NÁVRH USNESENÍ o evropském integračním procesu v případě Srbska
20. 3. 2012
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Jelko Kacin za Výbor pro zahraniční věci
B7‑0188/2012
Usnesení Evropského parlamentu o evropském integračním procesu v případě Srbska (2011/2886(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, k níž dal Parlament dne 19. ledna 2011 svůj souhlas a která právě prochází poslední fází ratifikace v členských státech, a s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. února 2010,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES[1],
– s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 28. února 2012,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 25. října 2010, ve kterých vyzývá Komisi k předložení stanoviska ve věci žádosti Srbska o členství v Evropské unii, a s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2011 a závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 9. prosince 2011,
– s ohledem na stanovisko Komise týkající se žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208) ze dne 12. října 2011 a na sdělení Komise nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“ (COM(2011)666) ze dne 12. října 2011,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 k otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou[2],
– s ohledem na společné prohlášení 5. meziparlamentního shromáždění EU-Srbsko, které proběhlo 18. až 19. dubna 2011,
– s ohledem na dohodu mezi EU a Srbskem ze dne 8. listopadu 2007 o zpětném přebírání osob[3] a na nařízení Rady (ES) č. 1244/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[4],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/361/SZBP ze dne 20. prosince 2010 o podpisu a uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Srbsko o rámci pro účast Republiky Srbsko na operacích Evropské unie pro řešení krizí;
– s ohledem na zprávu hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) předloženou dne 7. prosince 2011,
– s ohledem na svá předchozí usnesení,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v rámci závěrů předsednictví vydaných po zasedání Evropské rady v Soluni konaném ve dnech 19.–20. června 2003 bylo všem zemím západního Balkánu jednoznačně přislíbeno přistoupení k Evropské unii, jakmile splní stanovená kritéria, a tento slib byl znovu potvrzen v rámci obnoveného konsenzu ohledně rozšíření, které bylo schváleno na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 14. a 15. prosince 2006, v závěrech Rady ze dne 25. října 2010 a na setkání ministrů zemí EU a západního Balkánu konaném dne 2. června 2010;
B. vzhledem k tomu, že Komise ve svém stanovisku ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství doporučila, aby Evropská rada přiznala Srbsku postavení kandidátské země EU;
C. vzhledem k tomu, že konstruktivní přístup k regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy jsou klíčovými prvky procesu stabilizace a přidružení;
D. vzhledem k tomu, že Srbsko má předpoklady pro to stát se při zajišťování bezpečnosti a stability v regionu důležitým aktérem;
E. vzhledem k tomu, že dvoustranné otázky by neměly v procesu přistoupení představovat překážku a neměly by být jako překážka využívány, ale měly by být řešeny v konstruktivním duchu, co nejdříve a při zohlednění veškerých zájmů a hodnot EU;
1. vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo v rámci procesu reforem, a vyzývá Radu, aby udělila Srbsku statut kandidátské země na svém příštím zasedání, které proběhne v březnu, jelikož srbské orgány splnily podmínky stanovené na summitu konaném v prosinci 2011; v tomto ohledu vítá dohodu mezi Bělehradem a Prištinou o rozsáhlé regionální spolupráci, jíž bylo dosaženo dne 24. února; zdůrazňuje mimořádný význam toho, aby byla dosažená dohoda v dobré vůli prováděna;
2. domnívá se, že budou-li uspokojivě splněny klíčové priority stanovené Komisí v jejím stanovisku a bude-li i nadále pokračovat proces reforem, měla by být přístupová jednání se Srbskem zahájena co nejdříve, čímž EU prokáže svůj zájem na budoucím členství této země v EU; vítá značný pokrok, který Srbsko učinilo směrem ke splnění politických kodaňských kritérií, jak to uznala Evropská rada, a připomíná, že další úspěch evropského integračního procesu závisí na trvalém postupu v této oblasti, zejména zaručení demokracie a fungování demokratických institucí, dodržování zásad právního státu a lidských práv, ochraně menšin, zachování dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce, včetně mírového vyřešení bilaterálních otázek a rovněž zlepšování fungování tržního hospodářství;
3. vítá pokrok dosažený při ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení a vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby proces ratifikace co nejdříve dokončily;
4. vítá předání zbývajících dvou uprchlíků hledaných mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče, soudním orgánům, čímž bylo dosaženo naprosto uspokojivé spolupráce s mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii; zdůrazňuje, že jejich dopadení nebylo pouze podmínkou pro další přiblížení Srbska k EU, ale především dalším krokem k tomu, aby se dovolaly spravedlnosti oběti konfliktů, k nimž došlo v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech dvacátého století, a aby v regionu zavládl smír; požaduje systematickou naprostou a angažovanou spolupráci s tribunálem a důkladné vyšetření a stíhání osob, které byly zapojeny do sítě, jež těmto uprchlíkům pomáhala a umožnila jim, aby se po tak dlouhou doby skrývali, zejména ve vojenských složkách a civilních bezpečnostních službách;
5. vyjadřuje vážné znepokojení nad vývojem situace v severním Kosovu v druhé polovině roku 2011, a zejména nad násilím, které bylo výsledkem červencových incidentů a následných útoků proti mezinárodním silám KFOR; odsuzuje tyto činy, připomíná srbské vládě její závazek učinit vše, co je v její pravomoci, aby jim zabránila; připomíná, že pouze trvalé politické úsilí v dobré víře a vyjednaná, pragmatická a udržitelná řešení v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovaná EU mohou trvale odstranit napětí v regionu, a opětovně poukazuje na rozhodující význam stabilních vztahů mezi menšinou a většinou založených na vzájemném respektu; v tomto ohledu vítá dosažené dohody o volném pohybu a účasti Kosova v regionálních organizacích a vyzývá srbskou vládu, aby bezodkladně přikročila k jejich plnému provádění; vítá stálý tok zboží, který byl umožněn díky akceptaci celních kolků, technický protokol o provádění dohody o integrované správě hranic, zahájení předávání knih občanských rejstříků, které srbské orgány odvezly z Kosova, misi EULEX a zahájení provádění dohody o volném pohybu ze dne 26. prosince 2011 jako první kroky v rámci provádění dohod; vítá prohlášení presidenta Tadiče o nutnosti odstranit překážky, po němž následovalo jejich částečné odstranění; vyzývá politické představitele, aby si osvojili konstruktivní slovník, aby nebylo ohroženo uplatňování dosažených dohod a probíhající jednání mezi Srbskem a Kosovem; připomíná, že svoboda pohybu osob, zboží, myšlenek, služeb a kapitálu jsou základními hodnotami EU, a vyzývá srbské orgány, aby nadále podporovaly trvalé odstranění přetrvávajících překážek, a umožnily tak volný přístup k přechodům a jejich překračování, a zároveň usnadnily spolupráci mise EULEX s kosovskými Srby, a umožnily tak misi EULEX a silám KFOR plně vykonávat svůj mandát; v tomto ohledu vítá odstranění dvou zbývajících silničních zátarasů na srbské straně hranice i trestní vyšetřování osob, které stojí za incidenty z července roku 2011;
6. vítá, že byla opět potvrzena nutnost pokračovat v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, aby se zlepšily životní podmínky občanů Srbska a Kosova, a zdůrazňuje význam tohoto procesu pro širší regionální spolupráci, stabilitu a dynamiku procesu přistoupení; požaduje řádné vyšetření případů násilí, zejména těch, které se týkají i mezinárodních sil KFOR; připomíná však, že demontáž paralelních struktur v Kosovu by byla ústředním prvkem veškeré spolupráce;
7. vítá skutečnost, že srbští občané mohou od prosince 2009 cestovat v schengenském prostoru, aniž by potřebovali vízum, což mělo silnou podporu Parlamentu; plně podporuje toto rozšíření bezvízového styku, nicméně je znepokojen zvýšeným počtem žadatelů o azyl v některých členských státech EU; vyzývá orgány, aby zintenzivnily své úsilí při informování občanů o tom, že takovéto žádosti jsou nepřípustné, a aby odhalily a stíhaly organizátory „azylových zájezdů“; zdůrazňuje však, že jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit zneužívání bezvízového režimu cestování, musí být založena na zásadách právního státu a nesmí porušovat základní práva, jako je tomu například v případech, kdy je jednotlivcům svévolně upíráno právo na opuštění jejich země; vyzývá členské státy EU, aby Srbsku poskytovaly pomoc v jeho boji proti organizované trestné činnosti v souvislosti s obchodováním s falešnými žádostmi o azyl; kromě toho poukazuje na to, že Srbsko se stále častěji stává přijímající zemí žadatelů o azyl, a potřebuje tudíž účinnější systém zpracovávání žádostí o azyl;
8. poukazuje na to, že velký počet srbských žadatelů o azyl v Evropské unii patří k etnickým menšinám; vyzývá srbské orgány, aby aktivně řešily jejich problémy, které zhoršuje současná hospodářská situace a vysoká nezaměstnanost, tím, že napomůže jejich integraci do společnosti a zlepší jejich životní podmínky; zastává názor, že tyto činnosti sníží a případně odstraní základní příčiny vysokého počtu žádostí o azyl; vyzývá dále členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a s agenturami EU zabývajícími se prosazováním práva zvýšily své úsilí v boji proti skupinám organizované trestné činnosti, které obchodují s lidmi;
9. zdůrazňuje zásadní význam, který má boj proti korupci a organizovanému zločinu pro právní stát v této zemi; vítá nedávné přijetí několika zákonů souvisejících s bojem proti korupci a vybízí srbské orgány, aby se zaměřily na jejich účinné provádění; vyjadřuje však své znepokojení nad nedostatky v provádění a rostoucím vlivem výkonné moci na práci nezávislých institucí a sdělovacích prostředků; zdůrazňuje v tomto ohledu, že postavení Srbska, pokud jde o index vnímání korupce, se za poslední tři roky nezměnil; zdůrazňuje, že pro boj proti korupci je potřebná nejen deklarovaná, ale i skutečná politická vůle; vybízí vládu, aby se ujala jednoznačné vedoucí úlohy v procesu boje proti korupci; vítá také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně neústavnosti výkonu několika veřejných funkcí jako krok k větší transparentnosti ve veřejném sektoru, který sníží riziko střetu zájmů; zdůrazňuje nicméně, že provázané zájmy politických stran a soukromých zájmů udržují korupci v systému, což je v tomto regionu běžný a i nadále velmi rozšířený problém, a vyzývá k vedení důvěryhodného stíhání v případech, do nichž jsou zapleteny osoby z vysokých kruhů, a k uplatňování systému ochrany osob, které korupci nahlásí; zdůrazňuje rovněž, že zvlášť znepokojivá je korupce ve zdravotnictví; naléhavě vyzývá vládu, aby se zabývala případy korupce na vysoké úrovni a korupce systému, které odhalila antikorupční rada a antikorupční agentura, aby těmto agenturám zajistila dostatečné finanční a správní zdroje k výkonu jejich činností a aby protikorupční strategii poskytla více podpory z nejvyšších míst;
10. vyjadřuje znepokojení nad návrhem zákona o změně zákona o zadávání veřejných zakázek, který není v souladu s vlastní strategií srbské vlády pro vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá srbskou vládu, aby umožnila náležitou veřejnou konzultaci o tomto návrhu zákona a aby jej uvedla do souladu s oficiální strategií vlády v oblasti zadávání veřejných zakázek a s mezinárodními standardy; zdůrazňuje, že změny zákona by neměly oslabit orgán, který sleduje postupy zadávání, neboť tato oblast byla označena za jeden z největších zdrojů korupce systému v zemi;
11. poukazuje na mnohé zjištěné nedostatky, zejména v oblasti privatizace a veřejných zakázek, a vyzývá k aktivnějšímu zapojení ze strany agentur zabývajících se prosazováním práva s cílem zajistit důsledné vyšetření těchto nedostatků a postavit pachatele před soud; v tomto ohledu poukazuje na zásadní význam, který má vypracování podrobného a úplného soupisu veřejného majetku pro zajištění bezpečného a předvídatelného podnikatelského prostředí a kontinuity restitucí soukromého majetku bez jakéhokoli druhu diskriminace, zejména na základě etnického původu, a pro zamezení nezákonnému nabývání veřejného majetku ze strany soukromých subjektů; oceňuje, že přijatý zákon o rehabilitaci se zabývá kontroverzními otázkami kolektivní viny a že individuální odpovědnost v tomto zákoně převažuje; vyzývá vládu, aby zajistila účinnost a nediskriminaci v procesu uplatňování zákona o restituci a zákona o rehabilitaci;
12. vítá přijetí zákona o financování politických stran jako zásadní krok směrem k transparentnosti politického systému a vyzývá k jeho řádnému provádění, zejména s ohledem na zajištění účinného systému sledování transakcí a účinných sankcí;
13. připomíná význam činnosti srbského parlamentu; vítá opatření přijatá k posílení jeho legislativní úlohy a úlohy v oblasti dohledu nad činností vlády a vyzývá k většímu úsilí o další zvýšení jeho kapacit pro účinné plnění jeho úkolů, zejména v oblasti bezpečnostních služeb; v tomto ohledu vítá rozhodnutí týkající se reorganizace útvarů parlamentu, jejímž cílem je zjednodušení a zvýšení účinnosti jejich činnosti;
14. bere na vědomí reformu soudnictví a prokuratury a reorganizaci systému s cílem zlepšit jeho výkonnost a snížit počet nevyřešených případů v souladu s doporučením Benátské komise; vyzývá však srbskou vládu, aby zvýšila své úsilí k zajištění nezávislosti a profesionality těchto dvou oblastí, které by měly prodělat rozsáhlou a hlubokou reformu; zdůrazňuje, že rozvoj nepolitického soudnictví a oddělení pravomocí jsou nezbytnými prvky reformy soudnictví;
15. vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností a množstvím nedostatků a nedokonalostí v postupu soudního přezkumu a v postupu odvolání týkajícím se soudců a prokurátorů, kteří nebyli znovu jmenováni, včetně porušování postupů a norem, a nad dopadem, který by tyto nedostatky mohly mít na nezávislost soudnictví, oddělení pravomocí a právní stát a na právo na nestranné zacházení pro všechny členy soudního systému, včetně těch, kteří byli propuštěni z funkce; vyzývá orgány k zajištění toho, aby nejvyšší soudní rada jednala transparentně, nezávisle a aby plně vykonávala své pravomoci a uplatňovala konzistentní a pevná kritéria jasně stanovená zákonem a bez nátlaku z vnějšku; zdůrazňuje, že v zájmu zaručení trvalé kvality soudnictví po ukončení tohoto procesu je zapotřebí řádného systému hodnocení výkonu soudců;
16. je vážně znepokojen opakovanými obviněními ze zneužití článku 359 trestního zákoníku týkajícího se zneužití funkce, jež doprovázelo údajné rozsáhlé neodůvodněné blokování majetku společností a soukromého majetku; zdůrazňuje, že tato obvinění podkopala důvěru v dodržování zásad právního státu v zemi; vyzývá orgány, aby urychleně provedly revizi trestního zákoníku a zajistily jeho soulad s evropskými standardy a aby okamžitě zastavily stíhání za zneužití funkce v soukromém podniku a v podnicích s většinovým soukromým vlastnictvím a aby ukončily probíhající trestní stíhání; zdůrazňuje, že v případě, že byly osoby obviněny podle článku 359 a existuje podezření, že období, kdy byly zadržovány nebo kdy byla jejich aktiva zmražena, je neúměrné vážnosti jejich údajného trestného činu, měly by mít nárok na okamžitý přezkum řízení, které je proti nim vedeno, a právo na znovuzískání soukromého majetku a spravedlivou náhradu;
17. vyzývá srbské orgány, aby neprodleně přezkoumaly kontroverzní privatizaci a prodej 24 společností, včetně společností „Sartid“, „Jugoremedija“, „Mobtel“, „C market“ a ATP Vojvodina, neboť Evropská komise nabyla vážných pochybností, pokud jde o jejich zákonnost, a aby neprodleně odtajnily dokumenty týkající se jejich privatizace a prodeje, utajované jakožto státní tajemství, neboť je to v rozporu s evropskými standardy; v tomto ohledu poukazuje na zásadní význam, který má vypracování podrobného a úplného soupisu veřejného majetku pro zajištění bezpečného a předvídatelného podnikatelského prostředí a restitucí soukromého majetku a pro zamezení nezákonnému nabytí veřejného majetku ze strany soukromých subjektů;
18. poukazuje na závažné nedostatky ve fungování programu na ochranu svědků v souvislosti s případy válečných zločinů, které vedly k tomu, že řada svědků se dobrovolně rozhodla odstoupit od účasti v tomto programu poté, co byli vystaveni systematickým hrozbám; vyzývá ministerstvo vnitra a státní zastupitelství pro válečné zločiny, aby se aktivně zapojily do úsilí o zajištění bezpečnosti a dobrých životních podmínek všech svědků zapojených do programu ochrany; zdůrazňuje, že fungující program ochrany svědků má zásadní význam pro existenci právního státu v zemi a pro prokázání politické vůle účinně řešit případy válečných zločinů, které vnitrostátním soudům postoupil Mezinárodní soud pro zločiny v bývalé Jugoslávii;
19. naléhavě žádá srbské orgány, aby iniciovaly a zajistily právní rehabilitaci a finanční náhradu pro osoby, jež byly v minulosti pronásledovány z politických, etnických nebo náboženských důvodů, jakož i pro osoby, které jsou v důsledku tohoto pronásledování postiženy uplatňováním kolektivní viny;
20. vyzývá úřady, aby se v rámci demokratizace Srbska i nadále snažily odstraňovat odkaz bývalých komunistických tajných služeb; připomíná význam hlubší reformy bezpečnostních složek, většího parlamentního dohledu a kontroly bezpečnostních služeb a zároveň otevření národních archivů, zejména dokumentů bývalé tajné policie UDBA; vybízí orgány, aby usnadnily přístup k těmto archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik, a aby je navrátily příslušným vládám, pokud o to požádají;
21. vítá pokrok dosažený při reformě veřejné správy, zdůrazňuje nicméně, že je třeba vyvinout další úsilí, aby byla zajištěna plná profesionalita a nezávislost na politickém vlivu, a to plným uplatňováním systému jmenování a kariérního postupu na základě pracovních zásluh; vyzývá k větší koordinaci při provádění strategie pro reformu veřejné správy a začlenění místních správních orgánů do legislativního rámce; upozorňuje na nedostatečné zastoupení národnostních menšin ve veřejné správě, u soudů a ve státních podnicích;
22. vítá změny volebního zákona, včetně zákona o místních volbách, zejména pak zrušení nedemokratických postupů, pokud jde o jmenování členů parlamentu politickými stranami bez ohledu na jejich pořadí na volebních seznamech a tzv. bianko rezignace, které umožňují politickou kontrolu jejich činnosti; vyzývá k přijetí zákona o státní volební komisi okamžitě po volbách, aby se vytvořil nezávislý orgán pro kontrolu volebního procesu;
23. vítá úlohu nezávislých regulačních orgánů při zvyšování účinnosti a transparentnosti státních institucí; oceňuje zejména práci veřejného ochránce práv a úřadu pověřence pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů; naléhavě žádá orgány, aby poskytly státnímu orgánu pro audit, komisi pro ochranu hospodářské soutěže, úřadu pro zadávání veřejných zakázek a orgánu pro přezkum zadávacího procesu přiměřené finanční a správní kapacity, aby mohly plnit své povinnosti; znovu opakuje, že nezávislé regulační orgány jsou nezbytné pro boj proti systémové korupci a účinný vládní dohled;
24. připomíná, že silná, profesionální a nezávislá média a zajištění internetového připojení jsou nepostradatelnou součástí jakéhokoli demokratického systému; v tomto ohledu vítá přijetí strategie pro vytvoření veřejného informačního systému a její akční plán a plánované ukončení podílu státu na vlastnictví jakýchkoli sdělovacích prostředků; vítá skutečnost, že tato strategie respektuje ústavní práva týkající se sdělovacích prostředků v menšinových jazycích; vyjadřuje nicméně znepokojení nad pokusy o kontrolu sdělovacích prostředků a vměšování se do jejich práce a vyzývá orgány, aby zajistily nezávislost médií na politických tlacích a dalších vlivech; vyzývá srbskou vládu, aby zajistila svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků v souladu se standardy EU; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že byl přijat trestní zákon zakazující veřejné vyjadřování se k soudním řízením a rozsudkům ve sdělovacích prostředcích; vyjadřuje obavy z hrozeb namířených vůči srbským novinářům a vyzývá k jejich důkladnému vyšetření, aby se tak pro tyto novináře zajistilo bezpečné prostředí, v němž by mohli účinně vykonávat svou práci, aniž by byli nuceni k autocenzuře; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření proti koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků a nedostatku transparentnosti ve sdělovacích prostředcích a pro zajištění rovného přístupu na trh s reklamou, včetně vynakládání veřejných prostředků určených na reklamu a propagaci; vyzývá novináře k dodržování etického kodexu; poukazuje na to, že úroveň přístupu k internetu je stále nízká, uznává význam internetu, pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků a naléhavě žádá orgány, aby v této oblasti maximalizovaly své úsilí;
25. vyjadřuje politování nad tím, že státní orgány vytvořily v zemi informační vakuum ve sdělovacích prostředcích v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v červenci 2011 v severním Kosovu, a zkreslily úlohu KFOR v těchto událostech; zdůrazňuje význam svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků pro demokratickou a dobře informovanou veřejnost;
26. vítá činnost demokraticky zvolených národnostních rad menšin, jež zastupují národnostní menšiny v oblastech vzdělání, kultury, sdělovacích prostředků a používání úředního jazyka; poukazuje však na význam plného uplatňování pravomocí těchto orgánů samosprávy menšin a na potřebu, aby zákon o národnostních radách menšin zaručil přiměřené rozpočtové prostředky; bere na vědomí stížnosti na nesrovnalosti v procesu přípravy a na zákonné požadavky pro vytváření rad, jakož i stížnosti na porušování zaručených pravomocí národnostních rad ze strany některých ministerstev a místních samospráv, a vyzývá tyto orgány, aby na ně reagovaly; vítá rozhodnutí srbského správního soudu, který v soudních sporech vedených národní radou maďarské národnostní menšiny z důvodu porušení pravomocí této národní rady ze strany místních orgánů rozhodl ve prospěch této rady;
27. vyjadřuje uspokojení nad celkově dobrou situaci mezi etnickými skupinami a nad skutečností, že počet a intenzita etnicky motivovaných incidentů v zemi se snižuje, podporuje však další úsilí Srbska v oblasti ochrany menšin prostřednictvím důsledného provádění právních předpisů, které byly přijaty; je znepokojen protesty etnických Albánců proti diskriminaci a napjatou situací v Sandžaku a vyzývá vládu, aby se na politické úrovni více zabývala zlepšováním dodržování základních práv všech menšin, včetně jejich přístupu ke vzdělání v jejich vlastním jazyce, rovného přístupu na pracovní trh a spravedlivého zastoupení v institucích; zároveň vládu vyzývá, aby se zabývala problémem regionálních nerovností a podpořila sociální a hospodářský rozvoj Sandžaku a jihovýchodního regionu, včetně údolí Preševo, a vypracovala strategie pro snížení míry nezaměstnanosti v těchto oblastech; vítá dohodu, jíž bylo dosaženo v říjnu v obci Bujanovac, která stanoví kroky pro začlenění etnických Srbů do veřejné správy, a vyzývá k jejímu urychlenému provedení;
28. konstatuje, že ani dva roky po volbách do rad menšin nebyla z důvodu údajných procesních nedostatků volebního procesu stále ustavena Bosenská národní rada, a vyzývá, aby v souladu s předpisy došlo k jejímu rychlému vytvoření; vyzývá politické a náboženské představitele, aby se zdrželi štvavých prohlášení, která by mohla zvýšit napětí; vyzývá srbskou vládu, aby si zachovala neutralitu vůči napětí okolo náboženské komunity v Sandžaku a aby přijala opatření pro zajištění dobrých vztahů s touto komunitou a zajistila její právo na svobodu náboženského vyznání;
29. zdůrazňuje význam sčítání lidu pro sběr statistických údajů, které mají význam pro rozvoj Srbska, zejména v méně rozvinutých regionech; vítá skutečnost, že činnosti spojené se sčítáním lidu, které v Srbsku proběhlo v říjnu 2011, byly všeobecně úspěšné; vyjadřuje silné politování nad výzvami k bojkotu sčítání ze strany politiků z albánské menšiny, které uposlechly členové místních sčítacích komisí a značné množství obyvatel Prešova a Bujanovace; konstatuje, že orgány dosud nepředložily statistické údaje týkající se etnického původu;
30. vyzývá k přijetí dalších opatření, která zajistí plné provádění legislativního rámce pro oblast boje proti diskriminaci; vyjadřuje silné znepokojení nad nedostatkem politické vůle k aktivnímu prosazování politiky tolerance a dodržování základních lidských práv a k zajištění bezpečnosti účastníků pochodu sexuálních menšin naplánovaného na 2. října 2011, který se projevil v průběhu příprav tohoto pochodu a který nakonec vedl k jeho zákazu; silně odsuzuje štvavé a diskriminující poznámky v tomto ohledu, které učinili někteří politici a představitelé ortodoxní církve; připomíná vládě, že svoboda projevu a sdružování představují základní lidská práva a zásadní hodnoty EU, které musí respektovat všechny země, které se uchází o členství v EU; vítá rozhodnutí ústavního soudu v této věci ze dne 22. prosince 2011; vítá pozitivní opatření, která přijal ochránce lidských práv a komisař pro rovnoprávnost, určená k podpoře těchto hodnot v srbské společnosti;
31. vyzývá k vyšetření hrozeb ze strany extremistických skupin, které byly použity jako důvod pro zákaz tohoto pochodu;
zdůrazňuje význam prvních odsuzujících rozsudků za diskriminaci gayů v Srbsku, včetně rozsudku bělehradského vrchního soudu, který odsoudil krajně pravicového vůdce ke dvěma rokům odnětí svobody za podněcování k násilí během pochodu sexuálních menšin v roce 2010, konstatuje nicméně, že vyšetřování násilností souvisejících s pochodem sexuálních menšin 2010 je velmi pomalé a doposud vedlo k malému počtu odsuzujících rozsudků a k mírným trestům; vítá nicméně opatření přijatá státním zastupitelstvím a soudy, jejichž cílem je zákaz fungování extremistických skupin; vyzývá státní a městské úřady, aby usilovně pracovaly na budování tolerantního prostředí, včetně kampaní na zvyšování povědomí zaměřených proti homofobii, v souladu s evropskými standardy;
32. vítá pokrok ve zlepšování ochrany dětí a vytvoření pevného právního základu a strategií pro posílení respektování práv dětí a pro reformu systému sociálního zabezpečení dětí; vyjadřuje nicméně znepokojení nad pomalým prováděním přijatých právních předpisů, zejména těch, které se týkají dětí se zdravotním postižením, z nichž mnohé zůstávají prakticky vyloučeny ze společnosti, a rozvoje služeb pro ochranu dětí na místní úrovni; je zvlášť znepokojen nárůstem násilí u mladistvých; v tomto ohledu vyzývá orgány, aby důsledně prováděly preventivní opatření a aby přijaly veškeré nezbytné kroky k vymýcení násilí ve školách;
33. vítá změny volebního zákona zvyšující procentuální zastoupení žen v zákonodárných orgánech; vyzývá úřady, aby urychleně provedly politiky boje proti diskriminaci, včetně nepřímé diskriminace, které čelí ženy na pracovním trhu a v dalších oblastech společnosti, a aby podpořily jejich větší účast na politickém životě země, a to i na vládních postech; je znepokojen skutečností, že přestože legislativní i prováděcí orgány zabývající se opatřeními proti diskriminaci a podporou rovnosti mezi muži a ženami existují, účinné provádění současných právních předpisů a další posilování administrativní kapacity jsou stále velkým problémem; naléhavě vyzývá úřady, aby v tomto směru zvýšily své úsilí; vyzývá k energetičtějšímu úsilí o předcházení domácímu násilí a jeho oznamování a také v oblasti poskytování pomoci jeho obětem; v této souvislosti vítá otevření prvního azylového domu v jižním Srbsku;
34. zdůrazňuje obtížnou situaci romské komunity, která i nadále trpí diskriminací na pracovním trhu a rovněž čelí problémům, pokud jde o přístup ke vhodnému bydlení, vzdělání a zdravotní péči; vítá řadu iniciativ orgánů, jejichž cílem je řešit konkrétní problémy související se zdravotními podmínkami, přístupem ke vzdělání a registrací Romů; vyzývá zástupce romské komunity, aby se do tohoto procesu aktivně zapojili; vyzývá srbskou vládu, aby plně provedla národní strategii pro zlepšení postavení Romů a související akční plán na zlepšení sociální a ekonomické situace Romů v souladu s rámcem EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů; vyjadřuje znepokojení nad slabou školní docházkou romských dětí, a to zejména dívek; vyzývá srbskou vládu, aby zajistila, že všichni Romové budou vybaveni doklady totožnosti, neboť jejich absence brání požívání základních občanských práv; zdůrazňuje zvláště obtížnou situaci příslušníků romské komunity v Srbsku, kteří uprchli z Kosova v důsledku války; odsuzuje nucená vystěhování Romů, včetně dětí a starších občanů, aniž by tato skutečnost byla s nimi projednána a byli na ni upozorněni a aniž by jim bylo nabídnuto alternativní bydlení; vyzývá orgány, aby tuto praxi okamžitě ukončily;
35. žádá Srbské orgány, aby vytvořily institucionální a právní rámec pro organizace sociálních služeb, aby lépe koordinovaly poskytování služeb a dávek a přizpůsobily ho místním potřebám a zapojily potenciální a stávající příjemce do utváření, sledování a hodnocení tohoto systému, a to v úzké spolupráci s místními orgány; zdůrazňuje význam posilování kapacit obcí za tímto účelem;
36. zdůrazňuje význam organizací občanské společnosti při zlepšování vztahů mezi různými etniky a při monitorování činnosti orgánů; vyzývá vládu a parlament, aby vytvořily jednotný rámec, který umožní provádět patřičné konzultace při rozvoji sociálních politik; naléhavě žádá vládu, aby důkladně prošetřila veškeré incidenty namířené proti etnickým menšinám; vyjadřuje znepokojení nad hrozbami směřovanými vůči aktivistům, obráncům lidských práv, novinářům a mediálním organizacím, zejména vůči těm, kteří pracují v oblasti válečných zločinů, organizovaného zločinu, korupce, práv gayů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů a vztahů s Kosovem, a vyzývá orgány, aby zajistily, že tyto hrozby budou vyšetřeny a pachatelé postaveni před soud, a že tak skončí stávající vysoká míra beztrestnosti;
37. vyjadřuje podporu iniciativě RECOM (Regionální komise pro hledání a sdělování pravdy o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii) s cílem dosáhnout dalšího postupu v procesu usmíření na celém západním Balkáně;
38. zdůrazňuje, že Srbsko ratifikovalo hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) v oblasti pracovního práva, jakož i revidovanou Evropskou sociální chartu; poukazuje na to, že pracovní a odborová práva zůstávají navzdory ústavním zárukám stále omezená a žádá Srbsko, aby tyto práva dále posílilo; je znepokojen tím, že sociální dialog zůstává slabý a že konzultace se sociálními partnery probíhá nepravidelně; vyzývá k dalším krokům pro posílení Sociální a hospodářské rady, které zajistí, aby mohla převzít aktivní úlohu při prohlubování sociálního dialogu a hrát aktivnější konzultační roli při tvorbě právních předpisů;
39. vyzývá Srbsko a Komisi, aby zajistily, že strukturální reformy a liberalizace v rámci pokroku směrem ke členství EU nepovedou ke zhoršení pracovních podmínek, pracovních práv a práv odborů;
40. s uspokojením konstatuje, že nástroj předvstupní pomoci (NPP) funguje v Srbsku dobře; vybízí vládu i EU, aby zjednodušily administrativní postupy pro financování z prostředků NPP s cílem tento nástroj více zpřístupnit menším a necentralizovaným subjektům; zdůrazňuje potřebu zachovat přiměřenou úroveň předvstupní pomoci při nadcházejícím přezkumu finančního rámce EU;
41. vítá činnost ochránce práv a vyzývá orgány, aby jeho doporučením poskytly plnou politickou podporu a zajistily navazující opatření a zaručily pro jeho úřad patřičné finanční, administrativní a správní kapacity, aby mohl vykonávat příslušné činnosti;
42. vítá iniciativu úřadů města Bělehradu zahájit kampaň na získání statutu evropského města kultury pro rok 2020 a podporuje související projekty, které Bělehrad a Srbsko kulturně přiblíží EU, zejména s ohledem na soužití etnických skupin, multikulturní porozumění a mezináboženský dialog; vyzývá členské státy a Komisi, aby kandidaturu Bělehradu podpořily; vyzývá v tomto ohledu srbský parlament, aby přijal a provedl nezbytné zvláštní zákony pro regulaci kulturní činnosti a aby schválil strategii pro kulturní rozvoj s cílem lépe uplatňovat zákon o kultuře;
43. opětovně připomíná význam inkluzivní regionální spolupráce na západním Balkáně a vítá aktivní zapojení Srbska do regionálních iniciativ a dvoustranná jednání na podporu dobrých sousedských vztahů, stejně jako stále aktivnější úlohu Srbska při prohlubování smíru v regionu; vítá oficiální návštěvu prezidenta Tadiče v Bosně a Hercegovině a podporu, kterou vyjádřil, pokud jde o územní celistvost a suverenitu této země; vyzývá srbskou vládu, aby zajistila, že její přímé vztahy s orgány Republiky Srbsko budou v souladu s touto deklarovanou podporou a nebudou ohrožovat integritu, suverenitu, kompetence a účinné fungování institucí státu Bosna a Hercegovina; dále naléhavě vyzývá srbské orgány, aby podporovaly reformy v Bosně a Hercegovině určené k posílení a zjednodušení činnosti institucí této země s ohledem na reformy související s EU; vyzývá obě vlády, aby uspořádaly zvláštní společné setkání, jehož účelem by byla lepší koordinace reforem souvisejících s EU; vítá iniciativy a výsledky v oblasti zlepšování politických vztahů mezi Chorvatskem a Srbskem, které zahájili prezidenti Josipovič a Tadič; opakuje, že tyto pozitivní dvoustranné vztahy jsou dobrým základem pro vyřešení otevřených otázek ohledně hranic, a zdůrazňuje že soudní spory týkající se genocidy, jež spolu obě země vzájemně vedou, by neměly bránit dalšímu pokroku v tomto směru; vybízí srbské orgány, aby úzce spolupracovaly se zeměmi bývalé Jugoslávie a dalšími sousedními zeměmi na řešení přetrvávajících problémů právního nástupnictví; vybízí k přeshraniční spolupráci se sousedními státy, které jsou členy EU, tedy s Bulharskem, Maďarskem a Rumunskem, a to i v rámci strategie EU pro Podunají;
44. vítá aktivní zapojení Srbska do postupujícího sarajevského procesu a podpis prohlášení ministrů o ukončení vysídlení a nalezení udržitelného řešení pro uprchlíky a vysídlené osoby, které dne 7. listopadu podepsalo Srbsko společně s Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem a Černou Horou; očekává konferenci regionálních dárců, která se má konat dne 24. dubna v Sarajevu a na níž bude představen společný regionální program pro problematiku bydlení, jež by měl uspokojit přetrvávající potřeby, a doufá, že bude zajištěna rozsáhlá pomoc v oblasti bydlení pro uprchlíky a vysídlené osoby ve všech zemích, přičemž Srbsko, na jehož území se nachází největší množství vysídlených osob v Evropě, získá pomoc úměrnou této situaci;
45. vítá zlepšení vztahů mezi Černou Horou a Srbskem; vyzývá k užší koordinaci mezi jejich vládami při provádění reforem souvisejících s EU, a to zejména pokud jde o úsilí při řešení společných problémů v oblasti dodržování zásad právního státu, a především přijímání opatření proti organizovanému zločinu; vybízí obě vlády, aby zvýšily úsilí o nalezení řešení pro přetrvávající otázky týkající se hranic;
46. vítá dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Srbskem a Makedonií v oblasti volného pohybu občanů a která se tak řadí k dohodám, které Srbsko již dříve uzavřelo s Černou horou a Bosnou a Hercegovinou, a doufá, že tyto dohody, které zlepšují dvoustranné vztahy a rozšiřují příležitosti pro dotčené osoby, mohou být rozšířeny na všechny země regionu;
47. zdůrazňuje význam činnosti komise pro historické usmíření a znovu opakuje, že probíhající dialog by mohl vést ke zlepšení vztahů; s politováním však konstatuje, že větší část historických archivů, zejména archivů bývalé tajné policie UDBA, zůstává uzavřena; dále naléhavě vyzývá k úplnému a důkladnému vyšetření masakrů z let 1944–1945;
48. vyzývá úřady, aby propagovaly relativně prosperující Vojvodinu jako příklad pro ostatní méně rozvinuté regiony Srbska; vyzývá orgány, aby dva roky po schválení statutu Vojvodiny urychleně přistoupily k přijetí souvisejícího zákona o financování této provincie;
49. doporučuje, aby evropské finanční prostředky byly přímo přístupné národnostním radám menšin a organizacím občanské společnosti Srbska, a to v rámci podpory reformního procesu země ze strany EU;
50. vybízí orgány, aby iniciovaly další kroky a otevřely hraniční regiony sousedním zemím s cílem usnadnit obchodní a hospodářské styky; zdůrazňuje význam otevření terminálu pro komerční kamiony a zboží na hraničním přechodu Ribarci-Otomanci s cílem podpořit místní hospodářský rozvoj;
51. zdůrazňuje obrovský význam vysoce kvalitního vzdělání pro další společenský a hospodářský rozvoj Srbska a pro snížení vysoké nezaměstnanosti v této zemi, zejména mezi mladými lidmi; vyzývá orgány, aby se aktivně zapojily do propagace významu vzdělání mezi mladými lidmi a aby také více investovaly do vyššího vzdělání; zdůrazňuje nutnost veřejných investic do zaměstnávání absolventů univerzit, které zvýší efektivitu práce veřejného sektoru a zamezí dalšímu odlivu mozků, jenž by v budoucnosti představoval vážnou překážku pro dlouhodobý rozvoj země;
52. vyzývá k většímu úsilí o zajištění neomezené možnosti kvalitního vzdělávání v jazycích menšin na úrovni státu i provincií, které je nezbytné pro zachování etnické a kulturní identity, přičemž toto právo je již zajištěno ústavou a federálním zákonem z roku 2002 o ochraně práv a svobod národnostních menšin a je v souladu s obecnými směry uvedenými v Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, zejména pak pokud jde o poskytování všech nezbytných učebnic a dalších vzdělávacích materiálů; v tomto ohledu vítá otevření dvojjazyčné fakulty na univerzitě v Bujanovaci, která vyhovuje požadavkům studentů albánského i srbského původu; vyzývá Srbsko, aby použila tento model politiky tam, kde je to vhodné, i vůči ostatním menšinám; vyzývá menšiny žijící v Srbsku, aby se v zájmu lepšího vzájemného porozumění učily jazyku většinové komunity, a naopak; zdůrazňuje, že je nutné respektovat kulturní rozmanitost etnických menšin a umožnit bezproblémové zakládání dalších kulturních center, elektronických a tištěných médií a knihoven, jež budou náležitě obstarávat kulturní potřeby těchto komunit;
53. vyzývá srbskou vládu, aby se zabývala otázkou akreditace Mezinárodní univerzity Novi Pazar v Sandžaku, a zdůrazňuje význam zajištění nezávislosti a nestrannosti komise pro akreditaci a zajištění kvality;
54. vítá důležité kroky přijaté k zavedení a fungování tržního hospodářství a činnost vlády, v jejímž důsledku se zlepšila finanční a makroekonomická situace v Srbsku; bere na vědomí rozhodnutí ohledně zmrazení dohody o úvěrové výpomoci s MMF do doby, než bude zvolena nová vláda; zdůrazňuje, že má-li se zvýšit výrobní kapacita srbského hospodářství, musí Srbsko provést strukturální reformy; konstatuje rovněž, že je třeba, aby Srbsko snížilo svůj rozpočtový deficit; připomíná, že celosvětová finanční a hospodářská krize má negativní dopad na společnost, zejména na nejzranitelnější skupiny; vyzývá orgány, aby u těchto skupin vyvinuly veškeré možné úsilí k minimalizaci negativních důsledků krize – chudoby, nezaměstnanosti či sociálního vyloučení – a aby se zabývaly jejich základními příčinami a vypracovaly pro tento účel nezbytné sociální a hospodářské politiky;
55. zdůrazňuje, že k přilákání zahraničních investorů, zlepšení podmínek pro rychlejší přechod hospodářství k otevřenému trhu a vytvoření lepšího podnikatelského prostředí je třeba, aby byl v Srbsku nastolen skutečný právní řád; v tomto ohledu připomíná existenci monopolů, což takovémuto přechodu zásadně brání, a vyzývá vládu, aby pokračovala v přijímání opatření k jejich zrušení; zdůrazňuje, že je důležité odstranit byrokratické postupy, rozvinout hospodářskou soutěž a posílit úlohu soukromého sektoru;
56. vítá úsilí vlády o rozvoj prosperujícího odvětví malých a středních podniků, které projevila přijetím a uplatňováním příslušných právních předpisů a vytvořením správních orgánů na podporu malých a středních podniků; zároveň ji však vyzývá, aby více usilovala o vytvoření vhodnějšího prostředí k zakládání dalších malých a středních podniků prostřednictvím snížení administrativní zátěže, uvolnění rigidních pravidel na pracovním trhu a zajištění lepšího přístupu k financování; naléhavě vládu žádá, aby uplatňovala takovou definici malých a středních podniků, která je plně v souladu s doporučeními EU;
57. vyzývá srbskou vládu, aby zavedla opatření nezbytná k posílení spolupráce s odvětvím malých a středních podniků v sousedních regionech; zdůrazňuje, že tento krok je nezbytný pro to, aby se srbské hospodářství mohlo výhodněji začlenit do obchodního systému společenství;
58. oceňuje značný pokrok Srbska při zajišťování souladu s acquis v oblasti životního prostředí; vyzývá k dalšímu úsilí v této oblasti, přičemž je třeba se zaměřit na prosazování právních předpisů; naléhavě žádá orgány, aby vyvíjely větší úsilí, zejména pokud jde o kvalitu vody a nakládání s odpady; vybízí Srbsko, aby přijalo cíle v oblasti změny klimatu, které budou v souladu s cíli Evropské unie;
59. vítá uzavření dohody mezi EU a Srbskem o vytvoření rámce pro účast Srbska na misích EU pro řešení krizí a vyslovuje Srbsku uznání za jeho ochotu účastnit se dvou misí SBOP EU, jmenovitě mise EUTM Somalia a EU NAVFOR Somalia;
60. vyzývá k dalšímu úsilí o vytvoření udržitelné sítě veřejné dopravy v Srbsku, zejména o zlepšení železničního systému, vnitrozemské vodní dopravy (koridor VII) a silniční infrastruktury, včetně rychlého dokončení koridoru X; zdůrazňuje význam, který má pro usnadnění mobility občanů lepší propojení se sousedními zeměmi;
61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a srbskému parlamentu a vládě.