Background
 

Telekomunikační balíček: posílení práv spotřebitelů a hospodářské soutěže

Informační společnost - 19-11-2009 - 15:16
Sdílet

Dne 24. listopadu má být předloženo ke konečnému hlasování v Parlamentu rozsáhlé přepracování předpisů Evropské unie v oblasti telekomunikací, jehož cílem je posílit práva uživatelů telefonů a internetu a podpořit hospodářskou soutěž mezi telekomunikačními operátory.

Nové předpisy, které by měly vstoupit v platnost do poloviny roku 2011, se budou týkat posílení práva spotřebitelů, záruk přístupu k internetu, ochrany údajů, posílení hospodářské soutěže a modernizace využití rádiového spektra.
 
Na této stránce naleznete podrobnosti o jednotlivých součástech telekomunikačního balíčku.
 
Telekomunikační rámec
 
Revidovaná rámcová směrnice pro sítě a služby elektronických komunikací, jejíž parlamentní zpravodajkou je Catherine Trautmannová (S&D, Francie), mimo jiné zahrnuje:
 
– záruky přístupu k internetu,
 
– harmonizaci správy rádiového spektra v rámci celé EU, zejména pokud jde o přechod z analogového na digitální televizní vysílání do roku 2012,
 
– spolupráci mezi regulačními orgány v oblasti telekomunikací v jednotlivých členských státech a
 
– podmínky „funkčního oddělení“, tj. předpisy ukládající dominantním operátorům oddělit jejich infrastrukturu od obchodních jednotek nabízejících služby, které využívají tuto infrastrukturu.
 
Práva občanů
 
Směrnice o právech občanů, jejímž zpravodajem je Malcolm Harbour (ECR, Spojené království), má za cíl:
 
– zlepšit spotřebitelská práva, například tím, že zákazníci budou mít možnost přenést při změně operátora číslo svého mobilního telefonu do jednoho pracovního dne, a
 
– posílit ochranu osobních údajů a soukromí například tím, že bude vyžadován souhlas uživatele s použitím „cookies“.
 
Regulační orgány v oblasti telekomunikací
 
Poslanci Evropského parlamentu, vedení zpravodajkou Pilar del Castillovou (PPE, Španělsko), se s ministry EU pro telekomunikace dohodli na vytvoření evropského orgánu, ve kterém bude propojeno všech 27 vnitrostátních regulačních orgánů – Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).
 
Parlamentu se dne 5. listopadu 2009 podařilo v závěrečném kole jednání se zástupci Rady doplnit do rámcové směrnice záruky přístupu k internetu. Parlament a Rada se již v květnu 2009 dohodly na dalších dvou částech telekomunikačního balíčku (týkajících se regulačních orgánů v oblasti telekomunikací a dále práv občanů), které byly schváleny poslanci Evropského parlamentu dne 6. května 2009 a Radou dne 26. října 2009.
 
Odkaz: 20091112BKG64357

Záruky přístupu k internetu

Horní část stránkyDalší
 
Přístup uživatele k internetu může být přerušen pouze v případě, že je to „nezbytné opatření v rámci demokratické společnosti“, a pouze po „předchozím spravedlivém a nestranném řízení“, které dává uživatelům příležitost uvést okolnosti svého případu. To byla poslední otevřená záležitost v telekomunikačním balíčku, na které se shodli poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady na poslední dohodovací schůzi dne 5. listopadu. Dohoda začleňuje práva občanů zakotvená v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod do právních předpisů EU o telekomunikacích.
 
Jestliže vnitrostátní soudní nebo příslušný správní orgán chce přerušit přístup uživatele k internetu, musí uživatel dostat příležitost uvést okolnosti svého případu a před přijetím rozhodnutí se hájit. Důkazní břemeno nese ta strana, která řízení zahájila, a bude možné odvolání.
 
V nových právních předpisech nejsou uvedeny žádné konkrétní příklady, kdy je používání internetu považováno za nezákonné, a tedy za případný důvod pro přerušení přístupu k internetu. O tom, v jakých případech může porušení právních předpisů vést k přerušení přístupu uživatele k internetu, rozhodují členské státy na základě svých vnitrostátních právních předpisů. Může se tak stát v případě rozšiřování dětské pornografie nebo teroristického obsahu.
 
Internet má zásadní význam pro uplatňování základních práv a svobod
 
Na podnět poslanců Evropského parlamentu uznává kompromis o rámcové směrnici o elektronických komunikacích internet jako „zásadní nástroj pro vzdělávání a pro uplatňování svobody projevu a práva na přístup k informacím“. Poslanci Evropského parlamentu proto na dohodovací schůzi se zástupci Rady trvali na vytvoření vhodných procesních záruk pro možné omezení přístupu k internetu, jimiž by byla zajištěna účinná soudní ochrana a řádné řízení v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech.
 
Omezení pouze tehdy, je-li to nezbytné a přiměřené, a po spravedlivém a nestranném řízení
 
V souladu se závaznými ustanoveními dohodnutými mezi poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady může být omezení přístupu uživatele k internetu „nařízeno pouze v případě, že je v rámci demokratické společnosti vhodné, přiměřené a nezbytné“. Kompromisní znění rámcové směrnice o elektronických komunikacích uvádí, že tato opatření mohou být přijata pouze „při náležitém zohlednění zásady presumpce neviny a práva na soukromí“ a musí být výsledkem „předchozího spravedlivého a nestranného řízení“, které zaručuje právo být vyslechnut a právo na účinný a včasný soudní přezkum. „V obzvláště naléhavých případech“ mohou být zavedeny vhodné procesní mechanismy, pokud jsou v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech.
 
Uživatelé internetu se budou moci v budoucnu na tato ustanovení odvolat v soudním řízení proti rozhodnutí členského státu přerušit jim přístup k internetu.
 
Původní návrh Komise ani společný postoj Rady tyto záruky proti nepatřičnému omezování přístupu uživatele k internetu neobsahoval.
 
Horní část stránkyDalší

Posílení práv spotřebitelů na univerzální službu

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Změny s ohledem na směrnici o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací mají za cíl zlepšit ochranu spotřebitele. Usilují také o modernizaci platných ustanovení, neboť zohlední změny v technologiích a na trhu v tomto rychle se rozvíjejícím odvětví.
 
Tento dokument byl posuzován na jaře 2009 během dlouhých jednání mezi Parlamentem a Radou. Kompromisní znění bylo přijato dne 6. května Parlamentem a 26. října 2009 Radou.
 
Pozměněná směrnice posílí mimo jiné povinnost operátora poskytovat minimální balíček specifických služeb v určité kvalitě, který bude za dostupnou cenu dosažitelný pro všechny koncové uživatele. Tato „univerzální služba“ zahrnuje právo na připojení k veřejné komunikační síti schopné podporovat hlasové služby a služby telefaxových zpráv natolik kvalitní, aby umožnily funkční přístup k internetu. Současná definice funkčního přístupu k internetu omezeného na 56 kbit/s je odstraněna ve prospěch zavádění širokopásmového připojení.
 
Uživatel by měl mít zaručený přístup i ke službám tísňového volání (k celoevropskému číslu 112 a vnitrostátním číslům). Právo uživatele na informace bylo významně posíleno s cílem zlepšit ochranu spotřebitelů a rovněž usnadnit volbu příslušného dodavatele služeb.
 
Jasnější smlouvy
 
Směrnice dává spotřebitelům právo na lepší informace o cenách, tarifech a podmínkách. Smlouvy budou muset specifikovat způsoby, jakými  se  uskutečňují tísňová volání a jejich vysledování, veškerá omezení přístupu k některému obsahu nebo některým zařízením (například pokud jsou na mobilních telefonech, které jinak nabízejí internetové připojení, zablokovány služby internetového hlasového protokolu (VoIP)), použitelné právní podmínky, kvalitativní parametry příslušné služby, délku smlouvy, použité ceny a sazby, typy dostupných zákaznických služeb a poprodejního servisu, způsoby platby a případné poplatky za převod čísla k jinému operátorovi nebo za ukončení smlouvy.
 
Všechny tyto informace by měly být transparentní, srovnatelné, přiměřené a aktuální a měly by být zveřejňovány jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem. Uživatel by měl mít možnost získat smlouvu od operátora, kterého si vybral, ještě před jejím podpisem. Změní-li operátor podmínky platné smlouvy, bude mít účastník právo ukončit smlouvu bez jakýchkoli sankcí.
 
Dobře informovaní uživatelé
 
Lépe informovaný uživatel si může z nabídky trhu snáze vybrat. Za tímto účelem budou uživatelům poskytovány srovnatelné informace o cenách a tarifech. Členské státy budou moci dodavatelům uložit povinnost, aby zdarma poskytovali všem uživatelům standardizované informace ve veřejném zájmu o současných postupech spojených s nezákonným používáním elektronických komunikací a šířením závadného či nedovoleného obsahu nebo obsahu porušujícího autorská práva. Zákazníci by měli mít přístup k informacím o dostupných metodách ochrany proti rizikům spojeným s bezpečností jejich osobních údajů. Tyto informace ve veřejném zájmu by měly být standardizovány a měly by je vytvářet veřejné orgány.
 
Čísla tísňového volání by měla být snadněji dostupná
 
Revidovaná směrnice má za cíl podpořit používání evropského čísla tísňového volání 112 a zlepšit přístup k tomuto číslu. Orgány musí přijmout opatření, aby zajistily co možná nejširší pokrytí službami tísňového volání, zejména prostřednictvím vnitrostátních čísel tísňového volání. Čísla tísňového volání by měla být dostupná v celé EU neustále, dokonce i pokud dojde k výpadku v komunikační síti v důsledku katastrofy nebo některých jiných případů vyšší moci. Každému volání na číslo 112 by se mělo dostat vhodné reakce a tato volání by měla být řešena stejně rychle a účinně, jako je tomu u vnitrostátních tísňových čísel.
 
Další významnou změnou je zavedení práva uživatele na přístup ke všem číslům v EU, nezávisle na technologii (pevné linky, volání v mobilní síti či VoIP). Je na každém členském státě, aby zajistil používání tohoto práva, je-li to ekonomicky a technicky proveditelné.
 
Nouzová linka pro pohřešované děti a jiné služby
 
Členské státy budou mít povinnost podporovat služby „společenské hodnoty“, které by měly začínat číslem 116. Patří mezi ně nouzová linka 116000 pro ohlašování případů pohřešovaných dětí. Organizace těchto služeb bude spadat do pravomoci členských států, Evropská komise však může přijmout technická opatření, aby jejich zavedení urychlila.
 
Směrnice také přispěje k rychlejšímu zavedení evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS) s jednotným předčíslím „3883“ pro všechny členské státy EU a jednotným evropským číslem pro ohlašování krádeží mobilních zařízení a jejich okamžité zablokování.
 
Lepší uznání práv zdravotně postižených osob
 
Další změny týkající se práv zdravotně postižených osob těmto osobám umožní, aby měly stejný přístup ke službám elektronických komunikací, jaký je k dispozici ostatním uživatelům. Tohoto cíle lze dosáhnout používáním koncových zařízení přizpůsobených zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením nebo starších osob – například video telefonů nebo textových zařízení, která pomáhají těmto osobám komunikovat, či například titulkováním televizních programů.
 
Přenositelnost čísel a délka smluv
 
Spotřebitelé mají právo ponechat si své číslo, pokud se rozhodnou změnit operátora. Operátoři ale často nacházejí způsoby, jak zmařit tuto „přenositelnost čísel“, zejména stanovováním dlouhých čekacích lhůt. Podle nové směrnice musí být číslo převedeno co nejrychleji. Číslo musí být novým operátorem aktivováno vždy do jednoho pracovního dne od dohody o změně dodavatele. Členské státy musí také přijmout opatření, aby se předešlo tomu, že je zákazníkovi změněn operátor proti jeho vůli. Řada uživatelů se stala obětí této nezákonné praxe, známé jako „slamming“. Operátory, jež se této praxe dopouštějí nebo kteří nedodržují lhůtu pro převedení, je možné sankcionovat.
 
Maximální délka smlouvy nesmí pro zákazníky překročit 24 měsíců a uživatelé by měli mít možnost uzavřít smlouvu na 12 měsíců.
 
Informace o omezení přístupu
 
Veškerá omezení uložená poskytovateli, pokud jde o přístup ke službám, aplikacím nebo zařízením či o používání služeb, aplikací nebo zařízení, budou záviset na vnitrostátních předpisech. Směrnice k nim ani neopravňuje ani je nezakazuje, a tudíž nijak nemění stávající stav. Zavádí však povinnost informovat uživatele, pokud taková omezení existují. Ve směrnici se stanovuje, že členské státy musí respektovat základní práva občanů, včetně práv na důvěrnost a soukromí, cíle informační společnosti a tržní pravidla.
 
Síťová neutralita
 
Komise vydá prohlášení, ve kterém bude zdůrazněn „obrovský význam zachování otevřenosti a neutrality internetu při plném zohlednění vůle institucí podílejících se na legislativním procesu stanovit nyní síťovou neutralitu jako politický cíl“.
 
Směrnice o univerzální službě má za cíl zlepšit kvalitu veřejně dostupných služeb. Operátoři budou muset informovat spotřebitele o každém omezení, které stanoví pro přístup k internetu (např. omezení některých služeb ve špičce, aby se předešlo přetížení sítě). Ve směrnici se stanovuje, že koncoví uživatelé by měli mít možnost rozhodovat, jaký obsah chtějí odesílat nebo přijímat a jaké služby, aplikace, hardware a software chtějí k těmto účelům používat, aniž je dotčena nutnost chránit integritu a bezpečnost sítí a služeb. Vnitrostátní orgány budou mít možnost stanovit požadavky na minimální kvalitu služeb s cílem působit proti jejich zhoršování, jako jsou například překážky provozu nebo jeho zpomalování.
 
Evropská komise bude pečlivě sledovat uplatňování těchto ustanovení a bude do konce roku 2010 informovat Parlament a Radu, zda je zapotřebí dodatečné usměrnění.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Lepší ochrana soukromí a opatření proti nezákonné činnosti na internetu

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Revize směrnice z roku 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, další prvek „telekomunikačního balíčku“, má za cíl zlepšit bezpečnost a integritu sítí, lépe chránit údaje o uživatelích a zlepšit opatření proti spamu a počítačovým útokům.
 
Lepší ochrana osobních údajů
 
Platná směrnice harmonizuje různé vnitrostátní předpisy s cílem zajistit ochranu základních práv a svobod při zpracování osobních údajů na rovnocenné úrovni. Revidovaná směrnice harmonizaci rozšiřuje na právo na soukromí, důvěrnost a bezpečnost informačních technologií.
 
Zároveň s rozvojem elektronických komunikačních systémů existuje stále větší množství uchovávaných osobních údajů, které je možné zpětně vztáhnout k individuálnímu uživateli. Toto obrovské množství informací je ukládáno, předáváno mezi operátory a zpracováváno mnoha různými způsoby. To vytváří situaci, která vede ke stále většímu ohrožování bezpečnosti údajů, i když skutečné případy závažného poškození zájmů uživatelů (zničení, ztráta nebo změna údajů, neoprávněný přístup) jsou poměrně vzácné.
 
Bezpečnost sítí – oznámení při narušení údajů
 
Směrnice v souladu s novými pravidly, které jsou v právních předpisech EU zavedeny poprvé, stanovuje, že narušení bezpečnosti, například odcizení seznamu zákazníků poskytovateli internetových služeb, musí být okamžitě hlášeno regulačnímu orgánu. Uživatel bude varován o narušení jeho osobních údajů a soukromí, pokud je to nezbytné s ohledem na míru závažnosti tohoto narušení. Poskytovatelé služeb, kteří odpovědným orgánům prokáží, že přijali přiměřená technická opatření na ochranu údajů, nebudou mít povinnost informovat účastníka o porušení jeho osobních údajů, jestliže údaje  nemohly být nikým použity. Poskytovatelé by však měli zachovat soupis veškerých narušení osobních údajů, aby umožnili orgánům ověřit, zda jsou přijatá opatření na ochranu údajů dostačující.
 
Poskytovatelé služeb již povinnost přijímat vhodné kroky, jež mají za cíl snížit riziko narušení údajů, mají. Dodatečné požadavky na bezpečnost zajistí, aby k osobním údajům měly přístup pouze osoby, které k tomu mají oprávnění.
 
Ochrana proti spamu a počítačovým útokům
 
Směrnice by rovněž měla posílit ochranu proti spamu. Ke zpracování osobních údajů poskytovateli služeb, třebas v souladu s platnými právními předpisy, bude nutný předchozí souhlas uživatele. Uživatel by měl mít možnost svůj souhlas kdykoli odvolat.
 
Obchodní komunikace (včetně propagace, ocenění a darů) po telefonu nebo prostřednictvím počítačových sítí by měla být podepsaná a identifikovatelná a uživateli by měla být známa adresa, na které může odmítnout zasílání dalšího obsahu. Směrnice uvádí, že je nezákonné posílat e-maily obsahující odkazy na škodlivý nebo podvodný obsah.
 
Zlepší se také ochrana proti virům, trojským koňům nebo tzv. spywaru. Tyto programy, ať už se jedná o skladovací zařízení (CD-ROM, flash paměť, klíče USB) nebo metody stahování (internet, telefon nebo mobilní telefon), již jsou zakázány.
 
„Cookies“ jen s předchozím souhlasem
 
K instalaci „cookies“ na počítač uživatele by rovněž měl být vyžadován předchozí souhlas uživatele.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Reforma správy spektra k posílení nových bezdrátových služeb

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Rádiové spektrum je pilířem moderních bezdrátových technologií a služeb, např. širokopásmového internetu, mobilní telefonie a rozhlasového a televizního vysílání, bluetooth, satelitních navigačních systémů, řízení letového provozu, předpovědí počasí apod. S rozvojem dalších a dalších nových aplikací se staly frekvence vzácným zdrojem, o který se uchází velký počet zainteresovaných subjektů.
 
Bezdrátové služby by měly být interoperabilní v celé Evropské unii
 
Spektrum je v současné době často využíváno neúčinně. Přidělování a správu spektra je nutné reformovat, aby bylo dostatek místa pro nové aplikace. Koordinace na úrovni EU a na celosvětové úrovni se stala navíc nezbytnou k tomu, aby mohli uživatelé spektra provozovat služby po celé EU bez škodlivé interference – např. zajistit, aby se kdokoli mohl připojit při cestách do zahraničí ke službám mobilní televize.
 
Revidovaná rámcová směrnice o elektronických komunikacích proto členským státům ukládá povinnost spolupracovat navzájem a s Komisí při strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využití rádiového spektra. Za tímto účelem by Komise měla předložit legislativní návrhy víceletých programů politiky rádiového spektra, které budou schválené poslanci Evropského parlamentu a Radou.
 
Využití „digitální dividendy“ k překonání digitální propasti
 
Doposud byly pro každé kmitočtové pásmo vybírány specifické služby. Široká pásma v rozsahu až 1 GHz jsou například vyhrazena pro subjekty rozhlasového a televizního vysílání, neboť slouží specifickému účelu obecnému zájmu. Díky digitalizaci však bude možné umístit šest až osm televizních kanálů do stejného objemu spektra, jaký byl dříve zapotřebí pro jediný analogový kanál. Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání do konce roku 2012 proto bude znamenat uvolnění významného množství vysoce kvalitního spektra, známého jako „digitální dividenda“.
 
Uvolněné spektrum by například mohlo být využito pro další televizní programy, mobilní širokopásmové technologie, aplikace pro identifikaci rádiové frekvence (RFID) (např. vybírání silničních poplatků nebo biometrické pasy), aplikace bezpečnosti na silnicích a nové elektronické služby, jako jsou služby elektronické správy (e-government) nebo služby elektronického zdravotnictví (e-health). Uvolněné frekvence by mohly být využity pro nové a otevřené širokopásmové technologie a služby pro přístup, které pomohou překlenout „digitální propast“.
 
Všechny frekvence bude možné využít pro libovolnou aplikaci...
 
Reforma rámce pro elektronické komunikace usiluje o zavedení závazného respektování neutrality služeb a neutrality technologií, tj. každé frekvenční pásmo lze využít pro jakoukoli službu a bez ohledu na druh technologie. Například pásmo, které je v současné době využíváno pro rozhlasové a televizní vysílání, tak bude moci být v budoucnosti změněno na poskytování bezdrátových širokopásmových služeb.
 
Tento nový, flexibilnější přístup ke správě spektra rovněž umožní převádění frekvencí, což je další novinka, kterou revidovaná rámcová směrnice zavádí. Uživatelé budou moci v budoucnu na jiné uživatele převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání frekvencí ve stanovených pásmech, pokud je tento převod v souladu s vnitrostátními postupy. Vysílací pásma jsou z tohoto nového pravidla vyloučena, aby se předešlo nespravedlivé hospodářské soutěži.
 
...musí být však zachován pluralismus médií
 
Pouze cíle obecného zájmu, jako je zajištění bezpečnosti života, podpora sociální, regionální a území soudržnosti, zamezení neúčinného využívání rádiových frekvencí nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, mohou být důvodem pro opatření, která ukládají povinnost poskytovat službu ve specifickém frekvenčním pásmu.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Rozšíření balíčku nástrojů využívaných regulačními orgány

Horní část stránkyDalšíPředchozí
 
Při revizi rámce pro elektronické komunikace trvali poslanci Evropského parlamentu na tom, že veškerá regulace ex-ante pro dané odvětví by měla být postupně omezována zároveň s tím, jak se bude rozvíjet hospodářská soutěž na trhu elektronických komunikací, a telekomunikační trh by se měl nakonec řídit pouze právem hospodářské soutěže.
 
Revidovaná rámcová směrnice pro sítě a služby elektronických komunikací uvádí, že vnitrostátní regulační orgány by měly být schopné definovat trhy na nižším než celostátním základě. Její nové znění uvádí, že by tedy regulační orgány mohly zrušit regulační povinnosti v zeměpisných oblastech, kde již existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktur.
 
Užší spolupráce při regulaci trhu
 
Nové právní předpisy ukládají vnitrostátním regulačním orgánům povinnost konzultovat před přijetím regulačních rozhodnutí Komisi a nový Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). BEREC přijme v takovém případě stanovisko absolutní většinou svých 27 členů.
 
Regulační orgán bude muset zohlednit „v nejvyšší míře“ jakékoli „vážné pochybnosti“ vyjádřené Komisí nebo BEREC, že navrhované opatření by mohlo vytvořit překážku jednotnému trhu EU. V dohodnutém znění se uvádí, že v takovém případě by ještě před přijetím nápravných opatření ze strany regulačního orgánu měly BEREC, Komise a vnitrostátní regulační orgány spolupracovat s cílem nalézt „nejvhodnější a nejúčinnější opatření“.
 
Funkční oddělení jako „mimořádné opatření“
 
Nová pravidla umožňují, aby vnitrostátní regulační orgán uložil příslušnému integrovanému operátorovi povinnost oddělit jeho infrastrukturu sítě od jednotek nabízejících služby, které využívají tuto infrastrukturu – regulační nástroj známý jako „funkční oddělení“, což však nezmění celkové vlastnictví přístupu k síti a službám.
 
Poslanci Evropského parlamentu se shodli se zástupci Rady na tom, že vnitrostátní regulační orgány mohou využít toto „mimořádné opatření“ pouze v případě „významných a přetrvávajících problémů či tržního selhání v souvislosti s velkoobchodním poskytováním některých přístupových produktů na trh“, pokud se pomocí jiných regulačních nástrojů nedaří dosáhnout účinné hospodářské soutěže a jestliže existuje malá naděje budoucí hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury. Oddělená obchodní jednotka by pak v takových případech poskytovala všem společnostem využívajícím síť produkty a služby přístupu ve stejných časových lhůtách a za stejných podmínek z hlediska ceny a úrovně služeb.
 
Sdílení infrastruktury
 
Další regulační nástroj, který revidovaná rámcová směrnice poskytne vnitrostátním regulačním orgánům, je možnost požadovat po operátorovi sdílení „síťových prvků a přidružených zařízení“. Podniky, které mají právo instalovat zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, by například mohly mít povinnost otevřít využívání vedení na budovách (včetně vedení uvnitř budov), stožárů, antén, věží, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní konkurentům.
 
Investice do sítí příští generace
 
V revidované směrnici se uvádí, že vnitrostátní regulační orgány by měly podporovat „efektivní investice a inovace do nové a rozvinutější infrastruktury“, jako jsou nové sítě s optickými vlákny („přístupové sítě příští generace“). Dále se v ní uvádí, že jakákoli povinnost spojená s otevřením přístupu k této nové infrastruktuře konkurentům bude muset „řádně zohlednit rizika, která nese investující podnik,“ a měla by umožnit „dohody o spolupráci mezi investory a stranami, které usilují o přístup“, aby se investiční rizika diverzifikovala.
 
Horní část stránkyDalšíPředchozí

Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

Horní část stránkyPředchozí
 
Parlament a Rada se shodly na vytvoření Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Kompromis byl přijat Parlamentem dne 6. května a Radou dne 26. října 2009.
 
Na rozdíl od Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (EECMA), který původně navrhovala Komise, bude mít BEREC štíhlou strukturu Rady regulačních orgánů tvořené 27 řediteli vnitrostátních regulačních orgánů a pozorovatelem bez práva hlasovat zastupujícím Evropskou komisi.
 
Jako nezávislý odborný poradní orgán  bude BEREC vydávat stanoviska a doporučení, jejichž cílem je pomáhat Komisi a na žádost Evropskému parlamentu a Radě při účinném a důsledném uplatňování regulačního rámce pro elektronické komunikace. BEREC bude přijímat stanoviska – např. k přeshraničním sporům – dvoutřetinovou většinou hlasů. Bude tedy pomáhat zajišťovat rovné podmínky pro všechny účastníky na trhu, spravedlivou hospodářskou soutěž a vysokou kvalitu služeb v rámci celé Evropské unie tím, že zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány používaly obdobné nástroje při řešení obdobných situací na trhu.
 
Odbornou a administrativní podporu bude pro BEREC poskytovat malý úřad. Jak se v dokumentu uvádí, bude tento úřad financován z dotací z rozpočtu Společenství a z dobrovolných finančních příspěvků členských států nebo jejich regulačních orgánů.
 
ENISA si ponechá úkoly spojené s bezpečností sítí a informací
 
Poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady se shodli na tom, že BEREC nebude přebírat úkoly spojené s bezpečností sítí a informací. Komise původně navrhovala sloučení stávající Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) s novým orgánem. 
 
Horní část stránkyPředchozí