SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině
5. 2. 2014 - (2014/2547(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0138/2014)
ALDE (B7‑0139/2014)
S&D (B7‑0140/2014)
PPE (B7‑0158/2014)
ECR (B7‑0163/2014)
EFD (B7‑0164/2014)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Mairead McGuinness, Jacek Saryusz-Wolski, Laima Liucija Andrikienė, Roberta Angelilli, Elena Băsescu, Ivo Belet, Jerzy Buzek, Arnaud Danjean, Mário David, Mariya Gabriel, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Gunnar Hökmark, Elisabeth Jeggle, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Monica Luisa Macovei, Francisco José Millán Mon, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Nadezhda Neynsky, Ria Oomen-Ruijten, Alojz Peterle, Andrej Plenković, Bernd Posselt, Cristian Dan Preda, György Schöpflin, Salvador Sedó i Alabart, Bogusław Sonik, Davor Ivo Stier, Inese Vaidere za skupinu PPE
Libor Rouček, Ana Gomes, Tonino Picula, Maria Eleni Koppa, Liisa Jaakonsaari, Boris Zala, David Martin za skupinu S&D
Guy Verhofstadt, Johannes Cornelis van Baalen, Graham Watson, Louis Michel, Leonidas Donskis, Marietje Schaake, Marielle de Sarnez, Ramon Tremosa i Balcells, Sarah Ludford, Gerben-Jan Gerbrandy, Hannu Takkula, Alexander Graf Lambsdorff za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Werner Schulz, Mark Demesmaeker, Indrek Tarand, Raül Romeva i Rueda, Tarja Cronberg za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Paweł Robert Kowal, Marek Henryk Migalski, Adam Bielan za skupinu ECR
Jaroslav Paška za skupinu EFD
Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o výsledcích summitu ve Vilniusu a budoucnosti Východního partnerství, zejména s ohledem na Ukrajinu[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 s názvem „Evropská politika sousedství: směrem k posílení partnerství – postoj Evropského parlamentu ke zprávám za rok 2012“[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o nátlaku Ruska na země Východního partnerství (v souvislosti s nadcházejícím summitem Východního partnerství ve Vilniusu)[3],
– s ohledem na společné prohlášení přijaté na summitu Východního partnerství ve Vilniusu dne 29. listopadu 2013,
– s ohledem na závěry Rady o Ukrajině ze dne 20. ledna 2014,
– s ohledem na odstoupení ministerského předsedy Azarova a jeho vlády, k němuž došlo dne 28. ledna 2014,
– s ohledem na společné prohlášení ministerských předsedů zemí Visegrádské skupiny o Ukrajině ze dne 29. ledna 2014,
– s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 1. března 1998, a na novou dohodu o přidružení, která byla parafována dne 30. března 2012,
– s ohledem na summit EU–Rusko, který se konal dne 28. ledna 2014,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že demonstrace, které začaly před více než dvěma měsíci v důsledku rozhodnutí prezidenta Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k EU, dodnes v hlavním městě probíhají a že nespokojenost se šíří i do ostatních měst, a to i do východních oblastí Ukrajiny; vzhledem k tomu, že lidové povstání na Ukrajině již zasáhlo většinu regionů, přičemž správní orgány těchto regionů jsou pod kontrolou lidového hnutí;
B. vzhledem k tomu, že v posledních několika týdnech se situace rychle zhoršovala tak, že lidé vyšli do ulic, aby hájili demokracii a občanské svobody a práva poté, co proti demonstrantům, obhájcům lidských práv a novinářům brutálně zasáhly policejní pořádkové jednotky Berkut;
C. vzhledem k tomu, že navzdory mezinárodnímu tlaku uplatňují ukrajinské orgány vůči demonstrantům i nadále politiku zastrašování, represí, mučení a násilí, která vedla k tomu, že více než 2 000 osob bylo zraněno, řada lidí byla unesena a nejméně šest osob bylo zabito;
D. vzhledem k tomu, že soubor zákonů namířených proti demonstracím, které výrazně omezují svobodu projevu a shromažďování, jež vládní většina schválila dne 16. ledna 2014, vyvolal rozhořčení mezinárodního společenství a násilné střety v Kyjevě, jejichž výsledkem bylo několik obětí na životech;
E. vzhledem k tomu, že případné použití síly nebo vyhlášení výjimečného stavu bude považováno za trestný čin a porušení základních práv a bude mít dalekosáhlé důsledky v mezinárodním kontextu;
F. vzhledem k tomu, že ve dnech 28.–30. ledna 2014 navštívila Kyjev delegace ad hoc Evropského parlamentu, která se setkala s představiteli vládních orgánů a Euromajdanu, politické opozice a církve a provedla důkladnou hloubkovou analýzu situace na Ukrajině;
1. vítá demokratický duch a neústupnost ukrajinského lidu po dvou měsících statečných protestů, na něž vládnoucí orgány odpověděly brutální silou, a vyjadřuje plnou solidaritu a podporu lidovému úsilí o to, dosáhnout svobodné, demokratické a nezávislé Ukrajiny a zajistit jí evropskou budoucnost;
2. vyjadřuje hluboké znepokojení nad závažnou politickou krizí na Ukrajině a nad násilnými střety v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech; důrazně vyzývá k politickému řešení krize a trvá na skutečně demokratické debatě o způsobech a prostředcích k překonání konfliktu a nejednotnosti země;
3. důrazně odsuzuje eskalaci násilí vůči pokojným občanům, novinářům, studentům, aktivistům z občanské společnosti, opozičním politikům a představitelům církve a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí násilí na Ukrajině; vyzývá ukrajinské orgány, aby v plné míře dodržovaly občanská práva a základní svobody a podnikly okamžitě kroky k ukončení beztrestnosti tím, že vyšetří násilné zásahy vůči pokojným demonstrantům a potrestají jejich původce;
4. vyzývá rovněž účastníky demonstrací odehrávajících se na Majdanu, aby nepoužívali sílu a mírovými prostředky zachovali legitimitu svých požadavků, a všechny vůdce opozice žádá, aby se i nadále neuchylovali k nevyprovokovanému násilí a zachovali mírovou atmosféru protestů;
5. je znepokojen nadměrným využíváním síly ze strany bezpečnostních složek a tzv. „titušků“ a násilnými akcemi ultranacionalistů;
6. požaduje zejména, aby prezident Janukovyč zastavil hanebné nasazování zásahových policejních jednotek Berkut a dalších bezpečnostních sil, které provokují, unáší, šikanují, mučí, bijí a ponižují stoupence hnutí Euromajdan, a aby stejně tak ukončil svévolné zatýkání a příliš dlouhé zadržování ve vyšetřovací vazbě; je zvláště znepokojen zprávami o případech mučení a v této souvislosti zdůrazňuje mezinárodní závazky Ukrajiny; poukazuje na nedávný případ vůdce hnutí „Audomajdan“ Dmytra Bulatova, který byl unesen a mučen;
7. vyzývá prezidenta Janukovyče, aby dal rozkaz k ukončení těchto praktik, a žádá o okamžité a bezpodmínečné propuštění a politickou rehabilitaci všech demonstrantů a nezákonně zadržovaných politických vězňů včetně Julie Tymošenkové; požaduje, aby byl pod záštitou uznávaného mezinárodního orgánu, například Rady Evropy, zřízen nezávislý vyšetřovací výbor, který by prošetřil všechny případy porušení lidských práv, k nimž od zahájení demonstrací došlo;
8. připomíná, že EU je připravena podepsat s Ukrajinou dohodu o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, jakmile bude politická krize překonána a budou splněny příslušné požadavky, které dne 10. prosince 2012 formulovala Rada pro zahraniční věci a které podpořil Parlament ve svém usnesení ze dne 13. prosince 2012;
9. vítá rozhodnutí ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady) zrušit zákony namířené proti demonstrantům i schválení tohoto rozhodnutí ze strany prezidenta Janukovyče jako pozitivní krok k politickému řešení krize; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že zákon o amnestii, který učinil z obětí rukojmí, byl dne 29. ledna schválen bez souhlasu opozice; je toho názoru, že bezpodmínečné propuštění demonstrantů by výrazně usnadnilo rozhovory a uklidnilo společnost;
10. naléhavě žádá prezidenta a vládu, aby zahájili vážný a inkluzívní dialog s opozicí, občanskou společností a demonstranty z Majdanu, a zmírnili tak napjatou a polarizovanou situaci a nalezli způsob, jak mírovými prostředky překonat současnou politickou a společenskou krizi na Ukrajině;
11. připomíná prezidentu Janukovyčovi, že je vůči ukrajinskému lidu a mezinárodnímu společenství odpovědný za ukončení represivních metod, nápravu současné politické situace a dodržování práva na pokojný protest;
12. vyzývá k dalšímu zapojení úředníků EU do vyjednávání a zprostředkovávání, které by vedlo k uklidnění situace a konstruktivnějšímu politickému dialogu v zemi, přineslo by řešení krize a překonalo propast vzniklou naprostou ztrátou důvěry; zdůrazňuje, že tento dialog by měl být transparentní a měli by se jej plně účastnit zástupci demonstrantů z Euromajdanu a občanské společnosti;
13. domnívá se, že aktivní zapojení poslanců Evropského parlamentu do událostí v Kyjevě by po četných výzvách řadových ukrajinských občanů, aktivistů a politiků mohlo zabránit dalšímu vyhrocení krize, a v této souvislosti vyzývá k tomu, aby na Ukrajině byla zřízena stálá mise Evropského parlamentu, jejímž úkolem by bylo zmírnit napětí a usnadnit dialog mezi příslušnými stranami; pověřuje Konferenci předsedů, aby tuto misi co nejdříve zřídila;
14. vyzývá orgány EU a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření, včetně většího diplomatického tlaku a přípravy opatření cílených na konkrétní osoby (sankce omezující cestování a zmrazení aktiv a majetku), pokud jde o veškeré ukrajinské vedoucí činitele a zákonodárce a jejich finanční sponzory (oligarchy), kteří jsou odpovědni za zásahy proti demonstrantům a za úmrtí, k nimž došlo; dále orgány EU a členské státy vyzývá, aby posílily snahy o zastavení praktik praní peněz a daňových úniků, jež ukrajinské společnosti a ukrajinští podnikatelé uplatňují prostřednictvím evropských bank;
15. vyzývá EU, USA, MMF, Světovou banku, EBRD a EIB, aby pokračovaly v přípravě dlouhodobého balíčku konkrétní finanční podpory, který by Ukrajině pomohl řešit zhoršující se finanční a sociální situaci a poskytl by ukrajinské vládě hospodářskou pomoc potřebnou k zahájení nezbytných hloubkových a komplexních reforem ukrajinského hospodářství;
16. vítá a podporuje pokračující činnost Evropské unie a Spojených států za účelem přípravy balíčku značné podpory určeného Ukrajině, který by měl být nabídnut nové důvěryhodné prozatímní vládě s cílem zlepšit stávající napjatou situaci v oblasti plateb;
17. zastává názor, že k důležitým opatřením pro vyřešení krize na Ukrajině patří návrat k ústavě z roku 2004, kterou v roce 2010 nezákonně zrušil Ústavní soud, když obešel ukrajinský parlament, a dále jmenování prozatímní vlády a brzké volby;
18. vyzývá orgány EU a členské státy, aby se zavázaly k tomu, že se ukrajinské společnosti výrazně otevřou, a to zejména dosažením rychlé dohody o bezplatném vízovém režimu, který později přejde v bezvízový styk; domnívá se, že poplatky za víza pro mladé Ukrajince by měly být razantně sníženy, měla by být posílena spolupráce v oblasti výzkumu, rozšířeny výměnné programy pro mladé lidi a zvýšena dostupnost stipendií;
19. domnívá se, že by mělo být vyvinuto další úsilí o začlenění Ukrajiny na vnitřní trh EU s energií;
20. vyzývá Rusko, aby zaujalo konstruktivní postoj a ukončilo odvetná opatření a nepatřičný nátlak vyvíjený s cílem omezit svrchované právo svých sousedů svobodně si zvolit směr svého budoucího vývoje; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vystupovaly vůči Rusku jednotně a podporovaly evropské aspirace zemí Východního partnerství, které si svobodně zvolí cestu prohlubování vztahů s EU; zdůrazňuje, že politický, ekonomický i jiný nátlak je v rozporu s helsinským Závěrečným aktem a memorandem z Budapešti z roku 1994 ohledně bezpečnosti Ukrajiny; zdůrazňuje, že jak EU, tak Rusko nesou zodpovědnost za aktivní přispívání k míru a prosperitě ve společném sousedství, jež bude výhodné jak pro EU, tak pro Rusko; opakuje své přesvědčení, že spolupráce v zájmu dosažení tohoto cíle je jedinou cestou vpřed;
21. podporuje další zapojení občanské společnosti do vnitrostátních reformních procesů; vybízí k užší meziparlamentní spolupráci s Parlamentním shromážděním Euronest; vítá zapojení Konference místních a regionálních orgánů zemí Východního partnerství;
22. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, prezidentu Ukrajiny, ukrajinské vládě, ukrajinskému parlamentu, Parlamentnímu shromáždění Euronest a parlamentním shromážděním Rady Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0595.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0383.