Článek
 

Jak hlasují europoslanci?

Jednací řád EP - 18-08-2009 - 16:01
Sdílet
Poslanci sledují prst koordinátora svého klubu

Poslanci sledují prst koordinátora svého klubu

Stovky rukou jdou nahoru a potom zase dolů. Prsty stisknou a uvolní tlačítka. Některé palce ukazuji nahoru, jiné zase dolů. Takto vypadá hlasování europoslanců – je to skutečná znaková řeč. Pokusíme se vysvětlit, co to vše znamená.

Pokud budeme věřit statistikám, potom od začátku svého volebního období v červenci 2004 do roku 2009 hlasovali europoslanci více než 25000krát na plenárních zasedáních. V Evropském parlamentu se hlasuje především zdvižením ruky. Předseda zasedání posoudí počet zdvižených rukou a bez počítání rozhodne, zda je většina pro nebo proti. V případech, kdy se požaduje prostá většina (většina přítomných poslanců), je to jednoduché a rychlé.
 
Někdy se však může stát, že hlasování je těsné a rozhodnutí předsedy je zpochybněno europoslanci, kteří zdvihnou ruce a volají "zkontrolovat, zkontrolovat!". Tehdy se může předseda rozhodnout pro opakované hlasování s použitím elektronického systému. V tom případě už europoslanci nezvedají ruce, ale musejí zmáčknout některé z tlačítek (pro, proti, nehlasuje) umístěných ve zvláštních skříňkách v lavicích. Každý europoslanec se nejdříve musí identifikovat tím, že do skříňky zasune elektronickou kartu.
 
Kdo hlasoval pro a kdo proti?
 
U elektronického hlasování se na obrazovkách a tabulích v sále zobrazují přesné výsledky. Tento způsob hlasování se využívá v případě hlasování, která byla předtím zpochybněna nebo když je nutná absolutní většina hlasů (polovina plus jeden hlas z celkového počtu všech europoslanců). Dále je nezbytné pro určení kvalifikované většiny hlasů (specifický druh většiny, například dvě třetiny). Požadovaný typ většiny hlasů závisí na typu rozhodnutí a předmětu hlasování.
 
I v případě elektronického hlasování je zachována jeho anonymita a nelze zjistit, jak jednotliví europoslanci hlasovali. Hlasy jednotlivých poslanců se registrují pouze při několik minut trvajícím prezenčním hlasování, tzv. "roll-call ballot". Tento termín pochází z doby, kdy se předseda obracel jmenovitě na každého zástupce, aby provedl hlasování. Předseda například řekl: "Pan Smith“ a pan Smith povstal a řekl své: "Yeah – jo" či "nay – ne". Dokážete si představit, kolik času by toto hlasování zabralo v případě 736 europoslanců? Elektronické hlasování umožňuje vyhnout se těmto nekonečným procedurám.
 
Europoslanci mohou rovněž hlasovat formou tajného hlasování, kdy svůj hlasovací lístek vhazují do volební urny. Tento druh hlasování se v podstatě používá pro nominace. Všechna hlasování však mohou být tajná, pokud se pro tento způsob vysloví pětina europoslanců. O počítání hlasů se stará šest skrutátorů vybraných losem z řad europoslanců.
 
Jak to vše europoslanci zvládnou?
 
Od července 2004 dostali europoslanci více než 52000 dokumentů, které se týkaly legislativy a zahrnovaly všechny oblasti politiky EU. Jelikož není možné, aby byli všichni europoslanci všestrannými odborníky, existují v každém poslaneckém klubu v Parlamentu (europoslanci se sdružují podle politické příslušnosti a ne podle národnosti) koordinátoři pro konkrétní oblasti (vnitřní trh, průmysl, zemědělství, atd.). Kluby rovněž jmenují "zpravodaje", kteří sestavují zprávy o všech důležitých návrzích. Koordinátoři a zpravodajové čerpají ze svých znalostí dané problematiky a připravují hlasovací seznam pro členy své strany, na kterém uvádějí, jak hlasovat v souladu se stranickou linií.
 
Během plenárního zasedání je můžete vidět, je se s palci nahoru nebo dolů vyjadřují k jednotlivým bodům legislativy, o které se hlasuje. Nakonec však stejně záleží na každém poslanci, zda se bude či nebude řídit doporučeními svého klubu.
 
Odkaz: 20060628STO09319