President. − The next item is the report by Anne E. Jensen, on behalf of the Committee on Budgets, on the general guidelines for the preparation of the 2014 budget, Section III – Commission (2013/2010(BUD)) (A7-0043/2013).

  Anne E. Jensen, ordfører. − Hr. formand! Budgettet 2014 er jo det første i den flerårige budgetramme 2014-2020, og det kan forekomme overmodigt, at vi nu laver retningslinjer på et tidspunkt, hvor vi hverken kender budgetrammen eller det lovgrundlag, der giver mulighed for at udbetale penge fra EU's budget. Godt nok indgik EU's statschefer jo en aftale om budgetrammen i begyndelsen af februar, men denne aftale er et oplæg til forhandling med Parlamentet. Vi skal jo kunne godkende den fremtidige ramme for budgettet, før den endelig kan vedtages, og lovgrundlaget, der omfatter hele reformen af EU's landbrugspolitik, som netop har været debatteret, regionalpolitikken, forskning, uddannelsesprogrammer, investeringer i transport, energi og meget mere. I alt hen ved 65 lovforslag er ved at blive forhandlet mellem Parlamentet og Rådet, så der er mange ubekendte faktorer, der styrer næste års budget. Alligevel har vi været lige så optimistiske som Rådet og leveret en række retningslinjer, som vi gerne ser Kommissionen tage højde for i næste års budget.

Retningslinjerne koncentrerer sig om tre elementer. For det første: hvordan vi forholder os til budgetrammen 2014-2020. Et flertal i Parlamentet vil opfordre Kommissionen til at tage udgangspunkt i sit eget forslag til budgetramme og lovgrundlag. Det er jo den pakke, der er udgangspunktet for forhandlingerne, og så må vi finjustere budgettet, når der ligger en aftale, og vi kender rammen og lovgrundlaget.

For det andet: spørgsmålet om betalingsbevillingerne. De har jo været konsekvent underbudgetteret de senere år. Rådet ønsker hele tiden, at vi skubber regningerne foran os, og det kan ikke fortsætte på denne måde. EU skal leve op til de løfter, der er givet, og kunne betale forfaldne regninger. Vi ønsker, at Kommissionen med et snarligt ændringsbudget sikrer, at alle regninger for 2012 bliver betalt, så vi ikke skal starte 2014 med endnu en pakke af gamle regninger. Som i tidligere år vil vi gerne have et tæt samarbejde med Rådet og Kommissionen om at få en bedre varsling af, hvilke regninger der er på vej, og hvornår. Det er jo særligt inden for regionalprogrammerne, at vi ser disse problemer med at forudsige betalingerne, og det er i alles interesse, at vi får dem løst.

Endelig er der det tredje, og måske det vigtigste, nemlig den politiske overskrift for det kommende års budget. Den skal selvfølgelig være "Vækst og beskæftigelse", for det er det, vi trænger til i EU for at kunne overkomme den alvorlige krise i mange lande. Jamen, hvad kan EU's lille budget på bare én procent bidrage med her? En hel del vil jeg sige, for når landene løfter i flok, virker indsatsen bedre. Fokus på forskning og uddannelse kan styrke konkurrenceevne og vækst i de kommende år. Ligeså investeringer i transport, energi og telekommunikation. Også regionalpolitikken er skræddersyet til at levere bedre konkurrenceevne og økonomisk fremgang. Særlig fokus må vi have på den tragiske situation i mange lande med en tårnhøj ungdomsledighed. EU kan støtte programmer, der bringer unge ind i virksomhederne, i praktikforløb, så de ikke bliver en tabt generation uden kendskab til, hvordan en arbejdsplads fungerer. En del af de lande, der har stor ungdomsarbejdsledighed, har paradoksalt nok også en befolkningsudvikling, der i de kommende år betyder, at der bliver brug for alle hænder på arbejdsmarkedet, fordi rigtig mange går på pension. Vi skal give plads til de unge nu, og 2014 skal være året, hvor den indsats for alvor kommer i gang.

  Janusz Lewandowski, Member of the Commission. − Mr President, honourable Members of Parliament, listening to the rapporteur, Anne Jensen, I easily discover that we share the same positions and priorities. That is often so when I listen to Anne Jensen, and now with the Council also taking its position on the guidelines for 2014, we can start – and the starting point should be the trialogue on 19 March – to look forward to what might be the way forward.

With so many unknowns as to the figures and the legal basis, what is clear for us is that this is the first year of the new programming period. It should be in everybody’s interest to launch successfully this 2014 budget as the new beginning. This is more dramatic now in the Europe of recessionary stagnation trends. Therefore, we need investment, and I know everybody here in this room is aware that the 2014 procedure cannot be isolated from MFF negotiations over the multiannual period 2014-2020. This House is launching, tomorrow, the consent procedure with its vote, and negotiations should start as soon as possible, in order to give us also the point of preference for 2014.

As for the priorities, they are almost self-evident, given the high level of unemployment and the shortage of investment money – you cannot find investment money in the regional and national budgets. Therefore, we should exploit to the maximum the capacity of the European budget, which is not so much about consumption or social transfer but about investment with a multiple effect also upon jobs and growth.

This is also about the proper level of payments, not only for 2014, of course; it is another link in your resolution of the future to link this year’s budget also to the future, and this is the right choice, as we have something left from 2012 – still not fully paid-out bills from 2012. But also, regarding 2013, nobody is surprised when I say that the level of payments for 2013 is too low. We need a supplementary budget. We are coming forward with a supplementary budget for 2013 in order not to poison the future with an overhang from the past. This is what we need.

We should also be very much in control of administrative expenditure. We are on our way with cuts in staff levels but also with freezing of all non-salary-related types of expenditure under so-called Heading 5 (in administration), but I would also like to call on the other institutions to follow the model of the European Commission.

Anyway, whatever the unknowns for the future – also for the coming year – we should work together. The mood of cooperation and goodwill in cooperation is more dramatically needed now than ever, so I count on your support.

  Dominique Riquet, au nom du groupe PPE. – Monsieur le Président, chers collègues, je voudrais d'abord remercier et féliciter Anne Jensen pour son rapport, dans lequel la plupart des groupes se retrouvent.

Dans la crise que nous vivons, le besoin de certitude est un élément essentiel de la confiance. Or, le budget 2014 s'inscrit dans un contexte de grande incertitude: incertitude du cadre financier pluriannuel, jugé décevant par beaucoup d'entre nous, incertitude sur les bases juridiques, incertitude sur les accords interinstitutionnels.

Le budget européen est un instrument redistribué à 94 % aux États, fondé sur des principes d'efficacité, de mutualisation et de valeur européenne ajoutée. Il doit mettre l'accent sur la croissance et le développement, et nous exprimons tous à nouveau dans ce rapport notre volonté d'investir, à la fois, dans la formation, la recherche et le transfert technologique, les infrastructures, le soutien aux petites et moyennes entreprises avec un souci spécifique – cela a été rappelé – pour le chômage des jeunes.

Manifestement, les États membres nous ont prouvé qu'ils ne croyaient pas à l'efficacité de la mutualisation, de la solidarité, de la valeur européenne ajoutée, en un mot, à une plus grande intégration de l'Union.

Nous soutenons l'indispensable retour à l'équilibre des comptes publics et la réduction des dettes souveraines, mais nous devons aussi constater que la récession nous éloigne chaque jour de ce but et que le renoncement aux outils budgétaires de croissance s'avère contreproductif, mettant en péril l'équilibre des comptes et désespérant les peuples d'Europe.

Nous pensons que le budget européen, qui n'est, lui, ni déficitaire, ni endetté, reste le meilleur échelon pour les politiques d'investissement, et qu'il est adapté à la crise que nous traversons.

Que les États membres n'honorent pas les paiements qu'ils doivent au budget européen, cela a été rappelé; qu'ils réduisent considérablement ce même budget alors que leurs propres budgets continuent d'augmenter – je rappelle que c'est le cas de 23 pays sur 27 au cours de cette année, de ces pays qui nous donnent des leçons d'austérité; que ces pays proposent des coupes budgétaires, précisément là où devrait porter l'effort d'investissement. Tout ceci, Mesdames et Messieurs, nous préoccupe.

Malgré les difficultés qui s'annoncent, nous espérons que ce premier budget du prochain cadre financier pluriannuel ne marque pas la première étape de sept ans de recul pour le projet européen, au détriment, finalement, des États membres et de leurs citoyens, mais qu'il sera au contraire le début d'une nouvelle énergie de l'Union face à la crise.

  Eider Gardiazábal Rubial, en nombre del Grupo S&D. – Señor Presidente, señor Comisario, me gustaría empezar felicitando a la señora Jensen por el trabajo que ha realizado. Como ya se ha explicado aquí, estamos ante circunstancias especiales, porque no hemos empezado a negociar el marco financiero y, por lo tanto, no sabemos a qué cifras atenernos. La diferencia entre unas propuestas y otras puede ser de más de 10 000 millones de euros, de ahí esa incertidumbre de la que hablaba el señor Riquet. Pero, a pesar de esa incertidumbre, tenemos certezas que hemos querido destacar en este informe.

De acuerdo con la posición ya manifestada en este Parlamento, consideramos imprescindible que el presupuesto europeo no sea recortado, porque eso iría contra el Pacto por el Crecimiento y el Empleo. En este sentido, las prioridades del presupuesto para el próximo año tienen que ser crecimiento económico, competitividad, fomento del empleo y, especialmente, lucha contra el desempleo juvenil.

La Estrategia Europa 2020 sigue siendo una estrategia válida, pero va a fracasar si no cuenta con la financiación suficiente, y fracasará si los Estados miembros, a consecuencia de la crisis, no pueden ejecutar los programas financiados con cargo a los Fondos Estructurales, porque la política regional está diseñada como una política de solidaridad con las regiones más desfavorecidas, y estas son las que más están sufriendo la crisis. Por eso, pedimos a las instituciones que busquen soluciones a este problema, porque, si los Estados miembros y las regiones no pueden utilizar esos fondos, la política regional no estará cumpliendo con sus objetivos.

Y terminaré con algún comentario sobre la situación relativa a los pagos, un tema que jamás debería haberse tratado en los debates presupuestarios, porque cuando uno se compromete a financiar un programa, luego lo tiene que pagar. Eso parece lógico, pero esa lógica en el Consejo no existe, porque acabamos no con algunas cosas pendientes, sino con 17 000 millones de euros de déficit, y esto es inaceptable legalmente y, sobre todo, políticamente. Lo solucionamos ya o tendremos que paralizar programas, y habrá estudiantes preocupados por sus becas, y regiones y ayuntamientos que no verán pagadas sus deudas. Y lo paradójico del caso es que los países más afectados por estos impagos son precisamente los países que están siendo objeto de un procedimiento de déficit excesivo, en parte provocado por nuestra culpa, porque si nosotros no pagamos, son ellos los que tienen que pagar esas facturas.

Termino: tres grandes retos. Uno, impulsar la inversión, el crecimiento y el empleo. Dos, solucionar los problemas de los Fondos Estructurales. Y tres, acabar con este déficit que estamos arrastrando en los últimos años.

  President. − I do not see Mr Mulder, which is unusual for him. Ms Werthmann, will you take over Mr Mulder’s time?

  Angelika Werthmann, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, this report talks about the budget of 2014 in general. There are no details yet. However, considering that next year’s budget is between two MFFs, I am very concerned. All the more so, since we are still in an economic crisis that has not resulted in a responsible consensus on budgetary issues within the European Union. If I only think of the leftover payments of 2012, then I have more doubts about the reality of the 2014 budget than I actually want to admit.

One point has to be very clear: there has to be enough money for payments as well as for commitments, otherwise we run the risk of an EU deficit, and this we cannot risk. The dilemma is that we have to support economic growth and employment, the young generation, as well as the 50+ generation, and to focus on the 2020 strategy. Given that there is a difference in payments and commitments, it is questionable whether we can actually meet these goals. Our rapporteur deserves a big thank you for a balanced view. If you will allow me one final remark: I deeply regret that the Council is not present today at this debate.

  Helga Trüpel, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident, Herr Kommissar, sehr geehrte Kolleginnen und Kollegen! Ich möchte nochmals festhalten, was Herr Kommissar Lewandowski gesagt hat, nämlich, dass wir heute nicht nur über die Richtlinien für den Haushalt 2014 sprechen, sondern – Sie haben das zu Recht hervorgehoben – dass wir im Haushalt 2012 schon ein Loch an Zahlungsmöglichkeiten hatten, das heißt, die Kommission kann Verträge, die sie abgeschlossen hat, nicht wirklich bezahlen; und im Jahr 2013 werden wir das gleiche Problem haben. Wir schieben also ein Defizitproblem vor uns her, und das dürfen wir auf keinen Fall mit in den Haushalt 2014 schleppen! Auch im Interesse der Akzeptanz der Europäischen Union und unserer Glaubwürdigkeit müssen wir diese Zahlungsausstände lösen, weil die Bürgerinnen und Bürger vor Ort zu Recht sauer auf uns sind, wenn wir dieses Problem nicht aus der Welt schaffen.

Ja, es ist richtig, die Europäische Union steht vor einer großen Herausforderung, was neue, nachhaltige Wettbewerbsfähigkeit angeht. Und dazu muss der europäische Haushalt einen entscheidenden Beitrag leisten. Das ist vor allem in den Bereichen der Zukunftsinvestitionen so: was den Breitbandausbau angeht, was Forschungsaktivitäten angeht, was Bildung angeht, insbesondere Bekämpfung der Jugendarbeitslosigkeit, aber – unter Hinweis auf die Debatte, die heute Nachmittag hier stattgefunden hat – auch was ökologische Landwirtschaft und natürlich den Kampf gegen den Klimawandel und den deutlichen Ausbau von erneuerbaren Energien angeht. In all diesen Politikbereichen muss die Europäische Union vorangehen. Den Mitgliedstaaten wird im Moment viel zugemutet an Sparpolitik. Umso wichtiger ist es, dass wir unsere gemeinsamen europäischen Interessen bündeln, Angebote machen für die Menschen in der Europäischen Union, ihnen wieder neue Hoffnung geben. Und dazu muss der europäische Haushalt in den nächsten Jahren aus unserer Sicht einen wesentlichen Beitrag leisten.

  Richard Ashworth, on behalf of the ECR Group. – Mr President, I want to compliment the rapporteur on her report, much of which I would agree with. Specifically, her remarks on quality of spend and budgetary control and rigour are most welcome.

I suggest the priorities for her work should be looking at the creation of jobs, growth and competitiveness, but I would also urge her to look very carefully at cost control under Heading 5. I wish to say also that I share her views on the danger of carrying forward major liabilities from one year to the next as we have done in 2012-2013. It should be a priority for this House to say that we urgently need to put in place the necessary control procedures to ensure that the ‘RALs’ problem, which has been an ongoing problem from year to year, does not happen again.

Where I cannot agree with the rapporteur is on the whole question of own resources. It seems to me that the competence for revenue is a matter for the Council, not for Parliament, and frankly, unless or until we align the duration of the Multiannual Financial Framework with the electoral mandate of this House, we shall have no democratic empowerment to raise taxes.

  Claudio Morganti, a nome del gruppo EFD. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, oggi stiamo discutendo di un qualcosa che non è ancora ben definito: il 2014 dovrebbe infatti essere il primo anno del nuovo quadro finanziario ma nessuno può al momento dire se sarà effettivamente così. La differenza non è da poco, perché è in gioco circa il 10% del bilancio annuale dell'Unione, ovvero diversi miliardi di euro.

Mi sembra in ogni caso difficile poter sperare in un bilancio europeo particolarmente generoso, considerata la situazione di difficoltà in tutti gli Stati membri dell'Europa. Tuttavia, gli impegni presi vanno rispettati e non è possibile dover ricorrere a continui bilanci rettificativi per poter pagare programmi e iniziative già intrapresi. Occorre concentrarsi su priorità precise e l'occupazione mi sembra giustamente indicata al momento come la principale sfida per l'Europa.

Nella relazione viene inoltre ripresa la possibilità di introdurre una tassa sulle transazioni finanziarie, come possibile risorsa propria dell'Unione. Mi sembra di difficile attuazione, in quanto alcuni Stati si sono già dichiarati contrari e si rischierebbe di creare pericolosi squilibri interni.

  Alda Sousa, em nome do Grupo GUE/NGL. – Pedem-nos que discutamos hoje o orçamento para 2014, ou seja, isto é quase o mesmo que tratar da decoração do "hall" de entrada de uma casa que ainda não está licenciada porque ainda ninguém se entendeu sobre o projeto, ou seja, refiro-me, evidentemente, ao Quadro Financeiro Plurianual.

Mesmo assim, é possível prever algumas coisas porque a receita é a mesma. O orçamento que se adivinha para 2014 não só vai repousar sobre a mesma estrutura obsoleta de rubricas mas, sobretudo, será filho de um quadro plurianual cujas prioridades políticas são a austeridade eterna.

Ao cortar nas políticas de coesão, no apoio às pessoas mais carenciadas, nos apoios sociais, no fundo de ajustamento à globalização entre outros, está a aumentar-se a divergência dentro da Europa e a responder à austeridade com mais austeridade.

Este Parlamento aprovou hoje de manhã o chamado "two-pack". Não é de pacotes destes que precisamos. Em vez do visto prévio dos orçamentos nacionais e da monitorização dos processos do controlo de défice, precisamos é de medidas de solidariedade e de um orçamento que permita gerar investimento e emprego e fazer recuar a pobreza obscena que esta construção europeia tem criado.

  Lucas Hartong (NI). - Voorzitter, op 8 februari nam de Raad de meerjarenbegroting 2014-2020 aan. Deze week beslist het Parlement of het met die kleinere begroting kan leven. Dat betekent echter dat de begroting 2014 formeel nog niet kan worden vastgesteld.

Maar niet getreurd, zo dacht men hier. Dan doen we het gewoon zelf. Men dook de keuken in en met het interinstitutioneel akkoord in de hand, een snuifje Verdrag van Lissabon, wat vastleggingsplafonds en verordeningen erbij, en voilà de witte rook kwam uit de schoorsteen van de EU-keuken.

Wat het conclaaf van EU-kardinalen maar niet wil snappen is dat de burgers in Europa volstrekt genoeg hebben van al dat gekokkerel achter gesloten deuren met bijpassende gebakken lucht. Men wil geen cent meer besteden aan dat onzinnig EU-beleid, maar bé-zúi-ní-gén. Voorzitter, zoals Jeremy Clarkson in Top Gear altijd zegt: 'How hard can it be?' Ik zeg het nog maar eens geheel ten overvloede: 'Niet méér, maar een mínder EU'.

  Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE). - Budżet Unii Europejskiej na rok 2014 będzie przygotowywany na nadzwyczajnych zasadach. Negocjacje wieloletnich ram finansowych na lata 2014–2020 nadal się toczą. Lutowe porozumienie szefów państw i rządów Unii Europejskiej jest politycznym kompromisem, który musi zatwierdzić Parlament Europejski, a potem Rada. Ale pomimo tej skomplikowanej sytuacji musimy zrobić wszystko co w naszej mocy, aby zagwarantować na przyszły rok odpowiednie finansowanie działań, które wesprą koniunkturę gospodarczą i ograniczą bezrobocie, w szczególności bezrobocie wśród osób młodych.

Dlatego popieram wniosek naszej sprawozdawczyni, aby jako priorytety na rok 2014 ustanowić: wspieranie wzrostu gospodarczego, zatrudnienia i konkurencyjności, pobudzanie zatrudnienia i zwalczanie bezrobocia wśród młodych ludzi. Osobiście sprawia mi satysfakcję, że działania związane z finansowaniem młodzieży, edukacji i mobilności, które uczyniłam priorytetami budżetowymi Parlamentu Europejskiego już na rok 2011, są kontynuowane i stały się priorytetami kolejnej generalnej sprawozdawczyni Parlamentu ds. budżetu Unii Europejskiej – Anne Jensen.

Budżet unijny – choć stanowi zaledwie 1% dochodu narodowego brutto całej Unii Europejskiej – jest niezwykle istotnym narzędziem, które napędza inwestycje w państwach członkowskich i wspiera europejską solidarność. W obecnych kryzysowych czasach bez wkładu z budżetu Unii Europejskiej publiczne inwestycje w wielu regionach i w wielu państwach członkowskich byłyby minimalne lub tych inwestycji publicznych nie byłoby bez budżetu unijnego wcale. Mam nadzieję, że Komisja Europejska będzie kierowała się tymi argumentami przy przygotowywaniu projektu budżetu Unii na rok 2014. Apeluję równocześnie do Rady (ubolewam nad tym, że Rada nie jest tu obecna), by zagwarantowała odpowiedni poziom płatności, który pozwoli Unii wywiązać się ze zobowiązań: zobowiązań wobec obywateli i wobec partnerów zagranicznych. Dziękuję za uwagę.

  Derek Vaughan (S&D). - Mr President, like others, I would also like to thank the rapporteur for her excellent report. As she said, we are only at the start of the 2014 budget process. These are only the guidelines. However, I do believe that these guidelines are a timely reminder that Europe needs to stimulate growth – not just in the eurozone, but right across Europe. For example, we know that the UK is likely to fall into a triple-dip recession for the first time in modern history. There is little or no growth right across the European Union.

The question for us should be how we achieve that growth. In this Parliament, we believe that the EU budget itself must play a role in creating jobs and growth. This is even more important as Member States are cutting back on spending. Therefore, I welcome this report’s emphasis on investment: investment in infrastructure, education and skills training, which should be funded through cohesion policy, as well as in research and development and employment measures, which are also very important – particularly employment measures for young people. Youth unemployment in Europe at the moment is one of the great scandals of our time. If the EU budget does nothing else, it should tackle this problem through a youth guarantee scheme. I am delighted that is one of our proposals for the future.

Finally, there is a lot of uncertainty about the annual shortfalls. Each year we are told that there is an annual shortfall. The Commission says that last year it was EUR 16 billion. This Parliament believed the Commission, but unfortunately many Member States did not. I wonder if the Commissioner could tell us how we can put in place mechanisms to show and prove to Member States that there is a shortfall in the EU budget.

  Hynek Fajmon (ECR). - Vážený pane předsedající, chtěl bych jasně říci, že souhlasím s dohodou o víceletém finančním rámci pro roky 2014 až 2020, kterou učinila v únoru tohoto roku Rada na úrovni předsedů vlád a prezidentů členských států.

Je smutné, že Evropský parlament nebo spíše vedení největších frakcí nechce tuto dohodu podpořit. Ano, máme právo do toho mluvit a bez souhlasu tohoto Parlamentu dohoda nemůže vstoupit v platnost. Máme ale také odpovědnost za to, aby Evropská unie řádně fungovala dle jasných pravidel a řádného a včas schváleného rozpočtu. Pokud tento Parlament dohodu z Rady odmítne, dostaneme se do časového skluzu, který povede k rozpočtovému provizoriu v roce 2014 a možná i v roce 2015.

Nesmíme zapomínat na to, že nové rozpočtové období má začít již za devět a půl měsíce a stále nemáme žádnou dohodu o jeho rozpočtových a právních parametrech. Dokdy budeme na tuto dohodu čekat? Bez schválení víceletého finančního rámce nemohou členské státy spustit nové operační programy a tím pádem na trhu budou v roce 2014 scházet veřejné investice v rozsahu desítek miliard euro. Toto já si nepřeji.

  Jaroslav Paška (EFD). - Je logické, že príprava rozpočtu na rok 2014 by mala nadväzovať na hospodárenie Komisie v predchádzajúcich rokoch, najmä v roku 2013, s prihliadnutím na politické priority a finančné parametre stanovené Radou vo viacročnom finančnom rámci. Aj keď finančný rámec na roky 2014 – 2020 ešte neprešiel schvaľovaním v Parlamente, vieme, že členské štáty už definovali svoje záväzky na uvedené obdobie, a to vo výške 960 miliárd EUR. To je, myslím si, dosť zrozumiteľný odkaz členských štátov určený Komisii aj Parlamentu, že šetrenie a efektívnejšie využívanie peňazí daňových poplatníkov sa nemá týkať len našich občanov a štátov, ale aj európskych inštitúcií a ich aktivít.

Ak si Európska komisia napriek tomu nevie dať rady s vymedzením výšky stropu viazaných rozpočtových prostriedkov na rok 2014, mala by aj v súvislosti s doposiaľ neuhradenými záväzkami Únie vyvolať expertné rokovanie s Radou a Parlamentom o technike vysporiadania starých neuhradených záväzkov, ako aj o správnom nastavení výšky rozpočtového stropu na rok 2014.

  Juan Andrés Naranjo Escobar (PPE). - Señor Presidente, señor Comisario, Señorías, Europa sigue en recesión. Esta es la realidad hoy, y no parece que el panorama vaya a cambiar ni pronto ni espontáneamente, entre otras cosas porque vivimos momentos de incertidumbre —como han puesto de manifiesto muchos colegas—, de incertidumbre y desconfianza, en un contexto, además, de crisis fiscal y financiera: hay que recordar que veinte de los veintisiete Estados miembros no cumplen con los criterios de déficit.

Hoy debatimos las orientaciones para el año 2014. La diputada Jensen, nuestra ponente, ha trabajado con sensatez y eficacia en estas orientaciones —con las que yo personalmente estoy bastante de acuerdo— y ha enumerado las dificultades y las condiciones que debe cumplir el presupuesto del próximo ejercicio.

Pero yo quisiera transmitir un mensaje positivo: no solamente tenemos dificultades, sino también oportunidades. El presupuesto de la Unión no puede resolver todos los problemas, pero, con un reparto inteligente de los recursos, sí puede contribuir a aliviar los problemas de millones de ciudadanos. La lacra del paro es el verdadero cáncer social contra el que tenemos que luchar; sin inversiones no hay crecimiento, y sin crecimiento no hay empleo.

Hoy, en muchos Estados, las pocas posibilidades de recursos para inversión se generan desde el presupuesto de la Unión. Es el principal instrumento de inversión, pero también de solidaridad; es nuestra principal herramienta para movilizar la economía real y, aunque en su cuantía sea modesto, en términos relativos es de suma importancia para la mayoría de los Estados miembros.

  Frédéric Daerden (S&D). - Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, chers collègues, je ne reviendrai pas sur la situation particulière à laquelle nous faisons face. Préparer des lignes directrices pour un budget 2014, alors que le cadre financier n'est pas encore finalisé.

Je vais, en fait, concentrer mon intervention sur un point précis, à savoir un amendement de notre groupe qui me tient particulièrement à cœur, l'amendement 31. Je suis et resterai convaincu qu'un des meilleurs instruments de solidarité entre les États membres, c'est le budget européen. Cet amendement vise à éviter les désengagements, dans les Fonds européens, de certains États membres qui font face, plus particulièrement, aux difficultés financières et qui, par conséquent, éprouvent des difficultés à mettre en œuvre les programmes européens. Non seulement, il faut des enveloppes budgétaires ambitieuses, notamment pour la croissance, l'emploi, les jeunes, la réindustrialisation également, l'aide aux plus démunis, mais aussi des mesures pour faciliter la mise en œuvre de ces Fonds de cohésion et de ces Fonds structurels. Nous avons vraiment besoin d'un réel esprit européen solidaire qui rende confiance aux citoyens européens.

  Jean Louis Cottigny (S&D). - Monsieur le Président, je voulais avant tout saluer le travail de la rapporteure, même si ce débat intervient à un moment – et cela a déjà été dit – d'incertitude. Incertitude sur l'adoption ou non du futur cadre financier pluriannuel, incertitude sur la base sur laquelle la Commission va élaborer le projet de budget pour 2014.

Toutefois, j'aimerais m'attarder sur un point qui me semble extrêmement important et qui ne cesse de prendre de l'importance dans le débat budgétaire. Il s'agit des conséquences du différentiel entre les crédits de paiement et les crédits d'engagement. Fixés à des niveaux trop bas, les crédits de paiement ne permettent pas de payer les factures des engagements pris. Or, nous le savons déjà, sans un niveau de paiement suffisant au début du cycle budgétaire, nous courons le risque de complications lors de l'exécution du budget.

À la fin de l'année 2012, nous étions à 16 milliards de crédits de paiement en souffrance et, à la fin de l'année 2013, nous devrions être, peut-être, à près de 30 milliards. Or, nous l'avons répété à plusieurs reprises: "Le report permanent et excessif des paiements continuera à poser des problèmes importants si nous ne parvenons pas à y mettre fin."

Le règlement du problème des paiements en souffrance est une condition préalable pour entrer dans la négociation sur le futur cadre financier pluriannuel.

Mes chers collègues, pouvons-nous entamer des négociations en situation de dette? Comment pouvons-nous parler sérieusement de la consolidation budgétaire si ce problème n'est pas résolu? La crédibilité politique et la solvabilité de l'Union en sont l'enjeu.

  Vojtěch Mynář (S&D). - Vážený pane předsedající, rozpočet na rok 2012 předpokládal platby v nedostatečné a nerealistické výši. Takovou chybu nesmíme opakovat. Navíc rozpočet na rok 2014 bude první v novém víceletém finančním rámci, a proto je mu třeba věnovat zvýšenou pozornost. Měl by stimulovat hospodářský růst a konkurenční schopnost Evropské unie, což nelze efektivně provádět tupými horizontálními škrty, jak navrhuje Rada.

V situaci, kdy v Evropské unii neustále narůstá nezaměstnanost, například v České republice na konci loňského roku dosáhla 7,2 %, u mladých lidí do 24 let dokonce 22 %, přičemž nejhorší stav je v severních Čechách a Moravskoslezském kraji, je investice do aktivní politiky týkající se trhu práce, zejména s ohledem na uplatnění mladých lidí, tím nejlepším lékem na současnou krizi. Nezaměstnanost je největší sociální zlo, které postihuje všechny státy Evropské unie. Snad v Rakousku si umí poradit nejlépe, mají svůj efektivní program, jak jsme si měli možnost tady vyslechnout.

Pokud nebudeme situaci společně řešit, budou následky hrozivé. Proto je nutné zajistit, aby v rozpočtu na rok 2014 měly klíčový význam investice do vzdělávání, výzkumu a inovací a na regionální úrovni pak investice na podporu malých a středních podniků, do infrastruktury, obnovitelných zdrojů a udržitelného rozvoje. K růstu se nelze proškrtat, proto podporuji zprávu kolegyně Jensenové a stanovisko frakce S&D a apeluji na Radu, aby v dalším jednání o příštím víceletém finančním rámci dbala na požadavky a priority Evropského parlamentu.

(Řečník souhlasil s tím, že odpoví na otázku položenou zvednutím modré karty (čl. 149 odst. 8 jednacího řádu).)

  Ashley Fox (ECR), blue-card question. – Mr President, I wonder if Mr Mynář can just explain why he thinks that more public expenditure will automatically lead to more growth.

Does the evidence not suggest that we should be cutting taxes and reducing regulation? This would then allow the private sector to create more jobs. It is far more likely to succeed than ever-increasing public expenditure.

  Vojtěch Mynář (S&D), odpověď na otázku položenou zvednutím modré karty. – Samozřejmě je to jedna z možností, ale za současné situace, která nastala a kdy nevíme všechno o jednáních, které probíhají, si myslím, že návrhy S&D, které jsou na stole a které podporujeme a kterými podporujeme stanovisko Evropského parlamentu, jsou zcela na místě. To je vše.

Catch-the-eye procedure

  Janusz Władysław Zemke (S&D). - Budżet na rok 2014 będzie podwójnie trudny. Po pierwsze, trzeba będzie w tym budżecie zrealizować przynajmniej część ciągle rosnących płatności. Po drugie, to będzie rok startu dla perspektywy finansowej sięgającej horyzontem 2020 roku. Nie jest obojętne, jaki to będzie start. Pan komisarz, który był aktywnym sportowcem, wie bardzo dobrze, że z zasady jest tak, że niedobry start zapowiada dalsze kłopoty. Chciałem w związku z tym zapytać, czy jesteśmy w stanie podać dzisiaj precyzyjnie, jaka będzie skala owych płatności. Pojawiają się tutaj bardzo różne liczby. Oscylują w granicach od 16 do 30 mld euro. Byłbym bardzo zobowiązany, gdyby pan komisarz podał – według Pana – jaka to będzie skala.

  João Ferreira (GUE/NGL). - Fica à vista o embuste dos que diziam que o apoio à austeridade eterna institucionalizada no tratado orçamental teria como moeda de troca o reforço do orçamento da União Europeia.

O enorme logro dos que disseram que o intolerável ataque à democracia e à soberania dos povos que é este Tratado, que é a governação económica e o Semestre Europeu, teria como contrapartida o reforço do orçamento a bem do crescimento e do emprego.

O orçamento que nunca garantiu a coesão económica e social, que nunca assegurou a função redistributiva que se impunha perante uma integração capitalista por natureza assimétrica, geradora de desigualdades e desequilíbrios, este orçamento, que era já um orçamento indigente, será agora diminuído.

As consequências: veja-se o caso de Portugal. Nos próximos sete anos, as transferências da União Europeia serão inferiores ao que o país pagará só em juros e comissões, ao abrigo do chamado memorando de entendimento com a troica, mas, nos últimos cinco anos, os saldos das transferências da União Europeia para o país já foram ultrapassados pela saída de capitais, sob a forma de juros, lucros e dividendos.

É este o resultado: um país que empobrece à medida que a integração se aprofunda.

  Andreas Mölzer (NI). - Herr Präsident! In der angespannten finanziellen Situation sollte meines Erachtens auch bei der Kommission gespart werden. Geldverschwendung wie die 300 000 Euro für eine Cocktailbar im Jahr 2009 oder 790 000 Euro für das Internetlayout einer Generaldirektion muss kritisch hinterfragt werden.

Konkret sollte meines Erachtens auch bei den EU-Agenturen der Sparstift angesetzt werden. Schließlich wurden diese in den 90er Jahren erschaffen, um EU-Institutionen mit wichtigen Informationen zu versorgen. Die in einer wachsenden Vielzahl an EU-Institutionen angesiedelten Expertengruppen sollten das Verständnis für die EU-Regelungen fördern, mehr Transparenz bringen und die Arbeit der Kommission erleichtern. Davon ist meines Erachtens indessen kaum etwas zu bemerken.

Insofern stünde also mindestens zu erwarten, dass die wachsende Zahl an EU-Agenturen – samt Belegschaft – sich bei der Kommission in einer Reduktion niederschlägt. In diesem Bereich müssen endlich die überflüssigen Überschneidungen abgeschafft werden – egal ob durch Einsparungen bei den Agenturen oder direkt bei der Kommission.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). - Rok 2014 bude prvým rokom uplatňovania nového viacročného finančného rámca. A práve preto prioritou európskeho rozpočtu v roku 2014 musí byť udržanie hospodárskeho rastu a konkurencieschopnosti, ale spolu s tým aj posilnenie zamestnanosti a boj proti nezamestnanosti, ktorá neustále narastá.

Musíme si uvedomiť dôležité skutočnosti. Rozpočet Európskej únie predstavuje len 1 % HDP Únie. Ide o investičný rozpočet a až 94 % jeho prostriedkov sa vracia členským štátom a teda európskym občanom prostredníctvom európskych politík a programov. Môžem uviesť konkrétny príklad, keďže som zo Slovenska. Keby Slovenská republika nemala zdroje z Európskej únie, Slovensko by bolo v recesii už dnes, nezrealizovalo by sa 76 % verejných investícií a podstatne vyššia by bola aj nezamestnanosť. To však platí aj pre iné krajiny Európskej únie.

Nevnímajme preto rozpočet Európskej únie ako záťaž, ale ako účinný nástroj na posilnenie investícií, rastu a pracovných miest, ako účinný nástroj na boj proti kríze. Bez príspevku z nášho európskeho rozpočtu by verejné investície v regiónoch a členských štátoch boli len na minimálnej úrovni, ak nie úplne nemožné. Som preto hlboko presvedčená, že každé zníženie európskeho rozpočtu bude viesť k zvýšeniu nerovnováhy, bude brzdiť rast a konkurenčnú silu celého hospodárstva Európskej únie. Neohrozujme našu európsku súdržnosť a zásadu solidarity, ktorá je našou hlavnou hodnotou. Bude to mať v konečnom dôsledku negatívny vplyv na našich obyvateľov, teda na tých, ktorí dôsledky krízy cítia na vlastnej koži.

(End of catch-the-eye procedure)

  Janusz Lewandowski, Member of the Commission. − Mr President, very briefly: of course, when discussing 2014, we are not yet on solid ground. For solid ground to exist, we need agreement with the European Parliament on the multiannual framework and also on a point of reference for 2014. Therefore, I will not speculate here without a point of reference on what the level of payments for 2014 might be.

But we know that, with so many unknowns, a good opening for the future would be not to overburden it with the problems of the past and of 2013. The 2013 budget that was voted on is EUR 2.3 billion below what was implemented last year, and we can easily expect more claims coming in the final year of the financial perspective. It is my modest expectation that the Member States are really ready to respect what we are sending to Brussels as the cumulative effect of our bills.

There are constraints regarding agencies and administrative expenditure, which is not enough to cover all that we need for credibility and to avoid damaging Member States’ public finances in 2013. This is a good opening for 2014. That is one more reason why we need a lot of goodwill and cooperation to shape properly next year’s budget.

  Anne E. Jensen, ordfører. − Hr. formand! Jeg synes, at det fremgår af debatten, at der her i Parlamentet er en vilje til at hjælpe Kommissionen til, at vi får løst problemet med betalingerne, en vilje til at sikre, at vi får et ordentligt budget for 2014. Så er det op til Kommissionen at sørge for at fremlægge de forslag, der er nødvendige, og op til os sammen med Rådet at finde en løsning. Jeg skal også beklage, at Rådet ikke er til stede her i dag, og jeg håber ikke, at det er et forvarsel om, hvordan vi kommer til at arbejde i den kommende periode. Jeg har meget til min overraskelse opdaget, at der hvert eneste år har foreligget et stykke papir, hvor man var enige om, hvordan man skulle arbejde, og hvor der faktisk var fremlagt en meget, meget god procedure for at få en seriøs behandling af budgettet. Alligevel oplever vi hvert eneste år, at Rådet og finansministrene først begynder at interessere sig seriøst for at forhandle klokken tyve minutter i tolv på den sidste dag! Det er simpelthen ikke godt nok! Jeg håber, at vi kan få en langt bedre forhandling denne gang og faktisk leve op til det stykke papir, vi sammen lægger på bordet.

En sidste ting jeg vil nævne er det spørgsmål, som hr. Lewandowski tog fat i, om de administrative udgifter – det blev også nævnt af flere andre – og om, at vi skal vise mådehold. Det er jeg sådan set enig i, men institutionerne skal også kunne fungere! Jeg synes, det er vigtig, at vi når vi taler besparelser på de administrative udgifter sikrer, at det bliver intelligente besparelser, at man udnytter de nye teknologiske muligheder, vi har, for nogen gange at gøre tingene bedre og billigere, men samtidig husker, at overskriften for det hele er, at vi arbejder godt og effektivt. Vi skal ikke spare bare for at spare, vi skal gøre det intelligent.

  President. − The debate is closed.

The vote will take place on Wednesday, 13 March 2013.