ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES
26. 3. 2012 - (COM(2011)0315 – C7‑0150/2011 – 2011/0150(COD)) - ***I
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Lara Comi
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES
(COM(2011)0315 – C7‑0150/2011 – 2011/0150(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0315),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0150/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. září 2011[1],
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0069/2012),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují hodnotu pro spotřebitele. |
(2) Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Pokud je evropská normalizace zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními organizacemi, konkrétně s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), přispívá k celosvětové konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Evropské normy by měly být i nadále přijímány evropskými normalizačními orgány, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). |
(3) Evropský normalizační systém je dobrovolným procesem, který vychází z potřeb trhu a je organizován na základě zásad, jež stanovila Světová obchodní organizace (WTO) v příloze III Dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu. Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). |
Odůvodnění | |
Sdělení Komise o strategické vizi pro evropské normy (COM(2011)0311 v konečném znění) odkazuje na Dohodu WTO o technických překážkách obchodu, kterou chápe jako mezinárodně dohodnutý základ hlavních zásad normalizace. V rámci tohoto nařízení a v souladu se snahami EU o rozvíjení spolupráce v oblasti mezinárodních norem je třeba odkazovat na mezinárodně uznávaná kritéria WTO; vytváření nových seznamů zásad s sebou může nést riziko rozporu s těmito kritérii. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, zejména prostřednictvím předpokladu shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU. |
(4) Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím předpokladu shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU. |
Odůvodnění | |
Znění je zavádějící, protože většina norem neslouží jako přímá podpora evropských politik a právních předpisů. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4a) Normalizace sehrává v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů stále důležitější úlohu. V souladu s dohodou o technické spolupráci mezi ISO a CEN (Vídeňská dohoda) a s Drážďanskou dohodou se Unie snaží podporovat vypracovávání norem na mezinárodní úrovni a posílit tak konkurenceschopnost evropských podniků a evropského průmyslu na mezinárodní scéně. Avšak normalizaci mohou třetí země také využívat jako nástroj, který znesnadňuje hospodářskou soutěž tím, že vytváří technické překážky obchodu. V tomto ohledu se jeví jako nezbytná spolupráce mezi evropskými a mezinárodními normalizačními orgány, avšak Unie by měla také podporovat bilaterální přístupy pomocí koordinace svých normalizačních činností se svými partnery, např. v rámci transatlantického dialogu. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4b) Propagace evropských norem by rovněž měla mít podobu dvoustranných kontaktů při vyjednávání dohod nebo vysílání odborníků na problematiku normalizace do třetích zemí, jak tomu bylo v případě Číny. Podobná iniciativa by měla být prioritně rozvíjena s Indií, Ruskem a Brazílií. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4c) Kromě norem vypracovávaných národními, evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi vypracovávají fóra a konsorcia technické specifikace. Tyto technické specifikace jsou užitečné v situacích, kdy nejsou k dispozici žádné stávající normy. Tyto technické specifikace umožňují – hlavně díky mezinárodní dimenzi fór a konsorcií – otevírání trhů mimo Unii a omezují technické překážky obchodu, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Unie by měla podněcovat kontakty mezi normalizačními orgány a těmito fóry a konsorcii a zabránit přitom vytváření konkurenčního systému k normalizaci. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 d (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4d) Evropský parlament a Rada by při vymezování základních požadavků uváděných v právních předpisech Unie, jejichž účelem je harmonizovat podmínky uvádění výrobků na trh, měly postupovat velmi přesně, aby u normalizačních organizací nedocházelo k nesprávné interpretaci, pokud jde o cíle a požadovanou úroveň ochrany stanovené právními předpisy. |
Odůvodnění | |
Viz znění odstavce 15 zprávy Evropského parlamentu o budoucnosti evropské normalizace (A7-0276/2010). | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
(5a) V usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace1 byla stanovena řada strategických doporučení týkajících se přezkumu evropského normalizačního systému. |
|
|
_____________ |
|
|
1 Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 56. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) Žádá-li Komise v souladu s čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení evropské normalizační organizace o vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace, měla by respektovat rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy stanovené ve SFEU, zejména v článcích 14, 151, 152, 153, 165, 166 a 168 této smlouvy a v protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, které se týkají sociální politiky, odborného vzdělávání, veřejného zdraví a služeb obecného zájmu, mezi něž patří i služby obecného hospodářského zájmu. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) V rámci Unie jsou vnitrostátní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku protichůdných norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními orgány a Komisí o současné a budoucí práci v oblasti normalizace. Tato výměna informací by měla být v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne 10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979. |
(10) V rámci Unie jsou vnitrostátní normy přijímány národními normalizačními organizacemi, což by mohlo vést ke vzniku protichůdných norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními organizacemi, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o současné a budoucí práci v oblasti normalizace, včetně opatření týkajících se pozastavení prací použitelných pro národní normalizační organizace v rámci evropských normalizačních organizací. Tato výměna informací by měla být v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne 10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Normy mohou evropské politice pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace a inovace obecně. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit obchod. |
(12) Přestože normy představují především nástroje vycházející z potřeb trhu používané dobrovolně zainteresovanými subjekty, mohou evropské politice pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou globalizace, hospodářská a finanční krize, inovace, slabá místa vnitřního trhu, změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace, začleňování osob se zdravotním postižením, ochrana spotřebitelů, bezpečnost práce a pracovní podmínky a sociální začlenění. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit obchod, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří velkou část evropských společností. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Proto je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu normalizace, zejména v technických výborech. |
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků, jejichž zapojení do postupu normalizace má zásadní význam pro technický pokrok v Unii. Proto je nutné, aby zásady normalizace malým a středním podnikům umožnily svými inovativními technickými řešeními aktivně přispívat k normalizačnímu úsilí, a to zlepšením jejich účasti v postupu normalizace na vnitrostátní úrovni, kde tyto podniky mohou být v souladu se zásadou vnitrostátního delegování pravomocí efektivnější, jelikož zde mají nižší náklady a nemusí čelit jazykovým bariérám. Proto je důležité, aby toto nařízení zlepšilo zastoupení a účast malých a středních podniků ve vnitrostátních technických výborech a usnadnilo jim skutečný přístup k normám. Národní normalizační organizace by měly podněcovat své zástupce, aby zohledňovali názory malých a středních podniků v evropských technických výborech. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) Je důležité podněcovat mezi národními normalizačními organizacemi výměnu osvědčených postupů o tom, jak nejlépe usnadnit a zvýšit účast malých a středních podniků na normalizačních činnostech. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v normalizačních činnostech obecně nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace subjektem s vhodnými předpoklady. |
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v evropských normalizačních činnostech v některých oblastech nedostatečně zastoupeny. Toto nařízení by navíc mělo usnadnit a podpořit přiměřenou účast malých a středních podniků v postupu evropské normalizace prostřednictvím subjektu, který je skutečně v kontaktu s těmito podniky a náležitě tyto podniky i jejich organizace zastupuje na vnitrostátní úrovni. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů. |
(15) Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, bezpečnost práce a pracovní podmínky, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných subjektů zastupujících veřejné a společenské zájmy při vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů včetně spotřebitelů se zdravotním postižením, veřejného zdraví, životního prostředí a dalších zúčastněných společenských subjektů, včetně zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců (sociálních partnerů). |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(15a) Ve většině členských států se veřejné orgány příliš nezajímají o účast na procesu tvorby norem, přestože normalizace představuje významný nástroj na podporu politik a právních předpisů Unie. Toto nařízení by proto mělo zajistit zastoupení veřejných orgánů ve všech vnitrostátních technických výborech sledujících tvorbu nebo revizi evropských norem na základě požadavků Komise. Zapojení vnitrostátních organizací je obzvláště přínosné pro účely řádného fungování právních předpisů v oblastech, na něž se vztahuje „nový přístup“, a zabránění následně vznášeným námitkám proti harmonizovaným normám. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Normy by měly co nejvíce zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu. |
(16) Normy by měly zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu. Toto nařízení by tudíž mělo tomuto středisku zajistit možnost plnit v evropském systému normalizace aktivní úlohu. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zúčastněných stran. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační orgány o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním orgánům. |
(17) Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zúčastněných stran, a to zavedením mechanismů pro shromažďování názorů a usnadňování výměny informací mezi všemi zúčastněnými stranami. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační organizace o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním organizacím. Nicméně vzhledem k tomu, že normy jsou předně tržním nástrojem, je nutné zajistit, aby Komise při přípravě svého ročního pracovního programu evropské normalizace velmi úzce spolupracovala s evropskými normalizačními organizacemi, a zaručit tak, že normy, jež má Komise v úmyslu požadovat od evropských normalizačních organizací, budou vycházet z potřeb trhu. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(17a) Rovněž je nutné, aby Komise před vydáním nového požadavku v oblasti normalizace úkol více konzultovala s evropskými normalizačními organizacemi, aby tyto organizace pak mohly analyzovat význam navrženého tématu pro trh, zajistit, aby se tato analýza omezila pouze na definici technických prostředků potřebných k dosažení politických cílů stanovených zákonodárcem, a rychleji oznámit, zda jsou schopny požadovaný úkol v oblasti normalizace splnit. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(17b) Evropské a národní normalizační organizace by za účelem urychlení postupu normalizace a usnadnění účasti všech zúčastněných stran na tomto postupu měly v rámci svých pracovních metod co nejlépe uplatňovat informační a komunikační technologie. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) Několik směrnic, které harmonizují podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může požádat, aby evropské normalizační orgány přijaly harmonizované evropské normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými základními požadavky. Mnohé z těchto legislativních aktů však obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám, pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají v plné míře. Odchylná ustanovení, která vedou k nejistotě u hospodářských subjektů a evropských normalizačních orgánů, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků, směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách s neautomatickou činností. Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS a odstranit příslušná ustanovení z uvedených směrnic. |
(18) Několik směrnic, které harmonizují podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může požádat, aby evropské normalizační organizace přijaly harmonizované evropské normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými základními požadavky. Mnohé z těchto legislativních aktů však obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám, pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají v plné míře. Odchylná ustanovení, která vedou k nejistotě u hospodářských subjektů a evropských normalizačních organizací, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků, směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách s neautomatickou činností. Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS a odstranit příslušná ustanovení z uvedených směrnic, přičemž navíc bude také Evropskému parlamentu přiznáno právo vznášet námitky proti harmonizovaným normám, které vůbec nebo v plné míře nepokrývají všechny příslušné základní požadavky stanovené odpovídajícími právními předpisy, pokud tyto právní předpisy byly přijaty v souladu s řádným legislativním postupem. |
Odůvodnění | |
Viz znění odstavce 25 zprávy Evropského parlamentu o budoucnosti evropské normalizace (A7-0276/2010). Vzhledem k tomu, že Evropský parlament se na řádném legislativním postupu podílí jako rovnocenný partner Rady, je rozšíření práva vznášet námitky proti některým harmonizovaným normám na Evropský parlament oprávněné. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na normy v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné technické specifikace při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou technických specifikací, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními organizacemi nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) Některé normy v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto normy a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace. |
(20) Některé technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních organizací, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto technické specifikace a související postupy jejich tvorby. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže mezi normalizovanými řešeními by uznání konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení uznána konkurenční technická specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním atributů a dosažením minimální úrovně přijetí technické specifikace na trhu. Přijetí na trhu by se nemělo vykládat jako dosažení širokého uplatňování na trhu. |
(21) V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže by uznání konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení uznána jiná technická specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním atributů a dosažením významné úrovně přijetí technické specifikace na trhu. |
Odůvodnění | |
Normalizovaná řešení by si vzájemně neměla protiřečit. Soubor norem by měl být soudržný. Normalizovaná technická řešení mají poskytovat podnikům rovné příležitosti, aby byly konkurenceschopné, pokud jde o jejich plánování a služby. Pro spotřebitele by normalizovaná technická řešení měla být jasným ukazatelem toho, co kupovat. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Vybrané normy v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
(22) Vybrané technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(23) V oblasti informačních a komunikačních technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační orgány o vypracování norem, vytvořila seznam norem a/nebo specifikací zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula. |
(23) V oblasti informačních a komunikačních technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační organizace o vypracování norem, vytvořila seznam norem a/nebo specifikací zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na podporu jejich používání, nebo normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula. |
Odůvodnění | |
Normy nejsou závazné; jsou a měly by nadále zůstat dobrovolné. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(29) Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek. |
(29) Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy a provádění mezilaboratorních zkoušek. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty subjektům, které vykonávají výše uvedené činnosti, a to prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(33) Za účelem aktualizace seznamu evropských normalizačních orgánů, přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti informačních a komunikačních technologií technickému vývoji a přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. |
(33) Za účelem aktualizace seznamu evropských normalizačních organizací, přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti informačních a komunikačních technologií technickému vývoji a přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty dalšímu vývoji, pokud jde o jejich reprezentativnost, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly souběžně, zavčas a řádně předány Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(34) Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(36) Poradní postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie. |
(36) Poradní postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti ročnímu pracovnímu programu evropské normalizace a harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie. |
Odůvodnění | |
Pracovní program normalizace by měl být konzultován s členskými státy. | |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(37) Přezkumný postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky pro předpoklad shody s platnými základními požadavky. |
(37) Přezkumný postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky pro předpoklad shody s platnými základními požadavky. Vnitrostátní orgány by měly v průběhu procesu normalizace předkládat připomínky prostřednictvím svých národních normalizačních organizací, aby se v co nejvyšší míře omezily úpravy statutu harmonizovaných norem po uveřejnění odkazů na uvedené normy v Úředním věstníku Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(39) Směrnice 98/34/ES, 89/686/EHS, 93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(39) Směrnice 89/686/EHS, 93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Toto nařízení stanoví pravidla, která se týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány, národními normalizačními orgány a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) a financování evropské normalizace. |
Toto nařízení stanoví pravidla, která se týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi, národními normalizačními organizacemi a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“), financování evropské normalizace a podmínek pro vyvážené zastoupení evropských organizací zúčastněných stran. |
|
|
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.) |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) „normou“ rozumí technická specifikace k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií: |
(1) „normou“ rozumí technická specifikace k opakovanému nebo trvalému použití, která byla vypracována na základě konsenzu a schválena uznanou normalizační organizací, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií: |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) „mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem; |
a) „mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá mezinárodní normalizační organizací; |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) „evropskou normou“ se rozumí norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů; |
b) „evropskou normou“ se rozumí norma přijatá jednou z evropských normalizačních organizací, která je provedena zveřejněním jako shodná vnitrostátní norma a která národním normalizačním organizacím ukládá povinnost zrušit veškeré stávající vnitrostátní normy, které jsou s ní v rozporu; |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie; |
c) „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, odkaz na niž byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie; |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) „vnitrostátní normou“ se rozumí norma přijatá národním normalizačním orgánem; |
d) „vnitrostátní normou“ se rozumí norma přijatá národní normalizační organizací; |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) „normou pro oblast IKT“ se rozumí norma v oblasti informačních a komunikačních technologií; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 4 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) „technickou specifikací“ rozumí specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví: |
(4) „technickou specifikací“ rozumí specifikace obsažená v dokumentu, který předepisuje technické požadavky, jež musí produkt, postup, služba nebo systém splňovat, a který stanoví: |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 4 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, pokud jde o jeho obchodní název, terminologii, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, značení nebo označování a postupy posuzování shody; |
a) požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, pokud jde o jeho obchodní název, terminologii, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, značení nebo označování a postupy posuzování shody; |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 4 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) požadované charakteristiky služby, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita nebo bezpečnost, včetně požadavků na poskytovatele, pokud jde o informace, jež mají být poskytovány příjemcům, podle čl. 22 odst. 1 až 3 směrnice 2006/123/ES; |
c) požadované charakteristiky služby, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, ochrana životního prostředí a veřejné zdraví nebo bezpečnost, včetně požadavků na poskytovatele, pokud jde o informace, jež mají být poskytovány příjemcům, podle čl. 22 odst. 1 až 3 směrnice 2006/123/ES; |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4a) „technickou specifikací pro oblast IKT“ rozumí technická specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií; |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(7a) „národní normalizační organizací“ rozumí organizace uvedená v příloze Ia; |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 3 – bod 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Nejpozději v době zveřejnění svého pracovního programu oznámí každý evropský nebo národní normalizační orgán jeho existenci ostatním evropským a národním normalizačním orgánům a Komisi. |
4. Nejpozději dva měsíce před zveřejněním svého pracovního programu oznámí každá evropská nebo národní normalizační organizace jeho existenci ostatním evropským a národním normalizačním organizacím a Komisi, která nejpozději jeden měsíc po tomto sdělení zašle své připomínky. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 3 – bod 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Národní normalizační orgány nesmějí vznášet námitky proti zařazení předmětu normalizace do pracovního programu evropského normalizačního orgánu. |
5. Národní normalizační organizace nesmějí vznášet námitky proti zařazení předmětu normalizace do pracovního programu evropské normalizační organizace, pokud byly vzneseny negativní připomínky, které jsou relevantní z hlediska vnitřního trhu. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Každý evropský nebo národní normalizační orgán zašle každý návrh vnitrostátní normy, evropské normy nebo produktu evropské normalizace na jejich žádost ostatním evropským a národním normalizačním orgánům a Komisi. |
1. Každá evropská nebo národní normalizační organizace zašle alespoň elektronickou formou každý návrh vnitrostátní normy, evropské normy nebo produktu evropské normalizace na jejich žádost ostatním evropským a národním normalizačním organizacím a Komisi. Název každého návrhu vnitrostátní normy zašle kromě verze v příslušném jazyce také v angličtině. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – bod 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Každý evropský nebo národní normalizační orgán neprodleně odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s takovým návrhem od jakéhokoli jiného evropského nebo národního normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední. |
2. Každá evropská nebo národní normalizační organizace do dvou měsíců odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s jakýmkoli návrhem uvedeným v odstavci 1 od jakékoli jiné evropské nebo národní normalizačního organizace nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 4 – bod 3 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) zajistí zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky; |
a) zajistí přístup ke zveřejnění návrhů vnitrostátních norem takovým způsobem, aby všechny příslušné subjekty, zejména subjekty zřízené v jiných členských státech, měly příležitost předložit své připomínky; |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 4 – bod 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Národní normalizační organizace nepřijme během přípravy evropské normy nebo po jejím schválení žádné opatření, které by mohlo poškodit zamýšlenou harmonizaci, a zejména v dané oblasti nezveřejní žádnou novou nebo revidovanou vnitrostátní normu, která by nebyla plně v souladu s existující evropskou normou. S uveřejněním nové evropské normy jsou zrušeny veškeré protichůdné vnitrostátní normy. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Článek 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 4a |
|
|
Využití internetu a informačních a komunikačních technologií v systému normalizace |
|
|
Národní a evropské normalizační organizace využívání internetu a informačních a komunikačních technologií v systému normalizace podporují především prostřednictvím: |
|
|
a) uživatelsky vstřícného konzultačního mechanismu dostupného přes internet, který poskytnou všem příslušným zúčastněným subjektům pro účely předkládání připomínek k návrhům norem; a dále |
|
|
b) virtuálních schůzek technických výborů, které budou v možných případech pořádat, a to i pomocí on-line konferencí či videokonferencí. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace: |
1. Evropské normalizační organizace podpoří a usnadní přiměřené zastoupení a účast všech příslušných subjektů, včetně veřejných orgánů, orgánů dohledu nad trhem, malých a středních podniků, organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, včetně osob se zdravotním postižením, zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, včetně sociálních partnerů, a to zejména prostřednictvím organizací zúčastněných stran uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace: |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 1 – písm. d a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
da) vytváření konsenzu; |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Evropské normalizační organizace podpoří a usnadní efektivní účast organizací zúčastněných stran uvedených příloze III tohoto nařízení, aby posílily jejich zastoupení. Tato účast neznamená, že tyto organizace mají v postupu tvorby norem hlasovací práva nebo právo veta. |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 5 – bod 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje. |
2. Evropské normalizační organizace usnadní přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek, Společného výzkumného střediska Komise, vysokých škol, orgánů dozoru nad trhem v členských státech, sociálních partnerů a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu, inovací a technického rozvoje. |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 5a |
|
|
Přístup malých a středních podniků k normám |
|
|
1. Národní normalizační organizace v souladu se zásadou vnitrostátního delegování pravomocí podporují a usnadňují přístup malých a středních podniků k normám a jejich tvorbě především: |
|
|
a) poskytováním bezplatného přístupu ke shrnutí norem, která jsou uvedena na jejich internetových stránkách; |
|
|
b) vytipováním projektů normalizace, o které mají malé a střední podniky obzvlášť velký zájem, a jejich zařazením do svých ročních pracovních programů; |
|
|
c) umožněním přístupu malých a středních podniků k normalizačním činnostem malým a středním podnikům, aniž by se tyto podniky musely stát členy národních normalizačních organizací; |
|
|
d) umožněním bezplatného přístupu malých a středních podniků k návrhům norem. |
|
|
2. Kromě umožnění přístupu podle odstavce 1 podporují a usnadňují národní normalizační organizace v souladu se zásadou vnitrostátního delegování pravomocí přístup mikropodniků a malých podniků k normám a jejich tvorbě především: |
|
|
a) zavedením zvláštních sazeb za poskytování norem a zpřístupněním balíčků norem za snížené ceny; |
|
|
b) umožněním bezplatného přístupu nebo alespoň zvláštních sazeb za účast v normalizačních činnostech. |
|
|
3. O odpovědnosti za pokrytí vzniklých nákladů v souladu s odstavcem 1 nebo 2 se rozhodne na vnitrostátní úrovni. |
|
|
4. Národní normalizační organizace zasílají každé dva roky evropským normalizačním organizacím zprávu o krocích, které podnikly za účelem splnění požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2, a o všech ostatních opatřeních zavedených k posílení účasti malých a středních podniků na svých normalizačních činnostech. Národní normalizační organizace tuto zprávu zveřejní na svých internetových stránkách. |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Článek 5 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 5b |
|
|
Výměna osvědčených postupů týkajících se malých a středních podniků |
|
|
Národní normalizační organizace si vyměňují osvědčené postupy, jejichž cílem je zvýšit účast malých a středních podniků na normalizačních činnostech a rozšířit a usnadnit používání norem. |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Článek 5 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 5c |
|
|
Zapojení veřejných orgánů do evropské normalizace |
|
|
Členské státy podporují zapojení veřejných orgánů, včetně orgánů dohledu nad trhem, do vnitrostátních normalizačních činností zaměřených na tvorbu nebo revizi norem požadovaných Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1. |
Odůvodnění | |
Podpora spíše než zajištění zapojení veřejných orgánů představuje realističtější cíl, přičemž bude i tak uznána jejich významná úloha. | |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise přijme roční pracovní program evropské normalizace, v němž jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž hodlá požádat evropské normalizační orgány podle článku 7. |
1. Po konzultaci s evropskými normalizačními organizacemi a všemi příslušnými subjekty, včetně subjektů uvedených v příloze III, přijme Komise roční pracovní program evropské normalizace, v němž jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž hodlá požádat evropské normalizační organizace podle čl. 7 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 2 – pododstavec 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Pracovní program evropské normalizace uvedený v odstavci 1 zahrnuje rovněž cíle na podporu právních předpisů a politik Unie odpovídající mezinárodnímu charakteru evropské normalizace a objasňuje rozdělení odpovědností za prohloubení mezinárodní spolupráce. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. V pracovním programu evropské normalizace uvedeném v odstavci 1 je objasněno, jak mají být normalizační činnosti začleněny do strategie Evropa 2020 a jak je dosahováno jejich vzájemného souladu. |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 2 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2b. Komise zpřístupní na své internetové stránce pracovní program evropské normalizace, uvedený v odstavci 1, a poskytne jej Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Článek 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 6a |
|
|
Společné výzkumné středisko |
|
|
Společné výzkumné středisko Komise přispívá k přípravě pracovního programu evropské normalizace specifikovaného v čl. 6 odst. 1 a podílí se na činnostech evropských normalizačních organizací tak, že v oblasti své odbornosti poskytuje vědecké znalosti s cílem zajistit, aby normy zohledňovaly hospodářskou konkurenceschopnost a sociální potřeby, např. udržitelnost životního prostředí a otázky bezpečnosti a zabezpečení. |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 7 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. |
1. Komise může požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby v přiměřené lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a politické cíle jasně uvedené v požadavku Komise, a být založeny na konsenzu. Před předložením tohoto požadavku Komise za tímto účelem konzultuje v přiměřené lhůtě evropské normalizační organizace, všechny příslušné subjekty, zejména subjekty uvedené v příloze III, a výbory vnitrostátních odborníků zřízené odpovídající odvětvovou směrnicí, pakliže taková směrnice existuje, a informuje všechny zúčastněné strany zaregistrované v evropském rejstříku transparentnosti. Před předložením tohoto požadavku a během hodnocení provádění tohoto požadavku Komise zajistí, aby byl uplatňován právní rámec týkající se služeb a přitom bylo v plném rozsahu dodržováno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, jak je uvedeno v SFEU. Tímto požadavkem Komise není dotčeno právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na protestní akce v kolektivním vyjednávání podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie. |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 7 – bod 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Do tří měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
3. Do jednoho měsíce po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušnou evropskou normalizační organizaci o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
Odůvodnění | |
Komise by měla být schopna pracovat stejně rychle jako evropské normalizační organizace, pro něž je v čl. 7 odst. 2 stanovena lhůta jednoho měsíce. | |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 8 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Pokud se členský stát domnívá, že harmonizovaná norma zcela nesplňuje požadavky, které má tato norma upravovat a které jsou stanoveny v příslušných právních předpisech Unie, musí o tom informovat Komisi. |
1. Pokud se členský stát nebo Evropský parlament domnívá, že harmonizovaná norma zcela nesplňuje požadavky, které má tato norma upravovat a které jsou stanoveny v příslušných právních předpisech Unie, musí o tom informovat Komisi a podat k tomu podrobné vysvětlení. |
Odůvodnění | |
Viz znění bodu 25 zprávy Evropského parlamentu o budoucnosti evropské normalizace (A7‑0276/2010). Vzhledem k tomu, že Evropský parlament se na řádném legislativním postupu podílí jako rovnocenný partner Rady, musí mít právo vznášet proti harmonizovaným normám námitky. | |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 8 – bod 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2a. Pokud Komise nebyla o námitce proti harmonizované normě informována nebo takovou námitku považovala za neodůvodněnou, bezodkladně tuto normu uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 8 – bod 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. Komise na svých internetových stránkách uveřejní a pravidelně aktualizuje seznam harmonizovaných norem, na něž se vztahuje rozhodnutí uvedené v odst. 2. |
Odůvodnění | |
V zájmu jistoty trhu je důležité, aby rozhodnutí Komise neuznat na základě předpokladu shody s právními předpisy určitou harmonizovanou normu bylo co nejprůhlednější. | |
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 8 – bod 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 18. odst. 2. |
4. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 18. odst. 2 poté, co v přiměřené časové lhůtě proběhnou konzultace s výborem vnitrostátních expertů zřízeným odpovídající odvětvovou směrnicí, pakliže taková směrnice existuje. |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 8 – bod 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18. odst. 3. |
5. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18. odst. 3 poté, co v přiměřené časové lhůtě proběhnou konzultace s výborem vnitrostátních expertů zřízeným odpovídající odvětvovou směrnicí, pakliže taková směrnice existuje. |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8a |
|
|
Informování organizací zúčastněných stran |
|
|
V zájmu zajištění řádných konzultací a relevance z hlediska trhu vytvoří Komise pro zainteresované evropské podnikatelské svazy a organizace zúčastněných stran uvedené v příloze III oznamovací systém, a to dříve než: |
|
|
– přijme roční pracovní program evropské normalizace uvedený v čl. 6 odst. 1; |
|
|
– přijme žádosti o normalizaci uvedené v čl. 6 odst. 2; |
|
|
– přijme rozhodnutí o námitkách proti harmonizovaným normám, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Kapitola IV – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Normy v oblasti IKT |
Technické specifikace v oblasti IKT |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 9 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Uznávání technických specifikací v oblasti IKT |
Uznávání a používání technických specifikací v oblasti IKT |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnout o uznání technických specifikací, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II jako normy pro oblast IKT. |
Na návrh členského státu nebo z vlastního podnětu a po konzultacích s evropskými normalizačními organizacemi a všemi zúčastněnými stranami, včetně evropské pluralitní platformy pro normalizaci IKT, kterou zřídila Komise, může Komise rozhodnout o uvádění technických specifikací v oblasti IKT, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II. |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 10 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Používání norem pro oblast IKT při zadávání veřejných zakázek |
Používání technických specifikací pro oblast IKT při zadávání veřejných zakázek |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 10 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Normy pro oblast IKT uvedené v článku 9 tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES a nařízení (ES) č. 2342/2002. |
Technické specifikace pro oblast IKT uvedené v článku 9 tohoto nařízení tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES a nařízení (ES) č. 2342/2002. |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 11 – bod 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) provádění přípravných či doplňkových prací v souvislosti s evropskou normalizací, jako jsou studie, činnosti spolupráce, semináře, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky, práce týkající se posuzování shody a opatření, která mají zajistit urychlení tvorby a revize evropských norem a produktů evropské normalizace; |
c) provádění přípravných či doplňkových prací v souvislosti s evropskou normalizací, jako jsou studie, činnosti spolupráce, včetně mezinárodní spolupráce, semináře, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky, práce týkající se posuzování shody a opatření, která mají zajistit urychlení tvorby a revize evropských norem a produktů evropské normalizace, aniž jsou dotčeny zásady otevřenosti, kvality, transparentnosti a konsenzus mezi všemi zúčastněnými stranami; |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 11 – bod 1 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů, jako jsou rozvoj politik, koordinace normalizačních činností, zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací zúčastněným stranám; |
d) činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních organizací, jako jsou rozvoj politik, koordinace normalizačních činností, mezinárodní regulační dialog, zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací zúčastněným stranám a poskytování těchto informací osobám se zdravotním postižením; |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 11 – bod 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) v případě potřeby překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; |
e) překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních organizací, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 11 – bod 1 – písm. f | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
f) vypracování informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností; |
f) vypracování přístupných informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele, shrnutí norem nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností, strategií a školicích programů. Tyto informace a materiály musí být k dispozici v přístupném elektronickém formátu a ve formátu přístupném osobám se zdravotním postižením. |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 11 – bod 2 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) jiným subjektům, jimž byl svěřen úkol provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), c) a g) ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány. |
b) jiným vnitrostátním a evropským subjektům, jimž byl svěřen úkol provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), c) a g) ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi. |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Článek 12 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) poskytování právních a technických poznatků, včetně studií, v souvislosti s posouzením potřebnosti a tvorby evropských norem a produktů evropské normalizace; |
b) poskytování právních a technických poznatků, včetně studií, v souvislosti s posouzením potřebnosti a tvorby evropských norem a produktů evropské normalizace a odborné přípravy expertů; |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Článek 12 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) ověřování kvality evropských norem a produktů evropské normalizace a jejich souladu s odpovídajícími politikami a právními předpisy Unie; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 13 – bod 1 – písm. b – bod i | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
i) tvorba a revize evropských norem a produktů evropské normalizace uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a); |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 13 – bod 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti. |
3. Komise po konzultacích s evropskými normalizačními organizacemi stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti. |
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 13 – bod 4 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) malé a střední podniky, spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a zúčastněné společenské subjekty jsou přiměřeně zastoupeny v evropské normalizaci, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1. |
b) evropské normalizační organizace usnadňují náležitou účast malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů včetně sociálních partnerů v evropské normalizaci, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Článek 16 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) aktualizace seznamu evropských normalizačních orgánů stanoveného v příloze I; |
a) aktualizace seznamu evropských normalizačních organizací stanoveného v příloze I, která zohlední změny v jejich názvu a struktuře; |
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 16 – písm. a a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
aa) vypracování a aktualizace seznamu národních normalizačních organizací v příloze Ia; |
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Článek 16 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji; |
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání technických specifikací v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji, aniž by však některé z kritérií bylo vytvořeno či zrušeno; |
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Článek 16 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty stanovené v příloze III dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost. |
c) přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty uvedené v příloze III dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost, aniž by však byly nějaké kritérium nebo organizace nově vytvořeny či zcela zrušeny. |
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 16 – bod 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) jsou přijata po konzultacích s evropskými normalizačními organizacemi. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí mají pro normalizační systém zásadní význam, a proto se na nich musí podílet evropské normalizační organizace. | |
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 17 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. |
(Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 17 – bod 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu neurčitou od 1. ledna 2013. |
2. Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na období pěti let od 1. ledna 2013. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období vypracuje Komise o přenesení pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. |
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 17 – bod 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. |
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Orgán, který zahájil interní rozhodovací postup ohledně zrušení přenesení pravomocí, vynaloží veškeré úsilí, aby v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí informoval Komisi a blíže určil pravomoci, jejichž přenesení má být zrušeno, a případné důvody tohoto zrušení. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti. |
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 17 – bod 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 16 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. |
(Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 18 – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. |
1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Výbor se nejméně dvakrát za rok sejde s evropskými a národními normalizačními organizacemi. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí mají pro normalizační systém zásadní význam, a z tohoto důvodu se na nich musí podílet evropské normalizační organizace. | |
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 18 – bod 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. Komise může přizvat organizace uvedené v přílohách I, Ia a III a další zúčastněné strany na schůze výboru uvedeného v odstavci 1, aby se jich zúčastnily jako pozorovatelé. |
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 19 – bod 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Evropské normalizační orgány zasílají Komisi výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje podrobné informace o: |
1. Evropské normalizační organizace zasílají Komisi krátkou a stručnou výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje informace o: |
Odůvodnění | |
Použití výrazu „podrobné“, jak je tomu v anglické verzi, by mohlo vést ke zvýšení byrokracie, a tím by nijak neprospělo provádění nařízení. Namísto toho by zpráva měla být cíleně zaměřená a relativně stručná. | |
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 19 – bod 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů v národních normalizačních orgánech. |
b) zastoupení spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů v národních normalizačních organizacích. |
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 19 – bod 1 – písm. b a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ba) zastoupení malých a středních podniků na základě zpráv uvedených v čl. 5a odst. 3. |
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Článek 19 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 19a |
|
|
Přezkum |
|
|
S přihlédnutím ke zprávě uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) Komise zváží, zda jsou zapotřebí další opatření ke zjednodušení financování evropské normalizace a ke snížení administrativní zátěže evropských normalizačních organizací. Své závěry uvede ve zprávě, kterou do 1. ledna 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě, a případně vypracuje legislativní návrh na změnu nařízení. |
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 21 – bod 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise zveřejní seznam národních normalizačních orgánů a veškeré jeho aktualizace v Úředním věstníku Evropské unie. |
Po koordinaci s evropskými normalizačními organizacemi zveřejní Komise seznam národních normalizačních organizací a veškeré jeho aktualizace na svých internetových stránkách a v Úředním věstníku Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Příloha I a (nová) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Příloha Ia |
|
|
Národní normalizační organizace |
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává normy v oblasti informačních a komunikačních technologií a jež není evropským, národním ani mezinárodním normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria: |
2. Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií a jež není evropskou, národní ani mezinárodní normalizační organizací, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria: |
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. a – bod 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená norma týká; |
Technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená specifikace týká; |
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Postup normalizace byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost; |
Postup vypracovávání technických specifikací byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost; |
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. c – bod ii | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ii) Informace o (nových) normalizačních činnostech byly šířeny vhodnými a přístupnými prostředky; |
ii) Informace o (nových) normalizačních činnostech byly veřejně šířeny vhodnými a přístupnými prostředky; |
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. c – bod iii | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
iii) Byla vynaložena snaha zajistit účast všech zainteresovaných kategorií zúčastněných stran, aby se dosáhlo vyváženosti; |
(Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Příloha III – písm. a – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) Evropská organizace zastupující malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
a) Evropská horizontální organizace zastupující výhradně podniky řemeslné výroby a malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Příloha III – písm. a – bod iii | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
iii) která je pověřena neziskovými organizacemi, které zastupují malé a střední podniky nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy malých a středních podniků v postupu normalizace na evropské úrovni; |
iii) která je pověřena neziskovými organizacemi, které zastupují většinu malých a středních podniků ve všech členských státech, aby zastupovala zájmy malých a středních podniků v postupu normalizace na evropské úrovni; |
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Příloha III – písm. b – bod ii | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ii) jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů spotřebitelů v postupu normalizace na evropské úrovni; |
ii) jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů spotřebitelů, včetně spotřebitelů, kteří jsou zvláště zranitelní v důsledku svého mentálního či tělesného postižení, věku či důvěřivosti, v postupu normalizace na evropské úrovni; |
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Příloha III – písm. d – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) Evropská organizace zastupující sociální zájmy v činnostech evropské normalizace: |
d) Evropská organizace zastupující sociální zájmy, včetně sociálních partnerů, v činnostech evropské normalizace: |
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Příloha III – písm. d – bod i | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
i) která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech; |
i) která je nevládní, nezisková, reprezentativní a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech; |
- [1] Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 69.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Na památku Alberta Normanda vzhledem k jeho lidským a profesním kvalitám, které přesahovaly veškeré normy
I. Návrh Komise
Dne 1. června 2011 přijala Evropská komise tzv. normalizační balíček, jehož součástí je návrh nařízení, které má revidovat a nahradit stávající právní rámec pro evropskou normalizaci[1], dále hodnocení dopadu a sdělení vymezující strategii v oblasti evropské normalizace pro příští desetiletí.
Navrhované nařízení vychází ze dvou konzultací, které proběhly za účasti veřejnosti v letech 2009 a 2010, z práce Panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), z bílé knihy nazvané „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU: kroky kupředu“ a z usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace.[2]
II. Celkový postoj zpravodajky
Zpravodajka vítá návrh Komise na přezkum evropského systému normalizace, který bere v potaz požadavek Parlamentu na revizi, jež by zachovala řadu úspěšných prvků tohoto systému, napravila jeho nedostatky a dosáhla optimální rovnováhy mezi národní, celoevropskou a mezinárodní úrovní.
Při přípravě této zprávy vzala zpravodajka v úvahu zjištění panelu odborníků EXPRESS, který ve své zprávě uvádí řadu podstatných doporučení, a reakce na veřejné konzultace Komise věnované přezkumu evropského systému normalizace. Zpravodajka přihlédla rovněž k závěrům veřejného slyšení, které dne 23. listopadu 2011 uspořádal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, a využila příležitosti důkladně tuto problematiku konzultovat se zástupci národních a evropských normalizačních organizací a s klíčovými zainteresovanými subjekty, které se na tvorbě norem podílejí. Náležitě bylo zohledněno i stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (zpravodaj A. Pezzini).
Zpravodajka do tohoto návrhu zprávy zahrnula relativně omezený počet pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je zdokonalit v úzké spolupráci s Radou evropský systém normalizace v rámci jeho stávajících vymezení.
a) Usnadnění přístupu malých a středních podniků k normám a posílení jejich účasti na postupech tvorby norem
Přestože malé a střední podniky představují páteř evropského hospodářství, jejich zapojení do normalizace ne vždy odráží jejich hospodářský význam. Normy jsou navíc vytvářeny způsobem, který ne vždy zohledňuje parametry a prostředí podniků tohoto druhu, zejména malých podniků, mikropodniků a řemeslných podniků. Proto je nezbytné zajistit, aby normy byly srozumitelné a snadno použitelné, a všichni uživatelé je tak mohli lépe uplatňovat. Měla by být rovněž přijata opatření, která zajistí, aby se malé a střední podniky mohly plně zapojovat do tvorby norem a měly k nim snazší přístup. Za tímto účelem uvádí zpravodajka řadu pozměňovacích návrhů, jejichž obecným cílem je zvýšit účast těchto podniků v normalizační činnosti, zejména na vnitrostátní úrovni, a zlepšit jejich přístup k normám.
b) Zajištění účasti veřejných orgánů na evropské normalizaci
Zpravodajka by ráda zdůraznila, že veřejné orgány ve většině členských států se příliš nezajímají o účast na postupu tvorby norem, přestože normalizace představuje významný nástroj na podporu právních předpisů a politik EU. Zpravodajka se domnívá, že členské státy, a zejména orgány dohledu nad trhem, by měly vysílat své zástupce do všech vnitrostátních technických výborů sledujících tvorbu norem, která probíhá z pověření Komise. Zapojení vnitrostátních organizací je obzvláště klíčové pro účely řádného fungování právních předpisů v oblastech, na něž se vztahuje „nový přístup“, a zabránění následně vznášeným námitkám proti harmonizovaným normám.
c) Umožnění účasti příslušných společenských subjektů na evropské normalizaci
Zpravodajka uznává význam principu vnitrostátního delegování pravomocí, který považuje za základní kámen evropského systému normalizace, zejména pokud se jedná o tvorbu norem organizacemi CEN a CENELEC. Je však třeba poznamenat, že ve vnitrostátních technických výborech jsou příslušné subjekty zastupující společenské zájmy, např. zájmy spotřebitelů (včetně postižených osob), ochránců životních prostředí a pracujících, zastoupeny velmi málo, případně vůbec, jak potvrzuje i řada studií. Je tedy zapotřebí i nadále finančně podporovat evropské organizace, jejichž účelem je zastupovat zmíněné zájmy veřejnosti, a zajistit tak přímou účast těchto subjektů na evropské úrovni. Jejich zapojení dodává systému významný rozměr legitimity, zvyšuje kvalitu konsenzu a evropské normy pak rovněž více odpovídají zájmům společnosti.
d) Normalizace v oblasti služeb
Normy sice přispěly ke značnému zlepšení kvality a bezpečnosti zboží, avšak v oblasti služeb jich zdaleka není k dispozici tolik, aby to odpovídalo hospodářskému významu a potenciálu tohoto odvětví. Tvorba evropských norem v oblasti služeb, jak ji stanoví směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, by měla vést k další harmonizaci v tomto odvětví, zvýšit transparentnost, kvalitu a konkurenceschopnost evropských služeb a podpořit hospodářskou soutěž, inovaci, omezování překážek obchodu a ochranu spotřebitelů. Zpravodajka proto podporuje návrh Komise začlenit do právního rámce evropské normalizace i normy týkající se služeb, jelikož tento rámec tak poskytne vhodný právní základ, na jehož základě může Komise žádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly normy v přesně definovaných a pečlivě posouzených oblastech. Díky tomuto rámci bude současně zajištěna potřebná vazba mezi normami v oblasti služeb a potřebami trhu a spotřebitelů a budou zohledněny zájmy veřejnosti.
e) Zlepšení a zrychlení evropských postupů tvorby norem posílením transparentnosti a konzultací
Zpravodajka je toho názoru, že je nutné, aby evropské normy byly vytvářeny v rozumné časové lhůtě, zejména v oblastech, kde jsou zapotřebí co nejdříve, aby bylo možné vyhovět požadavkům veřejných politik a rychle se měnícím podmínkám trhu. Vyzývá proto národní a evropské normalizační organizace, aby i nadále zvyšovaly svou efektivitu a měly přitom na paměti, že urychlení procesu tvorby norem nesmí být na úkor zásady otevřenosti, kvality, transparentnosti a konsenzu všech zúčastněných stran.
Zpravodajka se domnívá, že postup tvorby norem se částečně urychlí zlepšením konzultací mezi Komisí a evropskými normalizačními organizacemi před vydáváním pověření, jelikož konzultace jim poskytnou možnost analyzovat význam navrhované problematiky pro trh, zajistit, aby se tato analýza omezila pouze na definici technických prostředků potřebných k dosažení politických cílů stanovených zákonodárcem, a rychleji sdělit, zda jsou schopny požadovaný normalizační projekt realizovat. Zpravodajka proto navrhuje, aby byla zavedena fáze konzultací, které by probíhaly mezi Komisí, evropskými normalizačními organizacemi a příslušnými subjekty během přípravy pověření a jejichž účelem by bylo zajistit vazbu požadovaných norem na trh. Rozsáhlá konzultace se všemi zainteresovanými subjekty by rovněž měla proběhnout před schválením ročního pracovního programu evropské normalizace, který předkládá Komise.
Zpravodajka poukazuje mimo jiné na význam výboru definovaného v článku 18 navrhovaného nařízení jako fóra ke zprostředkování diskuse Komise a členských států o otázkách souvisejících s normalizací. Zpravodajka se domnívá, že tento výbor by měl být pokud možno otevřený účasti zástupců národních a evropských normalizačních organizací i jiných příslušných subjektů coby pozorovatelů.
f) Technické specifikace v oblasti IKT
Zpravodajka si je vědoma toho, že fóra a konsorcia významně přispívají k systému normalizace tím, že poskytují technické specifikace v oblasti IKT, jež mají globální dosah a jsou často otevřenější vůči inovativním technologiím. Zpravodajka souhlasí se zavedením nového systému, který umožní používat především při zadávání veřejných zakázek specifikace vypracované jinými organizacemi než evropskými normalizačními organizacemi. Musí nicméně zdůraznit, že takové specifikace by měly mít jiný status než normy a že s cílem zaručit koherenci systému by v tomto procesu měly probíhat konzultace s evropskými normalizačními organizacemi.
g) Financování
Zpravodajka si uvědomuje, že současný systém přidělování finančních prostředků EU na evropskou normalizaci je často příčinou frustrace vzhledem k vysokým nákladům na audity a zpožděnému schvalování plateb. Ty představují slabiny, které občas převažují nad přínosy finanční podpory. Komise vyvinula v tomto návrhu značné úsilí o snížení administrativní zátěže evropských normalizačních organizací, například zavedením možnosti výrazného zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření skutečných nákladů na provádění. Tento návrh představuje další posun směrem k výkonovému systému založenému na definici sjednaných ukazatelů a cílů. Zpravodajka vybízí Komisi, aby zajistila finanční udržitelnost tohoto systému a v závislosti na příští revizi finančního nařízení EU navrhla další opatření, která by omezila administrativní zátěž.
III. Závěr
Cílem tohoto návrhu zprávy je pojednat o klíčových problémech, které je nutné v tomto návrhu pečlivě zvážit, a usnadnit tak projednávání ve výboru. Ačkoliv si zpravodajka vyhrazuje právo předložit další pozměňovací návrhy poté, co podrobněji prozkoumá návrh Komise a uspořádá další konzultace, jejím záměrem v této fázi je vyvolat plodnou diskusi ve výboru, a s napětím tedy očekává další podněty.
- [1] – rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací
– směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů
– rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace - [2] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace (2010/2051(INI))
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (1. 2. 2012)
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES
(COM(2011)0315 – C7‑0150/2011 – 2011/0150(COD))
Navrhovatel: Franck Proust
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Tento návrh nařízení Komise je revizí stávajících směrnic. Současný systém funguje poměrně dobře a je důležité, aby jej toto nařízení pouze rozvinulo, nikoli aby jej od základů změnilo.
Normalizace přispívá k mnoha aspektům hospodářské činnosti, zejména pokud jde o růst, produktivitu a otevírání trhů. Má řadu důsledků pro obchod. Normalizace může být také některými protekcionistickými zeměmi využívána jako technická překážka obchodu.
Z tohoto důvodu musí Evropská unie prosazovat mezinárodní normy, jak to provádí prostřednictvím mezinárodních normalizačních orgánů, nebo formou bilaterálního přístupu, zejména při sjednávání obchodních dohod. Bylo by rovněž vhodné, aby Komise do svého pracovního programu zahrnula mezinárodní cíle.
Naše stanovisko se zaměřuje především na technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií. Neboť ty často vypracovávají fóra a konsorcia, tedy sdružení podniků různých velikostí, jež mají za cíl společně vypracovat specifikace. Výše uvedená fóra a konsorcia jsou nejčastěji vytvořena na mezinárodní úrovni, a proto mají jejich činnosti mezinárodní dopad. Nevztahují se na ně stejné povinnosti jako na evropské normalizační orgány (ENO). Odvětví IKT je odvětvím velmi dynamickým, pro něž by normalizace měla mít zpětnou vazbu, aby zajistila interoperabilitu, ale aby také stimulovala hospodářskou soutěž a inovace. To je důvodem, proč jsou technické specifikace mnohem četnější v odvětví IKT než v jiných oblastech.
Z mezinárodního hlediska je nutno technické specifikace podporovat, neboť vzhledem k tomu, že je vypracovaly organizace na mezinárodní úrovni, umožňují otevírání trhů mimo Evropu a omezují technické překážky obchodu.
Avšak v dnešní době jsou na evropské úrovni málo uznávány a mnoho členských států se na ně nemůže odvolat, když předkládají nabídky pro účely zadání veřejných zakázek.
Ve svém návrhu Komise předkládá možnost uznání těchto technických specifikací v oblasti IKT jako norem IKT, a to na návrh členského státu nebo z jejího vlastního podnětu, pokud budou splňovat určité požadavky. Domníváme se nicméně, že tento přístup neumožňuje vyřešit výše uvedené problémy.
Zaprvé zde dochází k zásahu Komise do procesu normalizace, neboť Komise může rozhodnout z vlastního podnětu, že určitá technická specifikace je normou, aniž by ji přitom vypracoval některý z evropských normalizačních orgánů. Je však důležité, aby politika nezasahovala do normalizace, protože normalizace je procesem dobrovolným. Kromě toho, i když musí technické specifikace, mají-li být uznány jako normy v oblasti IKT, splňovat požadavky vypracované v přílohách k návrhu, na základě čeho Komise uzná jednu technickou specifikaci jako normu a jinou ne?
Dále proto, že takovýto postup vnáší mezi normy a technické specifikace zmatek. Fóra a konsorcia nemají stejné povinnosti jako evropské normalizační orgány, zejména pokud jde o konzultace s malými a středními podniky, sociálními a environmentálními orgány a organizacemi na ochranu spotřebitelů. Nejsou povinna respektovat zásadu koherence, podle níž nelze přijímat normy, které jsou v rozporu s ostatními normami, a vypracovat normu, která se překrývá s jinou normou. Domníváme se, že je důležité zachovat zřetelný rozdíl mezi normami a technickými specifikacemi, aby nedošlo ke vzniku souběžného normalizačního systému.
Navíc se nám kritéria, která musí splňovat technické specifikace v oblasti IKT, aby mohly být uznány Komisí jako norma, jeví jako neúplná. Je v nich totiž opomenuta jedna část kritérií Světové obchodní organizace, a to zejména kritérium koherence.
Konečně, na základě rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2011, jež bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. listopadu 2011, Komise rozhodla o vytvoření evropské pluralitní platformy pro normalizaci IKT, složené ze zástupců vnitrostátních orgánů členských států a zemí ESVO, zástupců malých a středních podniků a průmyslového odvětví a dalších zúčastněných stran z řad občanské společnosti. Posláním této platformy bude radit Evropské komisi v otázkách normalizace v oblasti IKT (pracovní program, potřeby, provádění normalizace, atd.).
Proto navrhujeme, aniž bychom popírali přínos práce fór a konsorcií v oblasti IKT, aby Komise po konzultaci s pluralitní platformou ohledně normalizace IKT umožnila všem členským státům odvolávat se na technické specifikace ve výzvách k předkládání nabídek při zadávání veřejných zakázek nebo při provádění politik Evropské unie, pokud tyto specifikace splňují požadavky uvedené v příloze, která zahrnuje všechna kritéria Světové obchodní organizace.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Evropské normy by měly být i nadále přijímány evropskými normalizačními orgány, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). |
(3) Netýká se českého znění. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4a) Normalizace hraje stále významnější roli v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. Pomocí dohod uzavřených v Drážďanech a ve Vídni se Unie snaží podporovat vypracovávání norem na mezinárodní úrovni a posílit tak konkurenceschopnost evropských podniků a evropského průmyslu na mezinárodní scéně. Avšak normalizaci mohou třetí země také využívat jako nástroj, který znesnadňuje hospodářskou soutěž tím, že vytváří technické překážky obchodu. V tomto ohledu se jeví jako nezbytná spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány a mezinárodními normalizačními orgány, avšak Unie by měla také podporovat bilaterální přístupy pomocí koordinace svých normalizačních činností se svými partnery, např. v rámci transatlantického dialogu. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4b) Prosazování evropských norem by mělo také probíhat prostřednictvím bilaterálních kontaktů při projednávání smluv nebo formou vysílání odborníků na normalizaci do třetích zemích, jak tomu bylo např. v případě Číny. Podobná iniciativa by měla být prioritně rozvíjena s Indií, Ruskem a Brazílií. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(4c) Kromě norem vypracovávaných národními, evropskými a mezinárodními normalizačními orgány vypracovávají fóra a konsorcia technické specifikace. Tyto technické specifikace jsou užitečné pro řešení situací, na něž se nevztahují žádné normy. Tyto technické specifikace umožňují – hlavně díky mezinárodní dimenzi fór a konsorcií – otevírání trhů mimo Evropu a omezují technické překážky obchodu, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT ). Unie by měla podněcovat kontakty mezi normalizačními orgány a těmito fóry a konsorcii a zajistit přitom, aby se nevytvářel konkurenční systém k normalizaci.
|
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Proto je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu normalizace, zejména v technických výborech. |
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Pravidla normalizace by měla motivovat malé a střední podniky k tomu, aby aktivně přispívaly svými inovačními technologickými řešeními k normalizační práci. Dále je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu normalizace, zejména v technických výborech. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v normalizačních činnostech obecně nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace subjektem s vhodnými předpoklady. |
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v některých oblastech v normalizačních činnostech nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace a zároveň dodržování zásady vnitrostátního delegování pravomocí a předcházení zbytečnému zdvojování struktur na evropské úrovni subjektem s vhodnými předpoklady. Zvláštní pozornost by měla být věnována zastoupení a potřebám malých a středních podniků v oblasti mezinárodní normalizační práce. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na normy v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby výzvy k předkládání nabídek při zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na určité technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) Některé normy v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto normy a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace. |
(20) Některé technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto technické specifikace a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Vybrané normy v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
(22) Vybrané technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) „normou pro oblast IKT“ se rozumí norma v oblasti informačních a komunikačních technologií; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Každý evropský nebo národní normalizační orgán neprodleně odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s takovým návrhem od jakéhokoli jiného evropského nebo národního normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední. |
2. Každý evropský nebo národní normalizační orgán odpoví do jednoho měsíce na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s takovým návrhem od jakéhokoli jiného evropského nebo národního normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) zajistí zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky; |
a) zajistí neprodlené zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky; |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace: |
1. Evropské normalizační orgány podporují přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací, zúčastněných stran v oblasti životního prostředí, zájmů zaměstnanců a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace: |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje. |
2. Evropské normalizační orgány podporují přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 5a |
|
|
Modely osvědčených postupů |
|
|
Evropské normalizační orgány podporují a šíří modely osvědčených postupů pro účast různých zástupců zainteresovaných stran v národních normalizačních orgánech. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Pracovní program evropské normalizace zahrnuje rovněž cíle odpovídající mezinárodnímu charakteru evropské normalizace, na podporu právních předpisů a politik Unie, a objasňuje, kdo vyvíjí jaké úsilí za účelem prohloubení mezinárodní spolupráce. |
(Je zapotřebí opravit chybné číslování francouzské verze návrhu Komise.) | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 ba (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2ba. V pracovním programu pro oblast evropských normalizačních činností uvedeném v odstavci 1 je objasněno, jak mají být normalizační činnosti začleněny do společné strategie EU 2020 a jak je dosahováno jejich vzájemného souladu. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
2c. Pracovní program pro oblast evropských normalizačních činností uvedený v odstavci 1 je předkládán Evropskému parlamentu a Radě, aby k němu zaujaly stanovisko. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. |
1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě, která je ambiciózní a doprovází ji jasný výčet požadavků, dílčích cílů a podrobností o financování z veřejných prostředků, vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Do tří měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
Do dvou měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Kapitola IV – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Normy v oblasti IKT |
Technické specifikace v oblasti IKT |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 9 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Uznávání technických specifikací v oblasti IKT |
Používání technických specifikací v oblasti IKT |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnout o uznání technických specifikací, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II, jako norem pro oblast IKT. |
Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise po konzultaci s evropskou pluralitní platformou pro normalizaci IKT rozhodnout o uznání technických specifikací v oblasti IKT, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II pro zadávání veřejných zakázek nebo provádění politik Unie. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Článek 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 10 |
vypouští se |
|
Používání norem pro oblast IKT při zadávání veřejných zakázek |
|
|
Normy pro oblast IKT uvedené v článku 9 tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES a nařízení (ES) č. 2342/2002. |
|
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) v případě potřeby překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; |
e) v případě potřeby překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie, pokud to umožňuje prosazovat evropské normy ve třetích zemích; |
(Je zapotřebí opravit chybné číslování francouzské verze návrhu Komise.) | |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti. |
3. Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti. Komise zajistí, aby financování z prostředků Unie mělo pouze doplňkový charakter a bylo vázáno na zvláštní požadavky, a finanční prostředky na evropskou normalizaci tak i nadále pocházely převážně ze soukromého sektoru. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 16 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji; |
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji, aniž by však některé z kritérií bylo vytvořeno či zrušeno; |
(Je zapotřebí opravit chybné číslování francouzské verze návrhu Komise.) | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 16 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty stanovené v příloze III dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost. |
c) přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty stanovené v příloze III dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost, aniž by však bylo vytvořeno či zrušeno nějaké kritérium nebo organizace. |
(Je zapotřebí opravit chybné číslování francouzské verze návrhu Komise.) | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává normy v oblasti informačních a komunikačních technologií a jež není evropským, národním ani mezinárodním normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria: |
2. Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií a jež není evropským, národním ani mezinárodním normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria: |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená norma týká; |
Technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená technická specifikace týká; |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Postup normalizace byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost; |
Postup vypracovávání technických specifikací byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost; |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Příloha II – odst. 3 – písm. f a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
fa) soulad
|
|
|
i) technické specifikace nesmí být v rozporu se stávajícími či s připravovanými vnitrostátními, evropskými a mezinárodními normami ani tyto normy nesmí zdvojovat. |
|
|
ii) toto ustanovení by mělo být v souladu se zásadou technologické neutrality a nemělo by být uplatňováno způsobem narušujícím hospodářskou soutěž. |
POSTUP
|
Název |
Evropská normalizace |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0315 – C7-0150/2011 – 2011/0150(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 23.6.2011 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 23.6.2011 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
23.11.2011 |
20.12.2011 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
26.1.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 6 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, María Auxiliadora Correa Zamora, Marielle De Sarnez, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Paul Murphy, Cristiana Muscardini, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Keith Taylor, Jan Zahradil, Paweł Zalewski |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Amelia Andersdotter, José Bové, George Sabin Cutaş, Mário David, Syed Kamall, Silvana Koch-Mehrin, Inese Vaidere, Pablo Zalba Bidegain |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Véronique De Keyser, Jutta Haug, Pier Antonio Panzeri, Traian Ungureanu |
||||
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (1. 3. 2012)
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES
(COM(2011)0315 – C7‑0150/2011 – 2011/0150(COD))
Navrhovatel: Adam Gierek
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady je zvýšení pozitivního vlivu evropských norem na fungování trhu, hospodářský růst a inovace, jakož i na konkurenceschopnost podniků. Jde mimo jiné o zkrácení procesu normalizace v případě norem vypracovaných na žádost Komise, zajištění dostatečného zastoupení malých a středních podniků a zúčastněných společenských subjektů v procesu normalizace (zejména v případě norem vypracovaných na žádost Komise), rozšíření uplatňování norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, a tím zvýšení interoperability, jakož i norem týkajících se inovativních, rychle se rozvíjejících výrobních technologií, jako je nanotechnologie, biotechnologie nebo jaderná technologie, a také upevnění stávajících právních rámců.
Výbor pro průmysl, výzkum energetiku se rozhodl využít změny směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES, kterou si vyžádal rozvoj techniky a globalizace hospodářství. Je nezbytné vypracovat nový právní akt, který upevní doposud uplatňované směrnice týkající se normalizační politiky a zaktualizuje ustanovení výše zmíněných směrnic.
Nejdůležitější změny se týkají stanovení pravomocí Komise a Výboru pro technické normy a předpisy. Novinkou je rozšíření právního rámce na služby a oddělený přístup k oblasti informačních a komunikačních technologií. Přepracován byl také základ financování normalizace EU.
Postoj navrhovatele
Navrhovatel kladně hodnotí návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upevní stávající normalizační politiku EU a rovněž ji obohatí o nové prvky zohledňující nové výzvy, díky čemuž vznikne pevný základ pro modernizaci vazeb mezi EU a evropským systémem normalizace. Mezi takové prvky patří zohlednění normalizace ve službách a její začlenění do oznamovacího systému. Je třeba ocenit část týkající se financování evropské normalizace Evropskou komisí – vytvoření lepšího právního základu a zjednodušení postupů.
Určité prvky projektu nicméně vzbuzují obavy, co se týče účinnosti fungování v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru.
Je nezbytné změnit toto nařízení tak, aby se stalo nástrojem na podporu zavádění jednotného trhu, provádění evropských norem v zájmu posílení konkurenceschopnosti a inovací, zjednodušení účasti zúčastněných stran a zajištění udržitelného rozvoje. Systém evropské normalizace je třeba zkvalitnit zavedením nových prvků, které pro něj budou přínosem.
Konkrétní připomínky
1) Nebyly vymezeny ani uvedeny platné zásady evropské normalizace.
2) Chybí odkaz na základ evropské (a mezinárodní) normalizace, kterým je zásada národního zastoupení.
3) Chybí ustanovení týkající se zásady „dočasného pozastavení prací“, která je pro harmonizaci norem na evropské úrovni zásadní.
4) Mnoho ustanovení je všeobecné povahy, což při rozsáhlém přenesení pravomocí na Evropskou komisi nechává příliš široký prostor na jejich výklad. Tuto otázku je třeba dále upřesnit. Jedná se rovněž o některé definice i opatření, zejména v těch oblastech, kde Evropská komise předložila návrhy, které se dotýkají fungování současného systému a jeho soudržnost.
5) V návrhu nařízení Komise navrhuje, aby se namísto evropských norem využívaly specifikace různých fór a konsorcií, přičemž kritéria, která mají splňovat, jsou méně přísná. Jedním ze základů demokratického procesu normalizace je společenský konsenzus. Integrita evropského systému normalizace je jeho předností, protože zaručuje soudržnost souboru norem. Zapojení fór a konsorcií do systému by nemělo vést k vytváření protichůdných norem a navzájem si protiřečících specifikací nebo bránit v účasti malým a středním podnikům (náklady účasti na fórech jsou vysoké a kritéria rozhodovacích postupů nejsou vždy demokratická). Kromě toho mohou být určitá fóra a konsorcia ovládána subjekty mimo Evropskou unii. Vypracovávání norem by se proto mělo v rámci možností omezit na uznávané evropské normalizační organizace a měla by se využívat řada možností v rámci těchto organizací, pokud jde o přípravu dokumentů za využití zrychleného postupu založeného na konsenzu, který zahrnuje všechny zúčastněné strany ze všech členských států EU (např. organizováním tzv. tematických konferencí).
Využívání specifikací fór a konsorcií by mělo být umožněno pouze v přesně vymezených případech (např. ve veřejných zakázkách tam, kde chybějí normy), přičemž zůstanou zachovány stejné požadavky ohledně konsenzu, otevřenosti, dobrovolné účasti, transparentnosti apod. jako v případě evropských normalizačních organizací.
6) Chybí odkaz na nejnovější technologie, jako je nanotechnologie, biotechnologie nebo jaderná technologie.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují hodnotu pro spotřebitele. |
(2) Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Je-li evropská normalizace koordinována s mezinárodním systémem normalizace, zlepšuje konkurenceschopnost podniků. Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují hodnotu pro spotřebitele. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) Evropské normy by měly být i nadále přijímány evropskými normalizačními orgány, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). |
(3) Evropský normalizační systém by měl být i nadále provozován zúčastněnými stranami a pro ně, a to v souladu se zásadami soudržnosti, transparentnosti, otevřenosti, konsenzu, nezávislosti na konkrétních zájmech, přizpůsobení trhu, účinnosti a národního zastoupení v rozhodovacích postupech, a evropské normy by měly být i nadále přijímány evropskými normalizačními organizacemi, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). |
Odůvodnění | |
Jde o připomenutí stávající situace. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, zejména prostřednictvím předpokladu shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU. |
(4) Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím předpokladu shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU. |
Odůvodnění | |
Převážná část evropských norem (70 %) nepodporuje bezprostředně politiku nebo právní předpisy EU, takže by původní znění bylo poněkud zavádějící. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Vypracovávání dobrovolných norem pro služby by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se norma přímo nebo nepřímo dotýká, a normy by měly brát v potaz veřejný zájem a vycházet z konsenzu. Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy. |
(8) Činnosti v oblasti služeb často odpovídají specifikům v jednotlivých členských státech. Proto by se vypracovávání dobrovolných norem pro služby mělo zaměřovat na přesně vymezené a důkladně posouzené oblasti. Mělo by probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se norma přímo nebo nepřímo dotýká, a normy by měly brát v potaz veřejný zájem a vycházet z konsenzu. Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy. V rámci působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací1 je normalizace povolena pouze na základě subsidiarity. |
|
|
_________ |
|
|
1 Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. |
Odůvodnění | |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací má za cíl zajistit, aby (odborné) kvalifikace v Unii byly vysoce kvalitní, a stanovuje proto konečný soubor pravidel pro další rozvoj postupů vzájemného uznávání, který musí mít co do platnosti přednost. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) V rámci Unie jsou vnitrostátní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku protichůdných norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními orgány a Komisí o současné a budoucí práci v oblasti normalizace. Tato výměna informací by měla být v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne 10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979. |
(10) V rámci Unie jsou vnitrostátní normy přijímány národními normalizačními subjekty, což by mohlo vést ke vzniku protichůdných norem a technických překážek na vnitřním trhu EU. Proto je pro vnitřní trh EU a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními subjekty, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o současné a budoucí práci v oblasti normalizace a o předpisech týkajících se zásady dočasného pozastavení prací, pokud jde o její uplatnění na národní normalizační subjekty v rámci evropských normalizačních organizací. Tato výměna informací by měla být v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne 10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979. |
Odůvodnění | |
Chybí zásada „dočasného pozastavení prací“ (články 4 a 7 směrnice 98/34/ES), která je dokonalým nástrojem k zamezení vzniku technických překážek v obchodování, jež současně podporuje technickou harmonizaci na evropské úrovni. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Normy mohou evropské politice pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace a inovace obecně. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit obchod. |
(12) Pokud jsou normy především nástroji uzpůsobenými potřebám trhu, které používají zúčastněné strany dobrovolně, mohou evropské politice pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace a inovace obecně. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit obchod. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Proto je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu normalizace, zejména v technických výborech. |
(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však jsou někdy nedostatečně zastoupeny a nejsou odpovídajícím způsobem zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich příslušné potřeby a zájmy ani jejich potenciál přispívat formou inovačních technologií. Pravidla normalizace by měla malé a střední podniky motivovat k tomu, aby svými inovativními technologickými řešeními aktivně přispívaly k inovativnímu úsilí v oblasti normalizace. Proto je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast ve všech fázích postupu normalizace, zejména v technických výborech. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v normalizačních činnostech obecně nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace subjektem s vhodnými předpoklady. |
(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v normalizačních činnostech v některých oblastech nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace. Od přijetí malých a středních podniků za faktické členy evropských normalizačních organizací, kteří budou mít i hlasovací práva, se očekává, že bude mít pozitivní dopad na zapojení a účast malých a středních podniků při normalizaci. |
Odůvodnění | |
Zúčastněné strany, včetně malých a středních podniků, se zapojují do evropské normalizace na vnitrostátní úrovni, kde se setkávají s podobnými firmami nebo orgány místní správy a mají možnost pracovat ve svém jazyce. Celostátní konsenzus dosažený za účasti malých a středních podniků je následně předán příslušným technickým výborům na evropské úrovni prostřednictvím zástupce vnitrostátního subjektu (zásada národního zastoupení). | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů. |
(15) Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů. Přijetí těchto organizací za faktické členy evropských normalizačních organizací, kteří budou mít i hlasovací práva, bude mít pozitivní dopad na kvalitu norem. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Normy by měly co nejvíce zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu. |
(16) Normy by měly zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zúčastněných stran. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační orgány o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním orgánům. |
(17) Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zúčastněných stran, a to zavedením mechanismů pro shromažďování názorů a usnadňování výměny informací mezi všemi zúčastněnými stranami. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační orgány o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním orgánům. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na normy v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy a technické specifikace při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem a technických specifikací, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace. |
Odůvodnění | |
Normy jsou vymezeny na základě svého regionálního původu či způsobu vypracování, nikoliv v závislosti na průmyslovém odvětví. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) Některé normy v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto normy a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace. |
(20) Některé technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto technické specifikace a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizaci. |
Odůvodnění | |
Normy jsou vymezeny na základě svého regionálního původu či způsobu vypracování, nikoliv v závislosti na průmyslovém odvětví. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže mezi normalizovanými řešeními by uznání konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení uznána konkurenční technická specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním atributů a dosažením minimální úrovně přijetí technické specifikace na trhu. Přijetí na trhu by se nemělo vykládat jako dosažení širokého uplatňování na trhu. |
(21) V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže by uznání konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení uznána jiná technická specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním atributů a dosažením významné úrovně přijetí technické specifikace na trhu. |
Odůvodnění | |
Normalizovaná řešení by si vzájemně neměla protiřečit. Soubor norem by měl být soudržný. Normalizovaná technická řešení mají poskytovat podnikům rovné příležitosti, aby byly konkurenceschopné, pokud jde o jejich plánování a služby. Pro spotřebitele by normalizovaná technická řešení měla být jasným ukazatelem toho, co kupovat. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Vybrané normy v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
(22) Vybrané technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu. |
Odůvodnění | |
Normy jsou vymezeny na základě svého regionálního původu či způsobu vypracování, nikoliv v závislosti na průmyslovém odvětví. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(23) V oblasti informačních a komunikačních technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační orgány o vypracování norem, vytvořila seznam norem a/nebo specifikací zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula. |
(23) V oblasti informačních a komunikačních technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační orgány o vypracování norem, vytvořila seznam norem nebo specifikací zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na podporu jejich používání, nebo normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula. |
Odůvodnění | |
Normy nejsou závazné; jsou a měly by nadále zůstat dobrovolné. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(29) Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek. |
(29) Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty subjektům, které se zabývají výše uvedenými činnostmi, a to prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby pouze národní a evropské normalizační organizace validovaly a revidovaly evropské normy. Jinak není možné zajistit potřebné zapojení malých a středních podniků, nevládních organizací atd. Zároveň hrozí riziko vytváření paralelních systémů, pokud budou moci normy validovat a revidovat i jiné organizace. | |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(36) Poradní postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie. |
(36) Poradní postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti ročnímu pracovnímu programu evropské normalizace a harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie. |
Odůvodnění | |
Pracovní program normalizace by měl být konzultován s členskými státy. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(37) Přezkumný postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky pro předpoklad shody s platnými základními požadavky. |
(37) Přezkumný postup by se měl používat v případě každého normalizačního oznámení u evropských normalizačních organizací, uznání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologie, biotechnologie a jaderné technologie pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že taková rozhodnutí by mohla mít důsledky pro předpoklad shody s platnými základními požadavky |
Odůvodnění | |
Postup týkající se uznávání technických specifikací v oblasti nejnovějších technologií by měl členským státům umožňovat předkládání připomínek. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Toto nařízení stanoví pravidla, která se týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány, národními normalizačními orgány a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) a financování evropské normalizace. |
Toto nařízení stanoví pravidla, která se týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány, národními normalizačními orgány a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“), financování evropské normalizace a podmínek pro vyvážené zastoupení evropských organizací zúčastněných stran. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) „normou“ rozumí technická specifikace k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií: |
(1) „normou“ rozumí technická specifikace, schválená uznaným subjektem zabývajícím se tvorbou norem, k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií: |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie; |
c) „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma, která byla přijata na základě žádosti Komise za účelem uplatňování právních předpisů Unie a na niž jsou zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie; |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) „normou pro oblast IKT“ se rozumí norma v oblasti informačních a komunikačních technologií; |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Normy jsou vymezeny na základě svého regionálního původu či způsobu vypracování a ne v závislosti na průmyslovém odvětví. Kromě toho není v této definici dostatečně objasněno, co ve skutečnosti znamená pojem „norma pro oblast IKT“. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3) „návrhem normy“ rozumí dokument, který obsahuje znění technických specifikací týkajících se daného předmětu, jehož přijetí v souladu s příslušným postupem normalizace se zvažuje v podobě, v jaké se dotčený dokument nachází po dokončení přípravných prací a v jaké se předkládá k veřejnému připomínkovému řízení nebo posouzení; |
(3) „návrhem normy“ rozumí dokument, který obsahuje navrhovanou normu předloženou k vyjádření stanoviska, k hlasování nebo ke schválení; |
Odůvodnění | |
Měla by se použít definice z příslušné evropské normy. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 4 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) „technickou specifikací“ rozumí specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví: |
(4) „technickou specifikací“ rozumí dokument předepisující technické požadavky, jež výrobek, postup nebo služba musí splňovat, který stanoví: |
Odůvodnění | |
Přijato jako EN 45020. | |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) „zásadou dočasného pozastavení prací“ rozumí, že národní normalizační subjekty upustí od další práce na zahájených projektech; |
Odůvodnění | |
Toto označení se objevuje v článcích 4 a 7 směrnice 98/34/ES. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Národní normalizační orgány nesmějí vznášet námitky proti zařazení předmětu normalizace do pracovního programu evropského normalizačního orgánu. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Národní normalizační orgány, které jsou členy evropských normalizačních orgánů, mohou libovolně vznášet námitky proti zařazení určitého předmětu normalizace do pracovního programu. Právě tato možnost je zárukou jak dobrovolnosti normalizace, tak toho, že pověření k normalizaci, které vydává Evropská komise, bude z hlediska trhu skutečně relevantní. | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
5a. Během vypracovávání evropské normy nebo po jejím přijetí nesmí národní normalizační subjekty přijímat žádná opatření, která by mohla mít negativní vliv na zamýšlenou harmonizaci, a především nesmějí v dané oblasti zveřejnit novou nebo revidovanou vnitrostátní normu, která není zcela v souladu se stávající evropskou normou. |
Odůvodnění | |
Toto ustanovení by splnilo kritéria zásady dočasného pozastavení prací převzaté ze směrnice 98/34. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) zajistí zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky; |
a) zajistí zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky; pokud je zapotřebí překlad, měl by být pořízen na náklady daného subjektu; |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 5 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace |
Zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace a usnadnění přístupu k normám |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace: |
1. Evropské normalizační orgány povzbudí, usnadní a podpoří přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména poskytováním pomoci organizacím uvedeným v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace:
|
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Normy by měly koncipovány a uzpůsobeny tak, aby braly v potaz charakteristiky malých a středních podniků a jejich prostředí, zejména v případě malých podniků řemeslné výroby a mikropodniků, aby jim tak byl umožněn lepší a méně nákladný přístup k normám. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. S cílem zajistit přístup uživatelů k evropským normám vytvořeným na podporu právních předpisů a politik EU je nutné počítat s diferencovanými systémy stanovování cen a se zavedením zvláštních poplatků a slev na soubory norem, zejména pro malé a střední podniky, mikropodniky a podniky řemeslné výroby. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje. |
2. Evropské normalizační orgány umožní přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek, vysokých škol, orgánů dozoru nad trhem v členských státech a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje. |
Odůvodnění | |
„Přiměřené zastoupení“ je nejasný pojem, který by ve spojení se závaznou povinností takové zastoupení zajistit mohl potenciálně celý normalizační systém zablokovat. Normalizační organizace se pouze mohou maximálně snažit o zapojení zúčastněných stran, pokud se však tyto strany zúčastnit nehodlají, neměla by tato snaha zablokovat systém. Zároveň by do procesu normalizace měly být zapojeny orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, které by měly zajistit, aby se zakládal na kvalitě a vědomostech. | |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise přijme roční pracovní program evropské normalizace, v němž jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž hodlá požádat evropské normalizační orgány podle článku 7. |
1. Po konzultaci s evropskými normalizačními organizacemi a příslušnými zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například subjekty uvedené v příloze III a národní normalizační organizace, Komise přijme roční pracovní program evropské normalizace a informuje výše uvedené subjekty o jeho zveřejnění. V tomto pracovním programu jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační orgány podle článku 7. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. |
1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. Komise informuje příslušné subjekty, včetně všech zúčastněných stran, o žádostech předložených v souladu s odstavcem 1 a konzultuje je s nimi. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Příslušný evropský normalizační orgán do jednoho měsíce po jejím obdržení uvede, zdá žádost podle odstavce 1 přijímá. |
2. Příslušný evropský normalizační orgán do dvou měsíců po jejím obdržení uvede, zdá žádost podle odstavce 1 přijímá. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Do tří měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
3. Do jednoho měsíce po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušnou evropskou normalizační organizaci o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
Odůvodnění | |
V odůvodnění návrhu se čas potřebný k vypracování norem považuje za jednu ze záležitostí, kterými je třeba se zabývat. Optimalizace procesů by se měla týkat všech zúčastněných stran. Proto se také navrhuje zkrátit čas potřebný na přijetí rozhodnutí o přiznání dotace na jeden měsíc (takovou lhůtu mají evropské normalizační organizace na přijetí rozhodnutí o schválení návrhu). | |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 18. odst. 2. |
4. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 18. odst. 2 po konzultaci s monitorovacím výborem pro příslušnou směrnici daného odvětví. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18. odst. 3. |
5. Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18. odst. 3 po konzultaci s monitorovacím výborem pro příslušnou směrnici daného odvětví. |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Kapitola IV – název | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Normy v oblasti IKT |
Technické specifikace v oblasti IKT |
Odůvodnění | |
Normy jsou vymezeny na základě svého regionálního původu či způsobu vypracování, nikoliv v závislosti na průmyslovém odvětví. Kromě toho není v této definici pojmu „normy“ dostatečně objasněno, co ve skutečnosti znamená pojem „technická specifikace v oblasti IKT“. | |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnout o uznání technických specifikací, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II jako normy pro oblast IKT. |
Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise po konzultaci se zástupci všech zúčastněných stran, včetně evropských normalizačních orgánů, pro účely zadávání veřejných zakázek a potřeby politik rozhodnout o uznání technických specifikací v oblasti IKT, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II. Při posuzování shody technických specifikací s požadavky stanovenými v příloze II Komise náležitě zohlední názory dotázaných zúčastněných stran včetně názorů evropských normalizačních orgánů. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) v případě potřeby překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; |
e) překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. f | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
f) vypracování informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností; |
f) vypracování informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele, souhrnů norem nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností a vzdělávacích modulů; |
(Netýká se českého znění.) | |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 4 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) malé a střední podniky, spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a zúčastněné společenské subjekty jsou přiměřeně zastoupeny v evropské normalizaci, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1. |
b) malé a střední podniky, spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a zúčastněné společenské subjekty jsou přiměřeně zastoupeny v evropské normalizaci, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1, a to za předpokladu, že se příslušní odborníci těchto zúčastněných stran mohou a chtějí zapojit. |
Odůvodnění | |
Normalizační organizace se mohou pouze maximálně snažit o zapojení zúčastněných stran, pokud se však tyto zúčastnit nehodlají, neměla by tato snaha mít za následek zablokování systému. | |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. S cílem umožnit malým a středním podnikům plně těžit z porozumění a uplatňování evropských harmonizovaných norem se evropským normalizačním orgánům poskytne financování, které pokryje značnou část celkových nákladů na pořizování překladu, a postupy financování překladu se zjednoduší. Granty přidělené na překladatelské služby uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. e) mají formu paušální částky za přeloženou stranu, která se vyplácí předem a po doložení toho, že evropské jsou normy skutečně přeloženy. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Článek 16 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) aktualizace seznamu evropských normalizačních orgánů stanoveného v příloze I; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 16 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji; |
b) přizpůsobení kritérií pro uznávání technických specifikací v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji; |
Odůvodnění | |
Jde o zajištění souladu názvosloví s navrhovanými definicemi pojmů. | |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu neurčitou od 1. ledna 2013. |
2. Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu pěti let od 1. ledna 2013. Komise předloží zprávu o přenesení pravomocí nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se obnovuje automaticky na stejné období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. |
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Orgán, který zahájil interní rozhodovací postup ohledně zrušení přenesení pravomocí, vynaloží veškeré úsilí, aby v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí informoval Komisi a blíže určil pravomoc, jejichž přenesení má být zrušeno, a případné důvody tohoto zrušení. |
|
|
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. |
1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Výbor se minimálně dvakrát ročně setká s evropskými a národními normalizačními organizacemi a členskými státy. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí jsou pro normalizační systém zásadní, proto je nutné, aby se evropské normalizační organizace a členské státy do tohoto procesu zapojily. | |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Evropské normalizační orgány zasílají Komisi výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje podrobné informace o: |
1. Evropské normalizační orgány zasílají Komisi stručnou a výstižnou výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje informace o: |
Odůvodnění | |
Použití výrazu „podrobné“, jak je tomu v anglické verzi, by mohlo vést ke zvýšení byrokracie, a tím by nijak neprospělo provádění nařízení. Namísto toho by zpráva měla být cíleně zaměřena a relativně stručná. | |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Do 31. prosince 2015 a poté každých pět let předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje hodnocení významu normalizačních činností, které jsou financovány Unií, s ohledem na potřeby politik a právních předpisů Unie. |
3. Do 31. prosince 2015 a poté každé tři roky předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje hodnocení významu normalizačních činností, které jsou financovány Unií, s ohledem na potřeby politik a právních předpisů Unie. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. c – podbod ii | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ii) Informace o (nových) normalizačních činnostech byly šířeny vhodnými a přístupnými prostředky; |
ii) Informace o (nových) normalizačních činnostech byly veřejně šířeny vhodnými a přístupnými prostředky; |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Příloha II – bod 2 – písm. c a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ca) přiměřené zastoupení: |
|
|
i) technické specifikace byly vytvořeny za účasti všech zúčastněných stran; |
|
|
ii) zastoupení všech kategorií zúčastněných stran bylo vyvážené. |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Příloha III – písm. a – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) Evropská organizace zastupující malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
a) Evropská horizontální organizace zastupující podniky řemeslné výroby a malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
(Netýká se českého znění.) | |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Příloha III – písm. a – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) Evropská organizace zastupující malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
a) Evropská horizontální organizace zastupující řemeslnou výrobu a malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace: |
POSTUP
|
Název |
Evropská normalizace |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0315 – C7-0150/2011 – 2011/0150(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 23.6.2011 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 23.6.2011 |
|
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Adam Gierek 28.6.2011 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
5.10.2011 |
20.12.2011 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
28.2.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
38 5 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gabriele Albertini, Josefa Andrés Barea, Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Maria Da Graça Carvalho, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Alejo Vidal-Quadras |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Maria Badia i Cutchet, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Alajos Mészáros, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vladimír Remek, Jean Roatta, Hannu Takkula |
||||
POSTUP
|
Název |
Evropská normalizace |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0315 – C7-0150/2011 – 2011/0150(COD) |
||||
|
Datum předložení EP |
1.6.2011 |
|
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 23.6.2011 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 23.6.2011 |
EMPL 23.6.2011 |
ENVI 23.6.2011 |
ITRE 23.6.2011 |
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
EMPL 7.7.2011 |
ENVI 13.7.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Lara Comi 11.7.2011 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
5.10.2011 |
23.11.2011 |
25.1.2012 |
28.2.2012 |
|
|
Datum přijetí |
21.3.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
36 0 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pablo Arias Echeverría, Cristian Silviu Buşoi, Jorgo Chatzimarkakis, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Christian Engström, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Mikael Gustafsson, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Regina Bastos, Frank Engel, Ashley Fox, Marielle Gallo, María Irigoyen Pérez, Constance Le Grip, Antonyia Parvanova, Sabine Verheyen |
||||
|
Datum předložení |
26.3.2012 |
||||