ZPRÁVA o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007)

4. 6. 2008 - (2007/2118(INI))

Petiční výbor
Zpravodaj: Marcin Libicki

Errata/AddendaZvolteERR02

• ERR02 (PDF - 105 KB)
• ERR02 (DOC - 37 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k ekologickému dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007)

(2007/2118(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na petici č. 0614/2007 Radvile Morkunaiteové, pod kterou je více než 20 000 podpisů, petici č. 0952/2006 Kryzstofa Mączkowského a další petice předložené Evropslému parlamentu týkající se tématu tohoto usnesení,

–    s ohledem na Lisabonskou smlouvu, kterou podepsaly všechny členské státy dne 13. prosince 2007,

–    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí (KOM(2005)0504),

–    s ohledem na šestý akční program Evropského společenství pro životní prostředí,

–    s ohledem na směrnici Rady 97/11/ES, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[1], a na směrnice Rady 92/43/EHS[2] a 79/409/EHS[3], které společně stanovují soubor právních opatření týkajících se soustavy Natura 2000,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí[4],

–    s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2006 o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze[5],

–    s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí Baltského moře (Helsinská úmluva),

–    s ohledem na doporučení Helsinské komise a zejména na její doporučení 17/3 ze dne 12. března 1996, v němž se požaduje, aby se vypracovalo hodnocení vlivu na životní prostředí a aby proběhly konzultace se státy, na něž může mít plánovaný projekt negativní dopad,

–    s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států ze dne 25. února 1991 (Úmluva z Espoo),

–    s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva),

–    s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS),

–    s ohledem na zásadu obezřetnosti, kterou judikatura Evropského soudního dvora zahrnuje mezi obecné zásady acquis communautaire a jež představuje jeden z aspektů udržitelného rozvoje v rámci evropských a mezinárodních právních předpisů,

–    s ohledem na zásadu řádné správy věcí veřejných, která je jednou z hlavních zásad evropských právních předpisů,

–    s ohledem na činnost pracovní skupiny Evropského parlamentu pro pobaltskou Evropu,

–    s ohledem na návrhy, které byly výsledkem veřejného slyšení dne 29. ledna 2008,

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě[6],

–    s ohledem na akční plán pro Baltské moře přijatý na schůzi ministrů životního prostředí pobaltských států v Krakově dne 15. listopadu 2007,

–    s ohledem na článek 10 Smlouvy o založení Evropského společenství, který členským států ukládá povinnost zachovávat vůči Společenství loajalitu,

–    s ohledem na čl. 192 odst. 1 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Petičního výboru a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0225/2008),

A.  vzhledem k tomu, že u Baltského moře leží osm členských států EU a že 80 % jeho pobřeží je územím Evropské unie; vzhledem k tomu, že OAO Gazprom má v projektu Nord Stream většinový podíl,

B.   vzhledem k tomu, že ochrana životního prostředí v Baltském moři je jedním z hlavních cílů akčního plánu Severní dimenze Evropské unie, což opakovaně potvrdila sdělení Komise a usnesení Parlamentu,

C.  vzhledem k tomu, že zemědělská a průmyslová odvětví všech pobaltských členských států a Ruska jsou největšími znečišťovateli Baltského moře a představují největší hrozbu pro jeho ekologickou rovnováhu,

D.  vzhledem k tomu, že Unie dbá zejména na ochranu životního prostředí včetně prostředí mořského,

E.   vzhledem k tomu, že při řízeních u Evropského soudního dvora Komise opakovaně potvrdila, že ochrana životního prostředí je jedním z klíčových cílů Společenství, a že Soudní dvůr uznal pravomoci Společenství v oblasti ochrany a zachování mořského prostředí,

F.   vzhledem k tomu, že v současnosti existují plány na výstavbu řady projektů infrastruktury v oblasti Baltského moře (Nord Stream, větrné elektrárny, projekt Scanled Baltic Pipe, plynovod spojující Finsko a Estonsko, elektrické vedení spojující Švédsko a Litvu, terminály pro zkapalněný zemní plyn ve Świnoujścje atd.),

G.  vzhledem k tomu, že rostoucí příspěvek zemního plynu k energetické rovnováze Evropy je zejména po roce 1990 jediným významnějším zdrojem snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂),

H.  vzhledem k tomu, že zásada obezřetnosti uvedená v čl. 174 odst. 2 smlouvy o ES vyžaduje, aby veškeré zúčastněné subjekty vynaložily úsilí nezbytné pro posouzení dopadu přijetí nových rozhodnutí nebo zahájení prací na životní prostředí, a aby učinily přiměřená preventivní opatření tam, kde existuje reálná pravděpodobnost, že bude ohroženo životní prostředí,

I.    vzhledem k tomu, že, v souladu se zásadou, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být začleněny do odvětvových politik, je třeba věnovat náležitou pozornost těmto požadavkům při uskutečňování všech činností Společenství a naplňování veškerých jeho cílů,

J.    vzhledem k tomu, že článek 194 budoucí Smlouvy o fungování Evropské Unie ve znění zavedeném Lisabonskou smlouvou výslovně uvádí, že energetická politika EU by měla být uskutečňována v duchu solidarity mezi členskými státy a s ohledem na potřebu chránit a zlepšovat životní prostředí,

K.  vzhledem k tomu, že zvláštní zranitelnost Baltského moře vůči ekologickým hrozbám byla potvrzena Mezinárodní námořní organizací, která jej označila za extrémně zranitelnou oblast,

L.   vzhledem k tomu, že Baltské moře je dnes jednou z nejvíce znečištěných mořských oblastí a vzhledem k tomu, že zejména koncentrace nebezpečných látek v jeho vodách i v organismech, které v něm žijí, jsou i nadále nepřiměřeně vysoké,

M.  vzhledem k tomu, že Baltské moře je moře klasického vnitrozemního typu s malou hloubkou a že cyklus výměny vody mezi ním a světovým oceánem trvá, stejně jako u Černého moře, přibližně 30 let, tj. nejdelší dobu na celém světě,

N.  vzhledem k tomu, že životnost potrubí zemního plynu je odhadována na padesát let a objem prací při jeho odstavení z provozu bude svým rozsahem obdobný plánované instalaci; vzhledem k tomu, že toto hledisko je třeba zvážit vzhledem k době potřebné pro celkovou regeneraci rostlinstva a volně žijících živočichů k dosažení jejich původního stavu, pokud zvážíme environmentální a hospodářské dopady projektu,

O.  vzhledem k tomu, že vystavení působení těžkých kovů, znečišťujících látek a dalších škodlivých látek představuje zdravotní rizika a důsledky pro potravní řetězec, které je zapotřebí přezkoumat,

P.   vzhledem k tomu, že z mnoha důvodů, mezi něž patří dlouhá doba zadržování vody, stratifikovaný vodní sloupec, rozsáhlé oblasti průmyslového rybolovu a zejména intenzivnější zemědělství v Pobaltí, je Baltské moře obzvlášť vystavené ekologickým rizikům,

Q.  vzhledem k tomu, že vykonávání prací za zvláštních podmínek v Baltském moři bude mít za následek nenadálé zvýšení populace mořských řas, které představuje riziko zejména pro Finsko, Švédsko a Německo,

R.   vzhledem k tomu, že dalším významným ekologickým nebezpečím je přibližně 80 000 tun munice, která je na dně Baltského moře potopena od konce druhé světové války a která obsahuje toxické látky jako např. yperit, sírový yperit, dusíkový yperit, lewisit, látky Clark I a Clark II či adamzit, které ohrožují jak prostředí Baltského moře, tak i životy a zdraví lidí,

S.   vzhledem k tomu, že po roce 1945 pokračovala řada států ve skládkování kontejnerů s municí na mořském dně, a to až do konce šedesátých let,

T.  vzhledem k tomu, že tyto kontejnery s municí jsou navíc v katastrofálním stavu a podle odhadů jsou z 80 % zrezivělé, a vzhledem k tomu, že jejich přesnou polohu nelze vždy určit,

U.  vzhledem k tomu, že akční plán pro Baltské moře přijatý dne 15. listopadu 2007 v Krakově požaduje, aby státy na pobřeží Baltského moře zajistily bezpečná úložiště pro staré zásoby chemických látek a zařízení, která nebezpečné látky obsahují,

V.  s přihlédnutím k možnému dopadu plynovodu na životní prostředí v oblasti Baltského moře a na státy na jeho pobřeží,

W. vzhledem ke zvýšenému dopravnímu ruchu v Baltském moři ve smyslu námořnictva a ropných tankerů a vzhledem k tomu, že v důsledku poškození plynovodu může během výstavby, instalace a provozu dojít k požáru, ke ztrátě plovatelnosti a k potopení plavidel, a vzhledem k případným dopadům na osoby a životní prostředí nebo hospodářským dopadům,

X.  vzhledem k tomu, že výstavba severoevropského plynovodu bude mít technogenní dopady na podmořské pásmo v délce 1 200 km a šířce přibližně 2 km, tedy o rozloze 2400 km², čímž vznikne největší podmořské staveniště na světě,

Y. vzhledem k tomu, že budování, instalace a provoz projektu bude mít nepříznivý dopad na rybolov, cestovní ruch a lodní dopravu, což povede k vážnému ohrožení hospodářství pobřežních regionů,

Z.   vzhledem k tomu, že v článku 123 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, která je nedílnou součástí acquis communautaire, se požaduje, aby státy hraničící s polouzavřeným mořem vzájemně spolupracovaly při výkonu svých práv a povinností a aby koordinovaly uplatňování svých práv a povinností s ohledem na ochranu a zachování mořského prostředí,

AA. vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 Úmluvy z Espoo musí její smluvní strany učinit jednotlivě nebo společně veškerá vhodná a účinná opatření k zamezení, snížení a kontrole výrazně nepříznivého přeshraničního vlivu, který by na životní prostředí měly navrhované činnosti,

AB. vzhledem k tomu, že podle článku 5a Úmluvy z Espoo se konzultace se stranami dotčenými působením škodlivých účinků přeshraničních projektů mohou týkat i možných alternativ navrhovaných projektů, včetně odmítnutí těchto projektů,

AC. vzhledem k tomu, že podle článku 12 Helsinské úmluvy musí její smluvní strany učinit všechna opatření k zamezení znečištění životního prostředí v oblasti Baltského moře, které by mohl způsobit výzkum mořského dna, těžba na něm či jakékoliv související činnosti,

AD. vzhledem k tomu, že navrhovaná trasa severoevropského plynovodu povede přes oblasti, které jsou součástí soustavy Natura 2000 a které jsou směrnicí 92/43/EHS klasifikovány jako zvláštní oblasti ochrany,

AE. vzhledem k čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve zvláštních oblastech ochrany zabránily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů,

AF. vzhledem k čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že členské státy odpovídajícím způsobem a z hlediska cílů ochrany dané lokality posoudí důsledky jakéhokoli plánu nebo projektu, který s ní přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv,

AG. vzhledem k čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS, který stanoví, že s přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení příslušné vnitrostátní orgány tento plán nebo projekt schválí až poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti,

AH. vzhledem k tomu, že navrhovaný plynovod by byl nejdelším dvoukanálovým podmořským plynovodem na světě, který by byl zároveň umístěn v nejmenší hloubce, a že by tak mohlo s vysokou pravděpodobností dojít k jeho poškození,

AI. vzhledem k tomu, že v rozhodnutí 1364/2006/ES je severoevropský plynovod zahrnut mezi prioritní projekty evropského zájmu,

AJ. vzhledem k tomu, že každá rozsáhlá technická konstrukce vybudovaná v mořských vodách musí být kvůli s ní souvisejícím rizikům podrobena zvláště podrobné a důkladné analýze a posouzení dopadu na životní prostředí, jež – mají-li přinést spolehlivé výsledky – musí pokrýt alespoň jednu celou vegetační sezónu, která v případě některých druhů může trvat až dva roky, což je období mnohem delší, než šestiměsíční doba, kterou pro studijní fázi navrhuje investor,

AK.    vzhledem k tomu, že podle Úmluvy z Espoo by měl každému projektu tohoto typu předcházet rozbor alternativních řešení, v tomto případě možnosti vedení plynovodu po zemi, přihlížející zejména k nákladům na jejich realizaci a k ekologické bezpečnosti,

AL. vzhledem k článku 1 Aarhuské úmluvy, v němž se požaduje, aby každá její smluvní strana zaručila práva na přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

AM.vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti právní požadavky související s přípravou přesného posouzení dopadu na životní prostředí a že tyto požadavky musí zohlednit všechna výše zmíněná nebezpečí,

AN.    vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytné analyzovat hrozbu teroristického útoku a schopnost podniknout účinná protiopatření,

1.   zastává názor, že plynovod Nord Stream je projektem v oblasti infrastruktury, který má široký politický a strategický rozměr pro EU i Rusko; vyjadřuje porozumění členským státům EU, jež vyslovily své obavy v souvislosti s výstavbou a údržbou plynovodu; zdůrazňuje, že schopnost malých přímořských států zajistit bezpečnost energetických dodávek v pobaltském regionu nelze vnímat odděleně od schopnosti EU působit jako jeden celek a zaujmout v oblasti energetiky jednotný postoj, a připomíná své usnesení ze dne 26. září 2007 o společné evropské zahraniční politice v oblasti energetiky[7]; zdůrazňuje, že rozhodnutí 1364/2006/ES (zahrnující pokyny pro transevropské energetické sítě) uznává, že Nord Stream je projektem evropského zájmu, který v budoucnu napomůže k uspokojení energetických potřeb EU; zdůrazňuje, že tento projekt i další doplňkové plynovody, např. Yamal II a Amber, by měly být plánovány v duchu společné evropské zahraniční politiky v oblasti energetiky a měly by zcela zohledňovat jejich dopad na životní prostředí a na bezpečnost členských států EU;

2.   znovu připomíná své stanovisko, že vzhledem k rostoucí závislosti EU na omezeném počtu energetických zdrojů, dodavatelů a dopravních tras je nezbytně nutné podporovat iniciativy zaměřené na jejich diverzifikaci jak geografickou, tak i v podobě vývoje udržitelných alternativ; upozorňuje zejména, že je zapotřebí podpořit rozvoj přístavní infrastruktury používané k překládání paliv; připomíná, že Nord Stream je jen jedním z mnoha projektů v oblasti infrastruktury zemního plynu, mezi něž se řadí plynovody a zařízení pro zkapalněný zemní plyn, které budou mít zásadní význam při uspokojování poptávky Společenství po zemním plynu, jehož spotřeba podle mnohých studií v následujících letech významně vzroste, a jež zároveň umožní nahradit méně ekologická fosilní paliva; považuje za nezbytné posoudit dlouhodobý vliv nové infrastruktury rozvodu plynu na životní prostředí s ohledem na to, že je důležité zaručit stabilní dodávky plynu;

3.   podporuje návrh obsažený ve výše zmíněném usnesení Parlamentu ze dne 14. listopadu 2006, které stanoví, že výsledkem budoucí strategie EU pro mořské prostředí musí být povinné nadnárodní závazky, které mohou také zahrnovat společné závazky ve třetích zemích;

4.   zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek energie musí být považováno za podstatnou součást celkové bezpečnosti Evropské unie, a proto by se definice zabezpečení energetických dodávek již neměla omezovat na nedostatek produkce uvnitř EU, ale měla by rovněž zohlednit geopolitická hlediska závislosti na dovozu, a s tím související možnost politicky motivovaných přerušení dodávek; domnívá se, že třetí energetický balíček sníží energetickou závislost každého členského státu, neboť na plně liberalizovaném a integrovaném trhu s energií nemůže být žádný stát odpojen od dodavatele, kterým je třetí země;

5.   lituje, že EU, zejména Komise, hraje v tomto projektu jen okrajovou úlohu; poukazuje na to, že větší zapojení EU by snížilo nejistotu, kterou řada členských států v souvislosti s projektem Nord Stream pociťuje;

6.   bere na vědomí protesty ze strany některých členských států k projektu plynovodu plánovanému v oblasti Baltského moře, který je společným přínosem pro státy na jeho pobřeží, nikoli záležitostí dvoustranných vztahů mezi jednotlivými státy; domnívá se proto, že by projekt měl být realizován ve spolupráci se všemi státy na pobřeží Baltského moře v souladu s Úmluvou z Espoo, Helsinskou úmluvou a dalšími relevantními právními předpisy;

7.   vyjadřuje v této souvislosti nesouhlas s uskutečněním investičního záměru v navrženém rozsahu bez předchozího souhlasu všech přímořských států;

8.   je přesvědčen, že tyto energetické projekty týkající se členských států EU a třetích zemí by měly být předmětem společného evropského zájmu a pozornosti celé Evropské unie a jejích občanů;

9.   uznává, že konsorcium Nord Stream nadále provádí posouzení dopadů na životní prostředí, které má být předloženo ke schválení „stranám původu“ (Rusku, Finsku, Švédsku, Dánsku a Německu), jak je stanoveno v Úmluvě z Espoo; naléhavě vyzývá toto konsorcium, aby výsledky studií a celý soubor údajů o výzkumu ekologické situace v lokalitě projektu získaný během šetření v oblasti životního prostředí poskytlo nejen těmto státům, ale i Helsinské komisi a všem zúčastněným stranám;

10. zdůrazňuje, že dlouhodobě udržitelné řešení vyžaduje plnou transparentnost pro všechny zúčastněné strany, a to ve stadiu výstavby i provozu, a že důvěra v tento projekt se zvýší, budou-li státy na pobřeží Baltského moře moci práce sledovat;

11. domnívá se, že problém zabezpečení dodávek energie při dodržení závazku EU k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji vyžaduje provádění soudržné a koordinované evropské politiky pro dodávky zemního plynu vycházející z důkladného zhodnocení environmentálních hledisek alternativních řešení na celoevropské úrovni a ze vzájemné solidarity mezi členskými státy;

12. vyzývá proto Komisi a Radu, aby se plně zavázaly, že budou analyzovat dopad výstavby severoevropského plynovodu na životní prostředí, a to zejména v situacích, kdy je podle čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS nutné stanovisko Komise;

13. zdůrazňuje, že pokud se vzájemná závislost mezi EU a Ruskem má rozvinout v partnerství, je třeba plně respektovat zásadu vzájemnosti v souvislosti s investicemi; konstatuje, že třetí země velkou měrou těží z evropského otevřeného trhu, avšak evropským investorům v Rusku se takových výhod nedostává;

14. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala návrh obsažený v usnesení Parlamentu ze dne 16. listopadu 2006, aby Komise připravila objektivní hodnocení dopadů, které by na životní prostředí měly navrhované projekty, a opakovaně požaduje, aby se tato hodnocení připravila prostřednictvím nezávislého orgánu jmenovaného se souhlasem všech přímořských států;

15. vyzývá Radu a Komisi, aby podrobně zhodnotily otázku, zda realizace projektu je v souladu s právními předpisy Společenství a mezinárodními právními předpisy;

16. vyjadřuje své znepokojení nad harmonogramem projektu přijatým konsorciem Nord Stream, při jehož dodržení nebudou mít zainteresované státy, nevládní organizace a odborníci z Helsinské komise prostor pro důkladnou analýzu výsledků posouzení vlivu na životní prostředí;

17. zdůrazňuje, že stavební práce probíhající v oblasti o rozloze 2 400 km² po dobu desítek měsíců za použití velkého množství plavidel a dalšího zařízení představují vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost a pro počet přírodních stanovišť a také pro bezpečnost a hladký provoz lodní dopravy v této oblasti;

18. lituje, že neexistuje přesné vymezení toho, jaká míra zásahu do mořského dna je při pokládání plynovodu nutná, a poukazuje na to, že tento zásah by mohl mít na ekosystém mořského dna kritický dopad;

19. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že podle určitých zpráv má investor v úmyslu použít před zahájením výstavby plynovodu vysoce toxickou sloučeninu známou pod názvem glutarový aldehyd; a zdůrazňuje, že by se mělo zabránit jakýmkoliv činnostem, které by způsobily vážnou ekologickou katastrofu s nezvratnými důsledky;

20. vyzývá Komisi, aby provedla spolehlivou a nezávislou studii životního prostředí, která prozkoumá emise ze zemědělství a průmyslu znečišťující Baltské moře, a aby zhodnotila situaci v porovnání s možnými ekologickými hrozbami spojenými s potrubími, která jsou v současnosti v Baltském moři položena; dále vyzývá Komisi, aby zhodnotila dodatečný dopad na Baltské moře zapříčiněný projektem Nord Stream;

21. vyzývá projektanta, aby zajistil, že výstavba a provoz plynovodu neohrozí přítomné množství druhů ryb a ptáků, ani existenci pouze šestisetčlenné populace sviňuch, což je druh vyskytující se výhradně v této zeměpisné oblasti;

22. považuje ochranu životního prostředí v Baltském moři za jednu z klíčových součástí akčního plánu EU Severní dimenze;

23. konstatuje, že prosperita pobřežních regionů a konkurenceschopnost jejich hospodářství jsou velice citlivé na poškození pobřežních oblastí a na narušení mořského prostředí a že je jimi ohrožena; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, do jaké míry jsou pobřežní regiony ovlivňovány námořními činnostmi a politikami, je dlouhodobá udržitelnost z hlediska životního prostředí předpokladem ochrany jejich hospodářské, sociální a ekologické prosperity;

24. zdůrazňuje, že chybí jakákoli strategie, která by se zabývala strukturálními nedostatky a vnějšími vlivy ohrožujícími bezpečnost plynovodu; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit veškeré aspekty týkající se bezpečnosti a havarijních plánů, včetně finančních zdrojů, činitelů, jejich úloh a také postupů;

25. zdůrazňuje, že vzhledem k vážným ekologickým rizikům a vysokým nákladům navrhovaného projektu by se měly nejprve zanalyzovat alternativní trasy plynovodu s přihlédnutím k ekologickým i hospodářským hlediskům i k časovému harmonogramu těchto tras; poznamenává, že plynovod je možné vést k hranicím s Ruskem po pevnině a pouze přes území členských států Evropské unie;

26. zdůrazňuje, že otázka finanční náhrady za jakékoli selhání nebo poškození musí být zcela vyjasněna ještě před samotným zahájením prací; zdůrazňuje, že závažná porucha plynovodu může státům na pobřeží Baltského moře způsobit komplikace a pro mořské životní prostředí by byla zničující; domnívá se, že plnou odpovědnost za náhrady by mělo převzít konsorcium Nord Stream;

27. vyzývá Komisi, aby provedla takovouto analýzu v rámci dialogu se zúčastněnými státy, investorem, Helsinskou komisí a za účasti zainteresovaných nevládních organizací;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladné posouzení ekonomických a rozpočtových hledisek a hledisek souvisejících s transparentností projektu Nord Stream a v něm zapojených společností;

29. vítá následující rozhodnutí členských států:

–  rozhodnutí švédské vlády ze dne 12. února 2008, v němž odmítá konsorciu Nord Stream udělit povolení k výstavbě plynovodu kvůli vážným procedurálním a hmotným nedostatkům a zejména kvůli tomu, že nebyla analyzována možnost vést plynovod alternativní trasou a možnost od jeho výstavby zcela upustit;

–  postoj litevského parlamentu ze dne 27. března 2007, který zdůraznil, že je třeba realizaci rozsáhlých projektů infrastruktury v Baltském moři pozastavit do doby, než bude vypracována hloubková analýza alternativních řešení a než bude nezávisle a důkladně posouzen dopad na životní prostředí;

–  rozhodnutí estonské vlády ze dne 21. září 2007 neudělit povolení k provedení podmořských studií v estonské výhradní hospodářské oblasti kvůli pochybnostem o účinku a rozsahu těchto studií;

30. lituje, že se zelená kniha nazvaná „Směrem k budoucí námořní politice Unie“ nezabývá problémem rozsáhlých projektů, jakými jsou například podmořská potrubí;

31. požaduje, aby bylo zahájeno plně nezávislé posouzení dopadu na životní prostředí se souhlasem všech přímořských států, byť uznává posouzení dopadu na životní prostředí, které provedla společnost Rambøll;

32. vyjadřuje politování nad skutečností, že ve svých právních nástrojích a sděleních týkajících se strategií pro mořské oblasti Komise zpravidla nevěnuje pozornost problému podmořských potrubí, který má zásadní význam jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska zabezpečení dodávek energie pro EU;

33. zdůrazňuje, že je zapotřebí uplatňovat transparentní komunikační strategii v souvislosti s kroky týkajícími se výsledků posouzení dopadu na životní prostředí a aktivně podávat informace o těchto výsledcích všem členským státům EU, a zejména přímořským baltským státům;

34. opakuje proto svou výzvu obsaženou již v usnesení ze dne 14. listopadu 2006, aby byl vypracován návrh závazného mechanismu pro jednání mezi členskými státy, a opětovně zdůrazňuje svůj požadavek, aby Rada na mezinárodní úrovni jednala s cílem vypracovat povinná posuzování dopadů na životní prostředí ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi;

35. konstatuje, že vedení severoevropského plynovodu by mělo splňovat strategické a hospodářské cíle uvedené v rozhodnutí 1364/2006/ES, aniž by se napáchaly rozsáhlé škody na životním prostředí;

36. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby použily veškeré právní prostředky, které mají k dispozici, a v případě, že by se ukázalo, že existuje riziko ekologické katastrofy v oblasti Baltského moře, zamezily výstavbě severoevropského plynovodu v rozsahu navrhovaném investorem;

37. vyzývá Komisi, aby zajistila zejména dodržování ustanovení výše uvedených dokumentů, konkrétně Úmluvy OSN o mořském právu, Helsinské úmluvy, Úmluvy z Espoo, Aarhuské úmluvy, směrnic 85/337/EHS, 97/11/ES, 92/43/EEC a 79/409/EHS a článku 10 Smlouvy o ES a zásady obezřetnosti a zásady udržitelného rozvoje a aby v případě nedodržení výše zmíněných povinností zahájila řízení podle článku 226 Smlouvy o ES;

38. vyzývá Komisi zejména k tomu, aby učinila rázná opatření v souladu se zásadou řádné správy věcí veřejných, podle níž musí rozhodovací orgány s rozsáhlými pravomocemi provést včas analýzu skutečné situace a v případě nutnosti získat stanovisko odborníků, aby se tak zabránilo přijetí svévolného rozhodnutí;

39. vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí vyhodnotila situaci týkající se hospodářské soutěže na trhu v důsledku případného dokončení plynovodu Nord Stream a aby v případě potřeby přijala opatření, jimiž zabrání společnosti Gazprom v získání dominantního postavení na trzích EU se zemním plynem, aniž by zaručila reciproční práva společnostem EU ke vstupu na ruský energetický trh;

40. navrhuje vytvoření systému společného dozoru nad plynovodem, který by zahrnoval všechny země v pobaltském regionu; dále navrhuje, aby povinnost platit náhradu za škody na životním prostředí spočívala výhradně na konsorciu Nord Stream;

41. konstatuje, že neexistují institucionální struktury, které by byly schopny adekvátně reagovat na otázky environmentální a geopolitické bezpečnosti spojené s tímto projektem; navrhuje proto, aby Komise zřídila příslušnou funkci, která by se zabývala současnými a budoucími projekty a jenž by spadal do oblasti pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedy Komise;

42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám členských států.

• [1]  Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5.
• [2]  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
• [3]  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.
• [4]  Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 131.
• [5]  Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 330.
• [6]  Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.
• [7]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0413.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament obdržel v minulém roce petice, které podpořilo téměř 30 tisíc občanů Evropské unie, zejména z pobaltských států, kteří jsou znepokojeni plánovanou výstavbou podmořského plynovodu přes Baltské moře z Ruska do Německa. Podle jejich názoru představuje tento projekt závažné ohrožení životního prostředí a může porušovat předpisy Evropské unie.

Petiční výbor, který jménem Evropského parlamentu zkoumá petice, jež mu byly zaslány občany Unie a jež se týkají činností Společenství, se na obranu tak velkého počtu občanů a vzhledem k závažnosti tohoto problému jednomyslně rozhodl, že připraví zprávu o vlivu plánované výstavby plynovodu na životní prostředí Baltského moře.

Vzhledem k mnohorozměrnému charakteru tohoto problému, který přesahuje otázky životního prostředí a týká se i zabezpečení dodávek energie pro EU a dalších mezinárodních záležitostí, vypracovaly dva příslušné výbory Evropského parlamentu, tj. Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, svá stanoviska.

Nebývalý zájem o projekt a jeho možný výrazný dopad na základní oblasti činnosti Evropské unie, jako jsou zejména zdraví jejích obyvatel, ochrana životního prostředí a zabezpečení energetických dodávek, jakož i zvýšení cen plynu, které v konečné fázi zaplatí spotřebitelé, byly důvodem k důkladnému přezkoumání problémů spojených s tímto projektem. Za tímto účelem se v Evropském parlamentu konalo veřejné slyšení, kterého se zúčastnily všechny strany a zájmové skupiny, aby vyjádřily svá stanoviska.

Poté, co byla posouzena řada stanovisek, prozkoumány různé odborné posudky a vyslechnuti účastníci veřejného slyšení, nabyl zpravodaj přesvědčení, že Evropská unie by měla k plánovanému projektu přistupovat s náležitou obezřetností a se znepokojením, jelikož tento projekt představuje bezprostřední ohrožení životního prostředí v celé oblasti Baltského moře. Tento problém má skutečně evropský rozměr, neboť má vážné dopady na osm zemí Evropské unie – Německo, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Dánsko a Polsko. Zpravodaj proto vyzývá Radu a Komisi, aby použily veškeré právní prostředky, které mají k dispozici, a zamezily výstavbě severoevropského plynovodu v rozsahu, který navrhují investoři. Zpravodaj je pevně přesvědčen, že vedení severoevropského plynovodu přes území EU by umožnilo naplnit strategické a hospodářské cíle uvedené v rozhodnutí 1364/2006/ES a vyhnout se rozsáhlým škodám na životním prostředí a zvýšení cen, které by museli nést spotřebitelé.

Zpravodaj je znepokojen tím, že poté, co odborné agentury, vládní instituce odpovědné za životní prostředí i zástupci ekologických organizací v téměř všech pobaltských státech v průběhu posledních měsíců důkladně prozkoumaly záměry projektu, dospěly k závěru, že tento záměr představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí. Jedná se zejména o:

1. poškození oblastí Natura 2000,

2. nebezpečí, že budou poškozeny německé chemické zbraně pocházející z dob druhé světové války, miny, nevybuchlé bomby a potopená plavidla zejména v oblasti Finského zálivu a podél plánované trasy plynovodu,

3. skutečnost, že práce mají být prováděny na mimořádně rozlehlé ploše (2400 km² – plocha o velikosti Lucemburského velkovévodství), a to v oblasti, jakou je poměrně malé a uzavřené Baltské moře,

4. nebezpečí rozsáhlé kontaminace v důsledku toho, že do Baltského moře budou vypuštěny tisíce tun chemických látek (aldehydů), které jsou nezbytné pro vyčištění plynovodu před jeho uvedením do provozu.

Ohrožení životního prostředí, o kterém během veřejného slyšení podrobně informovali odborníci, potvrzují i postoje a stanoviska dalších organizací, které kontaktovaly poslance Evropského parlamentu. Jedná se mimo jiné o prohlášení severské pobočky Greenpeace, která tímto vyjadřuje své znepokojení a nesouhlas s plánovanou trasou plynovodu Nord Stream a vyslovuje se pro jeho vedení po zemi.

Zpravodaj se domnívá, že není možné souhlasit s názorem, podle kterého je projekt ovlivňující dno Baltského moře bilaterální záležitostí Německa a Ruska. Ochrana životního prostředí Baltského moře je jedním z nejdůležitějších úkolů v rámci tzv. Severní dimenze EU a zabývá se jí řada usnesení a právních předpisů Společenství, které se této záležitosti týkají.

V této souvislosti je Evropská unie povinna věnovat zvláštní pozornost životnímu prostředí Baltského moře a současně nezapomínat na potřebu solidarity, zabezpečení dodávek energie a ochrany spotřebitelů. Jsou známy případy, kdy evropské orgány rázně reagovaly na mezistátní projekty s nejasnými dopady na životní prostředí, které se nakonec týkaly jen jediného státu. Je obtížné si představit, že by orgány EU podceňovaly záležitost, která se prakticky týká třetiny jejích členských států a jediné uzavřené oblasti.

Zejména by se mělo zdůraznit, že investoři nezohlednili potřebu v prvé řadě přezkoumat alternativní trasy plynovodu, které by nenarušily mořské prostředí, přestože je plynovod možné vést k hranicím s Ruskem po zemi a pouze přes území členských států Evropské unie. V této souvislosti vyzývá zpravodaj Komisi, aby provedla tuto analýzu v rámci dialogu se zúčastněnými státy, investory, Helsinskou komisí a za účasti zainteresovaných nevládních organizací.

Zpravodaj podporuje rozhodnutí vlády Švédského království ze dne 12. února 2008, v němž odmítá společnosti Nord Stream udělit povolení k výstavbě plynovodu kvůli vážným formálním a věcným nedostatkům a zejména kvůli tomu,předložena studie alternativních tras plynovodu nebo možnost od jeho výstavby zcela upustit.

Zpravodaj také podporuje postoj parlamentu Litevské republiky ze dne 27. března 2007, který zdůraznil, že je třeba realizaci rozsáhlých projektů infrastruktury v Baltském moři pozastavit do doby, než bude vypracována podrobná studie alternativních řešení a než bude nezávisle a důkladně posouzen dopad na životní prostředí.

Zpravodaj také bere na vědomí rozhodnutí estonské vlády ze dne 21. září 2007, v němž odmítá vydat povolení konsorciu Nord Stream k provedení podmořského výzkumu ve své výhradní hospodářské oblasti.

Zpravodaj také upozorňuje na otázku náhrady škod vzniklých během výstavby a provozu plynovodu, jakož i na otázku nákladů na jeho likvidaci po ukončení provozu.

Kromě otázek životního prostředí je také třeba vzít v úvahu stanoviska významných odborníků a evropských médií, podle nichž se investiční náklady zvýší až o 20 miliard eur. Předpokládají také, že kvůli časově náročným výzkumům a konzultacím na politické a sociální úrovni se doba výstavby významně prodlouží. Jsou toho názoru, že i v případě, že projekt bude po přijetí výjimečných bezpečnostních opatření a po vyplacení náhrady za škody napáchané na chráněných oblastech Natura 2000 za řadu let dokončen, budou mít její enormní náklady nepochybně vliv na ceny evropského plynu, a to zejména pro německé spotřebitele a společnosti podílející se na výstavbě plynovodu. Tito odborníci se domnívají, že náklady budou několikanásobně vyšší než náklady na alternativní plynovod vedený po zemi.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (13. 5. 2008)

pro Petiční výbor

k ekologickému dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo
(2007/2118(INI))

Navrhovatel: Christopher Beazley

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Petiční výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   znovu připomíná své stanovisko, že vzhledem k rostoucí závislosti EU na omezeném počtu energetických zdrojů, dodavatelů a dopravních tras je nezbytně nutné podporovat iniciativy zaměřené na jejich diverzifikaci jednak geografickou a také v podobě vývoje udržitelných alternativ; upozorňuje zejména, že je zapotřebí podpořit rozvoj přístavní infrastruktury používané k překládání paliv;

2.  zdůrazňuje, že zabezpečení energetických dodávek se musí pokládat za nezbytnou součást celkové bezpečnosti Evropské unie, přičemž by se definice zabezpečení energetických dodávek neměla omezovat pouze na nedostatečnou produkci uvnitř EU, ale měla by také zohledňovat geopolitické aspekty závislosti na dodávkách ze zahraničí a možnost politicky motivovaných přerušení dodávek, která z této závislosti plyne;

3.   zdůrazňuje potřebu posílit dialog s hlavními producentskými, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi; uznává, že evropská energetická solidarita je rozhodující měrou závislá jak na průhledných a oboustranně vymahatelných dohodách s producentskými zeměmi tak i na existenci funkčního vnitřního trhu s energií a rovněž na propojovací energetické infrastruktuře;

4.         domnívá se, že by při rozhodování o projektech energetické infrastruktury měly všechny členské státy brát v úvahu hlediska energetické solidarity v Evropské unii; vyjadřuje politování nad tím, že nebyl dosažen dostatečný pokrok směrem ke společné evropské energetické politice, a znepokojení nad dvoustrannými jednáními ze strany některých členských států, která by narušila schopnost EU působit jako jeden celek a zaujmout jednotný postoj vůči hlavním dodavatelským zemím; opakovaně vyzývá členské státy, aby včas informovaly Komisi a ostatní státy dříve, než budou přijata strategická rozhodnutí o významných dvoustranných dohodách týkajících se energetických projektů s možným vlivem na zájmy ostatních členských států a EU jako celku tak, jak by měly postupovat v souvislosti se všemi otázkami společného zájmu, které se týkají zahraniční politiky;

5.   zastává názor, že plynovod Nord Stream je infrastrukturním projektem, který má široký politický a strategický rozměr pro EU i Rusko; vyjadřuje porozumění členským státům EU, jež vyslovily své obavy v souvislosti s výstavbou a údržbou plynovodu; zdůrazňuje, že schopnost malých přímořských států zajišťovat v pobaltském regionu zabezpečení energetických dodávek nelze vnímat odděleně od schopnosti EU působit jako jeden celek a zaujmout v oblasti energetiky jednotný postoj, a připomíná své usnesení ze dne 26. září 2007 o společné evropské zahraniční politice v oblasti energetiky[1]; zdůrazňuje, že projekt byl v nejnovějších hlavních směrech transevropských energetických sítí (TENE-E), přijatých v září 2006, označen za projekt evropského zájmu a že by měl být plánován v duchu společné evropské zahraniční politiky v oblasti energetiky;

6.   Zdůrazňuje, že je důležité provést důkladné, nezávislé a objektivní posouzení dopadů plynovodu Nord Stream na životní prostředí, zejména s ohledem na zranitelnost baltského mořského dna; je toho názoru, že při přípravě, výstavbě a provozu jakéhokoli plynovodu v Baltském moři by měla být plně zohledněna veškerá relevantní ekologická a bezpečnostní hlediska; zdůrazňuje, že konečný závěr o vlivu plynovodu Nord Stream na životní prostředí lze učinit teprve tehdy, až bude dokončeno posouzení dopadů;

7.   připomíná důležitost energetického partnerství mezi EU a Ruskem a opětovně upozorňuje na skutečnost, že toto strategické partnerství lze založit pouze na zásadách nediskriminace a spravedlivého zacházení a na rovných podmínkách přístupu na trh; vyzývá Radu a Komisi, aby se otázkami životního prostředí a zabezpečení dodávek energie zabývaly v rámci dialogu mezi EU a Ruskem v oblasti energetiky, a domnívá se, že by tento dialog měl být posílen na základě principů obsažených ve Smlouvě o energetické chartě; připomíná své stanovisko, podle nějž musejí být do smluv o spolupráci se třetími zeměmi, včetně nové dohody o partnerství a spolupráci s Ruskem, začleněny zásady a podstata Smlouvy o energetické chartě a protokolu o tranzitu k této smlouvě, a zdůrazňuje, že je důležité, aby Rusko ratifikovalo Smlouvu o energetické chartě a protokol o tranzitu k této smlouvě, neboť to sníží možnost vzniku střetů u projektů, jako je plynovod Nord Stream;

8.   konstatuje, že pokud bude projekt plynovodu Nord Stream uskutečněn, může způsobit ekologickou katastrofu vzhledem k vysoce toxickým průmyslovým usazeninám uloženým zejména ve Finském zálivu, vzhledem k velkému množství chemických zbraní rozmístěných po baltském mořském dně po druhé světové válce, pokud by byly zasaženy stavebními pracemi, a rovněž vzhledem k pravděpodobnému zvýšení přepravy kapalných energetických produktů po Baltském moři; vyzývá Nord Stream, aby převzal finanční odpovědnost za vyplacení náhrady za jakékoli způsobené poškození;

9.   vyjadřuje politování nad tím, že úloha EU, zejména Evropské komise, je v tomto projektu pouze okrajová; zdůrazňuje, že větší zapojení EU by snížilo nejistotu, kterou v souvislosti s projektem Nord Stream pociťuje řada členských států;

10. vyzývá proto Komisi a členské státy, aby:

–    posoudily projekt Nord Stream z různých hospodářských, rozpočtových, regulačních a právních hledisek a z hlediska transparentnosti;

–    provedly studii o přínosu plynovodu Nord Stream pro evropské energetické potřeby se zvážením všech alternativ;

–    zajistily, aby se Nord Stream a jeho přidružené společnosti zapojily do otevřeného a transparentního dialogu a spolupracovaly se všemi zúčastněnými stranami na všech aspektech během všech fází před výstavbou plynovodu Nord Stream i po ní;

–    zajistily, aby nezávislé posouzení dopadu na životní prostředí řádně zohlednilo zájmy všech přímořských států;

–    znovu vyzvaly Rusko, aby ratifikovalo Úmluvu z Espoo a Smlouvu o energetické chartě včetně protokolu o tranzitu k této smlouvě a aby se zavázalo k plnému uplatňování těchto ustanovení;

11. vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že dříve než bude rozhodnuto o jakékoli významné investici do infrastruktury, včetně projektů mořských i pozemních plynovodů, bude provedeno úplné a nezávislé posouzení dopadů na životní prostředí; vyjadřuje přesvědčení, že probíhající diskuse o nezbytnosti lepších ekologických norem pro uskutečnění projektu plynovodu Nord Stream napomohou k zavedení vhodných norem pro podniky v budoucnu; vítá v této souvislosti nedávné rozhodnutí konsorcia Nord Stream zadat ve Finsku a Švédsku provedení studie o ekologických rizicích spojených s municí, která byla potopena na dno Baltského moře po druhé světové válce a jež obsahuje vysoce toxické látky;

12. navrhuje vytvoření společného dohledu nad plynovodem, do kterého budou zapojeny všechny země v oblasti Baltského moře; považuje rovněž za podstatné, aby se Komise důkladně zaměřila na sledování ekologického hlediska plánované výstavby plynovodu, a to s využitím veškerých platných právních nástrojů, které jsou jí dostupné, a na žádost členských států také prostřednictvím přímého zapojení Helsinské komise (HELCOM) a úzké spolupráce s ní;

13.   poukazuje na nedostatek vhodných institucionálních struktur, které by byly schopny přiměřeně reagovat na otázky environmentální a geopolitické bezpečnosti spojené s výstavbou externí energetické infrastruktury, a opětovně vyzývá Radu, aby zvážila návrh na zřízení postu vysokého úředníka pro zahraniční energetickou politiku, který by zastával dvě funkce a působil by v rámci pravomocí nově vytvořené, posílené funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je i místopředsedou Komise;

14. vyjadřuje svou pevnou podporu třetímu energetickému liberalizačnímu balíčku, včetně doložky o třetích zemích, neboť pouze pulzující a liberalizovaný evropský trh s energií, vybavený potřebnými nástroji pro boj s monopolním chováním, může zaručit zabezpečení energetických dodávek;

15. vyjadřuje znepokojení nad návrhy zabezpečení plánovaných plynovodů vojenskými prostředky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	6.5.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	55 3 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Christopher Beazley, Angelika Beer, Colm Burke, Marco Cappato, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Hanna Foltyn-Kubicka, Bronisław Geremek, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Maria Eleni Koppa, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Willy Meyer Pleite, Francisco José Millán Mon, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Ria Oomen-Ruijten, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Michel Rocard, Libor Rouček, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Hannes Swoboda, Konrad Szymański, Charles Tannock, Inese Vaidere, Kristian Vigenin, Jan Marinus Wiersma, Luis Yañez-Barnuevo García, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Alexandra Dobolyi, Carlo Fatuzzo, Evgeni Kirilov, Marios Matsakis, Rihards Pīks, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Inger Segelström, Adrian Severin, Jean Spautz
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování	Renate Weber

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0413.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (7. 5. 2008)

pro Petiční výbor

k ekologickému dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který by propojil Rusko a Německo
(2007/2118(INI))

Navrhovatel: Andres Tarand

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Petiční výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná pokles produkce plynu v EU a tomu odpovídající nárůst poptávky po dovozu plynu v následujících letech, který by pokryl rostoucí požadavky domácností i průmyslu a nahradil fosilní paliva, jež jsou méně příznivá pro životní prostředí; považuje za nezbytné posoudit dlouhodobý vliv nové infrastruktury rozvodu plynu na životní prostředí v souvislosti se zárukou stabilní dodávky plynu;

2.  připomíná závěry předsednictví Evropské rady z 8. a 9. března 2007, které podpořily akční plán Evropské rady (2007–2009) pro dosažení cílů Energetické politiky pro Evropu, vycházející ze solidarity a diverzifikace dodávek s cílem řešit narůstající závislost EU na dodávkách energie;

3.  lituje, že vzhledem k tomu, že skladba energetických zdrojů spadá do působnosti členských států, oslabují některá vnitrostátní strategická rozhodnutí o důležitých dvoustranných smlouvách s třetími zeměmi rozvoj důvěryhodné, účinné a jednotné společné energetické politiky;

4.  vyzývá členské státy, aby při zabezpečování dodávek energie uskutečňovaly transparentní a koordinovanou strategii; bere na vědomí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, jehož cílem je geograficky rozlišit dodavatele energie a přepravní trasy, které používají; v této souvislosti připomíná, že plynovod Nord Stream je pouze jednou z mnoha tras pro dopravu plynu, které jsou součástí transevropských energetických sítí;

5.  připomíná, že Baltské moře bylo označeno Mezinárodní námořní organizací za „obzvláště citlivou mořskou oblast“, a vzhledem k tomu, že je relativně mělké a že se jeho vody obnovují pomalu, jsou jeho ekosystémy extrémně zranitelné již při velmi malém narušení a velmi malém znečištění; doporučuje proto, aby se při úvahách o projektu plynovodu Nord Stream postupovalo s nejvyšší péčí;

6.  připomíná, že přestože pokládání podmořských potrubí na kontinentální šelf je v souladu se svobodami otevřeného moře, článek 79 úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 stanoví, že „vytyčení směru kladení takového dálkového potrubí na kontinentálním šelfu podléhá souhlasu pobřežního státu“;

7.  vyzývá realizátora projektu, konsorcium Nord Stream, aby obhájil volbu stávající trasy a provedl důkladné zhodnocení jiných možných tras pro vedení plynovodu mezi Ruskem a Německem, včetně tras ve vnitrozemí; dále vyzývá k tomu, aby integrované ekologické, ekonomické a technické studie byly připojeny k posouzení dopadů na životní prostředí, které právě probíhá;

8.  vyzývá konsorcium Nord Stream, aby v rámci širšího posouzení dopadů na životní prostředí provedlo posouzení potenciálních kumulativních negativních dopadů položení plynovodu a jeho provozu a začlenilo sem i širší posouzení možných dopadů projektu plynovodu Nord Stream na chráněné oblasti Baltského moře a na lokality začleněné do sítě Natura 2000;

9.  vyzývá konsorcium Nord Stream, aby uveřejnilo opatření na snížení negativních dopadů na životní prostředí pro případ, že tento projekt bude uskutečněn; naléhavě žádá konsorcium Nord Stream, aby pokládalo plynovod v nejvhodnější dobu a aby se při instalaci a údržbě plynovodu vyhnula používání potenciálně škodlivého glutaraldehydu, a omezila tak negativní dopad na ekosystémy na minimum;

10.  považuje potopené válečné lodě a chemické zbraně shozené během čtyřicátých let minulého století na dno Baltského moře za možnou hrozbu při pokládání plynovodu, a vyzývá tedy konsoricum Nord Stream, aby vypracovalo seznam všech potopených lodí a výbušných a chemických látek, které se nacházejí v blízkosti navrhovaných tras pro plynovod, například dvou „hřbitovů“ plavidel potopených i s výzbrojí v srpnu roku 1941 nedaleko ostrova Hogland a na půli cesty mezi Helsinkami a estonským národním parkem Lahemaa, a aby tento seznam poskytlo příslušným vnitrostátním orgánům; tento seznam by měl také zahrnovat zhodnocení rizik, která potopené lodě a látky představují;

11.  domnívá se, že poté, co bude projekt Nord Stream proveden, může mít na životní prostředí vliv znečištění způsobené činností ruských vojenských základen, a vyzývá proto, aby bylo posuzováno i toto hledisko;

12.  žádá státy, které se přímo podílejí na projektu plynovodu Nord Stream, aby před konečným schválením pokládky plynovodu vyjasnily, kdo nese právní odpovědnost za možný dopad havárie plynovodu na životní prostředí v oblasti Baltského moře, pobřežní oblasti, obyvatele a hospodářství pobaltských států, včetně možnosti, že bude plynovod poškozen plavidly, která se potopí v úzké plavební zóně ve Finském zálivu a v samotném Baltském moři;

13.  připomíná nedávná zemětřesení, jako bylo zemětřesení v oblasti Kaliningradu v roce 2004, a vyzývá realizátora projektu, aby předložil příslušné studie potřebné pro posouzení dopadu na životní prostředí;

14.  uznává, že konsoricum Nord Stream provádí průběžné posouzení dopadu na životní prostředí a naléhavě vyzývá tuto společnost, aby výsledky studií a celý soubor údajů o výzkumu situace v lokalitě projektu získaný během šetření v oblasti životního prostředí poskytla výboru HELCOM a všem zúčastněným státům;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do své nadcházející zprávy o provádění rozhodnutí č. 1364/2006/ES začlenila posouzení dosaženého pokroku a jasně poukázala na případné porušení práva Společenství ze strany konsorcia Nord Stream;

16.  vyzývá Evropskou komisi, aby zhodnotila posouzení dopadu plynovodu na životní prostředí, které provádí konsorcium Nord Stream, jeho slučitelnost s předpisy EU v oblasti životního prostředí a jeho přesnost, důkladnost a objektivitu;

17.  vyzývá Komisi jako signatáře Helsinské úmluvy, aby se snažila uvést v účinnost doporučení Helsinské úmluvy pro zavedení standardních požadavků na rozsah šetření nezbytných pro proces schvalování pokládky podmořských kabelů a plynovodů v Baltském moři;

18.  s ohledem na třetí legislativní balíček týkající se vnitřního trhu s plynem vyzývá konsorcium Nord Stream, aby sousedním členským státům zajistilo snadný přístup k plynovodu Nord Stream, pokud projeví zájem o přímé napojení na plynovod formou vedlejších tras;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	6.5.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	31 0 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Březina, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Nicole Fontaine, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Catherine Trautmann, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Dorette Corbey, Göran Färm, Juan Fraile Cantón, Vittorio Prodi, Silvia-Adriana Ţicău

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	27.5.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	26 3 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Sir Robert Atkins, Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Victor Boştinaru, Michael Cashman, Alexandra Dobolyi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, David Hammerstein, Marian Harkin, Carlos José Iturgaiz Angulo, Lasse Lehtinen, Marcin Libicki, Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Mairead McGuinness, Willy Meyer Pleite, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Eoin Ryan, Frank Vanhecke, Diana Wallis, Rainer Wieland
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Thijs Berman, Marie-Hélène Descamps, Georgios Georgiou, Henrik Lax, Grażyna Staniszewska, Margie Sudre
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Urszula Gacek, Tunne Kelam, Vytautas Landsbergis, Markus Pieper, Konrad Szymański