1.    Pro vyjádření souhlasu Parlamentu se sborem komisařů jako celkem platí tyto zásady, kritéria a opatření:

a)    Základ pro hodnocení

Parlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a komunikační schopnosti.

Parlament bere zvláštní ohled na rovnováhu mezi počtem žen a mužů. Může se vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti nově zvoleným předsedou.

Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.

b)    Slyšení

Každý kandidát na komisaře bude vyzván k účasti na jednom slyšení v příslušném výboru nebo výborech. Tato slyšení jsou veřejná.

Slyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů. Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů. Mohou být jmenováni zpravodajové.

Pokud se oblasti působnosti prolínají, učiní se příslušná opatření za účelem sdružení příslušných výborů. Mohou nastat tři případy:

i)    oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje s oblastí působnosti jediného výboru; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře tento jediný výbor (příslušný výbor);

ii)    oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje přibližně rovnoměrně s oblastí působnosti několika výborů; v tomto případě pořádají slyšení kandidáta na komisaře společně dané výbory (smíšené výbory);

iii)    oblast působnosti kandidáta na komisaře se z velké části shoduje s oblastí působnosti jednoho výboru a pouze okrajově s oblastí působnosti jiného nebo několika dalších výborů; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře hlavní příslušný výbor, v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře hlavní příslušný výbor za účasti jednoho nebo více dalších výborů (přidružené výbory).

Praktická opatření budou plně konzultována s nově zvoleným předsedou Komise.

Parlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká  problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor vypracuje další tři otázky. V případě smíšených výborů má každý z výborů právo vypracovat dvě otázky.

Každé slyšení by mělo být naplánováno na nejméně tři hodiny. Slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe i své názory.

Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Otázky položené během slyšení jsou pokud možno seskupeny podle témat. Větší část řečnické doby je v souladu s článkem 149 přidělena politickým skupinám. Cílem slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.

Slyšení jsou audiovizuálně přenášena. Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam slyšení.

c)    Hodnocení

Předseda a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Koordinátoři jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názoru způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.

V případě smíšených výborů postupuje předseda a koordinátoři příslušných výborů společně po celý průběh tohoto postupu.

Na každého kandidáta na komisaře je vypracována jedna hodnotící zpráva. Zahrnuje stanoviska všech výborů, které se zúčastnily slyšení.

Pokud výbory za účelem dokončení svého hodnocení požadují další informace, obrátí se předseda jejich jménem písemně na nově zvoleného předsedu Komise. Koordinátoři odpověď předsedy Komise zohlední.

Pokud koordinátoři nedospějí k dohodě týkající se hodnocení nebo na žádost jedné politické skupiny, svolá předseda schůzi celého výboru. V krajním případě nechá předseda o obou rozhodnutích tajně hlasovat.

Hodnotící zprávy výborů jsou přijaty a zveřejněny do 24 hodin po slyšení. Zprávy projedná Konference předsedů výborů a následně je postoupí Konferenci předsedů. Po výměně názorů prohlásí Konference předsedů slyšení za uzavřená, pokud se nerozhodne požádat o další informace.

Nově zvolený předseda Komise představí celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou pozváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Poté následuje rozprava. Na závěr rozpravy může jakákoli politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh usnesení. Použije se čl. 110 odst. 3, 4 a 5.

Po hlasování o návrhu usnesení hlasuje Parlament o tom, zda souhlasit, nebo nesouhlasit se jmenováním nově zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku. Parlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů, hlasuje se jmenovitě. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání.

2.    V případě změny složení sboru komisařů nebo významné změny v oblasti působnosti během jeho funkčního období se použijí tato opatření:

    a) Pokud je třeba obsadit mandát uvolněný z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí, vyzve Parlament neodkladně kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek jako v odstavci 1.

    b) V případě přistoupení nového členského státu vyzve Parlament kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek jako v bodě 1.

    c) V případě významné změny v oblasti působnosti jsou komisaři, kterých se tato změna týká, vyzváni k účasti v příslušných výborech, než se ujmou svých nových funkcí.

Odchylně od postupu stanoveného v odst. 1 písm. c) osmém pododstavci se v případě, kdy se hlasování na plenárním zasedání týká jmenování jediného komisaře, hlasuje tajně.