Tisková zpráva
 

Evropský parlament přijal směrnici o navracení nelegálních přistěhovalců

Přistěhovalectví - 18-06-2008 - 17:06
Plenární zasedání
Sdílet
Parlament přijal směrnici o navracení nelegálních přistěhovalců © Belga/AFP

Parlament přijal směrnici o navracení nelegálních přistěhovalců

EP dnes přijal v prvním čtení kompromisní znění směrnice o navracení nelegálních přistěhovalců, které vyjednal Parlament s Radou. Tato směrnice, která představuje první krok směrem ke společné politice v oblasti imigrace, klade důraz na dobrovolný návrat nelegálních přistěhovalců a stanoví normy, pokud jde o maximální dobu předběžné vazby a zákaz opětovného vstupu, a poskytuje určité právní záruky. Členské státy budou mít současně možnost zavést v této oblasti příznivější pravidla.

Poslanci na základě dnešního hlasování podpořili kompromisní pozměňovací návrhy, které předložila skupina EPP-ED. Pozměňovací návrhy skupiny Socialistů, Zelených a GUE/NGL, které si kladly za cíl pozměnit text směrnice ve prospěch osob, na než se vztahuje, nebyly přijaty.  Stejně tak byly zamítnuty pozměňovací návrhy  Zelených a GUE/NGL, které měly celou směrnici jako takovou zamítnout.
 
Poslanci přijali na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku návrh směrnice o společných normách a postupech členských států při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí poměrem hlasů 369:197:106. Znění směrnice podporuje „dobrovolný návrat” nelegálních přistěhovalců, harmonizuje podmínky pro jejich návrat a poskytuje určité konkrétní právní záruky. Stanoví maximální dobu pro předběžnou vazbu, kterou nebude možné překročit, a zavádí zákaz opětovného vstupu na území EU pro vyhoštěné osoby.
 
Nakládání s osobami s nelegálním pobytem by tak mělo odpovídat minimálním společným normám. Směrnice zakazuje členským státům uplatnit méně příznivé normy a současně jim nechává možnost zachovat své platné předpisy či přijmout předpisy příznivější. Směrnice se použije pouze v případě, že byl vydán příkaz k navrácení dané osoby a ponechává členským státům možnost svobodně se rozhodnout, zda pobyt určité osoby legalizují, či nikoli.
 
Šestiměsíční předběžná vazba s možností prodloužení o 12 měsíců
 
Přijatý text zavádí maximální lhůtu pro dobrovolný návrat v rozmezí 7 až 30 dnů. Maximální délka předběžné vazby je stanovena na 6 měsíců. V určitých případech však může být prodloužena o dalších 12 měsíců. Skupina socialistů předložila k tomuto bodu pozměňovací návrh, který si kladl za cíl tuto maximální lhůtu zkrátit na tři měsíce s možností prodloužení o další tři měsíce.
 
Směrnice dále zavádí nejvýše pětiletý zákaz opětovného vstupu na území EU, pokud je dotčená osoba vyhoštěna po uplynutí lhůty pro dobrovolný návrat. Doba zákazu však může být prodloužena, představuje-li daná osoba „vážnou” hrozbu pro veřejnou bezpečnost. Členské státy však budou mít možnost tento zákaz zrušit či pozastavit.
 
Pokud je daná osoba umístěna v souladu se správním rozhodnutím do vazby, musí toto rozhodnutí potvrdit „co možná nejdříve” soudce. Původní návrh ukládal soudní přezkum do 72 hodin, zatímco Výbor pro občanské svobody EP požadoval pouze 48 hodinovou lhůtu. Pozměňovací návrh Skupiny socialistů, který opětovně zaváděl 72 hodinovou lhůtu, byl zamítnut.
 
Děti a rodiny zadržovány pouze v případě, neexistuje-li jiná možnost
 
Pokud jde o zvláštní situaci dětí a rodin, nesmí na ně být použita žádná donucovací opatření a mohou být zadrženy pouze v případě, neexistuje-li žádná jiná možnost. Neletilí bez doprovodu mohou být vyhoštěni pouze tehdy, mohou-li se vrátit ke své rodině či do adekvátních zařízení.
 
Mimořádné situace
 
Článek, který do textu směrnice začlenila Rada, poskytuje správním orgánům větší flexibilitu v případě „mimořádných situací”. Pokud důsledkem výjimečně rozsáhlého množství státních příslušníků třetích zemí, kteří mají být navráceni, vznikne nepředvídatelně velká zátěž pro kapacitu vazebních zařízení členského státu nebo pro jeho správní či soudní zaměstnance, může tento členský stát po dobu trvání uvedené mimořádné situace rozhodnout o poskytnutí delší lhůty pro soudní přezkum a přijmout naléhavá opatření, pokud jde o podmínky vazby.
 
Členské státy musí rovněž přihlédnout k situaci jednotlivých zemí původu podle zásady nenavracení uprchlíků (tato zásada stanoví, že žádný stát nesmí vyhostit uprchlíka do země, kde by mohl být ohrožen jeho/její život či svoboda). V souladu s nedávným rozhodnutím Soudního dvora bude Evropský parlament do budoucna rozhodovat společně s Radou, které země jsou považovány za „bezpečné”.
 
Právní pomoc v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici „postupy” z roku 2005
 
Směrnice stanoví zajištění bezplatné právní pomoci nelegálním přistěhovalcům bez prostředků, v souladu s vnitrostátními předpisy a směrnicí o minimálních normách pro postupy přiznávání a odnímání právního postavení uprchlíka v členských státech.
 
Pro financování právní pomoci bude možné využít evropský fond pro navracení, který byl zřízen pro období 2008–2013.
 
 
Princip směrnice: podporovat dobrovolný návrat
 
Směrnice zavádí dvoustupňový přístup: po rozhodnutí o návratu  přistěhovalce bude bezprostředně následovat „lhůta pro dobrovolné opuštění území”. Pokud přistěhovalec do té doby z EU nevycestuje, bude vydáno rozhodnutí o vyhoštění. Vydá-li toto rozhodnutí soudní orgán, který dospěje k názoru, že dotyčná osoba by se mohla skrývat, bude tato osoba na základě rozhodnutí soudního nebo správního orgánu  zadržena. Směrnice stanoví maximální dobu, po níž může být nelegální přistěhovalec zadržován  (v současné době mohou být v některých členských státech přistěhovalci zadržováni bez omezení) a současně imigrantům zaručuje základní životní standardy, včetně práva na lékařskou péči a vzdělání pro děti.
 
Bude-li určitá osoba vyhoštěna po uplynutí lhůty pro dobrovolné opuštění území, může jí být vydán zákaz opětovného vstupu na území EU.
 
Jaké předpisy platí v současné době v České republice?
Přijetí této směrnice bude zřejmě vyžadovat pouze minimální úpravu stávajících právních předpisů v České republice. Zatímco český zákon stanoví maximální dobu pro opětovný zákaz vstupu na území ČR na 3, 5 a 10 let pro osoby, které opakovaně nelegálně pobývaly na území ČR, evropská směrnice stanoví minimální lhůtu 5 let.
 
Pokud jde o lhůtu pro dobrovolný návrat, český zákon nestanoví žádnou minimální dobu. Aby bylo toto ustanovení harmonizováno s evropskou legislativou, bude muset zavést minimální 7denní lhůtu. Maximální lhůta pro dobrovolný návrat je v ČR stanovena na 60 dní, zatímco směrnice předpokládá pouze 30 dní.
 
Rozdíly jsou také v ustanoveních týkajících se zadržení. Směrnice na rozdíl od českého práva stanoví vedle zadržení další možnosti, jako je například složení kauce. Maximální doba zadržení v ČR je stanovena na 180 dnů pro dospělé a 90 dnů pro nezletilé.
 
Vstup v platnost
 
Členské státy jsou povinny převést směrnici do svých právních předpisů do 24 měsíců od jejího zveřejnění v Úředním věstníku. Text však nejprve musí podepsat ministři zahraničních věcí na svém zasedání v červenci 2008.
 
16/06/2008
Manfred WEBER (Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, Německo)
Postup: Spolurozhodování (1. čtení)
Rozprava: 17. 6. 2008
Hlasování: 18. 6. 2008
Odkaz: 20080616IPR31785