ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96

11. 2. 2010 - (KOM(2009)0361 – C7‑0125/2009 – 2009/0106(CNS)) - *

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96

(KOM(2009)0361 – C7‑0125/2009 – 2009/0106(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0361),

–   s ohledem na články 284 Smlouvy o ES a 187 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0125/2009),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–   s ohledem na článek 337 Smlouvy o fungování EU,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0016/2009),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a s čl. 106a Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a národním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 284 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 1 a 2 této smlouvy,
Odůvodnění
Stávající směrnice by měla vycházet z nového „energetického“ právního základu, tj. čl. 194 odst.1 Smlouvy o fungování EU, neboť slouží cílům, které jsou v tomto odstavci uvedeny. Rozhodovacím postupem je podle tohoto nového ustanovení postup spolurozhodování, který umožňuje plné zapojení Evropského parlamentu jakožto spoluzákonodárce.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Právní východisko 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 187 této smlouvy,	vypouští se
Odůvodnění
Stávající směrnice by měla vycházet z nového „energetického“ právního základu, tj. čl. 194 odst.1 Smlouvy o fungování EU, neboť slouží cílům, které jsou v tomto odstavci uvedeny. Rozhodovacím postupem je podle tohoto nového ustanovení postup spolurozhodování, který umožňuje plné zapojení Evropského parlamentu jakožto spoluzákonodárce.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Cílem, jenž si Společenství vytyčilo, patří zavedení společné energetické politiky, jejímž cílem je zabezpečení dodávek energie Společenství, přechod na systém nízkouhlíkové energetiky a fungování konkurenčních trhů s energií.	(1) Cíli, jež si Unie vytyčila, jsou zavedení společné solidární energetické politiky, jejímž cílem je zabezpečení dodávek energie Unii, přechod na vysoce efektivní systém nízkouhlíkové energetiky a fungování konkurenčních trhů s energií založených na solidaritě a korektní hospodářské soutěži v rámci společného trhu.
Odůvodnění
Nejde pouze o fungování konkurenčních trhů, ale o to, aby byla tato hospodářská soutěž na společném trhu korektní a aby energetická politika byla solidární a využívala vysoce efektivní technologie, jež zaručují nízkou produkci emisí.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Jedním z aspektů takové politiky je získání celkového obrazu vývoje investic do energetické infrastruktury ve Společenství. Měl by Společenství umožnit provádět nezbytná srovnání a hodnocení a přijímat příslušná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví energetiky.	(2) Předpokladem rozvoje evropské energetické politiky je získání celkového obrazu vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Měl by Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání a hodnocení nebo navrhovat příslušná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví energetiky. Veškerá opatření navržená či přijatá na úrovni Unie by měla být neutrální a neměla by znamenat zásahy do fungování trhu.
Odůvodnění
Politický účel tohoto nařízení by měl být výslovně vyjádřen. Jedná se o důležitý nástroj rozvoje společné energetické politiky.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Energetické prostředí ve Společenství i mimo něj se v posledních letech výrazně změnilo a v důsledku toho jsou investice do energetické infrastruktury zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie Společenství, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Společenství vydalo.	(3) Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech z hlediska zásobování výrazně negativně změnilo a v důsledku toho jsou investice do energetické infrastruktury zásadním problémem, který je třeba vyřešit pro zabezpečení pravidelných dodávek energie v rámci Unie, pro nerušené fungování vnitřního trhu a pro přechod na vysoce efektivní systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit nejen to, že se energetické prostředí změnilo, ale že jsou to změny negativní, vyvolávající narušení pravidelných dodávek energie na vnitřní trh EU.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Nový energetický kontext vyžaduje významné investice do veškeré infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, stejně jako vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace odvětví energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytuje větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů a nové politické požadavky, například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně změní politiky členských států směrem k nové a/nebo modernizované energetické infrastruktuře.	(4) Nový energetický kontext vyžaduje významné investice do veškeré infrastruktury, zejména v odvětví obnovitelné energie a energetické účinnosti, stejně jako vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace odvětví energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytuje větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů a nové politické požadavky, například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně změní politiky členských států směrem k nové a/nebo modernizované energetické infrastruktuře.
Odůvodnění
Úspora energie a energetická účinnost jsou z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak snížit v EU emise uhlíku. Do roku 2050 by hospodářství EU mělo být založeno na energii z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Členské státy by za tímto účelem měly vždy zvážit snížení spotřeby energie v souladu s 20% cílem EU v oblasti energetické účinnosti, neboť se z hlediska nákladů jedná o nejefektivnější způsob, jak dosáhnout cílů pro snížení emisí skleníkových plynů a zdokonalovat stávající infrastrukturu a dále na ní stavět, než budou provedeny investice do infrastruktury nové. Investiční projekty v oblasti energetické infrastruktury by měly být plně v souladu s cílem využívat v roce 2020 nejméně 20 % energie z udržitelných obnovitelných zdrojů.
Odůvodnění
Nařízení je třeba vnímat v kontextu stávajících právních předpisů ES v oblasti klimatu a odvozené scénáře by měly být plně v souladu se stávajícími cíli ES a přispívat k jejich splnění.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Vzhledem k novým politickým cílům a tržnímu vývoji by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury ve Společenství, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat nejlepší praxi a zavést do budoucího vývoje energetického systému ve Společenství větší transparentnost.	(5) Vzhledem k novým cílům energetické politiky a tržnímu vývoji by se měla věnovat větší pozornost prioritním investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy se zabezpečením dodávek, podporovat nejlepší praxi a zavést do budoucího vývoje vzájemně provázaných energetických systémů v Unii větší transparentnost.
Odůvodnění
Je nutné určit investiční priority, na kterých závisí zabezpečení dodávek, také díky přepravě mezi systémy členských států.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Komise a zejména středisko pro sledování trhu s energií by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech včetně projektů vyřazování z provozu, týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Společenství.	(6) Za účelem poskytnutí potřebných záruk pro investiční priority by proto Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií měly mít k dispozici přesné údaje o současných i budoucích investičních projektech včetně projektů dočasného vyřazování části infrastruktury z provozu, týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie.
Odůvodnění
Investiční priority v oblasti monitorované infrastruktury by se měly týkat jak současných, tak budoucích plánů a rovněž zohledňovat dočasné nebo trvalé odpojení.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přepravní a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Společenství. Je proto třeba zajistit, aby se Komisi oznamovaly investiční projekty, na nichž byly zahájeny práce nebo které mají být zahájeny do pěti let, a projekty, jejichž cílem je vyřadit do tří let infrastrukturu z provozu.	(7) Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přepravní a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou důležité pro budoucí investice Unie. Je proto třeba zajistit podmínky, aby se Komisi, a zejména jejímu středisku pro sledování trhu, oznamovaly investiční plány a projekty, na nichž byly zahájeny práce nebo které budou zahájeny do pěti let, a projekty, jejichž cílem je dočasně nebo trvale vyřadit do tří let infrastrukturu z provozu.
Odůvodnění
Pro účely plánování je pětiletý časový horizont lepší než tříletý.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Informace, které Komise podle tohoto nařízení obdrží, lze použít ke sledování toho, zda členské státy dodržují konkrétní právní předpisy EU, zejména směrnici 2009/28/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů1.
	_____________________ 1Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Členské státy by pro tyto účely měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech týkajících se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu, elektřiny, biopaliv a oxidu uhličitého, jež jsou plánovány nebo realizovány na jejich území. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat příslušné údaje a informace členskému státu.	(10) Členské státy by pro tyto účely měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech v oblasti energetické infrastruktury týkajících se výroby, skladování a přepravy ropy, plynu, uhlí, obnovitelné energie, elektřiny, velkých projektů dálkového vytápění a chlazení, zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého, jež jsou plánovány nebo realizovány na jejich území, včetně propojovacích vedení se třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat příslušné údaje a informace členskému státu, aby mohla Komise sledovat energetickou infrastrukturu EU. Členské státy a Komise by měly být povinny zajistit důvěrnost údajů dodávaných podniky.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh vyjasňuje rozsah nařízení a rozšiřuje jej tak, aby se vztahovalo na všechny zdroje energie a úplný řetězec infrastruktury související s různými druhy zdrojů energie.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aby se zamezilo vzniku nepřiměřené administrativní zátěže a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinností podávat zprávy za předpokladu, že jsou rovnocenné informace Komisi poskytovány na základě právních předpisů EU pro odvětví energetiky přijatých Evropskou unií, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních evropských trhů s energií, udržitelnosti evropského energetického systému a zabezpečení dodávek energie do Evropského společenství.	(12) Aby se zamezilo vzniku nepřiměřené administrativní zátěže a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinností podávat zprávy za předpokladu, že jsou rovnocenné a srovnatelné informace Komisi poskytovány na základě právních předpisů EU pro odvětví energetiky přijatých Evropskou unií, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních evropských trhů s energií, udržitelnosti evropského energetického systému a zabezpečení dodávek energie do Evropské unie. Mělo by se tedy zamezit jakýmkoli požadavkům na dvojí podávání zpráv specifikovaných ve třetím energetickém liberalizačním balíčku (směrnice 2009/72/ES1, směrnice 2009/73/ES2, nařízení (ES) č. 713/200933, nařízení (ES) č. 714/20094 a nařízení (ES) č. 715/2009)5. Komise by měla uplatňování této výjimky vysvětlit, aby skutečně zmírnila zátěž způsobenou oznamovacími povinnostmi a objasnila obsah, formu a časový harmonogram těchto povinností, osobu či subjekty jim podléhající a subjekty odpovědné za správu systému oznamování.
	________________ 1 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55. 2 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94. 3 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1. 4 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15. 5 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Členské státy, jimi pověřené subjekty, případně subjekty pověřené prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU by měly zajistit kvalitu, relevanci, přesnost, jasnost, včasnost a soudržnost údajů a informací, které oznamují Komisi a zaručí přitom důvěrnost obchodně citlivých údajů a informací.
Odůvodnění
Pro zajištění souladu s článkem 6 je nutné doplnit bod odůvodnění, který odkazuje na odpovědnost členských států, jimi pověřeného subjektu, případně subjektů pověřených prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU, a to s cílem zaručit kvalitu a relevanci poskytovaných údajů a současně zajistit zachování důvěrnosti obchodně citlivých údajů nebo informací.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Za účelem zpracování údajů, stejně jako pro zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů, by Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií měly být schopny přijmout veškerá vhodná opatření, zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií.	(13) Za účelem zpracování údajů, stejně jako pro zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů, by Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií měly být schopny přijmout veškerá vhodná opatření, zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií. Komise by měla zajistit, že využívané informační technologie zaručují důvěrnost údajů či informací oznamovaných Komisi.
Odůvodnění
Údaje a informace požadované Komisí jsou z hlediska hospodářských subjektů vysoce citlivé povahy a Komise musí tedy při zacházení s nimi zajistit co největší důvěrnost.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Přístup k informacím o životním prostředí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství1 a rovněž ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2008 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí2. Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.
	1 Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.
	2 Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je sladit ustanovení nařízení s Aarhuskou úmluvou a příslušnými prováděcími nástroji na úrovni ES a členských států, zejména s aarhuským nařízením a směrnicí o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Komise a zejména středisko pro sledování trhu s energií by měly poskytovat pravidelnou analýzu napříč odvětvími týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Společenství a tam, kde je to na místě, soustředěnější analýzu některých aspektů tohoto energetického systému; tato analýza by měla přispět zejména ke zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout v dlouhodobém horizontu v odvětví energetiky rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.	(15) Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly poskytovat pravidelnou analýzu napříč odvětvími týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to na místě, soustředěnější analýzu některých aspektů tohoto energetického systému; tato analýza by měla doplňovat vnitrostátní přístup, vytvořit regionální rozměr a měla by přispět zejména k posílení zabezpečení dodávek energie zjištěním možných mezer v infrastruktuře a investicích a souvisejících rizik s cílem dosáhnout v dlouhodobém horizontu v odvětví energetiky rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Tato analýza by měla být rovněž příspěvkem do pokračující celoevropské diskuse o potřebě energetických infrastruktur a měla by být tedy předána zainteresovaným stranám k dalšímu projednání.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Malé a střední podniky by měly mít možnost těžit ze sledování a podávání zpráv o energetických investičních projektech, jež jsou výsledkem tohoto nařízení díky tomu, že shromážděné údaje budou zveřejněny a budou dlouhodobě přispívat k novým a lépe koordinovaným investičním trendům.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci; s cílem dospět ke společnému porozumění a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje, na níž mají obzvláštní zájem subjekty, které nově vstupují na trh.	(16) Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci; s cílem dospět ke společnému porozumění v otázce případných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje, na níž mají obzvláštní zájem subjekty, které nově vstupují na trh.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení zřizuje společný rámec, jehož prostřednictvím se Komisi oznamují údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětví ropy, zemního plynu, elektřiny a biopaliv a souvisejících s oxidem uhličitým, který tato odvětví vytvářejí.	1. Toto nařízení zřizuje společný rámec, jehož prostřednictvím se Komisi oznamují údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětví ropy, plynu, uhlí, obnovitelné energie a elektřiny a o velkých investičních projektech souvisejících s dálkovým vytápěním a chlazením a se zachycováním a ukládáním oxidu uhličitého, který tato odvětví vytvářejí.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh vyjasňuje rozsah nařízení a rozšiřuje jej tak, aby se vztahovalo na všechny zdroje energie a úplný řetězec infrastruktury související s různými druhy zdrojů energie.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Toto nařízení se vztahuje na druhy investičních projektů uvedených v příloze, u nichž byly zahájeny práce nebo které mají být zahájeny do pěti let, nebo které mají být do tří let vyřazeny z provozu.	2. Toto nařízení se vztahuje na druhy investičních projektů uvedených v příloze, u nichž byla zahájena výstavba nebo má být zahájena do pěti let, nebo které mají být do tří let vyřazeny z provozu.
Odůvodnění
Současná formulace (projekty, „u nichž byly zahájeny práce nebo které mají být zahájeny do pěti let“) je příliš nejasná a mohla by, zejména v odvětví zpracování ropy a zemního plynu, znamenat, že projekty by bylo nutné oznamovat v příliš rané fázi. Mohla by se tak zvýšit nejistota u plánů předkládaných Komisi.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) „infrastrukturou“ se rozumí jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přepravou a skladováním energie nebo oxidu uhličitého;	(1) „infrastrukturou“ se rozumí jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přepravou a skladováním energie a zdrojů energie nebo oxidu uhličitého;
Odůvodnění
Energii je možné skladovat ve smyslu fyzikálního chápání tohoto pojmu, tj. tepelnou, elektrickou, nebo potenciální energii (např. vody), ale také energii chemickou obsaženou v takových zdrojích energie jako jsou uhlovodíky, uhlík, vodík a jiné.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) vyřazení stávající infrastruktury z provozu;	c) dočasné nebo trvalé vyřazení stávající infrastruktury z provozu;
Odůvodnění
Vyřazení z provozu může být dočasné nebo trvalé (způsobené poruchami nebo plánovaným zastavením provozu).
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 2 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) rozvoj nových propojovacích vedení pro přenosové energetické soustavy mezi Evropskou unií a třetími zeměmi;
Odůvodnění
Je důležité, aby sem byla zařazena i propojovací vedení pro přenosové energetické systémy mezi EU a sousedními zeměmi.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) „plánovanými investičními projekty“ se rozumí projekty před zahájením výstavby a před vynaložením kapitálových nákladů nebo předtím, než dojde k vyřazení z provozu, včetně investičních projektů, jejichž hlavní aspekty (umístění, dodavatel, podnik, technické aspekty atd.) mohou být zcela nebo zčásti předmětem dalšího přezkumu nebo konečného schválení;	(3) „plánovanými investičními projekty“ se rozumí projekty před zahájením výstavby a před vynaložením kapitálových nákladů nebo předtím, než dojde k vyřazení z provozu, včetně investičních projektů, pro něž příslušné orgány obdržely původní žádost o schválení, ale jejichž hlavní aspekty (umístění, dodavatel, podnik, některé základní technické a provozní aspekty atd.) mohou být zcela nebo zčásti předmětem dalšího přezkumu nebo konečného schválení;
Odůvodnění
Provozní aspekty obvykle nepatří k obchodně citlivým údajům, ale některé technické aspekty ano.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 7 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) „přepravou“ se rozumí přenos zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména:	(7) „přepravou“ se rozumí přenos elektrické energie, plynu, kapalných paliv nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména:
Odůvodnění
Přeprava se netýká pouze zdrojů energie (plynných a kapalných nebo dokonce pevných paliv), ale také elektrické energie.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 7 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) potrubím pro dálkové vytápění a chlazení;
Odůvodnění
V návrhu nařízení se v definici „přepravy“ neuvádí dálkové vytápění a chlazení. Ačkoli jsou sítě dálkového vytápění a chlazení místní, měly by být investice do dálkového vytápění a chlazení uvedeny jako přínosy – z hlediska zabezpečení dodávek, zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí – získané z přínosů sítě celé EU. Kromě toho jsou hlavní vstupní překážkou většího rozšíření dálkového vytápění a chlazení v Evropě investiční náklady, ačkoli náklady na infrastrukturu nahrazují díky využití recyklace tepla náklady na palivo.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) „skladováním“ se rozumí trvalé nebo dočasné skladování zdrojů energie nebo oxidu uhličitého v nadzemní a podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích;	(8) „skladováním“ se rozumí trvalé nebo dočasné ukládání tepelné a elektrické energie či zdrojů energie v nadzemní a podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;
Odůvodnění
Definice skladování oxidu uhličitého by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) „úložištěm“ se rozumí systém uzavřených skladovacích zásobníků nebo vymezená geologická struktura představující uzavřený skladovací prostor;
Odůvodnění
Také úložiště jsou součástí energetické infrastruktury.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 10 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) primární zdroje energie, jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí, nebo přeměněné zdroje energie, jako je elektřina;	a) primární zdroje energie, jako je ropa, zemní plyn, uhlí či jaderná paliva nebo přeměněné zdroje energie, jako je elektřina;
Odůvodnění
Také jaderná paliva jsou primárním zdrojem energie.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) „souhrnnými údaji“ se rozumí údaje shromážděné na vnitrostátní nebo regionální úrovni; jestliže by shromažďování údajů na vnitrostátní úrovni odhalilo obchodně citlivé informace jednotlivého podniku, je možné shromažďovat údaje na regionální úrovni;
Odůvodnění
Shromažďování na vnitrostátní úrovni by bylo v některých členských státech nedostatečné, protože by se toto nařízení vztahovalo pouze na jeden podnik. Nařízení by tedy mělo umožnit shromažďování údajů také na regionální úrovni. Aby však rozhodnutí, na jaké úrovni se mají údaje shromažďovat, nebylo ponecháno pouze na podniku, rozhodne o vhodné regionální úrovni Komise na základě společného návrhu příslušných členských států nebo jejich pověřených subjektů.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 10 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) „specifickým subjektem“ se rozumí subjekt pověřený v důsledku specifických právních předpisů EU v odvětví energetiky přípravou a úpravou víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Společenství, jako je např. evropská síť provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou1 a evropská síť provozovatelů přenosových soustav pro plyn v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2.
	1 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.
	2 Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
Odůvodnění
Návrh nařízení na tyto specifické subjekty několikrát odkazuje (viz. např. čl. 3 odst. 2). Mělo by být vyjasněno, že tento článek odkazuje konkrétně na subjekty provozovatelů přenosových soustav (TSO) uvedené ve třetím energetickém balíčku pro liberalizaci přijatém na jaře a v létě roku 2009. ENTSO-E a ENTSO-G by tedy měly být někde konkrétně jmenovány. Nejlepší a nejsnadnější je jmenovat je v definicích a objasnit je tak pro celé nařízení.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 10 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) „dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením” se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje jejich generování prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;
Odůvodnění
V nařízení by měla být konkrétní zmínka o dálkovém vytápění – produkci tepla, kombinované produkci tepla a energie, dálkovém vytápění a chlazení. Většina možností uvedených pod elektřinou je nejúčinnější, když dodávají teplo nebo teplo i elektřinu. Definice pochází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (čl. 2 písm. g), kde je uvedena v naprosto stejném znění.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří, shromažďují veškeré údaje a informace uvedené v tomto nařízení od začátku roku 2010 a následně každé dva roky, za dodržení přiměřenosti sběru údajů a zátěže vyplývající z podávání zpráv.	1. Členské státy nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří, shromažďují veškeré údaje a informace uvedené v tomto nařízení od začátku roku 2011 a následně každé dva roky, za dodržení přiměřenosti sběru údajů a zátěže vyplývající z podávání zpráv.
Odůvodnění
Protože nařízení bude přijato až v roce 2010, je nereálné požadovat podávání zpráv od roku 2010. Pokud jde o podávání zpráv specifických subjektů podle odst. 2 písm. b), není možné, aby ENTSO-E a ENTSO-G přijaly desetileté plány rozvoje na úrovni Společenství v roce 2010, protože příslušná nařízení platí až od 3. března 2011.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Shromážděné údaje a příslušné informace o projektech oznámí Komisi v roce 2010, jenž je prvním rokem podávání zpráv, a následně každé dva roky.	Shromážděné údaje a příslušné informace o projektech oznámí Komisi v roce 2011, jenž je prvním rokem podávání zpráv, a následně každé dva roky.
Odůvodnění
Protože nařízení bude přijato až v roce 2010, je nereálné požadovat podávání zpráv od roku 2010. Pokud jde o podávání zpráv specifických subjektů podle odst. 2 písm. b), není možné, aby ENTSO-E a ENTSO-G přijaly desetileté plány rozvoje na úrovni Společenství v roce 2010, protože příslušná nařízení platí až od 3. března 2011.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 - pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Odstavec 1 se však nepoužije na podniky, v jejichž případě se dotčený členský stát rozhodne předat Komisi údaje nebo informace uvedené v článku 3 jinými prostředky.	Odstavec 1 se však nepoužije na podniky, v jejichž případě se dotčený členský stát rozhodne předat Komisi údaje nebo informace uvedené v článku 3 jinými prostředky, pod podmínkou, že předávané údaje nebo informace jsou srovnatelné a rovnocenné.
Odůvodnění
Ačkoliv je rozumné zabránit dvojímu systému oznamování, pokud podniky dodávají Komisi údaje prostřednictvím jiných nástrojů, je nutné zabezpečit, aby informace a údaje poskytované jinými prostředky byly plně kompatibilní a srovnatelné s údaji a informacemi dodávanými mechanismem oznamování. Jedná se o podstatný prvek, který má prostřednictvím nového nařízení zlepšit uplatňování starého nařízení.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy zamezí jakémukoli zdvojování sběru údajů a minimalizují náklady pro podniky.	2. Členské státy zamezí jakémukoli zdvojování sběru údajů, které jsou vyžadovány již podle stávajících právních předpisů EU, a minimalizují náklady pro podniky.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh klade důraz na zamezení zdvojování sběru údajů a zbytečné administrativě.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) kapacity, plánované nebo ve výstavbě;	a) objem kapacit, plánovaných nebo ve výstavbě;
Odůvodnění
Odstavec 3 téhož článku nařízení zmiňuje „objem instalovaných kapacit“. Je nutné objasnit, že termín „kapacity“ uvedený v odstavci 1 se týká téže informace.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) umístění, název, druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit, plánovaných nebo ve výstavbě;	b) umístění, název, druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit, plánovaných nebo ve výstavbě, s upřesněním, které infrastruktury nebo kapacity jsou ve fázi plánování a které ve výstavbě;
Odůvodnění
Pro vyhodnocení energetické bezpečnosti je důležité odlišení investic, které mohou být uznány za „jisté“ a přispějí k jeho krátkodobému zlepšení, od investic, které jsou ještě ve fázi plánování. V případě výroby může být nejistota zapříčiněna rozhodovacím procesem, zatímco v případě přepravy komplikovanými procedurami získávání povolení.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) termín, k němuž příslušné orgány obdržely původní žádost o schválení, a termín, kdy se očekává vydání všech potřebných stavebních povolení a schválení;
Odůvodnění
Jak je navrženo ve stanovisku (TEN/411) Evropského hospodářského a sociálního výboru, cílem tohoto nařízení by měla být rovněž analýza pokroku dosaženého v oznámených projektech vzhledem k plánovanému harmonogramu.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. f a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa)dočasná nedostupnost nebo dočasné přerušení provozu infrastruktury po dobu delší než tři roky.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je předcházet u významných investic nedostupnosti zařízení a jejím důsledkům.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) pravděpodobné datum vyřazení z provozu.	b) pravděpodobné datum vyřazení z provozu včetně případných prozatímních termínů postupného vyřazování infrastruktury z provozu.
Odůvodnění
Důležité je mít více informací o přesném stádiu vývoje nové energetické infrastruktury.
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 5 - odst. 2 - písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) seznam plánovaných opatření na obnovu životního prostředí, pokud je tato obnova vyžadována konkrétními právními předpisy.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V každém oznámení podle článku 3 se uvede objem instalovaných kapacit na začátku dotčeného roku podávání zpráv.	3. V každém oznámení podle článku 3 se uvede objem instalovaných výrobních, přepravních nebo skladovacích kapacit, které jsou k dispozici na začátku dotčeného roku podávání zpráv.
Odůvodnění
Upřesnění.
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo konkrétní subjekt uvedený v čl. 3 odst. 2 ke svým oznámením připojí jakékoli případné připomínky, například ohledně zpoždění nebo překážek v provádění investičních projektů.	V případech, kdy členské státy mají k dispozici jakékoliv informace o zpožděních a/nebo překážkách v realizaci investičních projektů, jimi pověřené subjekty nebo konkrétní subjekt uvedený v čl. 3 odst. 2 zahrnou tyto informace do oznámení podle článku 3.
Odůvodnění
Je třeba jasně uvést, že členské státy jsou povinny doplňovat ke svým oznámením komentáře, pokud disponují jakýmikoliv informacemi o zpožděních a/nebo překážkách souvisejících s realizací investičních projektů.
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo případně subjekty pověřené prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU zajistí kvalitu, relevanci, přesnost, jasnost, včasnost a soudržnost údajů a informací, které oznamují Komisi.	1. Členské státy, jimi pověřené subjekty, případně zvláštní subjekty pověřené prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU zajistí kvalitu, relevanci, přesnost, jasnost, včasnost a soudržnost údajů a informací, které oznamují Komisi. Pokud informace nejsou dostatečně jasné a srozumitelné, může Komise po těchto subjektech požadovat informace doplňkové.
Odůvodnění
Předchozí nařízení nebylo v minulosti uplatňováno správně a Komise ne vždy disponovala konzistentními a srovnatelnými údaji. Je třeba jasně uvést, že informace poskytované Komisi musí být jasné a srozumitelné, a pokud tomu tak není, má Komise právo vyžadovat objasnění.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V případě subjektů pověřených prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU se k oznamovaným údajům a informacím připojí příslušné připomínky členských států ohledně kvality shromážděných údajů a informací.	V případě zvláštních subjektů pověřených prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU se k oznamovaným údajům a informacím připojí příslušné připomínky členských států ohledně kvality a relevance shromážděných údajů a informací.
Odůvodnění
Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo případně subjekty pověřené prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU musí zajistit nejen kvalitu, ale i relevanci poskytovaných údajů.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 - pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise může údaje a informace poskytnuté na základě tohoto nařízení zveřejnit, zejména v analýzách uvedených v čl. 10 odst. 3, pod podmínkou, že budou zveřejněny v souhrnné formě bez uvedení podrobností o jednotlivých podnicích.	2. Komise souhrnné údaje a informace poskytnuté na základě tohoto nařízení zveřejňuje, zejména v analýzách uvedených v čl. 10 odst. 3, pod podmínkou, že budou zveřejněny v souhrnné formě na vnitrostátní nebo regionální úrovni (zejména v případech, kdy v členském státě existuje pouze jeden dotčený podnik) bez uvedení nebo možnosti odvození podrobností o jednotlivých podnicích.
	Tímto zveřejněním nejsou dotčeny žádné relevantní vnitrostátní právní předpisy, ani právní předpisy Evropské unie, které se týkají přístupu veřejnosti k informacím, především informacím o životním prostředí, o kótovaných společnostech nebo o veřejném financování investičních projektů.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je sladit ustanovení nařízení s Aarhuskou úmluvou a příslušnými prováděcími nástroji na úrovni ES a členských států, zejména s aarhuským nařízením a směrnicí o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy a jimi pověřené subjekty zachovávají důvěrnost údajů nebo informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.	Členské státy, jimi pověřené subjekty a Komise nesou odpovědnost za zachování důvěrnosti údajů nebo informací, kterými disponují a jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
Odůvodnění
Je nezbytné vyjasnit, kdo nese odpovědnost za zachování důvěrnosti údajů, s nimiž disponuje.
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise přijme nezbytná opatření pro provádění tohoto nařízení, týkající se zejména metod výpočtu, které se mají použít, technických definic, formy, obsahu a dalších podrobností oznámení údajů a informací uvedeného v článku 3.	Komise přijme opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení. K takovým opatřením patří zejména metody výpočtu, které se mají použít, technické definice, forma, obsah a další podrobnosti oznámení údajů a informací uvedeného v článku 3, včetně uplatnění výjimky podle odst. 2 čl. 3 a především ustanovení týkajících se časového harmonogramu a obsahu oznámení a subjektů, pro něž platí oznamovací povinnosti.
Odůvodnění
S cílem zabránit administrativní zátěži je nutné vyjasnit, jak bude uplatňována výjimka v případě dvojího oznamování.
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Článek 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise je odpovědná za rozvoj, provoz, řízení a udržování zdrojů informačních technologií nezbytných pro příjímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů nebo informací oznámených Komisi na základě tohoto nařízení.	V souvislosti s plánováním je Komise odpovědná za rozvoj, provoz, řízení a udržování zdrojů informačních technologií nezbytných pro příjímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů nebo informací, které se týkají energetické infrastruktury a byly oznámeny Komisi na základě tohoto nařízení.
Odůvodnění
Je třeba doplnit čemu má zpracovávání údajů sloužit.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise rovněž zajistí, že informační technologie, jež jsou zapotřebí k účelům uvedeným v prvním odstavci, zaručují důvěrnost údajů či informací oznamovaných Komisi podle tohoto nařízení.
Odůvodnění
Údaje a informace požadované Komisí jsou z hlediska hospodářských subjektů vysoce citlivé povahy a Komise musí tedy při zacházení s nimi zajistit co největší důvěrnost.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Na základě poskytnutých údajů a informací, případně jakýchkoli jiných zdrojů údajů včetně údajů pořízených Komisí vypracuje Komise nejméně jednou za dva roky analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému EU napříč odvětvími, zejména s cílem:	1. Na základě poskytnutých údajů a informací, případně jakýchkoli jiných zdrojů údajů včetně údajů pořízených Komisí vypracuje Komise nejméně jednou za dva roky analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému EU napříč odvětvími, zejména s cílem:
a) zjistit případné budoucí mezery v energetické nabídce a poptávce;	a) zjistit případné budoucí mezery a/nebo přebytky v energetické nabídce a poptávce se zvláštním důrazem na případné nedostatky a chyby, které se v budoucnosti vyskytnou ve výrobní a přenosové infrastruktuře;
b) zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich řešení;	b) sledovat vývoj investičních projektů od data oznámení až po jejich skutečnou realizaci a zejména rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a to za současné podpory osvědčených postupů za účelem řešení zjištěných překážek;
c) zvýšit transparentnost pro účastníky trhu.	c) zvýšit transparentnost pro účastníky trhu a případné subjekty nově vstupující na trh;
	ca) sledovat takové investiční projekty EU ve třetích zemích, které ovlivňují trh EU s energií a zabezpečení dodávek energie;
	cb) určit riziko spojené s příliš velkou závislostí na jedné energetické infrastruktuře a rizika související se spojením se třetími zeměmi;
	cc) zjistit, jaké jsou investiční potřeby, aby bylo možné zlepšit fungování vnitřního trhu s energií (například zpětný tok a propojovací vedení).
Odůvodnění
Shromažďované údaje a informace musí být využívány především ke zjištění nedostatků týkajících se investic do infrastruktury, které by mohly ochromit uplatňování právních předpisů pro vnitřní trh s energií i směrnice o obnovitelných zdrojích. Nástroj oznamování je třeba používat jako prostředek včasného upozorňování na nedostatky související s infrastrukturou, které ohrožují úspěšné provádění společné energetické politiky EU.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při vypracování analýz uvedených v odstavci 1 mohou být Komisi nápomocni odborníci z členských států a/nebo jiní odborníci se specifickou kvalifikací v dotčené oblasti.	2. Komise koordinuje vypracování analýz uvedených v odstavci 1 se subjekty pověřenými prováděním specifických investičních plánů v odvětví energetiky EU a mohou jí být nápomocni odborníci z členských států a/nebo jiní odborníci, jakož i skupiny a sdružení se specifickou kvalifikací v dotčené oblasti.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise může analýzy projednat se zúčastněnými stranami. Komise poskytne analýzy Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a zveřejní je.	3. Komise analýzy projedná se zúčastněnými stranami. Komise poskytne analýzy Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a zveřejní je.
Odůvodnění
Oznamování by mělo sloužit k politickým účelům, zejména k přípravě analýzy, která bude příspěvkem do probíhající celoevropské diskuse o potřebě energetických infrastruktur. Proto má Komise být povinna projednávat své analýzy se zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Komise musí za účelem zachování jednotnosti různých publikací z oblasti monitorování zohlednit víceleté investiční plány energetické infrastruktury připravené zvláštními orgány, které byly zřízeny v souladu s jinými právními akty, např. nařízením Rady (ES) č. 714/2009 pro odvětví elektroenergetiky.
Odůvodnění
Jde o případnou korekci nejednotnosti poskytovaných informací.
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	S cílem zlepšit kvalitu údajů Komise při provádění analýz podle odstavce 1 případně přezkoumá minimální limity stanovené v příloze a může od členských států žádat, aby specifikovaly hlavní charakteristiky infrastruktury či kapacit, které jsou plánované nebo ve výstavbě.
Odůvodnění
Je zapotřebí vzor, na němž by byly uvedeny hlavní charakteristiky infrastruktury či kapacit, které jsou plánované nebo ve výstavbě, jelikož tyto „hlavní charakteristiky“ jsou zmíněny v čl. 5 odst. 1 b), ale nebyly definovány; na druhou stranu, pokud by se vyžadovalo zařazení vzoru do navrhovaného nařízení, zpomalilo by to jeho provádění. (Viz také stanovisko (TEN/411) Evropského hospodářského a sociálního výboru.)
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Příloha – bod 1 – podbod -1.1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1.1. Výroba
	– Těžební zařízení s minimální kapacitou 20 000 barelů/den;
Odůvodnění
Kvůli souladu s celkovým zněním návrhu nařízení.
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Příloha – bod 1 – podbod 1.2 – odst. -1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	K těmto projektům patří rovněž investice do renovace a využití potrubních systémů pro ropné produkty, zavedení sběru údajů v reálném čase a řídících systémů a vybudování a používání systémů pro zvýšení bezpečnosti dodávek ropných produktů.
Odůvodnění
K těmto projektům by měly patřit rovněž investice do renovace a využití přepravních potrubních systémů pro ropné produkty, do zavedení systémů sběru údajů v reálném čase a řídících systémů a do výstavby a používání systémů pro zvýšení bezpečnosti dodávek ropných produktů.
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení Příloha – bod 2 – podbod -2.1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-2.1. Výroba
	– Těžební zařízení s minimální kapacitou 0,1 m cm/den;
Odůvodnění
Kvůli souladu s celkovým zněním návrhu nařízení.
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení Příloha – bod 2 – podbod 2.1 – druhá odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Plynovody a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 155 Smlouvy o ES.	Plynovody, které představují zásadní články ve vnitrostátních nebo mezinárodních propojovacích sítích a plynovodech, a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 155 Smlouvy o ES a projekty uvedené v příloze k nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o vytvoření programu na podporu hospodářské obnovy prostřednictvím finanční pomoci Společenství poskytované projektům v oblasti energetiky1.
	________________ 1 Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31.
Odůvodnění
Konzultace s právní službou Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh   62 Návrh nařízení Příloha – bod 2 – podbod 2.2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2.2. Terminály LNG	2.2. LNG
– Terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu.	– Terminály pro dovoz a vývoz zkapalněného zemního plynu.
	– Kapacity pro znovuzplynování, ukládání a zkapalňování.
Odůvodnění
Nařízení by mělo z důvodu ucelenosti upravovat dovoz i vývoz.
Pozměňovací návrh   63 Návrh nařízení Příloha – bod 2 – podbod 2.3 – odrážka 1 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– Software a hardware, který monitoruje zásoby plynu a podává zprávy v reálném čase příslušným agenturám EU.
Odůvodnění
Tento počítačový systém je klíčovou investicí do infrastruktury, která je nezbytná k posílení a zefektivnění úsilí o vytvoření dobře fungujícího systému varování a prevence v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Tento systém také zajistí dobrou použitelnost programu N-1.
Pozměňovací návrh   64 Návrh nařízení Příloha – bod 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. UHLÍ, LIGNIT a ROPNÉ BŘIDLICE
	– Nové nebo rozšířené povrchové doly s roční produkcí minimálně 1 milion tun.
	– Nové nebo rozšířené hlubinné doly s roční produkcí minimálně 1 milion tun.
Odůvodnění
Uhlí je zmiňováno v definici zdrojů energie, proto by příloha měla obsahovat kapitolu týkající se infrastruktury pro těžbu uhlí.
Pozměňovací návrh   65 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.1 – třetí odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– Větrné elektrárny (s kapacitou 20 MW nebo více u mořských elektráren nebo s kapacitou 10 MW nebo více u pevninských elektráren);	– Větrné elektrárny (s kapacitou 20 MW nebo více u mořských elektráren nebo s kapacitou 5 MW nebo více u pevninských elektráren);
Odůvodnění
Limit 10 MW, který Komise uvedla u pevninských větrných elektráren, by byl příliš vysoký, aby bylo možné získat náležitý obrázek o hlavních tendencích ve  větrné energetice v EU v posledních letech (36 % všech nových zařízení produkujících elektřinu vybudovaných v EU v roce 2008 vyrábí větrnou energii, což převyšuje všechny ostatní technologie). Nástroj, který by neumožňoval sledování tak významné části odvětví výroby energie, by nejen postrádal smysl, ale z hlediska definování politik by byl i kontraproduktivní.
Pozměňovací návrh   66 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.1 – čtvrtá odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– Koncentrovaná sluneční, tepelná, geotermální a fotovoltaická zařízení (generátory s jednotkovou kapacitou 10 MW nebo více);	– Koncentrovaná sluneční, tepelná a geotermální zařízení (generátory s jednotkovou kapacitou 10 MW nebo více) a fotovoltaická zařízení (s kapacitou 5 MW nebo více);
Odůvodnění
Podle hrubých odhadů by v případě, že by byl limit 10 MW zachován, bylo do působnosti nařízení zahrnuto méně než 10 % fotovoltaických zařízení.
Pozměňovací návrh   67 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.1 – pátá odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– Zařízení vyrábějící elektřinu z biomasy/odpadu (generátory s jednotkovou kapacitou 10 MW nebo více);	– Zařízení vyrábějící elektřinu z biomasy/biokapalin/odpadu (generátory s jednotkovou kapacitou 5 MW nebo více);
Pozměňovací návrh   68 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.1 – odrážka 6 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– Decentralizovaná zařízení na výrobu obnovitelné energie připojená na elektrickou síť nebo využívající dohody o zpětné koupi ze strany některého podniku, jejichž celková výrobní kapacita přesahuje 10 MW.
Pozměňovací návrh   69 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.2 – první odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– Nadzemní přenosové vedení, pokud je zkonstruováno pro napětí 150 kV nebo více;	– Nadzemní přenosové vedení, pokud je zkonstruováno pro napětí 100 kV nebo více;
Odůvodnění
Uvedené napětí 150 kV by mohlo vyloučit mnoho vedení o napětí 110 kV, která jsou v některých členských státech plánovaná.
Pozměňovací návrh   70 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.2 – třetí odrážka
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– Projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 155 Smlouvy o ES.	– Projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 155 Smlouvy o ES a projekty uvedené v příloze nařízení (ES) č. 663/2009.
Odůvodnění
Konzultace s právní službou Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh   71 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.2 – odrážka 3 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– Sítě dálkového vytápění s průměrem minimálně 300 mm.
Odůvodnění
Infrastruktury dálkového vytápění jsou strategické k dosažení cílů pro rok 2020 – zvýšená účinnost a častější používání energie z obnovitelných zdrojů na trzích s vytápěním a chlazením. Měly by být proto v návrhu zmíněny.
Pozměňovací návrh   72 Návrh nařízení Příloha – bod 3 – podbod 3.2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3.2a. Skladování
	– zařízení na skladování elektrické energie;
Pozměňovací návrh   73 Návrh nařízení Příloha – bod 5 – podbod 5.2 –odst. -1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Tento odstavec se vztahuje rovněž na projekty týkající se skladování oxidu uhličitého v geologických úložištích, které upravuje nařízení (ES) č. 663/2009.
Odůvodnění
Je důležité, aby se tento odstavec vztahoval rovněž na projekty týkající se skladování oxidu uhličitého v geologických úložištích, pro které je v nařízení o zavedení programů pro hospodářskou obnovu plánována finanční podpora ve prospěch projektů v odvětví energetiky.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Důvodová zpráva

Výchozí situace / Návrh Komise

Jedná se o návrh nařízení Rady (postup konzultace), jehož účelem je zajistit, aby Komise byla přesně a pravidelně informována o investičních projektech v oblasti energetické infrastruktury EU, a mohla tak plnit své úkoly, zejména posilovat evropskou energetickou politiku. Nařízení v podstatě nahrazuje podobné nařízení z roku 1996 (které je přepracováním nařízení z roku 1972). Zrušené nařízení se pokládá za zastaralé, jelikož se v něm neodráží důležité změny, k nimž došlo v odvětví energetiky po roce 1996 ( rozšíření EU a zabezpečení dodávek energie, obnovitelné druhy energií, politika změny klimatu, nová úloha EU v odvětví energetiky podle Lisabonské smlouvy).

Podle nařízení mají členské státy (nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří) jednou za dva roky shromáždit a oznámit údaje a informace o určitých typech investičních projektů (upřesněných v příloze nařízení), které se týkají výstavby, modernizace nebo vyřazení z provozu výrobních, přepravních a skladovacích zařízení (plánovaných či zahájených projektů) určených na ropu, zemní plyn, elektrickou energii, biopaliva a oxid uhličitý produkovaný z těchto surovin. Nařízení stanoví podnikům působícím v energetice povinnost poskytovat svému vlastnímu členskému státu nezbytné údaje. Specifikuje rovněž obsah oznámení (kapacity, umístění, časový harmonogram, technologie použité z důvodu zabezpečení dodávek, systémy zachycování uhlíku či mechanismy pro dodatečné vybavení a komentář ke zpožděním či překážkám bránícím v realizaci projektů).

Je-li povinnost oznamovat investice stanovena jiným konkrétním právním předpisem EU, nebudou členské státy povinny tyto investice oznamovat, aby se zamezilo dvojímu oznamování.

Informace budou důvěrné, ale Komise bude mít možnost zveřejňovat souhrnné údaje[1]. Jednou za dva roky rovněž vypracuje analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému EU napříč odvětvími, případně jakoukoliv jinou potřebnou specifickou analýzu. To umožní zjistit případné budoucí mezery v nabídce a poptávce a překážky pro investice. Záměrem tohoto nařízení je dosáhnout větší transparentnosti předpokládané poptávky a existující (nebo plánované) nabídky.

Tyto analýzy Komisi umožní lépe podporovat osvědčené postupy a poskytnout účastníkům trhu větší transparentnost. Za účelem vytvoření společných stanovisek k těmto otázkám budou výsledky uvedených analýz projednány se zúčastněnými stranami a zveřejněny.

Do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost je plánován jeho přezkum.

Postoj zpravodajky

Podle názoru zpravodajky se skutečně jedná o důležitý kousek skládanky energetické politiky EU. Bez náležitých informací o naší energetické infrastruktuře nemůžeme na úrovni EU účinně podporovat evropskou energetickou politiku. Zásadní význam má nicméně zajištění důvěrnosti informací a skutečnosti, že každý výsledný návrh bude neutrální a nebude znamenat politický zásah do fungování trhu. Plnění oznamovacích povinností by mělo být snadné , aby podniky a správní orgány členských států či Komise nebyly zbytečně zatěžovány další administrativou.

Cílem zpravodajky je tedy zajistit, aby nařízení fungovalo v praxi (jelikož oznamovací povinnosti stanovené předchozím nařízením řada členských států neplnila), aby bylo co nejužitečnější a poskytovalo co nejlepší přehled očekávaného vývoje v souvislosti s energetickou infrastrukturou.

Důležitým procedurálním bodem je fakt, že právním základem tohoto nařízení by měl být nový článek 194 zaváděný Lisabonskou smlouvou, který posiluje pravomoci EU v oblasti energetické politiky. Evropský parlament by tak v případě těchto právních předpisů měl získat spolurozhodovací pravomoci (řádný legislativní postup stanovený Lisabonskou smlouvou).

Cílem zbývajících hlavních pozměňovacích návrhů v návrhu zprávy je:

- objasnit druh plánovaných investičních projektů, které mají být oznámeny, a dosaženou fázi investice v době, kdy musí být oznámení předáno, aby se zabránilo sporům ohledně zachování důvěrnosti a vznikl přesný obrázek očekávaného vývoje díky zahrnutí projektů, které budou s vysokou pravděpodobností dokončeny;

- upřesnit definice a obsah oznámení;

- posílit ustanovení o důvěrnosti údajů, které Evropská komise zveřejní;

- usnadnit oznamování tím, že bude Komise požádána, aby v prováděcím aktu vysvětlila, jak by měla být uplatňována výjimka zabraňující dvojímu oznamování (v případech, kdy je oznamování investičních projektů stanoveno i jinými předpisy), konkrétně co má být hlášeno, kdy, kým, komu a v jaké formě;

- zvýšit užitečnost analýz, které bude Komise vypracovávat na základě obdržených informací tak, aby sloužily jako prostředek včasného upozorňování na nedostatky související s infrastrukturou, které ohrožují úspěšné provádění společné energetické politiky EU;

- upravit tímto právním předpisem i kapacity pro těžbu / výrobu ropy a zemního plynu, ačkoliv je jich samozřejmě v Evropské unii málo a stále jich ubývá;

- zavést povinnost oznamovat kapacity v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu, které budou podle názoru zpravodajky v budoucnosti velmi důležité pro zajištění diverzifikace dodávek zemního plynu do EU;

- snížit hranici pro oznamování kapacit pevninských větrných elektráren, jelikož delokalizovaná výroba energie menšími subjekty se může stát důležitou součástí výroby energie v EU.

• [1]  Prostřednictvím střediska pro sledování trhu s energií – http://ec.europa.eu/energy/observatory/index_en.htm

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Herbert Reul

předseda

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

BRUSEL

                       Věc: Stanovisko k právnímu základu k návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96 (KOM(2009)0361 – C7‑0125/2009 – 2009/0106(CNS))

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 12. ledna 2010 jste v souladu s čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti o prověření právního základu výše uvedeného návrhu Komise.

Vzhledem k tomu, že Komise navrhla[1], aby se polisabonskými právními základy stal článek 337 SFEU společně s článkem 187 Euratom (což přesně odpovídá původně navrženým předlisabonským právním základům: článku 284 ES a článku 187 Euratom), zpravodaj Výboru pro průmysl a další poslanci předložili pozměňovací návrh, jehož cílem je použít nový právní základ, který poskytuje čl. 194 odst. 2 Lisabonské smlouvy namísto článku 337 SFEU.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 28. ledna 2010.

Články 337 SFEU a 187 Euratom jsou shodné a obsahují následující ustanovení:

„K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou rozhodující prostou většinou v souladu se Smlouvami.“

Tyto dva články[2] byly použity jako právní základ pro nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství[3]. Návrh projednávaného nařízení by zrušil uvedené nařízení s cílem dosáhnout svých cílů účinnějším způsobem. Komise skutečně ve své důvodové zprávě uvádí, že nařízení č. 736/96 „již navíc není jednotně uplatňováno a neodpovídá nejnovějšímu vývoji odvětví energetiky“. To by však vytvářelo dojem, že návrh nařízení navazuje na nařízení č. 736/96, jelikož si klade za cíl „zrevidovat a dále posílit systém zavedený“ tímto nařízením. Zdálo by se, že z tohoto důvodu Komise navrhuje zachovat stejný právní základ.

Lisabonská smlouva, která je nyní v platnosti, věnuje energetice zvláštní hlavu (Hlava XXI: Energetika), jejíž článek 194 zní:

Článek 194

1. V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:

a) zajistit fungování trhu s energií;

b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii;

c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a

d) podporovat propojení energetických sítí.

2. Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 192 odst. 2 písm. c).

3. Odchylně od odstavce 2 přijme Rada opatření podle uvedeného odstavce zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem, pokud jsou především fiskální povahy.

Použití článku 194 jakožto právního základu navrhovaného nařízení by mohlo být opodstatněné v tom smyslu, že se tento nástroj týká „povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury“

Bod XVI přílohy VII jednacího řádu stanovuje, že do působnosti Výboru pro právní záležitosti spadají záležitosti týkající se „výkladu a uplatňování práva Společenství, souladu aktů Evropské unie s primárním právem, včetně volby právního základu…“. Aby tedy výbor jednal v rámci své působnosti, je-li s ním konzultována otázka právního základu, je jeho povinností určit vhodný právní základ s ohledem na Smlouvy, aniž by jeho výběr byl omezován na základy navržené Komisí a příslušným výborem.

V tomto případě se zdá, že z textu Smlouvy o fungování Evropské unie vyplývá, že by bylo také možné uplatnit ustanovení obsažená v hlavě XVI o transevropských sítích. Článek 170 skutečně stanoví, že „Unie přispívá ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur“.

Z toho vyplývá, že výbor musí určit, podle kterého z těchto tří právních základů má být návrh nařízení přijat. Všechny tři články, které přicházejí v úvahu, stojí s návrhem nařízení v souvislosti. Předmětem článku 337[4] je shromažďování informací Komisí (v tomto případě se jedná o informace o investičních projektech do energetické infrastruktury). Předmětem článku 194 je politika v oblasti energetiky a článku 170 infrastruktura, zejména v oblasti energetiky.

I přes nedávný rozsudek Soudního dvora[5], ve kterém se uvádí, že je možné kombinovat dva právní základy zahrnující odlišné postupy, je třeba vzít v úvahu, že použití dvojího právního základu by mělo být výjimečné, jelikož podle zavedeného názoru Dvora není kombinace právních základů, jež obsahují nekompatibilní postupy, možná[6]. V souladu s tím, v rozsudku z roku 2006[7] došel Dvůr k závěru, že „použití dvojího právního základu je vyloučeno, pokud jsou postupy stanovené pro každý z těchto základů neslučitelné nebo pokud by kumulace právních základů mohla způsobit újmu právům Parlamentu.“

V případě článku 337 jedná Rada na návrh Komise po konzultaci s Parlamentem. Oproti tomu, jak článek 194, tak článek 170 stanovují používání běžného legislativního postupu, tj. postupu spolurozhodování. Z toho z právního hlediska vyplývá, že zatímco články 194 a 170 by bylo možné použít v kombinaci, článek 337 s žádným z těchto článků kombinovat nelze.

I – Zamítnutí článku 337

V souladu s judikaturou nesmí volba právního základu pro opatření „záviset pouze na přesvědčení některého orgánu“ [8] ale „musí být založena na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkoumání... Mezi tyto faktory patří především účel a obsah opatření.[9]“

1. – Posouzení obsahu navrhovaného opatření

Pokud se jedná o obsah, zdá se být vzhledem k názvu i obsahu článků naprosto jasné, že oznamování informací (týkajících se investičních projektů do infrastruktury) je klíčovým prvkem návrhu.

Článek 3 je nazván Oznamování údajů, článek 4 Zdroje údajů, článek 6 Kvalita a zveřejnění údajů, článek 8 Zpracování údajů a článek 9 Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů.

Obsah těchto článků je zaměřen na shromažďování informací, jak je stanoveno v článku 337. V článku 1 se uvádí, že cílem nařízení je zřídit „společný rámec, jehož prostřednictvím se Komisi oznamují údaje a informace o investičních projektech“. Článek 3 stanovuje, že údaje a informace uvedené v tomto nařízení jsou shromažďovány od začátku roku 2010 a následně každé dva roky. Článek 4 objasňuje, že členské státy požadují po příslušných podnicích, aby jim poskytly údaje, pokud se nerozhodnou tyto údaje získat jinými prostředky. Článek 5 vyjmenovává typ údajů, jež mají být v souvislosti s investičními projekty poskytnuty, jako je „pravděpodobné datum uvedení do provozu“. Článek 6 požaduje, aby členské státy zajistily kvalitu, relevanci, přesnost, jasnost, včasnost a soudržnost údajů a informací, které oznamují Komisi. Je taktéž zmíněna možnost zveřejnění údajů Komisí a povinnost členských států spočívající v tom, že „zachovávají důvěrnost údajů nebo informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu“. Články 7 a 8 opravňují Komisi, aby přijala prováděcí opatření a odpovídala za rozvoj zdrojů informačních technologií nezbytných pro přijímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů. Článek 9 pojednává o zpracování osobních údajů.

Energetickou problematiku lze ovšem nalézt i v obsahu navrhovaného nařízení. Článek 3 upřesňuje, že povinnost oznamovat údaje neplatí, pokud byly údaje již oznámeny „na základě právních předpisů EU pro odvětví energetiky“. Kromě toho z článku 5 jasně vyplývá, že návrh nařízení se týká odvětví energetiky: zmiňuje např. „druh použitých zdrojů energie“ , „technologie relevantní pro účely bezpečnosti dodávek“ a „vybavení systémy zachycování uhlíku“. A konečně článek 10, Monitorování a podávání zpráv, ozřejmuje účel shromažďování těchto informací: záměrem je umožnit Komisi vypracovat „analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému EU napříč odvětvími“. Jak vyplývá ze znění tohoto článku, údaje představují pouze nezbytný prostředek k dosažení cílů Komise, jelikož „na základě uvedených údajů a informací“ bude Komise schopna zjistit „případné budoucí mezery v energetické nabídce a poptávce“, „překážky pro investice a [podpořit] osvědčené postupy pro jejich řešení“ a zvýšit „transparentnost pro účastníky trhu“. Tyto články odpovídají bodům odůvodnění 1 až 5 a 15, které zavádějí rámec, v němž má probíhat shromažďování informací, konkrétně „zavedení společné energetické politiky“.

2. – Posouzení účelu navrhovaného opatření

a) z hlediska normativní části

Z článku 10 návrhu nařízení vyplývá, že jeho účelem je umožnit Komisi:

a)        zjistit případné budoucí mezery v energetické nabídce a poptávce;

b)        zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich řešení;

c)        zvýšit transparentnost pro účastníky trhu.

Tyto cíle jsou nepochybně spojeny s cíli určenými článkem 194 SFEU, jelikož stanovuje, že politika Unie v oblasti energetiky musí „zajistit fungování trhu s energií“ (viz b) a c)). Článek 194 dále stanovuje, že politika Unie musí „zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii“, což má zjevně podpořit písmeno a).

b)        z hlediska preambule

Body odůvodnění obsahují zdůvodnění navrhovaného aktu. První z nich se týká „zavedení společné energetické politiky“. Zavedení této politiky je dlouhodobým projektem, který byl po dlouhou dobu jen „zbožným přáním“[10] a stal se skutečností teprve po zavedení nové hlavy XXI SFEU v důsledku Lisabonské smlouvy. Bod odůvodnění 1 tak opakuje, že zavedení společné energetické politiky je „cílem, jenž si Společenství vytyčilo“. Bod odůvodnění 2 přitom poukazuje na přímou souvislost mezi politikou v oblasti energetiky a návrhem nařízení, neboť se v něm uvádí, že „jedním z aspektů takové politiky je získání celkového obrazu vývoje investic do energetické infrastruktury ve Společenství“. Lze proto říci, že dva počáteční body odůvodnění zařazují návrh nařízení do oblasti společné energetické politiky.

Následující body odůvodnění mají za cíl podrobněji ukázat, jakým způsobem shromažďování údajů o investičních projektech umožní dosáhnout určitých konkrétních cílů politiky Unie v oblasti energetiky, především „zabezpečení dodávek energie Společenství“ (bod odůvodnění 3) a řádné fungování trhů s energií na základě toho, že bude zajištěna „větší transparentnost“(bod odůvodnění 5). Dále bod odůvodnění 3 stanovuje, že celkový pohled na investice do energetické infrastruktury je taktéž zásadní pro „přechod na systém nízkouhlíkové energetiky“. Je třeba konstatovat, že článek 194 zmiňuje, že politika v oblasti energetiky musí zohledňovat politiku v oblasti životního prostředí a v souladu s tím napomáhat „podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie“.

A konečně, bod odůvodnění 6 uvádí, že údaje musí mít dispozici Komise a „zejména středisko pro sledování trhu s energií“, z čehož vyplývá, že shromažďování údajů je neoddělitelně propojeno s oblastí, ke které se údaje vztahují, tj. s energetikou. Souvislost mezi shromažďováním údajů a jeho účelem je zdůrazněna v legislativním finančním výkazu, jenž tvoří přílohu návrhu. Bod 5.2 tohoto výkazu zdůrazňuje, že nařízení „vytváří nový rámec kombinující podávání zpráv a sledování (analýzu) investičních projektů do energetické infrastruktury EU“.

Tato analýza preambule návrhu nařízení, pokud jde o jeho cíle, nás vede k závěru, že stojí v přímé souvislosti s energetickou politikou Unie.

c) Cíle vyplývající z dokumentů, jež tvoří přílohu návrhu

Je zřejmé, jak z komentářů v rámci doktríny, tak i z různých institučních dokumentů, že současná politika v oblasti energetiky je zásadním cílem Unie a nemůže být déle prováděna nahodilým způsobem v každém členském státě. Sdělování informací v této oblasti přispívá k zavedení společné energetické politiky a ke sblížení členských států v této oblasti. Sdělování informací je pro účely této nové politiky nutné. V tomto smyslu se zdá s být ohledem na soudržnost nezbytné, aby nařízení, kterým jsou vytvářeny prostředky umožňující jednat, bylo spojeno s článkem 194, což propůjčí Unii pravomoc jednat v zájmu dosažení různých cílů, jež si stanovila v oblasti energetiky.

Důvodová zpráva pouze potvrzuje dojem, že nařízení by mělo být zařazeno do rámce energetické politiky. Je zřejmé, že kontextem je „nová energetická politika“ a že „tento návrh je v souladu s cíli Unie [a] v souladu s politikou v oblasti klimatu a energetickou politikou“. V této souvislosti Komise také zmiňuje Akční plán Evropské rady o energetické politice pro Evropu na období 2007–2009. Tento plán pro účely provádění zmíněné nové politiky předpokládá určení investic, jež jsou třeba k uspokojení strategických potřeb EU, a opakované prověřování infrastruktur pro dodávky, přičemž bude navrhované nařízení hrát významnou úlohu.

II. Závěr

Nyní je zapotřebí stanovit, který z obou stěžejních bodů návrhu nařízení by měl mít přednost, a to v závislosti na tom, zda jsou posuzovány z hlediska obsahu (shromažďování informací) nebo z hlediska sledovaných cílů (trh s energií a zabezpečení dodávek energie).

Zaprvé si je třeba povšimnout toho, že článek 337 se nachází v sedmé části SFEU („Ustanovení obecná a závěrečná“). Lze jej považovat za podobný článku 352, neboť se jedná o jakousi „doložku flexibility“[11], a lze jej použít pouze s cílem nahradit pravomoci, jež jsou výslovně či implicitně svěřeny orgánům Společenství prostřednictvím konkrétních ustanovení SFEU, pokud se tyto pravomoci zdají být nezbytné k tomu, aby Společenství mohlo vykonávat své funkce a dosáhnout tak některého z cílů stanovených uvedenou smlouvou. Ačkoli článek 337 uvádí shromažďování informací a článek 194 nikoli, v tomto případě vzniká dojem, že shromažďování informací patří mezi pravomoci Unie, jež jsou zakotveny v článku 194, pokud tyto informace napomáhají dosažení cílů, jež si Unie stanovila v energetické politice.

Dále, s ohledem na skutečnost, že článek 337 spadá pod „ustanovení obecná a závěrečná“, je možné uplatnit zásadu lex specialis derogat[12], tj. konkrétní pravidlo má přednost před pravidlem obecným.

A konečně, v případě přetrvávajících pochyb lze vhodný argument vyvodit z rozsudku Dvora ve věci C-176/03 Komise a Parlament v. Rada[13]. V tomto rozsudku musel Dvůr rozhodovat o řádném právním základě pro rámcové rozhodnutí Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí. Zatímco Rada nástroj zdůvodňovala ustanoveními o soudní spolupráci v trestních věcech v rámci třetího pilíře, Komise podporovaná Evropským parlamentem napadla tento právní základ na základě tvrzení, že záležitost spadá do pravomoci Společenství. Komise argumentovala takto: „Sbližování vnitrostátních trestněprávních předpisů, zvláště znaků trestních podstat trestných činů týkajících se životního prostředí a za které je možno uložit trestní sankce, je považováno za nástroj ve službě dotčené politiky Společenství[14]. Dvůr nejprve zdůraznil, že ochrana životního prostředí představuje jeden ze zásadních cílů Společenství[15] a že činnost v této oblasti nevyhnutelně vyžaduje angažovanost orgánů Společenství v oblastech, jako je energetická či fiskální politika. Po zjištění, že obsah rámcového rozhodnutí se týká zejména trestního práva, Dvůr nicméně prohlásil:

„[uvedené ] konstatování však nemůže zákonodárci Společenství zabránit, pokud použití… trestních sankcí příslušnými vnitrostátními orgány představuje nezbytné opatření pro boj proti vážným zásahům do životního prostředí, přijmout opatření, která se vztahují k trestnímu právu členských států a která považuje za nezbytná pro zajištění plné účinnosti norem, které vydal v oblasti ochrany životního prostředí.[16]“

Z výše uvedeného vyplývá, že v případech, kdy jsou opatření nezbytná pro dosažení určitého cíle, Dvůr zvolí právní základ vztahující se k tomuto cíli, a upřednostní proto dlouhodobější cíl (ochranu životního prostředí) před krátkodobějším cílem (harmonizace trestněprávních předpisů)[17].

Poté, co bylo výše konstatováno, že z návrhu nařízení vyplývá, že shromažďování informací je zásadní pro vytvoření celkového pohledu na vnitřní trh, a tudíž i pro dosažení cílů stanovených Smlouvou v článku 194, lze tudíž v tomto případě dojít k závěru, že právní základ pro oblast energetiky (tedy uvedený článek) by měl mít přednost před článkem 337 a fortiori. Zde totiž nejde o to, zda určitá hlava bude mít přednost před jinou, nýbrž zda ustanovení obsažené v konkrétní hlavě bude upřednostněno před obecným a závěrečným ustanovením.

Po zjištění, že vztah k energetice má přednost, je také třeba zvážit, zda specifická charakteristika oblasti, k níž se oznamování informací vztahuje, totiž „investiční projekty do energetické infrastruktury“, nevyžaduje použití užšího právního základu, tj. články 170 a 171 SFEU o transevropských sítích. V souladu s článkem 170 Unie „přispívá ke zřizování a rozvoji transevropských sítí“, zejména v oblasti energetické infrastruktury. Pro dosažení tohoto cíle může Unie „podporovat projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy“ (čl. 171 třetí odrážka) a vymezí „soubor hlavních směrů zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí“(čl. 171 první odrážka). To by se mohlo vztahovat na shromažďování, analýzu i oznamování informací.

Nicméně hlavními otázkami, kterými se zabývá hlava o transevropských sítích, je interoperabilita a podpora společných projektů Komisí. Oproti tomu má Komise podle návrhu posuzovaného nařízení shromažďovat informace o projektech vnitrostátní infrastruktury tak, aby případně dosáhla lepšího a ucelenějšího pohledu na evropský trh s energií. Shromažďování informací, jež je upraveno v návrhu nařízení, přesahuje „transevropský“ rámec, jelikož se vztahuje na veškeré investice, včetně vnitrostátních investic, zatímco stávající nařízení pokrývá např. pouze přeshraniční sítě plynovodů.[18]

Je zřejmě možné, že Komise bude činit kroky konkrétně v oblasti transevropských sítí poté, co provede analýzu shromážděných údajů. Jejím cílem však není jednat na úrovni transevropských sítí, ale pouze zhodnotit z hlediska investičních projektů v oblasti energetiky, jaká opatření má Unie přijmout, aby překonala všechny případné obtíže. V důvodové zprávě se také uvádí, že nařízení je v souladu s cíli Unie, kterými je „zřízení vnitřního trhu“ a „udržitelný rozvoj Evropy založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě“. Návrh je rovněž v souladu s politikou v oblasti klimatu a energetickou politikou, kde je zabezpečení dodávek energie jedním z pilířů. Kromě toho se bod odůvodnění 1 vztahuje na společnou energetickou politiku a bod odůvodnění 2 vysvětluje, že získání celkového obrazu vývoje investic do energetické infrastruktury ve Společenství je jedním z aspektů takové politiky. Následně vzniká dojem, že ačkoli navrhované nařízení se uplatní zejména na energetickou infrastrukturu, je třeba je zařadit do kontextu společné energetické politiky ve smyslu článku 194 SFEU. Tento článek pokrývá veškeré aspekty návrhu nařízení tím, že zahrnuje jak „propojení energetických sítí“, tak i trh s energií, bezpečnost dodávek a energetickou účinnost.

III. Doporučení

Na své schůzi, která se konala dne 28. ledna 2010, se Výbor pro právní záležitosti tedy jednomyslně rozhodl (19 hlasů pro a nikdo se nezdržel hlasování)[19]pro následující doporučení: Návrh nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96 by měl být přijat na základě článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie.

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

• [1]  Ve svém sdělení „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM (2009) 665).
• [2]  V této době měl článek 284 ES číslo 213.
• [3]  Úř. věst. L 102, 25.4.1996, s. 1.
• [4]  Dříve článek 284 ES.
• [5]  Rozsudek ze dne 3. září 2009 ve věci C-166/07 Parlament v. Rada, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí.
• [6]  Viz např. věc C-164/97 Parlament v. Rada, Recueil 1999, s. I-1139, bod 14.
• [7]  Věc C-178/03 Komise v. Parlament a Rada, Sb. rozh. 2006, s. I-107, bod 57.
• [8]  Věc 45/86 Komise v. Rada („Všeobecné celní preference“) Recueil 1987, s. 1493, bod 11.
• [9]  Věc C-300/89 Komise v. Rada („Oxid titaničitý“), Recueil 1991, s. I-2867, bod 10.
• [10]  Viz Yves Petit, „A la recherche de la politique européenne de l'énergie“, Revue trimestrielle de droit européen, Paříž, Dalloz, 2006, v. 42, č. 4, s. 593-620.
• [11]  V této souvislosti viz komentář k článku 284 ES: Böse – EU komentář – bod V, s. 2048.
• [12]  Viz Bertrand Peter, „La base juridique des actes en droit communautaire”, Revue du marché commun et de l´Union européenne, 1991, Editions techniques et économiques, č. 378, květen 1994, s. 335.
• [13]  Sb. rozh. 2005, s. I-7879.
• [14]  Tamtéž, bod 19.
• [15]  Tamtéž, bod 41.
• [16]  Tamtéž, bod 48.
• [17]  Viz Hubert Haenel – Communication sur les propositions de directives établissant des sanctions pénales – Sénat (Francie), schůze, která se konala dne 17. července 2007.
• [18]  Viz posouzení dopadů, SEK (2009) 971 závěrečné znění, s. 6.
• [19]  Závěrečného hlasování se zúčastnili: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Antonio Masip Hidalgo, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Cecilia Wikström, Christian Engström, Zbigniew Ziobro, Jiří Maštálka, Francesco Enrico Speroni, Piotr Borys, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner (zpravodaj), Arlene McCarthy, Sajjad Karim.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (29. 1. 2010)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96
(KOM(2009)0361 – C7-0125/2009 – 2009/0106(CNS))

Navrhovatel: Mario Pirillo

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Komise navrhuje zrevidovat současný systém oznamování investičních projektů v oblasti energie: návrh se zaměřuje na shromažďování příslušných informací o plánovaných investicích s cílem umožnit Komisi monitorovat stav infrastruktury a předvídat případné problémy.

Ačkoliv je návrh spíše administrativní povahy, naznačuje očekávaný charakter i vlastnosti budoucích investic. Proto je důležité klást větší důraz na environmentální vliv projektů s cílem poskytnout záruky a další pobídky pro budování energetických infrastruktur a jejich vyřazování z provozu udržitelným způsobem a s náležitým ohledem na životní prostředí.

Navrhovatel stanoviska proto doporučuje změnit a doplnit tyto body návrhu:

§ Zvláštní pozornost by měla být věnována vlivu navrhovaných projektů na životní prostředí s cílem zaručit, aby se energetický systém vyvíjel trvale udržitelným způsobem. Investiční projekty by měly být doprovázeny přiměřeným hodnocením vlivů na životní prostředí, jak to mimo jiné vyžaduje směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[1].

§ Vyřazení infrastruktury z provozu by mohlo být prováděno v etapách postupným snižováním výrobních kapacit. V tomto případě by se nemělo oznamovat pouze datum úplného ukončení, ale i předběžná data postupného vyřazení z provozu.

§ Po vyřazení infrastruktury z provozu může být zapotřebí environmentální obnova daného místa jako ochrana proti znečištění a kontaminaci. Proto kdykoliv, kdy je to vhodné a je to vyžadováno příslušnými právními předpisy, by oznámení mělo obsahovat i informace o plánovaných opatřeních na obnovu životního prostředí.

§ S cílem vyhnout se tomu, aby bylo vybudováno několik menších zařízení na skladování oxidu uhličitého, ve kterých by se ukládalo množství oxidu uhličitého, které je těsně pod mezní hodnotou, by měla být oznamována výstavba každého zařízení na skladování oxidu uhličitého, a to nezávisle na jejich kapacitě.

Na obecnější rovině navrhovatel stanoviska poznamenává, že stávající právní předpisy EU již ukládají povinnost podávat zprávy a oznámení v souvislosti s investicemi a infrastrukturou. Mělo by se zabezpečit, aby využívání těchto informací bylo lépe koordinováno, a to tak, aby se zamezilo zdvojení povinnosti předkládat zprávy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Vzhledem k novým politickým cílům a tržnímu vývoji by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury ve Společenství, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat nejlepší praxi a zavést do budoucího vývoje energetického systému ve Společenství větší transparentnost.	(5) Vzhledem k novým politickým cílům a tržnímu vývoji by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury ve Společenství, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat nejlepší praxi a zavést do budoucího vývoje energetického systému ve Společenství větší transparentnost. Zvláštní pozornost by měla být věnována vlivu navrhovaných projektů na životní prostředí s cílem zaručit, aby se energetický systém vyvíjel trvale udržitelným způsobem. Pokud to vyžadují příslušné právní předpisy, měly by investiční projekty být doprovázeny hodnocením vlivů na životní prostředí, jakož i zohledněním opatření plánovaných na obnovu životního prostředí.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 1 – písm. f a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) odkaz na hodnocení vlivů investičních projektů na životní prostředí, pokud je takové hodnocení vlivu vyžadováno příslušnými právními předpisy.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) pravděpodobné datum vyřazení z provozu.	b) pravděpodobné datum vyřazení z provozu včetně případného oznámení předběžných dat postupného vyřazování infrastruktury z provozu;
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) odkaz na hodnocení vlivů projektu vyřazovaného z provozu na životní prostředí, pokud je takové hodnocení vlivu vyžadováno příslušnými právními předpisy;
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 2 – písm. b b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) seznam plánovaných opatření na obnovu životního prostředí, pokud je tato obnova vyžadována příslušnými právními předpisy.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 2 – podbod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy a jimi pověřené subjekty zachovávají důvěrnost údajů nebo informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.	Členské a jimi pověřené subjekty zachovávají důvěrnost údajů nebo informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2008 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí1.
	1 Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je sladit ustanovení nařízení se směrnicí o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a s Aarhuskou úmluvou.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Příloha – bod 3.2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3.2a. Skladování – zařízení na skladování elektrické energie; – zařízení na skladování radioaktivního odpadu.

POSTUP

Název	Investiční projekty týkající se energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství
Referenční údaje	(KOM(2009)0361 – C7-0125/2009 – 2009/0106(CNS))
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.9.2009
Navrhovatel        Datum jmenování	Mario Pirillo 9.9.2009
Projednání ve výboru	4.11.2009
Datum přijetí	27.1.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	56 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Sergio Berlato, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Bas Eickhout, Edite Estrela, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Renate Sommer, Bogusław Sonik, Catherine Soullie, Salvatore Tatarella, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Cristian Silviu Buşoi, Bill Newton Dunn, Crescenzio Rivellini, Struan Stevenson, Michail Tremopoulos, Anna Záborská

• [1]  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. v pozměněném znění směrnice

POSTUP

Název	Investiční projekty týkající se energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství
Referenční údaje	(KOM(2009)0361 – C7-0125/2009 – 2009/0106(CNS))
Datum konzultace s EP	4.9.2009
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 14.9.2009
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.9.2009
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Adina-Ioana Vălean 16.9.2009
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal        stanovisko	JURI 28.1.2010
Projednání ve výboru	6.10.2009		3.12.2009		28.1.2010
Datum přijetí	4.2.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	47 0 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Zoltán Balczó, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Ilda Figueiredo, Françoise Grossetête, Ivailo Kalfin, Paweł Robert Kowal, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler
Datum předložení	11.2.2010