu. Dám mu slovo během doby pro „catch the eye“.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). (PL) Pane předsedající, v této rozpravě existují tři otázky, na které bych chtěl upozornit. Především je nezbytné udržovat geografické rozdělení v souvislosti s finanční pomocí z rozpočtu EU pro středomořské státy a státy východní Evropy v souladu s ustanoveními finančního výhledu pro období 2007 – 2013 a rovněž pokračovat v poskytování podpory těmto zemím formou půjček Evropské investiční banky. Dílčí stropy pro půjčky těmto zemím, které Evropská investiční banka předpokládá pro období 2007-2013 - 8,7 miliard EUR pro Středomořské státy a pouze 3,7 miliard EUR pro východní země a Rusko – vypadají z pohledu východoevropských zemí velmi nepříznivě v tom smyslu, že jsou nepřiměřené jejich potřebám.

Za druhé, je nezbytné pod záštitou východního partnerství s těmito státy budovat spolupráci v oblasti energetiky a vytvářet podmínky, které zajistí dodávky zdrojů energie z těchto zemí do Evropy, a tím jí zajistí alternativní možnosti co se týká dodávek energií. Za třetí a závěrem, je nezbytné prohloubit hospodářskou integraci Evropské unie se zeměmi východního partnerství prostřednictvím rozšíření oblasti volného obchodu, aby zahrnovala i tyto země, a také pomocí sociální integrace, jejímž konečným cílem by mělo být zrušení vízových požadavků pro obyvatele zemí evropského nástroje sousedství a partnerství.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Petru Funeriu (PPE-DE). - (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, při plánování politiky pro státy sousedící s Evropskou unií nesmíme přehlížet demokratický deficit v těchto zemích. Je to demokratický deficit, který vyplývá z jejich historie. Jestliže však chceme vybudovat demokratickou společnost, musí mít všichni občané těchto zemí o demokracii nějaké ponětí.

Zpráva hovoří – zcela oprávněně – o kontaktech lidí s lidmi a já se vás ptám, co může být lepším způsobem pro vytvoření těchto kontaktů, než umožnit občanům těchto zemí cestovat svobodně do Evropské unie?

Proto vyzývám Radu, aby umožnila občanům Moldavské republiky, která je mimochodem jedinou zemí, která má společný úřední jazyk s Evropskou unií, cestovat po Evropské unii bez víz. Samozřejmě při zvažování takového opatření chci požádat Komisi, aby učinila vše možné pro zřízení a fungování společného střediska pro víza v Chişinău. Musíme stanovit skutečný příklad.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (PSE). - (RO) Během uplynulých šesti měsíců čelila Evropská unie řadě výzev, které nastolily pochybnosti o její roli, soudržnosti a schopnosti jednat a reagovat.

Krize v Gruzii a krize ohledně dodávek plynu nám ukázaly, že nemůžeme neustále čelit hrozbám z východu, které ohrožují mezinárodní stabilitu a naši energetickou bezpečnost.

Vítám východní partnerství tak ambiciózní, jak je navrhováno v této zprávě. Tím spíše, že se zaměřuje na účinnější spolupráci a podporu rekonstrukce Gruzie a zároveň navrhuje budoucí zřízení zóny volného obchodu a zrušení vízové povinnosti s Evropskou unií.

Domnívám se však, že musíme věnovat větší pozornost situaci v Moldavské republice, odkud přicházejí znepokojivé informace týkající se svobody projevu a regulérnosti voleb, které se mají konat letos na jaře.

 
  
MPphoto
 

  Călin Cătălin Chiriţă (PPE-DE) . - (RO) Evropský nástroj sousedství a partnerství má základní význam pro úspěch evropské politiky sousedství, zejména východního partnerství a spolupráce v černomořském regionu.

Projekt východního partnerství může uspět pouze tehdy, pokud se mu dostane financování potřebného pro dosažení jasně stanovených cílů. Zároveň musíme zjednodušit mechanismy pro hodnocení dopadu akcí a finančních prostředků vynaložených v rámci východního partnerství, aby nedocházelo k nevhodnému vynakládání a zneužívání evropské pomoci vládami některých zemí proti jejich politické opozici.

Je třeba naše akce vždy dobře naplánovat, aby občané viděli výhody, které z nich vyplývají. Domnívám se, že finanční prostředky Evropské unie poskytnuté evropským nástrojem sousedství a partnerství by měly upřednostňovat opatření zaměřená na přeshraniční spolupráci v oblasti, na kterou se zaměřuje východní partnerství.

Přeshraniční spolupráce má dané poslání rozhodným způsobem přispívat k regionálnímu rozvoji, budovat důvěru mezi sousedními státy a vytvářet harmonii ve vztazích mezi etnickými skupinami, přičemž usnadnění pohybu osob a obchodních toků přes hranice může mít obzvláště kladný, násobný účinek.

 
  
MPphoto
 

  Alexandru Nazare (PPE-DE) . - (RO) Evropský nástroj sousedství a partnerství je klíčový pro zajištění stability, demokracie a prosperity v dané oblasti. Navíc tento nástroj přetváří pojetí hranice jako oblasti uzavření a vyloučení v oblast spolupráce a politických vazeb.

Nedávné události v oblastech na východ od EU, o kterých se tu ve sněmovně mluvilo, jmenovitě krize kolem zemního plynu a krize v Gruzii, znovu dokázaly, že potřebujeme strategii, která zajistí, že Evropská unie bude hrát v této geopolitické oblasti aktivní roli. Musíme zaujmout soudržnější postoj při jednání s oblastí na východ od našich hranic. Potřebujeme jasné cíle, které naplňují zájmy EU a specifické potřeby našich partnerů.

Rozhodně vítám iniciativy, jako jsou Černomořská synergie a východní partnerství, které konsolidují spolupráci se zeměmi v regionu, zejména s Moldávií a Ukrajinou, ale rovněž i se státy z oblasti Kavkazu a Kaspického moře. Musíme se také aktivněji zapojit v oblasti Černomoří, aby se vytvořil základ pro konsolidaci vztahů s Tureckem a Ruskem, jelikož tato oblast leží v blízkosti Evropské unie, Turecka a Ruska.

Partnerství je rovněž vítanou pobídkou pro účastnické země, které budou chtít žádat o členství v Evropské unii, jako je příklad Moldavské republiky. Toto partnerství významně zvyšuje úroveň angažovanosti obou stran.

Dále bych se rád několika slovy zmínil o iniciativě EURONEST, která představuje pouze jeden z příkladů konkrétního řešení pro aplikaci evropského nástroje sousedství a partnerství ve státech jako je Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Moldávie, Ukrajina a Bělorusko.

Uskutečňování této politiky nelze zlepšit bez navýšení finanční pomoci. Kromě potřeby zvětšit balík financí musíme rovněž věnovat pozornost způsobu, jakým jsou tyto prostředky vynakládány.

Domnívám se, že je nezbytné zaručit transparentnost ohledně finančních mechanismů pro přidělování fondů. Rovněž se domnívám, že prostředky musí být přidělovány s ohledem na zapojení občanské společnosti v partnerských zemích do společných projektů a na podporu mobility občanů těchto zemí, což zahrnuje usnadnění vízového styku.

 
  
MPphoto
 

  Benita Ferrero-Waldner , členka Komise. − Pane předsedající, domnívám se, že tato rozprava o evropském nástroji sousedství a partnerství předjímá příští sdělení Komise o východním partnerství. Mnohé z myšlenek, které jste tu předložili, jsou součástí sdělení o východním partnerství a jsem si jistá, že až se vám dostane do rukou, tak vás dostatečně uspokojí.

Dovolte mi říct několik věcí. Samozřejmě jsem vděčná za mnohé z návrhů. Myšlenkou tohoto východního partnerství je, že chceme v případě potřeby pracovat s našimi východními partnery – Ukrajinou, Moldávií, Běloruskem – v oblasti demokracie a lidských práv, ale chceme pracovat také se třemi kavkazskými státy ve věcech obchodu, chceme se snažit o důkladnější asociační dohody, spolupracovat rovněž ve věcech energetiky a za třetí ve věci větší mobility. Co se týká vašeho návrhu na bezvízový styk, začneme s usnadněním vízového styku, ale ani to není jednoduché, protože řada členských států zaujímá stále velmi odmítavý postoj. Pak jsou zde všechny nejrůznější platformy, o nichž jsem se již zmínila – například platforma pro občanskou společnost, energetiku a dopravu – kde skutečně může docházet k výměně osvědčených postupů.

Co se týká financování, mohu vám bohužel pouze sdělit, že nemám k dispozici žádné další finanční prostředky. Samozřejmě – a to jako matka politiky sousedství říkám vždy – bych ráda měla k dispozici více. Vy jste velmi důležitý rozpočtový orgán, proto nám prosím v budoucnu dejte šanci a v tomto ohledu nás skutečně podpořte. To platí pro Unii pro Středomoří na jihu i pro východní partnerství a evropský nástroj sousedství a partnerství na východě.

Číselné hodnoty finančních prostředků představují 3,6 EUR na hlavu a rok pro východ a 3,4 EUR na hlavu a rok pro jih. Takže vidíte, že jde o téměř stejnou úroveň. Zároveň to však nikdy nedostačuje, protože zde existují obrovské potřeby a výzvy. Proto jsme také vytvořili myšlenku takzvané IFS – investiční facility sousedství - kterou lze využít pro větší projekty.

To je vše, co vám mohu v této fázi sdělit, ale snad později, až začneme hovořit o východním partnerství, bychom mohli zajít do větších podrobností. Každopádně vám děkuji za tuto rozpravu a za vaše návrhy. V podstatě sledují stejný směr, kterým už postupujeme.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, zpravodaj. – (PL) Pane předsedající, rád bych učinil pár poznámek týkajících se této rozpravy. Zjednodušení postupů, monitorování toho, jak je prováděna politika sousedství, a kontrolní úloha Evropského parlamentu jsou témata, se kterými se potýkáme od roku 2005, a zdá se, že v tomto směru už nemůžeme udělat o mnoho více. V současnosti je však rozhodně důležité vložit do naší politiky sousedství politický obsah. Tento politický obsah zahrnuje otázky, jako jsou víza, společný trh a energetika. Pokud se s těmito výzvami nedokážeme vypořádat, můžeme promarnit příležitost vytvořit naše sousedství na základě námi stanovených podmínek. Čas je proti nám. Země, které jsou v současnosti součástí našeho sousedství, mohou ztratit stabilitu a v zájmu nastolení pořádku v regionu se uchýlit k jiným zásadám. Takový výsledek nás nepotěší a historie nám už nikdy nemusí poskytnout další příležitost. Podobné události se dotknou naši vlastní bezpečnosti, a proto bychom měli o celém problému uvažovat i ze zcela sobeckého pohledu, konkrétně z pohledu zájmů Evropské unie, aby se naše sousedství stalo oblastí stability a blahobytu.

Co se týká rozpočtu, dobře vím, že se různé části této sněmovny shodnou v ohledu reforem politiky sousedství a záležitostí financování konkrétních oblastí této politiky a určitých regionů, nicméně bychom neměli zapomínat, že politika sousedství je jednou částí rozpočtu a v průběhu příštího finančního výhledu se nic nezmění. Pokud dokážeme dobře poskytovat finanční prostředky svým sousedům ve Středomoří, na východě a v Černomoří, vyhrajeme. Nemůžeme dosáhnout úspěchu v jedné části sousedství na úkor jiné, protože rozpočet EU je strukturován tak, aby tomu zabránil. Měli bychom se spíše soustředit na reformu evropského rozpočtu, aby všechny oblasti (Středomoří, východní Evropa a Černomoří) mohly těžit z budoucího finančního výhledu.

 
  
MPphoto
 

  Marcin Libicki (UEN). - (PL) Pane předsedající, paní Ferrero-Waldnerová bohužel nemohla vyslechnout shrnutí této vynikající zprávy panem Szymańským, protože ji odvolaly jiné záležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Alin Lucian Antochi (PSE), písemně. - (RO) Plně podporuji ustanovení ve zprávě, která se zaměřují na zvýšení úrovně politické angažovanosti Evropské unie ve státech, které jsou cílem evropského nástroje sousedství a partnerství, spolu s vyhlídkou na podepisování asociačních dohod vytvořených na míru jednotlivým zemím.

Aby mohlo dojít k účinnému provádění této politiky, musí se dotyčné státy plně zapojit do procesu demokratizačních reforem společnosti. Účinné provádění reforem, zejména reforem v oblasti demokracie, právního státu a svobody projevu, zůstává v těchto státech závažným problémem a závisí jak na politické vůli státních orgánů, tak na míře angažovanosti občanské společnosti a občanů.

Je důležité, aby obyvatelé těchto zemí chápali, že evropská integrace neznamená jenom možnost legálně překračovat hranice, ale rovněž skutečnou příležitost vyvést jejich zemi ze slepé uličky. V tomto kontextu musí evropské projekty stanovovat konkrétnější podmínky a zvláštní fondy pro informování veřejnosti.

Seznámení obyvatel s výhodami integrace i se závazky, kterých se musí ujmout, jakmile země vstoupí do Evropské unie, bude mít za výsledek, že se aktivně zapojí do procesu demokratizace společnosti a podstatně se sníží možnost elit, které jsou u moci, využívat donucovacích prostředků vůči opozičním politickým stranám a občanské společnosti

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), písemně. - (PL) Pane předsedající, iniciativa, kterou teprve loni prosazovalo Polsko a Švédsko, už dnes není předmětem diskuse. Těsnější spolupráce s našimi sousedy na východě nepřinese pouze výhody pro obě strany, ale je zároveň nezbytná a strategicky důležitá z hlediska evropské bezpečnosti.

Politická a hospodářská situace za naší východní hranicí má přímý vliv na situaci v celé EU a na naši ekonomickou rovnováhu a bezpečnost. Uplynulý rok byl zkouškou důvěryhodnosti Ruska co se týče jeho vztahů se sousedy, zkouškou, ve které Kreml zcela prostě propadl.

Právě proto vývoj evropské politiky sousedství vyžaduje naše aktivní zapojení do řešení situace na jižním Kavkaze a do událostí, které se dotýkají našich nejbližších sousedů. Toto zapojení je předpokladem pro spolupráci ve specifických oblastech. Mám zde na mysli podporu občanské společnosti a demokratických a institucionálních reforem a zabezpečení evropské energetické bezpečnosti. Ukažme, že dokážeme být hlavním hráčem na východě a nedovolme Rusku, aby uskutečnilo svůj neoimperialistický plán.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE) , písemně. - (PL) Využívání evropského nástroje sousedství a partnerství pro financování evropské politiky sousedství na jihu a na východě by nemělo být prováděno na úkor ani jednoho z těchto regionů. V souvislosti s využíváním těchto fondů je obzvláště důležité zajistit transparentnost ostatních zdrojů, včetně soukromých financí.

Během vyjednávání o nové smlouvě EU s Ruskem bychom se měli soustředit na větší spolupráci ze strany Ruska, co se týká identifikace jasných priorit pro finanční spolupráci, které by vedly k lepšímu plánování a víceletému plánování pomoci, na záruky, že veškerá finanční pomoc poskytnutá ruským orgánům přispěje k posílení demokratických norem v Rusku, a na zajištění toho, že vzroste množství společných projektů vybraných pro financování.

Rád bych také zdůraznil potřebu stanovit účinné politické podmínky a záruky pro zajištění, aby pomoc poskytnutá Bělorusku měla okamžitý, přímý dopad na občany a nebyla zneužita státními orgány k útokům na politické protivníky. Evropská unie by měla poskytovat účinnější podporu občanské společnosti a politickým stranám, které hájí demokracii.

Nedávné geopolitické události ve východním sousedství Evropské unie podtrhují význam dalšího rozvoje evropské politiky sousedství prostřednictvím účinnějšího přizpůsobení se potřebám našich partnerů, což zahrnuje i větší zapojení EU v regionu Černého moře.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE) , písemně. - (ET) Jako vedoucí delegace Evropského parlamentu v Moldávii mne pochopitelně zajímá rozvoj východního rozměru evropského nástroje sousedství a partnerství.

Plně chápu a podporuji zájem jižních členských států Evropské unie na propagaci rozvoje jižního rozměru evropského nástroje sousedství a partnerství. Zároveň jsem přesvědčená, že nesmíme zanedbávat naše partnery na východě. Z pohledu bezpečnosti a blahobytu našeho společného domova jsou východní a jižní sousedé stejně důležití.

Podle současného systému, který platí do roku 2010, jsou finanční prostředky evropského nástroje sousedství a partnerství rozdělovány nerovnoměrně – 70% směřuje do jižní dimenze a pouhých 30% do zemí východní dimenze. Rozhovory o novém způsobu financování začnou letos. Upřímně doufám, že dojde ke změně současného systému a v budoucnu budou fondy rozdělovány rovnoměrně, jak se patří.

Kvůli událostem loňského léta – mám na mysli rusko-gruzínský konflikt – naši východní partneři podle mého názoru oprávněně očekávají větší příspěvek pro zabezpečení stability ze strany EU. Zapojení EU se nesmí omezovat na pouhá politická prohlášení vyjadřující podporu, ale musí zahrnovat reálnou spolupráci a pomoc při provádění reforem.

Jsem neuvěřitelně šťastná, že Estonsko je jedním z 15 zakládajících členů nedávno založené investiční facility sousedství. Za současné hospodářské recese je přidělení 1 miliónu EUR velkým činem – a činem konkrétním.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi (ALDE) , písemně. - Pane předsedající, vítám myšlenku, že by východní partnerství nemělo bránit v členství v Evropské unii sousedním zemím, které se o něj chtějí ucházet, jak se uvádí ve zprávě. Možnost budoucího členství je integrální součástí východního partnerství, jelikož vytváří základ pro úspěšný podmíněný přístup.

Přestože postup směrem k úplné demokratické transformaci se liší případ od případu – v Bělorusku došlo jen k malému pokroku, zatímco na Ukrajině a v Gruzii byly učiněny významné kroky – měla by Evropská unie zemím východního sousedství vždy ponechávat možnost vstoupit do EU, jelikož snahy o vytvoření fungující demokracie, právního státu a zavedení úcty k lidským právům mohou být vyčerpávající a vést až ke zvrácení procesu.

Hlavním cílem evropského nástroje sousedství a partnerství jakož i pobídky vstupu vis-a-vis Arménii, Ázerbajdžánu, Gruzii, Moldávii, Ukrajině a Bělorusku je zajistit stálý pokrok směrem k stabilním demokraciím v těchto zemích.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí