Návrh usnesení - B7-0261/2013Návrh usnesení
B7-0261/2013

NÁVRH USNESENÍ o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001

5. 6. 2013 - (2013/2637(RSP))

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Sonia Alfano, Anneli Jäätteenmäki, Sophia in ‘t Veld, Renate Weber, Nils Torvalds, Cecilia Wikström, Frédérique Ries, Marielle de Sarnez, Andrea Zanoni za skupinu ALDE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0256/2013

Postup : 2013/2637(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0261/2013
Předložené texty :
B7-0261/2013
Rozpravy :
Přijaté texty :

B7‑0261/2013

Usnesení Evropského parlamentu o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001

(2013/2637(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise,

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise dne 30. dubna 2008 (KOM(2008)0229),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise dne 21. března 2011 (COM(2011)0137),

–   s ohledem na svou zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (přepracované znění) (KOM(2008)0229), která byla přijata dne 15. prosince 2011,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)[1],

–   s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům (O-000113/2012 – B7- 0055/2012 a otázka O-000133/2012B7-0075/2012),

–   s ohledem na prohlášení Komise ze dne 21. května 2013 o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se dále rozšířily povinnosti EU v oblasti transparentnosti a přístup k dokumentům se stal jedním ze základních práv;

B.  vzhledem k tomu, že transparentnost je klíčovým nástrojem k tomu, aby se občané mohli podílet na rozhodovacím procesu EU a mohli tento proces a činnost EU sledovat z hlediska demokratické odpovědnosti;

C. vzhledem k tomu, že transparentnost je zvláště významná v legislativních postupech, mimo jiné s ohledem na posílené pravomoci EU v oblasti trestního práva, které se dotýkají samotné podstaty základních práv; vzhledem k tomu, že Parlament několikrát požadoval zvýšení transparentnosti legislativních postupů, mimo jiné včetně transparentnosti pracovních skupin Rady, zveřejňování právních stanovisek v legislativních postupech a větší transparentnosti třístranných jednání;

 

D. vzhledem k tomu, že Parlament rovněž vyjádřil politování nad nedostatkem transparentnosti v agenturách EU, při mezinárodních jednáních a v dialogu Komise s členskými státy, zejména jde-li o základní práva nebo zájmy evropských občanů[2];

E.  vzhledem k tomu, že výklad nařízení č. 1049/2001 byl značně ovlivněn judikaturou Soudního dvora Evropské unie a rozhodnutími evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že tato judikatura by se měla promítnout do legislativy, zvláště pokud jde o využívání důvodů pro zamítnutí přístupu v legislativních postupech, čehož se týkají věci Turco a Access Info;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 1049/2001 je evropskými občany a evropskou veřejností vnímáno jako klíčový právní předpis poskytující prostředky k tomu, aby občané měli řádný přehled o činnosti EU; vzhledem k tomu, že uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 je dosud nedokonalé, což se projevilo v několika kauzách, kterými se zabýval evropský veřejný ochránce práv;

G. vzhledem k tomu, že Komise navrhla v roce 2008 přepracování nařízení č. 1049/2001, a vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost tento návrh nestáhla; vzhledem k tomu, že Parlament náležitě informoval Komisi o nevhodnosti postupu přepracování v tomto případě, a vzhledem k tomu, že následkem toho musel sám Parlament „lisabonizovat“ navržený text;

H. vzhledem k tomu, že Komise v roce 2011 vypracovala dodatečný návrh, který pouze nepřímo rozšiřuje rozsah nařízení (ES) č. 1049/2001 na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU; vzhledem k tomu, že Parlament sloučil postupy z roku 2008 a 2011 do jednoho postupu;

I.   vzhledem k tomu, že Parlament přijal postoj v prvním čtení dne 15. prosince 2011 a třístranná jednání byla zahájena s dánským předsednictvím v první polovině roku 2012; vzhledem k tomu, že kvůli nesouhlasu Komise s návrhy možných kompromisů je situace více než rok na mrtvém bodě;

J.   vzhledem k tomu, že kyperské ani irské předsednictví nedokázalo tuto záležitost odblokovat na úrovni Rady a začít další vyjednávání, protože kvůli nesouhlasnému stanovisku Komise musí Rada o některých bodech hlasovat jednomyslně;

K. vzhledem k tomu, že vzhledem k rozšířeným povinnostem v oblasti transparentnosti obsaženým ve Smlouvách po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by neměla žádná změna nařízení č. 1049/2001 snížit současnou úroveň transparentnosti;

L.  vzhledem k tomu, že neschopnost dohodnout se na novém znění nařízení č. 1049/2001 by vyslala nevhodný signál občanům o povaze EU, a vzhledem k tomu, že takové selhání by oslabilo legitimitu rozhodovacího procesu EU, zvláště pak ve světle rychle se blížících klíčových evropských voleb;

1.  zdůrazňuje důležitost základního práva na přístup k informacím a dokumentům, na transparentnost a otevřenost orgánů a jejich rozhodovacích procesů, které jsou základními pilíři demokracie a mohou občany přiblížit EU, zejména v předvečer evropských voleb;

2.  vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU k plnému uplatňování nařízení (ES) 1049/2001;

3.  domnívá se, že změna nařízení č. 1049/2001 by měla být prioritou pro všechny orgány EU, a lituje, že jednání uvázla na mrtvém bodě; žádá všechny orgány EU, aby spolupracovaly s cílem co nejdříve nalézt řešení;

4.  opakuje, že bude nadále usilovat o změnu nařízení č. 1049/2001, díky níž by měli evropští občané širší, lepší a rozsáhlejší přístup k dokumentům EU a k informacím;

5.  trvá na tom, že pozměněný text by měl, jakožto absolutní minimum, v souladu s požadavky Smlouvy: jasně rozšířit rozsah na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, zvýšit legislativní transparentnost, takže by využití jakýchkoli výjimek v legislativním postupu znamenalo odchylku od obecného pravidla legislativní transparentnosti a jakékoliv odmítnutí přístupu k dokumentům by nemělo překročit hranici několika konkrétních slov, která mohou být na základě zákonné výjimky oprávněně odepřena veřejnosti, odstranit výjimky pro stanoviska právní služby poskytovaná v rámci rozhodovacího postupu, zajistit přístup k dokumentům týkajícím se mezinárodních jednání a dohod, ujasnit vztah mezi transparentností a ochanou údajů, vložit do nařízení Aarhuskou úmluvu, na základě stávající definice rozvinout a rozšířit definici „dokumentu“ a nezavádět žádné blokové výjimky, zveřejnit totožnost delegací v pracovních dokumentech Rady v zájmu zajištění demokratické odpovědnosti a ve vztahu k finančním prostředkům EU zajistit finanční transparentnost;

6.  vyzývá Komisi, aby se na politické a technické úrovni plně zapojila do „lisabonizace“ nařízení (ES) 1049/2001;

7.  vyzývá Radu, aby bezprostředně obnovila jednání o nařízení (ES) 1049/2001, přijala svůj postoj v prvním čtení a pokračovala v jednáních;

8.  vyzývá k tomu, aby se současná právní úprava přístupu k dokumentům rozvinula v plnohodnotný „akt EU o svobodě informací“;

9.  zavazuje se, že přezkoumá své vnitřní předpisy a praxi s cílem zvýšit transparentnost a otevřenost své práce a postupů, a pověřuje své příslušné orgány k tomu, aby ještě před volbami za tímto účelem předložily a přijaly návrhy, a to na základě dlouhodobých žádostí ze strany EP vztahujících se k tomuto tématu[3];

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.