ZPRÁVA o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010

3. 4. 2012 - (COM(2011)0471 – C7‑0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Martin Ehrenhauser

Pozměňovací návrhy

Postup : 2011/2212(DEC)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0100/2012

Předložené texty :

A7-0100/2012

Rozpravy :

PV 10/05/2012 - 9
CRE 10/05/2012 - 9

Hlasování :

PV 10/05/2012 - 12.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0156

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2010

(COM(2011)0471 – C7‑0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

– s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

– s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

– s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu týkající se rozpočtového roku 2010, spolu s odpověďmi Komise[1], a na zvláštními zprávy Účetního dvora,

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů[2] a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2010 (05458/2012 - C7‑0047/2012, 05459/2012 - C7-0048/2012, 05460/2012 - C7‑0049/2012),

– s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000[3] a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005[4],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)[5] ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007[6],

– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES[7],

– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v beninském Cotonou dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části smlouvy o ES[8],

– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES[9],

– ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond[10],

– s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond[11],

– s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0100/2012),

1. uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010;

2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů týkajících se plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010

(COM(2011)0471 – C7‑0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

– s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

– s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů[13] a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000[14] a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005[15],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)[16] ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007[17],

– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES[20],

– ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond[21],

– s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond[22],

– s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0100/2012),

1. bere na vědomí, že roční účetní uzávěrky osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu mají podobu uvedenou v tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2. schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010

(COM(2011)0471 – C7‑0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

– s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

– s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů[24] a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000[25] a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005[26],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)[27] ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007[28],

– s ohledem na svá usnesení ze dne 5. července 2011 o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU[31] a o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí[32],

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005[33],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o větší a lepší spolupráci: balíček na rok 2006 týkající se účinnosti pomoci EU[34],

– s ohledem na zprávu Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o účinnosti pomoci, což je zpráva o pokroku v provádění Pařížské deklarace z června roku 2009,

– s ohledem na konsenzus z Tunisu nazvaný „Zacíleno na účinný rozvoj“ ze dnů 4. a 5. listopadu 2010, což je africký program pro účinnost rozvoje,

– s ohledem na dokument o výsledcích ze schůze OECD na vysoké úrovni týkající se účinnosti pomoci, který byl přijat v Busanu v prosinci 2011,

– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES[35],

– ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond[36],

– s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond[37],

– s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0100/2012),

A. vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která tvoří rámec pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a území, je snížit a postupně vymýtit chudobu, což je v souladu s cíli trvale udržitelného rozvoje a postupného zapojení států AKT a zámořských zemí a území do světové ekonomiky;

B. vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond (ERF) je nejdůležitějším finančním nástrojem Evropské unie pro rozvojovou spolupráci státům AKT,

C. vzhledem k tomu, že navzdory opakované žádosti Parlamentu o začlenění ERF do rozpočtu Komise ve svém sdělení nazvaném Rozpočet strategie Evropa 2020 (COM(2020)0500) navrhla i nadále zachovat Evropský rozvojový fond mimo rozpočet Unie na období 2014–2020, což znamená, že Evropské rozvojové fondy nebudou ani v budoucnosti uplatňovány podle nařízení o rozpočtových pravidlech, ale v souladu se zvláštními rozpočtovými ustanoveními;

D. vzhledem k tomu, že celková částka pomoci poskytované z Evropského rozvojového fondu je v současnosti předmětem výrazného navýšení, protože výše pomoci Unie z desátého Evropského rozvojového fondu na období 2008–2013 byla stanovena na 22 682 000 000 EUR, což ve srovnání s finančními příděly z devátého Evropského rozvojového fondu představuje nominální zvýšení o 37 % za rok, a zatímco se vyplacené částky z Evropského rozvojového fondu v období let 2000–2010 zdvojnásobily, problém týkající se absorpční kapacity i nadále přetrvává;

E. vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), která je společně s Komisí odpovědná za řízení evropské rozvojové pomoci, je rok po svém zřízení předmětem kritiky týkající se neefektivnosti i závažných strukturálních a přechodných problémů v delegacích Unie;

F. vzhledem k tomu, že oblast rozvojové pomoci se neustále vyvíjí, a vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je součástí širšího kontextu, v němž jsou dnes obchod, poukázané úhrady a další zdroje příjmů důležitější než souhrnný objem oficiální rozvojové pomoci vyplacené mnoha rozvojovým zemím;

G. vzhledem k tomu, že předpokladem pro účinnou pomoc je transparentnost a odpovědnost – na jedné straně mezi dárci a partnerskými zeměmi a na druhé straně mezi partnerským státem a jeho občany; vzhledem k tomu, že v rámci Pařížské deklarace a akčního programu z Akkry o účinné pomoci se dárci a partnerské země dohodli, že budou zveřejňovat podrobné informace o tocích současné a budoucí pomoci v přiměřené lhůtě, aby rozvojové země mohly co nejpřesněji sestavovat své rozpočty a ověřovat své účetní závěrky;

H. vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc se často poskytuje státům s oslabenými institucemi, vysokým výskytem korupce a nedostatečnými systémy vnitřní kontroly, a vzhledem k tomu, že provedení auditu rozpočtové podpory Unie je tudíž obzvlášť důležité;

I. vzhledem k tomu, že se v roce 2010 objevily závažné výzvy pro celosvětovou rozvojovou spolupráci zapříčiněné např. globální finanční a dluhovou krizí, růstem cen potravin a zemětřesením na Haiti;

1. připomíná, že ERF je uplatňován na základě projektů a rozpočtové pomoci, a vzhledem k tomu, že na tyto projekty bylo v roce 2010 poskytnuto 66 % finančních prostředků z fondů a 34 % bylo poskytnuto prostřednictvím rozpočtové pomoci; připomíná, že v roce 2010 bylo 49 % plateb z Evropských rozvojových fondů zařazeno do rámce centralizovaného řízení, tj. že Komise vykonávala činnost v rámci pomoci přímo, zatímco 11 % plateb podléhalo společnému řízení, tj. řízení ze strany mezinárodních organizací jako je OSN a Světová banka, a 40 % plateb podléhalo decentralizovanému řízení, což znamená, že Komise delegovala určité úlohy spojené s prováděním na orgány přijímajících států;

2. s uspokojením bere na vědomí rekordně vysokou celkovou míru čerpání prostředků na platby a na závazky v polovině období 10. Evropského rozvojového fondu (ERF), díky čemuž stále existuje reálná možnost, že do konce roku 2013 budou přiděleny veškeré prostředky 10. ERF; vyjadřuje nicméně obavy nad nízkou mírou čerpání prostředků vyčleněných pro regiony (20 %) a zámořské země a území (3 %) v polovině 10. ERF; žádá Komisi, aby okamžitě urychlila provádění regionálních orientačních programů a programů pro zámořské země a území;

3. opětovně připomíná své obavy související s tím, že Parlament nemá právo kontrolovat transakce v rámci ERF stejným způsobem, jako je tomu u ostatních nástrojů pomoci, jako je například finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení demokratické kontroly Parlamentu nad ERF tím, že ji uvede do souladu s finančním nástrojem pro rozvojovou pomoc; zdůrazňuje rovněž význam dohledu nad ERF ze strany smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU;

Začlenění ERF do rozpočtu EU

4. znovu potvrzuje svou podporu začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu; je pevně přesvědčen, že jde o nevyhnutelný krok směrem k posilování demokratické kontroly, odpovědnosti a transparentnosti financování i směrem k zajištění užší provázanosti politiky Unie související se státy AKT; zdůrazňuje, že začlenění tohoto fondu do rozpočtu může snížit transakční náklady a zjednodušit plnění požadavků na podávání zpráv a účetnictví tím, že bude existovat pouze jeden soubor administrativních pravidel a rozhodovacích struktur namísto dvou; očekává, že Komise zajistí, aby začlenění fondu do rozpočtu neproběhlo na úkor předvídatelnosti financování AKT;

5. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise ve svém sdělení „Rozpočet strategie Evropa 2020“ nenavrhla zahrnout ERF do rozpočtu Unie ve finančním rámci na období 2014–2020; trvá na tom, že by Evropský rozvojový fond měl být začleněn do rozpočtu Unie co nejdříve, avšak nejpozději v roce 2020, kdy uplyne doba platnosti Dohody z Cotonou; důrazně vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení připravila zahrnutí spolupráce se státy AKT do rozpočtu;

6. vyzývá Radu a členské státy, aby na návrh Komise reagovaly kladně a vyjádřily svůj souhlas s úplným začleněním ERF do rozpočtu Unie počínaje rokem 2020; je přesvědčen, že toto opatření mělo být přijato již dávno; očekává, že Komise tento závazek dodrží a přijme veškerá nezbytná opatření s cílem zahájit přípravy na začlenění ERF do rozpočtu;

7. zdůrazňuje, že začlenění ERF do rozpočtu Unie neznamená, že může dojít k snížení celkových výdajů na rozvojovou spolupráci;

Prohlášení o věrohodnosti

Spolehlivost účetní závěrky

8. vítá stanovisko Účetního dvora, že konečná účetní závěrka osmého, devátého a desátého ERF je ve všech významných ohledech věrným zobrazením finanční situace ERF k 31. prosinci 2010;

9. připomíná stanovisko Účetního dvora, v němž se uvádí, že četnost chyb kódování je stále ještě vysoká; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že i když tyto chyby neměly žádný podstatný vliv na účetní závěrku v roce 2010, mohly by potenciálně ovlivnit spolehlivost údajů o finančním řízení úřadu EuropeAid;

10. bere na vědomí, že akční plán úřadu EuropeAid má za účel zlepšit kvalitu informovanosti o smlouvách v jeho systému řízení informací a účetnictví (CRIS) a zároveň má sloužit jako iniciativa pomáhající uživatelům správně zakódovat a klasifikovat informace týkající se účetnictví; očekává zahájení přezkumu auditního modulu CRIS v roce 2012; žádá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu předložila zprávu o tom, zda došlo k očekávanému snížení přetrvávajících chyb kódování a k dalšímu zlepšení kvality zápisu údajů;

11. s uspokojením konstatuje, že zavedení nového aktuálního systému účetnictví bylo v podstatě dokončeno; bere na vědomí, že nový účetní systém posiluje účetní prostředí a zlepšuje kvalitu kódování;

Správnost operací

12. s uspokojením konstatuje, že podle zjištění EÚD příjmy a závazky neobsahují významné chyby; je však velmi znepokojen značným počtem nevyčíslitelných chyb, jež ovlivnily závazky a týkaly se dodržování pravidel zadávacího řízení a zákonných lhůt pro podpis smluv;

13. je znepokojen stanoviskem Účetního dvora týkajícím se zákonnosti a správnosti příslušných platebních transakcí, podle něhož byly tyto platby významně ovlivněny chybami; připomíná, že podle odhadů Účetního dvora dosahuje nejpravděpodobnější chybovost v případě plateb z osmého, devátého a desátého ERF 3,4 %, což přesahuje 2% práh významnosti, a že vyčíslitelné a nevyčíslitelné chyby byly zjištěny u všech typů projektů kromě smluv na dodávky;

14. bere na vědomí, že mezi hlavní typy vyčíslitelných chyb zjištěných u plateb na projekty i nadále patří a) přesnost: chyby ve výpočtu, b) výskyt: chybějící faktury či jiná podkladová dokumentace k poskytnutým službám nebo dodanému zboží a c) způsobilost: výdaje vzniklé mimo prováděcí období nebo týkající se položek nepředpokládaných ve smlouvě a nesprávná platba DPH nebo neuplatnění povinných sankcí;

15. vyjadřuje znepokojení především nad nárůstem počtu projektů, které vykazovaly v roce 2010 špatné výsledky (12,6 % oproti 11 % v roce 2009)[38] a nad neustále vysokým výskytem chyb v závazcích, s nimiž je nakládáno v rámci decentralizovaného řízení;

16. vyjadřuje politování nad trvale vysokým výskytem nevyčíslitelných chyb, jež mají vliv na platby; konstatuje, že nevyčíslitelné chyby souvisely zejména se zárukami řádného plnění, s nedodržováním postupů schvalování a uzavírání smluv o správních prostředcích, nedostatečnými podkladovými materiály a nesouladem ve smluvních podmínkách;

17. bere na vědomí, že dle názoru Komise nevyčíslitelné chyby nemají žádný finanční dopad; bere na vědomí podstatné zlepšení poskytování odborné přípravy online v rámci úřadu EuropeAid i organizaci přípravných seminářů pro nově jmenované vedoucí delegací atd. jako strategii snižování nevyčíslitelných chyb; očekává, že Komise prokáže, zda to povede ke snížení počtu nevyčíslitelných chyb; přesto vyzývá Komisi k posílení předběžných kontrol s cílem předcházet nevyčíslitelným chybám, čímž se zabrání možným ztrátám v důsledku nedodržování pravidel pro bankovní záruky;

Zbytkové chyby

18. připomíná, že úřad EuropeAid stále pracuje na klíčovém ukazateli odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech předběžných i následných kontrol; bere na vědomí tvrzení Komise týkající se toho, že čistá míra zbytkových chyb je nižší než míra chybovosti uváděná v odhadech Účetního dvora; připomíná stanovisko Účetního dvora, v němž se uvádí, že při auditu nebylo potvrzeno tvrzení generálního ředitele úřadu EuropeAid o tom, že byl dostatečně ujištěn o tom, že platby úřadu EuropeAid z evropských rozvojových fondů s největší pravděpodobností nebyly ovlivněny významnými chybami;

19. vyjadřuje politování nad nedostatečným souladem mezi odhady Účetního dvora týkajícími se nejpravděpodobnější chybovosti, při nichž Účetní dvůr vychází z jednotlivých roků a uplatňuje stávající metodiku, na jedné straně, a postupem Komise uvádějícím čistou zbytkovou míru chyb zahrnující více než jeden rok na druhé straně; domnívá se, že stávající podoba přístupu založeného na zbytkové chybovosti neposkytuje pro postup udělování absolutoria za daný rok srovnatelné údaje; s uspokojením bere na vědomí, že Komise souhlasí s Účetním dvorem, podle něhož jsou potřeba další důkazy kvantifikované povahy; vyzývá Komisi, aby dokončila vypracovávání klíčových ukazatelů, podle nichž lze odhadnout finanční dopad zbytkových chyb ve stanoveném časovém rámci, tj. do roku 2013;

Celkové posouzení účinnosti systémů dohledu a kontroly

20. lituje zjištění Účetního dvora, podle něhož jsou systémy dohledu a kontroly evropských rozvojových fondů, které řídí Komise, považovány na základě celkového hodnocení pouze za částečně účinné; poznamenává, že monitorování a dohled vykonávané ústředními útvary úřadu EuropeAid byly účinné, zatímco v případě delegací Unie byly účinné jen zčásti;

21. lituje, že dochází k opakovanému výskytu nedostatků v systémech dohledu a kontroly uplatňované delegacemi Unie; připomíná, že součástí zjištění Účetního dvora byly nedostatečně zdokumentované a neúčinné kontroly většiny vnitrostátních schvalujících úřadů v zemích, které jsou příjemcem pomoci z Evropského rozvojového fondu, nedostatek institucionálních kapacit, omezené zdroje a vysoká fluktuace zaměstnanců v delegacích Unie; vyzývá proto, aby byla posílena institucionální kapacita administrativy vnitrostátních schvalujících osob tím, že bude zajištěno doplňující školení v oblasti financí a budou poskytnuty cílené pokyny za účelem odstranění těchto nedostatků ve finančním řízení;

22. konstatuje, že v posledních třech výročních zprávách Účetního dvora o ERF bylo zjištěno personální omezení a nedostatek lidských zdrojů, což může mít negativní dopad na postupy používané při provádění auditu Unií; je hluboce znepokojen tímto opakujícím se problémem;

23. zdůrazňuje, že nutnou podmínkou pro účinné poskytování rozvojové pomoci Unie, kvalitní kontrolu jejího poskytování a následná opatření je schopný personál v přiměřeném počtu; v této souvislosti vyzývá Komisi a ESVČ, aby v dostatečné míře upřednostňovaly otázku lidských zdrojů, a to jak z hlediska jejich organizování, tak z hlediska nákladové účinnosti, aby nebyla ohrožena schopnost delegací vykonávat monitorovací a kontrolní úkoly;

24. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že předběžné kontroly ze strany schvalujících osob úřadu EuropeAid i ze strany delegací Unie byly účinné pouze zčásti; připomíná, že předběžné kontroly úřadu EuropeAid se z větší míry spoléhají na certifikáty od externích dohlížitelů nebo externích auditů a na ověřování výdajů; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku vysoké četnosti chyb, které zjistil Účetní dvůr, považuje záruku, kterou lze jimi získat, za omezenou; bere na vědomí, že Komise zavedla povinné standardní podmínky pro auditory s cílem zabývat se touto otázkou;

25. s uspokojením konstatuje, že se kontrolní prostředí úřadu EuropeAid na úrovni ústředí úřadu i delegací Unie považují za účinné; vyjadřuje znepokojení nad opakujícími se nedostatky systémů monitorování a dohledu na úrovni delegací Unie i nad chybějící či nedostatečnou dokumentací a uplatňováním nesprávných postupů zadávání veřejných zakázek ze strany realizujících organizací; poznamenává, že s cílem zlepšit znalost finančního řízení a pravidel způsobilosti u prováděcích organizací bylo dokončeno vypracování a distribuce „nástroje pro finanční řízení pro příjemce prostředků EU určených pro vnější činnost“ byl dokončen a distribuován;

26. poznamenává, že Komise i nadále vyvíjí úsilí o zlepšení systémů dohledu a kontroly úřadu EuropeAid, a očekává současnou revizi kontrolních systémů úřadu EuropeAid (akční plán pro účely posílení systému řízení a kontroly úřadu EuropeAid) s cílem dosáhnout pozitivních výsledků v oblasti odpovědnosti, účinnosti a nákladové efektivnosti; vyzývá Komisi, aby informovala příslušné výbory Parlamentu o opatřeních přijatých s cílem napravit uvedené problémy;

27. vítá skutečnost, že v červnu 2010 byl zaveden nový formát pro podávání výročních zpráv delegací týkajících se reforem řízení veřejných financí v přijímajících zemích, a naléhavě vyzývá delegace, aby tento nový rámec důsledně používaly;

28. vítá zjištění Účetního dvora, podle něhož je výroční zpráva o činnosti jasná a informativní, zejména proto, že používá kvantitativní ukazatele a poskytuje věrný obraz o provádění programů a jejich výsledcích;

29. naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila objem informací o uplatňování Evropského rozvojového fondu na vnitrostátní a regionální úrovni zemí AKT a zajistila větší zviditelnění všech činností financovaných Unií na jiných kontinentech;

Pravomoci Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) při provádění rozvojové pomoci Unie

30. poznamenává, že rok 2010 byl rokem zřízení a zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost; znovu opakuje své obavy, že počáteční rozdělení pravomocí mezi Komisi a zaměstnance ESVČ v delegacích Unie vyvolalo nejasnosti a odůvodněnou kritiku; vyzývá ke zvýšení účinnosti evropské rozvojové pomoci, aby byl překonán nejednotný způsob, jakým je tato pomoc řízena;

31. vyzývá Komisi, aby přijala následná opatření a vypracovala zprávu o působení tohoto nového systému; bere na vědomí, že otázky, které bylo třeba objasnit ve vztahu mezi ESVČ a Komisí, se v současnosti řeší v rámci tzv. pracovních dohod mezi útvary Komise a ESVČ v oblasti problematiky vnějších vztahů; žádá Komisi, aby předložila příslušným výborům Parlamentu vypracovaný dokument spolu se shrnutím nedořešených otázek mezi Komisí a ESVČ a strategií pro vyřešení těchto otázek a poskytla formální objasnění týkající se potenciální flexibility při využívání lidských zdrojů v rámci delegací Unie;

Rozpočtová podpora

32. připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o evropských rozvojových fondech za rozpočtový rok 2010 zjistil, že platby na rozpočtovou podporu v roce 2010 byly ovlivněny častým výskytem nevyčíslitelných chyb (35 %), což je stejná výše jako v roce 2009, přičemž je vykazována přetrvávající vysoká míra chybovosti v platbách na rozpočtovou podporu; bere na vědomí, že ve snaze řešit tento problém Komise zintenzivnila poskytování odborné přípravy a zavedla soubor nástrojů pro finanční řízení pro příjemce finančních prostředků Unie určených pro vnější činnost; žádá Komisi, aby k této problematice přijala následná opatření a předložila zprávu o tom, zda se prostřednictvím těchto opatření situace zlepšila;

33. připomíná, že Komise rozpočtovou kontrolu používala jako způsob pomoci po dobu téměř dvou desetiletí; konstatuje, že stále lze dosáhnout zlepšení v aspektech, jako je navrhování, účinnost a efektivnost provádění, kontrola a podávání zpráv;

34. uznává potenciální výhody rozpočtové podpory; domnívá se však, že to není správné řešení pro každou situaci; domnívá se, že tato forma poskytování pomoci má smysl pouze tehdy, pokud s sebou nese dostatečnou transparentnost, odpovědnost a účinnost;

35. uznává vynaložené úsilí a dosažený pokrok, kterého Komise dosáhla při vykazování způsobilosti pro příjem rozpočtové podpory formálnějším a strukturovanějším způsobem, např. tím, že byl zaveden revidovaný rámec hodnocení pokroku v oblasti řízení veřejných financí nebo pokyny pro rozpočtovou podporu nestabilních států atd.;

36. vyzývá Komisi, aby se soustředila na účinnost programů, a to tak, že provede kontrolu výsledků s ohledem na ukazatele, aby zveřejnila podmínky a ukazatele plnění ve strategických studiích týkajících se jednotlivých zemí a aby zajistila, že zprávy delegací poskytnou strukturovaný a formalizovaný přehled o pokroku v oblasti řízení veřejných financí tím, že jasně stanoví kritéria, vůči nimž se má porovnávat pokrokem, kterého má být dosaženo, a uvedou skutečně dosažený pokrok a důvody, proč reformní program případně nebyl proveden podle plánu;

37. vítá zjištění Účetního dvora, že od zavedení revidovaného rámce hodnocení a podávání zpráv o pokroku v oblasti řízení veřejných financí v červnu 2010 dochází k neustálému snižování předchozího vysokého výskytu nevyčíslitelných chyb týkajících se prokazování pokroku v oblasti řízení veřejných financí; vyzývá Komisi, aby soustavně pokračovala ve svém úsilí o snižování výskytu nevyčíslitelných chyb;

38. poukazuje na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 o „Budoucím přístupu k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“ (COM(2011)0638), které např. konstatuje, že Komise zavede nové kritérium způsobilosti týkající se „transparentnosti a dohledu nad rozpočtem“;

39. připomíná, že v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1905/2006[39] může být rozpočtová podpora poskytnuta za předpokladu, že řízení veřejných výdajů dané partnerské země je dostatečně transparentní, spolehlivé a efektivní; v této souvislosti vyjadřuje obavy spojené s rizikem, které je spojeno s „dynamickou“ interpretaci kritérií způsobilosti; vyzývá Komisi, aby nadále vyvíjela úsilí, pokud jde o odůvodňování jejích rozhodnutí o způsobilosti k rozpočtové podpoře, a zajistila, aby všechny dohody o financování poskytovaly komplexní a jasné východisko umožňující posoudit splnění podmínek plateb; žádá Komisi, aby určovala částky přidělované na jednotlivé programy rozpočtové podpory na základě lepších podkladů a transparentněji;

40. zdůrazňuje dvojí odpovědnost za rozpočtovou podporu: jednak mezi dárcem a partnerskou zemí, a jednak mezi partnerskou zemí a jejími občany; zdůrazňuje proto společný zájem daňových poplatníků v Unii i v partnerských zemích na transparentních a správných auditech a na stálé potřebě zvýšené podpory rozvoje vlastní kontrolní kapacity partnerských zemí;

41. připomíná, že hodnocení řízení veřejných financí představuje jedno z kritérií výběru stávajících 102 příjemců rozpočtové podpory[40]; žádá Komisi, aby informovala orgán udělující absolutorium o důvodech, proč je na internetových stránkách Komise[41] k dispozici pouze 28 zpráv o výkonnosti programu veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA);

42. očekává, že Komise a členské státy vytvoří veřejný rejstřík, v němž budou transparentně uvedeny dohody o rozpočtové podpoře, postupy a ukazatele rozvoje[42];

43. žádá Komisi, aby předkládala pravidelné zprávy o dosahování cílů stanovených v oblasti rozpočtové podpory Unie a o zvláštních problémech, které se vyskytují zejména v přijímajících zemích; žádá Komisi, aby zajistila snížení nebo zrušení rozpočtové podpory v případě, že nejsou dosaženy jasné cíle;

44. domnívá se, že zelená kniha[43] z roku 2010 je dobrým příspěvkem k úvahám o tom, jak transformovat rozpočtovou podporu v účinnější a efektivnější nástroj boje proti chudobě;

45. naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu s ustanoveními čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1905/2006 pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu a zlepšovat transparentnost a přístup veřejnosti k informacím, zejména pokud je pomoc poskytovanou formou rozpočtové podpory, a vyzývá Komisi, aby pravidelně poskytovala zprávy o dosaženém pokroku;

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2010 nazvaná „Jak Komise řídí obecnou rozpočtovou podporu v zemích AKT, Latinské Ameriky a Asie“

46. vítá audit Účetního dvora a konstruktivní doporučení, která jsou v něm obsažena;

47. je toho názoru, že obecná rozpočtová podpora je velmi cenným nástrojem poskytování pomoci, je-li řádně využívána, protože může zvyšovat spoluúčast a odpovědnost přijímajících vlád a stejně tak potřebu silnější kontroly ze strany parlamentů a zapojení občanské společnosti v přijímajících zemích a mezitím také rozšiřuje jak základ, tak potřebu silného politického dialogu mezi Unií a přijímajícími zeměmi;

48. je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora, že dvacet let poté, co prostřednictvím tohoto nástroje poprvé začala poskytovat pomoc, Komise odpovídajícím způsobem neřídí hlavní rizika, která se vztahují na účinnou rozpočtovou podporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a posílila své řízení rizik řádným posouzením svěřeneckých a rozvojových rizik, a zejména lepším využíváním již dostupných informací;

49. sdílí názor Komise, že v některých případech může „dynamický přístup“ k obecné rozpočtové podpoře vést k významným politickým výsledkům, jestliže je rozpočtová podpora poskytována zemím, které skutečně vykazují slabé stránky v řízení veřejných financí, ale jsou odhodlány k reformám, v jejichž provádění dosahují pokroku; je však hluboce znepokojen, že dvanáct ze zemí AKT, jejichž situace není nestabilní, pro které je obecná rozpočtová podpora plánována v rámci strategických dokumentů země pro desátý ERF, a pět zemí Latinské Ameriky, pro něž jsou vypracovány programy obecné rozpočtové podpory, je v indexu vnímání korupce za rok 2009 sestaveným organizací Transparency International zařazeno mezi země s „přebujelou korupcí“, což znamená, že získaly méně než tři body na stupnici od deseti (téměř bez korupce) do nuly (vysoká míra korupce); naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodné, přísné a transparentní metody monitorování a zajistila, že delegací EU se bude účastnit dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, než bude přijímajícím zemím s tak vysokými svěřeneckými riziky poskytnuta obecná rozpočtová podpora; v této souvislosti žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se plně chopila svého politického úkolu, kterým je aktivní účast na vytváření politických cílů přijímajících zemí, pokud jde o boj proti korupci, a zajištění pokroku při jejich dosahování;

50. je znepokojen závěry Účetního dvora, že nebyla věnována dostatečná pozornost potřebě posílit orgány dohledu, jako jsou parlamenty a organizace občanské společnosti v přijímajících zemích, ačkoli je posilování parlamentního dohledu a větší zapojení občanské společnosti zásadní součástí cílů budování kapacity, jež se týkají obecné rozpočtové podpory; naléhavě vyzývá Komisi, aby více investovala do zdokonalování institucí, právního státu, demokracie a řádné správy v přijímajících zemích;

51. vyzývá Komisi, aby ve svých programech obecné rozpočtové podpory zajistila takové cíle, které by braly v úvahu specifické poměry v partnerské zemi s ohledem na to, že celkovým cílem programů obecné rozpočtové podpory je podpora provádění rozvojové strategie dané země;

52. vyzývá Komisi a členské státy, aby:

– ukázaly jednotné odhodlání naplno hrát silnou politickou úlohu v jejich dialogu s přijímajícími zeměmi, protože tato úloha je zásadní pro úspěch obecné rozpočtové podpory zejména tehdy, pokud má případně velký případný dopad společné politiky EU, kterou sdílí všechny členské státy,

– zlepšily svou koordinaci postupů,

– posílily svůj závazek ohledně cílů obecné rozpočtové podpory,

– se vyhnuly situacím, kdy přijímajícím zemím vysílají smíšené signály, i když se to členským státům i Komisi může zdát přinejmenším stejně složité jako oprávněné požadavky týkající se řádné správy věcí veřejných a právního státu formulované pro země, jež přijímají obecnou rozpočtovou podporu;

53. je znepokojen zjištěním Účetního dvora týkající se toho, že čtyři složky programů obecné rozpočtové podpory (tj. financování, podpora budování kapacit, podmínky a dialog), nejsou koncipovány a prováděny tak, aby bylo zajištěno maximální využití jejich možností: vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a stanovila částky, které mají být vyčleněny na jednotlivé programy obecné rozpočtové podpory jasněji a transparentněji, přičemž by měla zaměřit svou podporu budování kapacit na prioritní potřeby, posílit své řízení podmínek souvisejících s výsledky, pokud jde o obecné podmínky způsobilosti a zvláštní podmínky vyplácení, a posílit svůj přístup k dialogu;

54. žádá Komisi, aby se systematičtěji zapojovala do dialogu s přijímajícími zeměmi ve všech aspektech obecné rozpočtové podpory, a naléhavě ji vyzývá, aby v zájmu prohloubení tohoto dialogu zlepšila odborné znalosti svých pracovníků v delegacích; vyzývá Komisi, aby zajistila, že pracovníci delegace EU, kteří provádějí obecnou rozpočtovou podporu, budou mít dostatečný přístup k lidským zdrojům a informacím;

55. naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o účinnosti svého programu obecné rozpočtové podpory, zejména zavedením vhodné metody kvantitativního hodnocení a systematického monitorování pokroku, které by prováděla na základě jasných ukazatelů a měřitelných cílů;

56. znovu opakuje svou výzvu, aby Komise vypracovala výroční zprávu o využívání rozpočtové podpory, aby bylo možné lépe identifikovat silné a slabé stránky současných programů rozpočtové podpory;

57. naléhavě vyzývá Komisi a ostatní dárce, aby spolupracovali, a mohli tak společně pravidelně posuzovat účinnost pomoci poskytované prostřednictvím programů obecné rozpočtové podpory, pokud jde o snižování chudoby;

Rozvojové priority, rozvojová spolupráce s větším dopadem

58. zdůrazňuje, že řádná správa, demokracie, dodržování lidských práv a snižování chudoby musejí být nedílnými cíli prováděcích subjektů v zemích, jimž je přidělována pomoc z Evropského rozvojového fondu;

59. připomíná události Arabského jara, jež se odehrály v roce 2011, a význam zaměření se na demokratické zásady a podporu budování demokracie v rámci poskytování veškeré rozvojové pomoci;

60. opět připomíná svůj závazek dodržovat zásady účinnosti pomoci založené na skutečném partnerství, jež jsou definovány v Pařížské deklaraci OECD a v akčním programu z Akkry;

61. bere s uspokojením na vědomí sdělení Komise nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637) přijaté dne 13. října 2011, v němž je uvedeno, že je důležité neustále podporovat sociální začlenění a rozvoj lidstva; trvá na tom, aby 20 % prostředků bylo přidělováno na základní a střední vzdělávání a na základní zdravotní péči; naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na zdravotní stav matek, protože právě v případě tohoto rozvojového cíle tisíciletí je pokrok málo uspokojivý;

62. opakovaně vyzývá Komisi, aby dávala přednost podpoře posílení zdravotních systémů tím, že zaměří pozornost zvláště na nejchudší lidi, a podpoře zlepšování kvality studia a aby pomohla vytvořit politický rámec, který by pomáhal chudým a zohledňoval otázky rovnosti pohlaví; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila větší zviditelnění činností financovaných Unií na jiných kontinentech;

63. vítá skutečnost, že rozvojová pomoc již není hlavním zdrojem příjmů mnoha nejchudších zemí světa; zdůrazňuje, že aby byla pomoc účinná, musejí být chudé země schopné aktivovat domácí příjmy, a lituje, že nelegální únik kapitálu z rozvojových zemí, který se pohybuje v částkách převyšujících příliv kapitálu do těchto zemí a který je spojen např. s korupcí či s velkými daňovými úniky, představuje naléhavý a zásadní problém, jenž brání snižování chudoby a prodlužuje závislost na pomoci;

64. dále zdůrazňuje, že dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj vyžaduje jiné trvalé zdroje příjmů, než je pomoc; v tomto ohledu se domnívá, že pevné a dobře fungující obchodní vztahy v souladu s principy Světové obchodní organizace jsou pro rozvojové země klíčové, a proto naléhavě žádá Komisi, Radu a země AKT, aby vyřešily nedořešené problémy týkající se navržených dohod o hospodářském partnerství a volném obchodu mezi Evropou a regionem AKT;

65. vyjadřuje znepokojení nad kontrolními postupy Komise, jež jsou uplatňovány v případech, kdy jsou finanční prostředky Unie spravovány prostřednictvím mezinárodních organizací v rámci dohod o společném řízení; zdůrazňuje, že podmínky kontroly finančních prostředků Unie, její provádění a následné postupy trpí v rámci společného řízení vážnými nedostatky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všichni její partneři poskytnou Komisi snadný a nebyrokratický přístup ke svým zprávám o interním auditu;

66. připomíná případ Afghánistánu, kde je bezpečnostní situace mimořádně složitá, a to do té míry, že pracovníci Komise již nesmějí svobodně cestovat, což výrazně omezuje realizaci mnoha standardních postupů vnitřní kontroly;

67. zdůrazňuje význam návaznosti základní pomoci, obnovy a rozvoje pro posílení propojení mezi pomocí, obnovou a rozvojem a zajištění hladkého přechodu od humanitární pomoci k pomoci rozvojové; zdůrazňuje, že ke zlepšení koordinace, efektivnosti, účelnosti a provázanosti základní pomoci, obnovy a rozvoje je třeba vykonat ještě mnoho práce;

68. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila koordinaci financování z ERF s dalšími nástroji (potravinovým nástrojem, tematickým programem v oblasti zajišťování potravin, evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva, tematickým programem pro nestátní subjekty a místní orgány, nástrojem stability a pilotním projektem mikrofinancování ve venkovských oblastech); vyzývá Komisi, aby zajistila lepší propojenost a doplňkovost mezi humanitární pomocí a rozvojovou pomocí jak na politické úrovni, tak i v praxi, a aby kladla větší důraz na snížení rizika katastrof a připravenost na ně a zároveň zvyšovala odolnost ohrožené populace;

69. zdůrazňuje, že Unie potřebuje široký rozsah nástrojů pro rozvojovou spolupráci, jež by byly přizpůsobeny různým kontextům, protože v oblasti rozvojové politiky neexistuje univerzální řešení; zdůrazňuje zejména potřebu specifických nástrojů a metod práce při jednání s nefungujícími státy nebo s naprosto nedemokratickými státy, jako je Eritrea, jež přes vyhrocenou potravinovou krizi odmítá přijmout pomoc pro své občany;

70. je přesvědčen o tom, že současná vážná potravinová krize v oblasti Afrického rohu je rovněž tragickým důsledkem nedostatečné provázanosti a doplňkovosti mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci i zneužívání spekulací na ceny potravin; zdůrazňuje, že na rozdíl od přírodních katastrof se v tomto případě krize rozvíjela pomalu a postupně se vyhrotila v humanitární katastrofu; připomíná, že sucho a nedostatek potravin mají v oblasti Afrického rohu naneštěstí vleklý charakter a že je třeba posílit soběstačnost místních zemědělců, aby se zajistila trvalá dodávka potravin;

71. bere na vědomí, že ve všech partnerských zemích[44] ještě nebyl dokončen proces přezkumu v polovině období, přestože byl plánován na roky 2010–2011; předpokládá, že Komise tento přezkum dokončí co nejdříve a poskytne na své oficiální internetové stránce[45] informace o výsledku procesu přezkumu;

Finanční pomoc poskytovaná Unií Haiti

72. připomíná zemětřesení na Haiti a jeho katastrofální následky; lituje nedostatečné míry koordinace v oblasti humanitární a rozvojové pomoci (propojení základní pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že poskytování humanitární pomoci by mělo být založeno na strategii jejího postupného ukončení; domnívá se, že Komise by měla zaměřit své úsilí a poskytování finanční pomoci na oblast obnovy a rozvoje;

73. vyjadřuje politování nad neuspokojivou koordinací mezi delegací Unie a představiteli GŘ ECHO; podporuje zvýšení koordinace mezi všemi subjekty Unie v daném státě; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila lepší propojení a lepší vzájemné doplňování humanitární pomoci a rozvojové pomoci jak na politické úrovni, tak i v praxi;

74. vyjadřuje politováním nad nedostatečnou udržitelností projektů a zdůrazňuje, že projekty by měly být zaměřeny především na vytváření pracovních míst a na udržitelný růst, jež by Republice Haiti umožnily zvýšit vlastní příjmy a snížit závislost na cizí pomoci; proto žádá Komisi, aby mu poskytla seznam projektů, které byly realizovány v průběhu posledních 15 let působení na Haiti, společně s podrobným hodnocením jejich současného stavu, aby bylo možné posoudit, jak udržitelné byly od té doby;

75. upozorňuje na nedostatečnou viditelnost pomoci poskytované Haiti ze strany Unie; zastává názor, že aby se její viditelnost zvýšila, je třeba v propagačních dokumentech používat i název Evropská unie a nejen její vlajku a název Komise a GŘ ECHO, jelikož použité symboly řadovým Haiťanům nic neříkají;

Zvláštní zpráva č. 12/2010 Účetního dvora o rozvojové pomoci Unie pro oblast základního vzdělání v subsaharské Africe a jižní Asii

76. vítá tuto vynikající zprávu Účetního dvora, která představuje rozsáhlou analýzu úspěšnosti evropské podpory pro oblast základního vzdělání; poukazuje však také na nedostatky programu, které jdou pouze částečně na vrub kroků, jež podnikla Komise;

77. plně uznává obtíže, na které Komise během provádění tohoto programu narazila při práci v některých z nejchudších zemí v příslušných regionech a při snaze proniknout často k těm nejchudším obyvatelům těchto regionů; souhlasí, že splnění 45 % ukazatelů a skutečnost, že ve 30 % ukazatelů došlo k jasnému pokroku, je mimořádným úspěchem; byl by rád, kdyby Komise naznačila, zda mezitím u těchto čísel došlo k dalšímu zlepšení;

78. plně podporuje závěry a doporučení Účetního dvora a bere na vědomí odpovědi Komise;

79. připomíná svá předchozí usnesení o udělení absolutoria, v nichž se uvádí, že jedním z hlavních problémů při provádění konkrétních rozvojových programů je nedostatek kvalifikovaných pracovníků v delegacích Unie a nedostatečná podpora ze strany ústředí Komise; vyzývá Komisi, aby prokonzultovala tuto problematiku s příslušnými výbory Parlamentu za účelem nalezení trvalejšího řešení tohoto problému;

80. vyzývá Komisi, aby nedostatky, které Účetní dvůr konstatoval, řešila systematicky; rád by byl informován o následujících skutečnostech:

a) pokud jde o kvalitu vzdělání (jíž se věnuje pracovní dokument útvarů vydaný v únoru 2010 – SEC(2010)0121): Bez ohledu na to, že se zdá být poněkud pozdě vzhledem k začátku programu, mohla by Komise uvést, jaká jiná opatření k monitorování a zlepšení kvality výuky přijímá?

b) u některých zemí, jichž se tato zvláštní zpráva č. 12/2010 týká, byly zmíněny případy podvodu či špatného hospodaření s vládními zdroji, včetně „vymyšlených“ učitelů; Jakou podporu Komise poskytuje těmto zemím, aby jim pomohla tyto formy podvodu odstranit?

c) jedním ze základních nástrojů k provádění úspěšného programu je mít k dispozici řádné statistiky a hodnocení vlastního vzdělávacího systému; Účetní dvůr poznamenává, že v řadě zemí nejsou tyto statistiky a tato hodnocení k dispozici nebo nejsou aktuální; Jaká opatření Komise přijala k nápravě tohoto problému?

d) jak poznamenává Účetní dvůr, účast dívek na základním vzdělání do značné míry závisí na opatřeních, která se vzděláním nesouvisejí, např. na oddělených hygienických zařízeních atd., ačkoliv v některých zemí bylo dosaženo pokroku; Jaká konkrétní opatření Komise v každé z těchto zemí přijala ke zvýšení účasti dívek na základním vzdělání a pro které z těchto zemí by možné řešení představovaly dívčí školy?

Investiční nástroj

81. připomíná, že prostředky přidělené na investiční nástroj z desátého evropského rozvojového fondu představovaly pro země AKT a zámořské země a území částku ve výši 1 530 000 000 EUR; poznamenává, že celková částka dohodnutých operací z portfolia investičního nástroje v roce 2010 činila 374 230 000 EUR; připomíná, že Evropská investiční banka spravuje investiční nástroj, tedy rizikový revolvingový nástroj financovaný z ERF, jehož cílem je podpořit soukromé investice zejména ve státech AKT;

82. vyjadřuje politování nad tím, že na tento investiční nástroj se nevztahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr, ani postup udílení absolutoria Parlamentem, přestože operace provádí EIB jménem a na účet Unie s využitím zdrojů ERF; domnívá se, že z politického hlediska a z důvodů odpovědnosti to není žádoucí; zdůrazňuje, že tato ustanovení omezují rozsah pravomocí Parlamentu při udělování absolutoria, zejména vzhledem k tomu, že zdroje ERF pocházejí z veřejných finančních prostředků, na nichž se podílejí evropští daňoví poplatníci;

83. zdůrazňuje, že všechny operace EIB financované z ERF musejí být plně v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož je snižování chudoby a její odstraňování hlavním cílem politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce; domnívá se, že účinná a udržitelná může být pouze ta politika, která podporuje rozvoj chudých zemí;

84. domnívá se, že politiky hospodářského růstu nemohou uspět bez prosazování sociálních a environmentálních norem a uplatňování mechanismů sociální ochrany;

85. vyzývá EIB, aby její projekty financování měly přímější vazbu na snižování chudoby a plnění rozvojových cílů tisíciletí, ochranu lidských práv, společenskou odpovědnost podniků, zásady důstojné práce, zásady ochrany životního prostředí, demokracii, řádnou správu a řízení a zakládání podniků, a to prováděním rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU[46];

86. vyzývá EIB, aby ve své práci na projektech posílila hloubkovou kontrolu sociálních aspektů (včetně dodržování lidských práv), a to jak využíváním předběžné analýzy, tak zejména monitorováním projektů v průběhu jejich realizace a dokončení; požaduje, aby byly definovány „výkonnostní ukazatele“ pro lepší sledování přínosu a dopadu operací EIB a rozšířeny odborné znalosti zaměstnanců v oblasti udržitelného rozvoje, lidských práv a sociálních otázek / otázek rovnosti pohlaví;

87. poznamenává, že nezávislý přezkum v polovině období týkající se investičního nástroje EIB a jejích aktivit založených na vlastních zdrojích v zemích AKT prokázal, že úsilí EIB monitorovat realizaci projektů, zaručit přítomnost na místě a následné hodnocení environmentálních a sociálních aspektů se i nadále jeví jako nedostatečné; vyzývá EIB, aby zlepšila své monitorovací mechanismy;

88. s uspokojením bere na vědomí pokrok uvedený ve výroční zprávě EIB za rok 2010 o investičním nástroji, pokud jde o zaměření se na výsledky; domnívá se, že výroční zprávy poskytují i nadále dost prostoru pro zlepšení, co se týče předkládání úplných, relevantních a objektivních informací ohledně výsledků, stanovených cílů, splněných cílů a důvodů případných odchylek, jakož i uskutečněná hodnocení a souhrn výsledků hodnocení včetně nedostatků a otázek, jež je třeba řešit; vítá postoj EIB, která je připravena spolupracovat po dobu příprav tohoto usnesení o udělení absolutoria;

89. připomíná, že 14 % finančních prostředků z investičního nástroje (EUR 390 000 000) je poskytováno prostřednictvím evropských bilaterálních finančních institucí či společných podniků;

90. vyjadřuje politování nad nedostatkem transparentnosti v souvislosti s konečnými příjemci finančních prostředků z investičního nástroje; vyzývá EIB, aby před schválením projektů používala přísná a rozšířená pravidla v rámci prověrky rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka Unie, a ověřila, zda probíhají příslušné veřejné konzultace na místní úrovni, včetně činností, které v této oblasti vyvíjejí finanční zprostředkovatelé využívající půjčky poskytnuté Evropskou investiční bankou; je toho názoru, že při poskytování úvěrů v rozvojových zemích by měla EIB uplatňovat přísná a rozšířená pravidla hloubkové kontroly klienta s ohledem na boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, která budou v souladu se standardizovanými a osvědčenými mezinárodními postupy;

91. bere na vědomí zprávy jedné nevládní organizace, podle níž se údajně vyskytly případy, kdy finanční prostředky EIB byly poskytnuty společnostem, jejichž vedení bylo předmětem vyšetřování či bylo obviněno z korupce a praní špinavých peněz; vyzývá EIB, aby mu podala zásadní informace o těchto případech;

92. poznamenává, že EIB před tím, než přistoupí k řádnému hodnocení projektů, zaručuje doplňkovost mezi projekty financovanými EIB a Komisí tím, že Komisi poskytuje poradenství v počátečním stádiu; připomíná, že Komise je členem Výboru investičního nástroje bez hlasovacího práva a předkládá stanoviska ke každému konkrétnímu návrhu;

93. žádá Komisi, aby i nadále důkladně sledovala a kontrolovala používání investičního nástroje a aby pravidelně informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu o svých zjištěních;

94. připomíná, že trojstranná dohoda mezi Komisí, EIB a Účetním dvorem vymezuje úlohu Účetního dvora při kontrole evropských rozvojových fondů, které jsou spravovány EIB; vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o účinnosti a efektivnosti evropských rozvojových fondů spravovaných EIB z hlediska snižování chudoby;

95. poznamenává, že EIB vyplácí svým zaměstnancům pohyblivé složky odměn formou ročních prémií; vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách každý rok zveřejnila podrobné informace o výši ročních prémií svých vedoucích pracovníků včetně prémií každého člena správní rady, řídícího výboru a auditorského výboru;

96. dále konstatuje, že v současnosti sestává správní rada EIB ze 7 žen a 19 mužů; vyzývá členské státy, aby jmenovaly kandidátky na dvě pozice, které jsou v současnosti volné, s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve správní radě.

1. 3. 2012

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010

(COM (2011) 0458 –C6-0118/2007–2007/2212(DEC))

Navrhovatel: Thijs Berman

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. s uspokojením bere na vědomí rekordně vysokou celkovou míru plnění v prostředcích na platby a na závazky dosahující v polovině období 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) téměř 50 %, díky čemuž stále existuje reálná možnost, že do konce roku 2013 budou přiděleny veškeré prostředky 10. ERF; vyjadřuje nicméně obavy nad nízkou mírou plnění u prostředků vyčleněných pro regiony (20 %) a zámořské země a území (3 %) v polovině 10. ERF; žádá Komisi, aby okamžitě urychlila provádění regionálních indikativních programů a programů pro zámořské země a území;

2. naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila objem informací o provádění Evropského rozvojového fondu na vnitrostátní a regionální úrovni zemí AKT a zajistila větší zviditelnění všech činností financovaných Unií na jiných kontinentech;

3. je znepokojen skutečností, že Účetní dvůr[47] zjistil, že v roce 2010 byly systémy dohledu a kontroly při zajišťování správnosti plateb v rámci ERF opět úspěšné jen zčásti a že na rozdíl od roku 2009 byla zjištěna významná chyba jak v platbách v rámci projektu, tak i v platbách rozpočtové podpory (odhadovaná míra chyb činí 3,4 %, což je více než v roce 2009); naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala nedostatky zjištěnými Účetním dvorem a i nadále investovala do zkvalitňování podávání zpráv a kontrolních norem;

4. vyjadřuje především znepokojení nad nárůstem počtu projektů, které vykazovaly v roce 2010 špatné výsledky (12,6 % oproti 11 % v roce 2009)[48] a neustále vysokým výskytem chyb v závazcích, s nimiž je nakládáno v rámci decentralizovaného řízení; domnívá se, že má zásadní význam, aby byla posílena institucionální kapacita administrativy vnitrostátní schvalující osoby tím, že bude zajištěno doplňující finanční školení a budou poskytnuty cílené pokyny s cílem odstranit tyto nedostatky ve finančním řízení a v kontrolních systémech ERF;

5. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora představuje 34 % plateb ERF, vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr zjistil u plateb z rozpočtové podpory v první polovině roku 2010 častý výskyt nekvantifikovatelných chyb v důsledku nedostatku strukturovaného hodnocení pokroku, pokud jde o reformy řízení veřejných financí prováděné vládami přijímajících zemí; v této souvislosti vítá, že byl v červnu 2010 zaveden nový formát pro podávání výročních zpráv delegací týkající se reforem řízení veřejných financí v přijímajících zemích a naléhavě vyzývá delegace, aby tento novým rámec důsledně používaly; naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila přetrvávající nedostatky v metodice a řízení svých programů využívajících podporu ze souhrnného rozpočtu, zejména nevyhovující rámec pro řádné řízení rizik a hodnotící metodiku určenou k hodnocení

dopadu na snížení chudoby[49], a nedostatečnou koordinaci s členskými státy v otázce smluv o podpoře z rozpočtu a plateb rozpočtové podpory; domnívá se, že zelená kniha z roku 2010 je pozitivním příspěvkem k úvahám o tom, jak transformovat rozpočtovou podporu v účinnější a efektivnější nástroj bo e proti chudobě.

6. naléhavě vyzývá Komisi, aby pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu a zlepšovat transparentnost a přístup veřejnosti k informacím, zejména pokud je pomoc poskytovanou formou rozpočtové podpory, v souladu s ustanoveními čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci[50], a vyzývá Komisi, aby pravidelně poskytovala zprávy o dosaženém pokroku;

7. vítá, že Komise rychle a vhodným způsobem uvolnila prostředky v reakci na zemětřesení, které zasáhlo Haiti dne 12. ledna 2010, a na epidemii cholery, která propukla v říjnu 2011, přičemž do konce roku 2010 bylo na poskytnutí humanitární pomoci vyčleněno 122 000 000 EUR;

8. vyjadřuje politování nad tím, že stávající systém kontrol a pravomocí GŘ ECHO neumožňuje, aby se Komise řídila stejně náročnými standardy odpovědnosti a kontrol pro operace společně řízené s mezinárodními organizacemi, které představovaly v rámci přímého centralizovaného řízení 46,4 % smluv uzavřených v roce 2010; naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci s příslušnými organizacemi OSN s cílem řešit přetrvávající problémy, jako je přístup k interním zprávám o auditu a nedostatečné podávání zpráv o výsledcích, aby se tak orgánu udělujícímu absolutorium umožnilo získat dostatečné informace o finančním řízení pomoci Unie poskytované prostřednictvím mezinárodních organizací;

9. bere na vědomí revidovanou dohodu o partnerství AKT-EU (dohoda z Cotonou), která je prozatímně uplatňována od 1. listopadu 2010; vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila inkluzívní debatu o prioritách, struktuře a modalitách spolupráce AKT-EU po roce 2020; připomíná, že Parlament po mnoho let souhlasí se začleněním ERF do rozpočtu Unie, čímž by se zjednodušily postupy a umožnila by se tak lepší koordinace nástrojů pomoci Unie a zvýšila parlamentní kontrola, což by přineslo ucelenější, účinnější a odpovědnější vynakládání prostředků na rozvoj v zemích AKT; vítá, že se Komise zavázala[51] navrhnout, aby byl ERF zařazen do rozpočtu v roce 2020, kdy vyprší platnost dohody z Cotonou; očekává, že Komise tento závazek dodrží a přijme veškerá nezbytná opatření s cílem zahájit přípravy zahrnutí ERF do rozpočtu;

10. zdůrazňuje význam dohledu nad ERF ze strany smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU;

11. opětovně připomíná své obavy související s tím, že Parlament nemá právo kontrolovat transakce v rámci ERF stejným způsobem, jako je tomu u ostatních nástrojů pomoci, jako je například finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení demokratické kontroly Parlamentu nad ERF tím, že jej uvede do souladu s finančním nástrojem pro rozvojovou pomoc.;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	29.2.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Ricardo Cortés Lastra, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Daniël van der Stoep, Anna Záborská, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Enrique Guerrero Salom, Isabella Lövin, Gesine Meissner, Cristian Dan Preda, Bart Staes, Patrizia Toia
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Joseph Cuschieri, Zita Gurmai, Claudiu Ciprian Tănăsescu

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Inés Ayala Sender, Andrea Češková, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Iliana Ivanova, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Jan Mulder, Eva Ortiz Vilella, Aldo Patriciello, Crescenzio Rivellini, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard, Michael Theurer
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Amelia Andersdotter, Philip Bradbourn, Zuzana Brzobohatá, Christofer Fjellner, Edit Herczog, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Véronique Mathieu, Olle Schmidt, Barbara Weiler

[1] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
[2] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
[3] Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
[4] Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
[5] Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
[6] Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
[7] Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
[8] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
[9] Úř. věst. L 191 7.7.1998, s. 53.
[10] Úř. věst. L 83 1.4.2003, s. 1.
[11] Úř. věst. L 78 19.3.2008, s. 1
[12] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
[13] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
[14] Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
[15] Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
[16] Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
[17] Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
[18] Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
[19] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
[20] Úř. věst. L 191 7.7.1998, s. 53.
[21] Úř. věst. L 83 1.4.2003, s. 1.
[22] Úř. věst. L 78 19.3.2008, s. 1
[23] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
[24] Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
[25] Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
[26] Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
[27] Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
[28] Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
[29] Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
[30] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
[31] Přijaté texty, P7_TA(2011)0317.
[32] Přijaté texty, P7_TA(2011)0320.
[33] Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 100.
[34] Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 373.
[35] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
[36] Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
[37] Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
[38] Výroční zpráva o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010, s. 11.
[39] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).
[40] Odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 23 adresovanou komisaři Piebalgsovi v rámci udělení absolutoria ERF za rok 2010 na slyšení dne 12. ledna 2012.
[41] http://ec.europa.eu/europeaid/what/economic–support/public–finance/pefa_assesments_en.htm.
[42] Jak je požadováno v usnesení o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí, přijaté texty, P7_TA(2011)0317, bod 52.
[43] Zelená kniha: „Budoucnost rozpočtové podpory EU poskytované třetím zemím“(COM(2010)0586).
[44] Odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 31 adresovanou komisaři Piebalgsovi v rámci udělení absolutoria ERF na rok 2010 na slyšení dne 12. ledna 2012.
[45] http://www.acp-programming.eu/wcm/en/programming-process/the-acp-mid-term-review.html.
[46] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES (Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1).
[47] Výroční zpráva o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) ((2011/C 326/02), 10.11.2011.
[48] Účetní závěrka 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2010, COM(2011)0471, s. 11.
[49] Jak Komise řídí obecnou rozpočtovou podporu v zemích AKT, Latinské Ameriky a Asie (Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2010).
[50] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006 kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).
[51] Rozpočet – Evropa 2020 (KOM(2011)0500), COM(2011)0500, 29.6.2011, s. 20.

Právní upozornění - Ochrana soukromí