ZPRÁVA s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem
18. 9. 2007 - (2007/2126 (INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Jelko Kacin
NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ
o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem
(2007/2126 (INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh doporučení Radě o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem (B6‑0202/2007), který předložil Jelko Kacin za skupinu ALDE,
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2004 k útokům na národnostní menšiny ve Vojvodině[1] a na své usnesení ze dne 29. září 2005 o ochraně mnohonárodnostního charakteru Vojvodiny[2],
– s ohledem na závěrečnou zprávu své vyšetřovací mise ve Vojvodině (2. března 2005),
– s ohledem na vznik Republiky Srbsko jakožto nástupnického státu státního společenství Srbsko a Černá Hora v návaznosti na referendum, které se konalo dne 21. května 2006 v Černé Hoře a ve kterém se Černohorci vyslovili pro samostatnost,
– s ohledem na novou srbskou ústavu schválenou ve všelidovém hlasování ve dnech 28. až 29. října 2006,
– s ohledem na zprávu Komise z roku 2006 o pokroku Srbska ze dne 8. listopadu 2006,
– s ohledem k připojení Srbska k programu NATO Partnerství pro mír dne 14. prosince 2006,
– s ohledem na výsledky srbských parlamentních voleb, které se konaly dne 21. ledna 2007,
– s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ze dne 26. února 2007 v případu Bosna a Hercegovina proti Srbsku a Černé Hoře,
– s ohledem na stanovisko č. 405/2006 o nové ústavě Srbska ze zasedání Benátské komise Rady Evropy dne 19. března 2007,
– s ohledem na vytvoření nové vlády v Bělehradě dne 15. května 2007,
– s ohledem na pět hlavních cílů nové srbské vlády představených dne 15. května 2007,
– s ohledem na obnovení jednání o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem dne 13. června 2007,
– s ohledem na závěry zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 12. února a 18. června 2007, které se týkaly západního Balkánu,
– s ohledem na zprávu generální prokurátorky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) určenou pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 18. června 2007 a týkající se spolupráce Srbska s ICTY,
– s ohledem na výměnu názorů s generální prokurátorkou ICTY na schůzi parlamentního Výboru pro zahraniční věci dne 26. června 2007,
– s ohledem na dohodu mezi EU a Srbskem o řádném prosazování vlastnických práv za účelem dosažení politické a hospodářské stability,
– s ohledem na čl. 114 odst. 3 a článek 90 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6‑0325/2007),
A. vzhledem k tomu, že budoucnost Srbska spočívá v Evropské unii,
B. vzhledem k tomu, že Srbsko je důležitým faktorem pro stabilitu a prosperitu v regionu, přičemž vyhlídka na členství v EU funguje jako hlavní hnací motor reforem,
C. vzhledem k tomu, že je Srbsko signatářem Středoevropského sdružení volného obchodu (CEFTA) a nedávno se znovu zapojilo do jednání týkajících se dohody o stabilizaci a přidružení; vzhledem k tomu, že přistoupení Srbska k WTO může být dokončeno před rokem 2008,
D. vzhledem k tomu, že sedmdesát procent Srbů, kteří volili, souhlasí s členstvím v EU a dvě třetiny občanů volily strany, které náležejí k demokratickému táboru,
E. vzhledem k tomu, že Srbsko má novou vládu, která je proevropská a proreformní,
F. vzhledem k tomu, že úspěšné obnovení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení se Srbskem by mohlo sloužit jako další příklad pozitivních změn na západním Balkánu ovlivněných mimo jiné Evropskou unií,
G. vzhledem k tomu, že by se mělo vyvinout nové a opravdové úsilí pro překonání nacionalistického postoje, který v minulosti v Srbsku podněcoval nesnášenlivost, xenofobii a antisemitismus,
H. vzhledem k tomu, že srbská ekonomika vykázala v roce 2006 silný růst (okolo 5,8 %) a nárůst objemu přímých zahraničních investic; avšak vzhledem k tomu, že přetrvávají obavy týkající se schodku běžného účtu, který nadále roste, a vysoké míry nezaměstnanosti (okolo 20,9 % v roce 2006),
I. vzhledem k tomu, že korupce zůstává v Srbsku vážným problémem, a k tomu, že v indexu vnímání korupce za rok 2006, který vypracovala organizace Transparency International, mělo Srbsko průměrné hodnocení 3,0 (na stupnici od 0 „vysoká míra korupce“ do 10 „země téměř bez korupce“),
J. vzhledem k tomu, že dvě z šesti uprchlých osob obžalovaných z válečných zločinů, jež stíhá ICTY, byly nedávno zatčeny a předány do Haagu, přičemž čtyři jsou stále na útěku, včetně Ratka Mladiće a Radovana Karadžiće,
K. vzhledem k tomu, že srbská veřejnost není dostatečně informována o rozsahu zločinů spáchaných v nedávných válkách, zejména pak ve Srebrenici,
L. vzhledem k tomu, že války v Jugoslávii zásadním způsobem proměnily sociální strukturu Srbska a vedly mimo jiné k emigraci velkého množství osob z řad politické a intelektuální elity a přílivu uprchlíků a vnitřních uprchlíků a také k návratu veteránů traumatizovaných násilím v devadesátých letech,
M. vzhledem k tomu, že rozpad Jugoslávie způsobil dalekosáhlé kulturní ztráty a vedl k tomu, že se obyvatelům Srbska, kteří se ještě nevyrovnali s celkovým dopadem ztráty území, zúžily obzory,
1. domnívá se, že si Srbsko zaslouží zvláštní uznání za mírové řešení řady složitých problémů během posledního roku, včetně rozpuštění státního společenství Srbsko a Černá Hora, spravedlivých a svobodných parlamentních voleb a vytvoření nové proevropské vlády;
2. vítá po třináctiměsíční přestávce opětovné zahájení jednání o spolupráci a přidružení mezi srbskou vládou a EU; vyzývá obě strany, aby v jednáních rychle pokročily a učinily veškerá nezbytná opatření proto, aby nedošlo k technickým zdržením v prozatímním období mezi parafováním a podepsáním dohody a k podepsání mohlo dojít již do konce roku 2007; považuje podpis dohody o spolupráci a přidružení za významný krok na cestě směrem k přistoupení k EU;
3. vítá přání srbské vlády spolupracovat s ICTY, což otevírá cestu k další spolupráci s EU;
4. blahopřeje Srbsku k pokroku ve spolupráci s ICTY, který umožnil obnovení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení a kladné hodnocení generální prokurátorky ICTY Carly del Ponteové týkající se spolupráce Srbska s tribunálem; vítá zatčení Zdravka Tolimira a Vlastimira Djordjeviće a jejich předání do Haagu, stejně jako ujištění premiéra Koštunici paní Carle del Ponteové, že „je pravděpodobné, že dojde k dalším zatčením“ (včetně bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiće), a vytvoření nových struktur, jejichž cílem je centralizace všech aktivit směřujících k zatčení uprchlíků, včetně lepší transparentnosti Národní bezpečnostní rady; vítá spolupráci mezi úřady Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory při usnadnění nedávných předání zatčených do Haagu;
5. připomíná Srbsku, že podpis dohody o stabilizaci a přidružení je podmíněn plnou spoluprací s ICTY a že tato spolupráce by měla vést k zatčení a předání všech zbývajících obžalovaných, přičemž konstatuje, že nedávná zatčení jsou důkazem toho, že srbské úřady jsou schopny obžalované válečné zločince najít a zadržet; zdůrazňuje, že plná spolupráce s ICTY je nejenom mezinárodním závazkem, ale rovněž klíčovým krokem k dosažení trvalého usmíření v regionu; za tímto účelem vyzývá srbský parlament, aby plnil závazky vyplývající z rozhodnutí ICJ a přijal prohlášení odsuzující genocidu ve Srebrenici;
6. domnívá se, že vzhledem k časovému rozvrhu pro uzavření ICTY, který v současnosti předpokládá ukončení soudních procesů do roku 2008, by bylo nutné zvážit rozšíření mandátu ICTY, pokud by osoby obviněné z válečných zločinů byly zatčeny po tomto datu;
7. bere na vědomí, že kompromisní dohoda dosažená na zasedání Evropské rady v Bruselu v červnu 2007 připravuje prostor pro obnovení právního základu Evropské unie do roku 2009, vytváří nezbytné institucionální uspořádání pro budoucí rozšíření a umožňuje EU a Srbsku dynamicky vést proces přistoupení na základě rozvoje a výsledků Srbska;
8. domnívá se, že vyřešení statusu Kosova konsoliduje situaci na území západního Balkánu a zároveň usnadní začlenění tohoto regionu do Evropské unie;
9. zaznamenává s potěšením, že Srbsko od roku 2000 dosáhlo významného ekonomického pokroku s průměrným ročním tempem růstu 5 %; konstatuje nicméně, že podle vyhodnocení MMF se tato skutečnost nepromítla do zmírnění chudoby ani do vysoké míry nezaměstnanosti (přesahující 20 %); je přesvědčen, že řešení těchto problémů je nejzásadnější výzvou pro novou vládu; vyzývá proto srbskou vládu, aby zvýšila úsilí při vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby a aby přijala konkrétní opatření zaměřená na vyváženější ekonomický vývoj ve všech oblastech země, se zvláštní pozorností věnovanou zaostalým oblastem v jihovýchodní a východní části země;
10. domnívá se, že další rozvoj správních struktur a postupů může v Srbsku zvýšit důvěru v právní stát, posílit tržní ekonomiku a podnítit hospodářský růst; vyzývá srbské úřady, aby zlepšily hospodářské prostředí pro zahraniční investice a transparentnost obchodních vztahů;
11. s potěšením zaznamenává, že Srbsko má novou ústavu, která obsahuje pozitivní ustanovení ve věci lidských práv; konstatuje však, že právní rámec ochrany menšin je třeba dále vylepšovat; je znepokojen problematickými ustanoveními mimo jiné ohledně postupu jmenování, povyšování a odvolávání soudců a státních zástupců a nedostatkem odpovídající veřejné konzultace nebo parlamentní rozpravy při přípravě návrhů; vyzývá srbské úřady, aby zvážily zvýšení míry územní decentralizace, obzvláště vůči Vojvodině, Sandžaku a údolí Preševo;
12. vyzývá srbskou vládu, aby při vytváření nových regionů na úrovni NUTS 2 zachovala územní, správní a politickou jednotu Vojvodiny, Sandžaku a všech ostatních oblastí nebo regionů s etnickými a národnostními menšinami a aby nepoužívala administrativní kroky vůči Evropské unii jako záminku k rozdělení historických regionů; rovněž vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby nezapomínaly na toto riziko a aby v Srbsku obzvláště bedlivě sledovaly vytváření regionů na úrovni NUTS 2;
13. projevuje Srbsku uznání za větší transparentnost dosaženou v oblasti činnosti vlády a parlamentu a za dobrou správní kapacitu; blahopřeje Srbsku k přijetí zákona o rozpočtu na rok 2007 a ke zvolení veřejného ochránce práv a zmocněnce pro informace veřejného významu; vyjadřuje politování nad tím, že jmenování guvernéra Národní banky Srbska a nominace soudců Ústavního soudu nejsou stále vyřešeny;
14. je pevně přesvědčen, že klíčem k otázce lidských práv je nalezení trvalých řešení pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby, zejména proto, že v Srbsku stále pobývá velké množství uprchlíků, většinou z Chorvatska a částečně z Bosny a Hercegoviny, a vnitřně vysídlených osob z Kosova; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že lhůta pro vyřešení přetrvávajících problémů uvedených v sarajevském prohlášení o návratu uprchlíků a majetkovém odškodnění podepsaném 31. ledna 2005 Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, která byla stanovena do konce roku 2006, nebyla dodržena a že bylo dosaženo jen velmi malého pokroku;
15. vyzývá proto srbskou vládu, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění sarajevské deklarace včetně jasného právního rámce, jež bude mimo jiné zahrnovat právo na návrat do místa původu a na majetkové odškodnění; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní komunitu, aby se i nadále zastávaly práv uprchlíků a pokračovaly v podpoře zmíněných zemí, včetně vyčlenění dostatečných finančních prostředků k tomuto účelu; zdůrazňuje, že integrace či přesídlení vnitřně vysídlených osob a uprchlíků by neměly výrazně změnit původní etnickou rovnováha oblasti či regionu; v tomto ohledu poukazuje na Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (1995) Rady Evropy;
16. uznává pokrok, kterého bylo dosaženo v boji proti organizovanému zločinu a korupci a který nedávno vedl k zatčení mnoha důležitých osob, a zároveň upozorňuje na to, že korupce, zejména v řadách policie a v soudnictví, zůstává vážným problémem a že oficiální vyšetřování korupce se často jeví jako politicky motivovaná; poukazuje na to, že korupce je významnou překážkou ve snaze přilákat do země více zahraničních investorů, a vyzývá srbskou vládu, aby zavedla komplexní protikorupční strategii; je si vědom toho, že je nutné pokračovat v boji proti organizovanému zločinu;
17. vítá dokončení převodu kompetencí v oblasti ochrany státních hranic z armády na policii jako významný krok směrem ke splnění norem EU; naléhá na Radu a Komisi, aby srbskou vládu dále vyzývaly k uskutečnění rozsáhlých reforem policie, bezpečnostních služeb a armády, včetně opatření, která by umožnila větší civilní dohled nad armádou; domnívá se, že reforma policie by měla zohledňovat skutečnost, že v regionech, jež obývají početné menšiny, je zapotřebí policejních sil ovládajících jazyky menšin;
18. domnívá se, že jednou z hlavních priorit vlády musí být prosazování právního státu a důsledné provádění právních předpisů; vítá dosud přijatá reformní opatření v soudnictví, ale zdůrazňuje, že je třeba, aby tento proces pokračoval, zejména pokud se týká rychlosti soudních řízení, ochrany svědků, nezávislosti soudců a předcházení korupci; vyjadřuje politování nad tím, že nefunguje Ústavní soud, což nepřispívá k rozvoji demokracie a demokratických právních předpisů v Srbsku;
19. vítá závěr soudního procesu s obžalovanými z vraždy premiéra Zorana Djindjiče a podporuje nedávnou iniciativu zvláštního prokurátora odhalit politické pozadí atentátu;
20. vítá práci srbského prokurátora pro válečné zločiny, avšak vyjadřuje politování nad tím, že domácí soudní procesy s válečnými zločinci jsou kompromitovány nedostatkem transparentnosti a politické vůle vystopovat zpětně hierarchii odpovědnosti, která by přesáhla bezprostřední pachatele a poukázala až na ty, kdo vydávali rozkazy; domnívá se, že tresty, které srbský soud pro válečné zločiny uložil za popravu šesti srebrenických muslimů čtyřem členům polovojenské skupiny Škorpióni, neodpovídaly ohavnosti zločinu; bere na vědomí, že srbský prezident nad nízkou sazbou uložených trestů veřejně vyjádřil zklamání;
21. domnívá se, že občané Srbska jsou oprávněni dozvědět se pravdu o nedávných politikách války a genocidy páchaných jejich jménem i znát pachatele válečných zločinů; domnívá se, že v zájmu dalšího pokroku musí Srbsko své nedávné minulosti doopravdy čelit a že vyrovnání se s minulostí je nedílnou součástí cesty k usmíření Srbska s jeho sousedy; vyzývá vládu, aby obnovila činnost komise pro pravdu a usmíření, jež byla zřízena v roce 2001 v neposlední řadě proto, aby skončila atmosféra strachu, jež v některých částech země přetrvává; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy umožňující rozvoj mezilidských kontaktů v regionu a aby na tento účel vyčlenila větší množství prostředků;
22. vítá omluvu srbského presidenta chorvatským občanům za válečné zločiny spáchané Srby v Chorvatsku za války v letech 1992−1995; vnímá tuto omluvu jako výraz velké politické zralosti a demokratického vedení a jako konkrétní důkaz odhodlání současné vlády uplatňovat politiku přátelství a spolupráce se sousedními zeměmi;
23. věří, že usmíření a spravedlnost jsou nezbytné pro stabilitu a rozvoj všech zemí v této oblasti a pro jejich integraci do Evropské unie; vyzývá země sousedící se Srbskem k následování tohoto modelu a k odsouzení jakýchkoliv projevů etnické nesnášenlivosti a rasismu, které se na jejich území odehrávají;
24. domnívá se, že by EU a její členské státy měly iniciovat a podporovat programy zaměřené na poskytování psychosociálního poradenství, určeného především, ale nikoliv výlučně, ženám a dětem traumatizovaným zkušenostmi z období před válkou a během ní;
25. vítá nedávnou spolupráci mezi Bělehradem a Prištinou při hledání pohřešovaných osob z kosovského konfliktu, zejména nedávné společné úsilí v oblasti Raška; vyzývá srbskou vládu, aby vydala veřejnou zprávu o Mačkatici;
26. vyzývá Radu a Komisi, aby mezinárodní komisi pro pohřešované osoby (ICMP) přidělily dostatečné finanční prostředky umožňující této organizaci dokončit identifikaci všech pohřešovaných osob na území bývalé Jugoslávie do roku 2010; je přesvědčen, že práce ICMP výrazně přispívá k procesu nalezení pravdy, spravedlnosti a usmíření v regionu;
27. bere na vědomí, že podle průzkumu Svazu studentů Srbska provedeného agenturou Strategic Marketing v roce 2004, 70 % srbských studentů nikdy nevycestovalo do zahraničí; vítá iniciativy jejichž cílem je poskytnout srbským studentům možnost studovat v zemích EU; vyzývá členské státy, aby hledaly nové způsoby vzájemné interakce s obyvateli Srbska;
28. bere na vědomí, že zapojením se do četných regionálních iniciativ, jako například do Paktu o stabilitě / Rady pro regionální spolupráci a Středoevropského sdružení volného obchodu (CEFTA), Srbsko aktivně přispívá k regionální spolupráci a dobrým sousedským vztahům; vyzývá Srbsko, aby i nadále v rámci regionu jednalo odpovědně; zdůrazňuje, že je v nejlepším zájmu Srbska rozvíjet a udržovat dobré vztahy se svými regionálními partnery, zlepšovat účinnou přeshraniční spolupráci, plně využívat potenciálu národnostních menšin v příhraničních oblastech a aktivně se účastnit dvoustranných, regionálních a evropských projektů v oblasti infrastruktury; znovu zdůrazňuje, že budoucnost všech zemí regionu spočívá v EU;
29. vybízí srbskou vládu, aby podporovala dobré sousedské vztahy s oběma celky Bosny a Hercegoviny (Federací Bosny a Hercegoviny a Republikou srbskou), neboť takové vztahy pomohou podporovat lepší atmosféru spolupráce v regionu;
30. naléhavě žádá srbskou vládu, aby pokračovala v dialogu se svými sousedy na jihovýchodě Evropy o otázkách hranic, protože ještě nebyly vymezeny hranice mezi Srbskem a Chorvatskem a mezi Srbskem a Bosnou a Hercegovinou;
31. projevuje Srbsku uznání za zlepšení vztahů mezi etniky, zejména ve Vojvodině, kde přestože střety mezi národnostními skupinami neustaly úplně, došlo k jejich významnému omezení; vyzývá srbské orgány, aby přijaly další opatření na podporu rozvoje národnostních menšin v mnohonárodnostní Vojvodině a na podporu jejich mírového soužití a aby zajistily, že policie, justice a další státní orgány budou jednat na etnicky neutrálním základě; dále vyzývá srbské orgány, aby s opatrností řídily jakýkoliv případný příliv uprchlíků tak, aby nedošlo k narušení etnické, kulturní, náboženské, hospodářské a politické rovnováhy v regionu, a s ohledem na jejich úspěšné začlenění do multikulturního prostředí; zdůrazňuje zvláštní význam programů zaměřených na budování tolerance mezi komunitami, zejména ve Vojvodině; je toho názoru, že pro tyto programy jsou rovněž nezbytné finanční prostředky EU;
32. s potěšením konstatuje, že strany etnických Albánců z údolí Preševo se nedávno poprvé za deset let účastnily voleb a že jak v zákonodárném, tak výkonném odvětví moci jsou zastoupeny menšiny; domnívá se, že oblast Sandžaku i nadále vyžaduje zvláštní pozornost, a vyzývá vládu, aby spolupracovala s místními politickými činiteli s cílem vypracovat politiky, které by zabránily další radikalizaci a rozdělení v rámci komunity;
33. vítá vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu na rok 2007 pro projekty přímo související s iniciativou „Desetiletí začleňování Romů”, avšak je znepokojen tím, že celkově chybí systematický politický přístup zaměřený na zlepšování života a životních podmínek Romů, včetně vnitřně vysídlených a navrácených osob, a že přetrvává diskriminace romské komunity;
34. vyzývá srbskou vládu, aby jak z finančního, tak i institucionálního hlediska, v plné míře prováděla národní akční plán pro iniciativu „Desetiletí začleňování Romů”, tak aby nalezla praktická a udržitelná řešení určená romské komunitě; připomíná Srbsku, že mezi prioritami evropského partnerství se Srbskem je přijetí souhrnných právních předpisů proti diskriminaci a nalezení udržitelných řešení pro návrat a integraci Romů, kteří žijí v táborech;
35. bere na vědomí založení agentury pro lidská práva a práva menšin podléhající přímo premiérovi a nahrazující ministerstvo pro lidská práva a práva menšin bývalého svazu; vyzývá premiéra, aby prosazoval jednotnou a aktivní politiku pro menšiny a aby zajistil, že se lidská práva a práva menšin stanou prioritou vládní agendy; vítá skutečnost, že nová srbská ústava poskytuje ústavní základ národním radám etnických menšin, a požaduje nové právní předpisy, které budou lépe upravovat status, práci a volby těchto rad; doufá, že tyto právní předpisy poskytnou lepší právní rámec pro ochranu práv menšin a integraci všech národnostních menšin do státních struktur;
36. vítá přijetí komplexní národní strategie boje proti obchodování s lidmi, ale naléhavě žádá srbskou vládu, aby byla důraznější při trestním stíhání a zajišťovala, že obchodníkům s lidmi budou uloženy tresty odnětí svobody odpovídající povaze trestného činu a že se odsouzení podrobí jejich výkonu;
37. domnívá se, že přeměna Srbského rozhlasu a televize (RTS) na rozhlas a televizi veřejné služby představuje krok vpřed, avšak upozorňuje na nedostatečnou veřejnou diskusi v souvislosti s úpravami zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a na nedostatky v postupu při jmenování členů rady RTS; rovněž upozorňuje, že je třeba navrhnout plně demokratická pravidla pro přidělování rádiových a televizních koncesí, která budou především poskytovat možnost odvolání proti rozhodnutí regulačního orgánu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nedošlo k žádnému pokroku, který by směřoval k vyřešení případů vražd novinářů, a odsuzuje nedávný pokus o vraždu předního investigativního novináře, který se zaměřuje na válečné zločiny a organizovaný zločin; požaduje, aby příslušné úřady vypátraly pachatele a celý tento zločin důkladně prošetřily;
38. bere na vědomí existenci dobře rozvinutého nevládního sektoru a vítá snahu úřadů spolupracovat s občanským sektorem, zejména pak zvláštní memorandum o spolupráci, které podepsala kancelář srbské vlády pro evropskou integraci, nevládní organizace a Rada pro vztahy s občanskou společností, kterou zřídil srbský president, a rovněž začlenění zástupců nevládních organizací do Rady pro evropskou integraci, jíž předsedá premiér; vyzývá srbský parlament, aby přijal právní předpisy, které by zlepšily právní postavení organizací občanské společnosti;
39. odsuzuje veřejné očerňování činitelů z řad občanské společnosti, kteří kritizují vládu nebo upozorňují na citlivá témata, například na válečné zločiny; odsuzuje nedávnou vlnu politicky motivovaných útoků a varuje před rostoucí četností nenávistných projevů v médiích a politikou zaměřenou proti aktivistům v oblasti lidských práv, novinářům a politikům;
40. vítá parafování dohod o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob a naléhavě žádá Radu, aby zajistila, že tyto dohody vstoupí v platnost do konce roku 2007; s podporou Komise vyzývá Radu, aby stanovila konkrétní plán bezvízového pohybu a přijala příslušná opatření zaručující lepší možnosti cestování pro větší část obyvatel, především mladých lidí; zdůrazňuje význam mobility pro politický i hospodářský rozvoj Srbska, protože mobilita dává lidem příležitost bezprostřední zkušenosti s EU a urychluje proces evropské integrace Srbska; vyzývá k většímu zapojení do celoživotního vzdělávání a projektů kulturních výměn; vyzývá Radu, aby zvážila zřízení jednotného systému pro vyřizování žádostí o víza tak, aby se ulehčila práce nejvytíženějším konzulátům a aby se zpracování žádostí zajistilo v přiměřených lhůtách;
41. zastává názor, že reforma vzdělávacího systému není pouze povinností, ale pro Srbsko rovněž jedinou cestou rozvoje nového systému hodnot mladé generace v rámci současného demokratizačního procesu;
42. vyzývá Radu, Komisi a všechny členské státy, aby koordinovaně usilovaly o větší zviditelnění EU v Srbsku, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se vyhnula dalším průtahům v náboru zaměstnanců do kanceláře svého zastoupení, včetně odborníků na správu finančních prostředků v rámci NPP(nástroje předvstupní pomoci);
43. vyzývá Výbor pro zahraniční věci a jeho podvýbor pro lidská práva, aby realizoval bod 5 usnesení Evropského parlamentu o Vojvodině ze dne 16. září 2004 tím, že do své agendy zahrne závěrečnou zprávu vyšetřovací mise Evropského parlamentu ve Vojvodině a bude o ní důkladně diskutovat s ohledem na další opatření, která je třeba podniknout;
44. vyzývá srbské úřady, aby urychleně přijaly restituční zákony podle restitučních zákonů ostatních zemí, které namísto státních dluhopisů stanoví v příslušných případech kompenzace skutečně vzniklých nákladů;
45. vyzývá nové členské státy, aby hrály aktivní úlohu v přibližování Srbska EU, což Srbsku umožní využít jejich zkušenosti s reformami;
46. vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly v přibližování se právním předpisům a normám EU týkajícím se životního prostředí a aby přijaté právní předpisy prováděly a prosazovaly;
47. vítá srbské členství v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technologický vývoj; vyzývá Radu, aby zvýšila počet partnerství a programů technické pomoci, zejména těch, které jsou zaměřeny na mládež;
48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci Komisi a vládám a parlamentům členských států a Srbska.
16. 5. 2007
NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ (B6‑0202/2007)
který v souladu s čl. 114 odst. 1 jednacího řádu
předložil Jelko Kacin
za skupinu ALDE
o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem
Evropský parlament,
– s ohledem na zablokovaná jednání o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem,
– s ohledem na výsledek všeobecných voleb ze dne 21. ledna 2007, ve kterých tzv. demokratický blok získal absolutní většinu v srbském parlamentu,
– s ohledem na vytvoření nové, reformně orientované proevropské vlády dne
14. května 2007 v Bělehradu v kritickém bodě vývoje Srbska,
– s ohledem na čl. 114 odst. 1 jednacího řádu,
A. vzhledem k obrovskému významu Srbska pro stabilitu a prosperitu v regionu,
B. vzhledem k tomu, že EU opakovaně tvrdila, zejména v Soluni v roce 2003, že všechny země západního Balkánu, včetně Srbska, mají jasnou perspektivu členství v EU,
C. vzhledem k tomu, že je bezodkladně třeba pokročit v integraci Srbska do EU,
D. vzhledem k tomu, že Ratko Mladič, podezřelý z válečných zločinů, zůstává na svobodě a že podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 26. února 2007 Srbsko, kterému se nepodařilo docílit jeho zatčení, tímto nadále porušuje Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia,
1. dává Radě tato doporučení:
a) zaujmout zřetelný a jednoznačný postoj k definici „úplné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávií (ICTY)“ a zdůraznit, že uzavření dohody o stabilizaci a přidružení bude podmíněno splněním tohoto kritéria;
b) prostřednictvím většího využívání partnerství a dalších programů technické pomoci intenzivněji pomáhat srbským orgánům s plněním požadavků spojených s prioritami evropského partnerství, zejména pokud jde o právní stát;
c) jednoznačně podpořit novou srbskou vládu v jejím úsilí o vytvoření moderního, dynamického a prosperujícího Srbska;
2. pověřuje svého předsedu, aby předložil toto doporučení Radě, Komisi, členským státům a parlamentu a vládě Srbska.
POSTUP
|
Název |
Návrh doporučení Evropského parlamentu Radě o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem |
||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Návrh doporučení, na kterém je zpráva založena |
|
|
|||||||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||||||||
|
Datum, kdy se výbor rozhodl vypracovat zprávu |
5.6.2007 |
||||||||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko |
|
|
|
|
|
||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
|
||||||||
|
Zpravodaj(ové) |
Jelko Kacin 4.6.2007 |
|
|||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
|||||||||||
|
Projednání ve výboru |
26.6.2007 |
12.9.2007 |
|
|
|
||||||||
|
Datum přijetí |
12.9.2007 |
||||||||||||
|
Výsledek hlasování |
+ - 0 |
58 3 1 |
|||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Vittorio Agnoletto, Roberta Alma Anastase, Robert Atkins, Christopher Beazley, Angelika Beer, Bastiaan Belder, Monika Beňová, Elmar Brok, Cristian Silviu Buşoi, Marco Cappato, Véronique De Keyser, Hanna Foltyn-Kubicka, Michael Gahler, Jas Gawronski, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Anna Ibrisagic, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Metin Kazak, Vytautas Landsbergis, Francisco José Millán Mon, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Cem Özdemir, Ria Oomen-Ruijten, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Hubert Pirker, Samuli Pohjamo, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Gitte Seeberg, István Szent-Iványi, Antonio Tajani, Charles Tannock, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Jan Marinus Wiersma, Josef Zieleniec |
||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Maria Badia i Cutchet, Alexandra Dobolyi, Carlo Fatuzzo, Milan Horáček, Anneli Jäätteenmäki, Tunne Kelam, Jaromír Kohlíček, Erik Meijer, Nickolay Mladenov, Rihards Pīks, Aloyzas Sakalas, Anders Samuelsen, Marcello Vernola |
||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
Eduard Raul Hellvig, Bilyana Ilieva Raeva |
||||||||||||
|
Datum předložení |
18.9.2007 |
|
|||||||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
|
|
|||||||||||