Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2010 o EU 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na neformální zasedání Evropské rady, které se konalo dne 11. února 2010,
– s ohledem na veřejné konzultace o EU 2020, které zahájila Komise, a na jejich výsledek (SEC(2010)0116),
– s ohledem na hodnocení Lisabonské strategie vypracované Komisí (SEK(2010)0114),
– s ohledem na dokument Evropské rady nazvaný „Sedm kroků k uskutečnění evropské strategie pro růst a zaměstnanost“,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 by měla sloužit hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, neboť 4% pokles HDP, pokles průmyslové výroby a celkový počet více než 23 milionů nezaměstnaných žen a mužů představují lidskou a hospodářskou katastrofu,
B. vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie nepřinesla očekávané výsledky kvůli slabé struktuře řízení, nedostatku odpovědnosti a velmi složitému zadání s příliš mnoha cíli, nepřiměřeným ambicím a nedostatečné jasnosti, zaměření a transparentnosti, a vzhledem k tomu, že proto vítá návrh Komise na strategii EU 2020 a s ní související cíle a rámec,
Obecné poznámky
1. domnívá se, že strategie EU 2020 musí poskytovat účinnou reakci na hospodářskou a finanční krizi, vytvořit nové ambice a evropskou soudržnost pro proces obnovy EU díky mobilizaci a koordinaci vnitrostátních a evropských nástrojů;
2. vzhledem k tomu, že v předchozí Lisabonské strategii nebyla splněna celá řada cílů, vítá rozhodnutí Evropské rady stanovit méně cílů, avšak učinit je jasnější, realističtější a lépe měřitelné;
Sociálně tržní hospodářství
3. domnívá se, že trvalá, plná a vysoce kvalitní zaměstnanost pro muže i ženy je v EU důležitým cílem, jehož lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže orgány EU a členské státy uskuteční nezbytné reformy;
4. konstatuje, že nezaměstnanost je základní otázkou současné diskuse v kontextu krize; domnívá se, že aby bylo možno zcela vyřešit vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, musí EU uskutečnit ambiciózní sociální agendu, včetně úsilí na podporu delšího a zdravějšího života, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, umožnění toho, aby pracovníci mohli kombinovat zaměstnání s poskytováním péče, snížení předčasného odchodu ze školy, podpory celoživotního vzdělávání a boje s diskriminací a podpory zohledňování genderového hlediska, rovnosti mužů a žen a práv pracovníků a pracovních podmínek; naléhavě vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nezaměstnanosti vytvářením více možností odborného výcviku a stáží pro mladé lidi, a tím je ochránily před nespravedlivou praxí vyskytující se v podmínkách nezaměstnanosti;
5. zdůrazňuje, že aby bylo možno zcela vyřešit vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, musí EU uskutečnit ambiciózní sociální agendu, silnou strategii v oblasti rovnoprávnosti mužů a žen a integrační politiku;
6. domnívá se, že EU musí pomocí restrukturalizace systémů sociálního zabezpečení a zajištěním větší flexibility zaměstnavatelů v kombinaci s vhodnými krátkodobými dávkami v nezaměstnanosti a podporou znovuzaměstnatelnosti vytvořit konkurenceschopné pracovní trhy, jež umožní pracovní začlenění;
7. vyzývá EU, aby umožnila volný pohyb všech občanů, včetně pracovníků, odborníků, obchodníků, výzkumných pracovníků, studentů nebo důchodců;
8. naléhavě vyzývá EU, aby prozkoumala systémy EU s cílem umožnit přesuny znalostí a předejít evropskému „odlivu mozků“, aby podporovala vynikající výkony a vytvářela sítě předních univerzit na mezinárodní úrovni; domnívá se, že by k tomu přispělo vytvoření „páté svobody“ znalostí;
9. vyslovuje zklamání nad tím, že v původních návrzích strategie EU 2020 nebyla učiněna zmínka o odvětví zemědělství, a to přes jeho potenciál aktivně přispět ke splnění hlavních úkolů; je přesvědčen, že se správným politickým rámcem a odpovídajícími rozpočtovými zdroji může hrát zemědělství a lesnictví významnou úlohu v celkové evropské strategii určené k zajištění hospodářské obnovy a k dosažení cílů v oblasti klimatu a současně přispět k zabezpečení dodávek potravin, k růstu a tvorbě pracovních míst v EU i ve světě;
Pevné evropské řízení v zájmu úspěšnosti strategie 2020
10. domnívá se, že strategie EU 2020 by měla poskytovat ambiciózní, promyšlenější a cílený přístup k hospodářské krizi tím, že zajistí lepší provázanost překrývajících se strategií, jako např. strategie pro udržitelný rozvoj a paktu stability a růstu, aby bylo možno vybudovat spravedlivou, udržitelnou a prosperující Evropu;
11. zastává názor, že Lisabonská strategie neuspěla kvůli nedostatku odhodlání a kvůli tomu, že ji členské státy nepřijaly za svou, pokud jde o uskutečňování dohodnutých akčních plánů, a rovněž kvůli tomu, že neexistovaly účinné pobídky a závazné nástroje na úrovni EU;
12. naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v oblasti hospodářské politiky upustila od „otevřené metody koordinace“ založené na „výměně osvědčených postupů“ a 'vzájemném tlaku„; vyzývá Komisi, aby využila všechna dostupná ustanovení Lisabonské smlouvy, jako jsou články 121, 122, 136, 172, 173 a 194 s cílem koordinovat hospodářskou reformu a akční plány členských států;
13. zdůrazňuje, že Komise by měla sestavit přesnou zprávu o překážkách a navrhnout opatření v oblasti těchto hlavních překážek s cílem dokončit vnitřní trh;
14. žádá Komisi, aby za dodržení zásady subsidiarity předložila nová opatření, jako jsou nařízení a směrnice, a navrhla možné sankce pro členské státy, které strategii EU 2020 neprovádějí, a pobídky pro ty státy, které tak činí;
15. připomíná, že Komise i Evropská rada zdůraznily rozhodující úlohu Parlamentu ve strategii EU 2020, a měly by tedy respektovat jeho výsady a předkládat každoroční politická doporučení Parlamentu před tím, než Evropská rada přijme rozhodnutí; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly klíčovou úlohu Parlamentu při provádění strategie 2020; zastává názor, že je nutno navrhnout interinstitucionální dohodu, aby bylo možno stanovit a formalizovat demokratický a účinný postup, který by měl obsahovat závazek Rady, že v následujících letech nebude souhlasit se změnami strategie bez předchozí formální konzultace s Parlamentem;
16. zdůrazňuje, že je nutná lepší spolupráce s národními parlamenty a s občanskou společností; zastává názor, že zapojení více aktérů zvýší tlak na vnitrostátní orgány, aby dosahovaly výsledky;
17. zastává názor, že členské státy by měly v úzké spolupráci s Komisí navrhnout vnitrostátní akční plány, v nichž byly stanoveny maximální a minimální hodnoty pro určité makroekonomické aspekty jejich ekonomik;
18. konstatuje, že k plnění rozpočtu EU ze strany Komise a členských států poskytl Evropský účetní dvůr záporné stanovisko; zastává názor, že vzhledem k tomu, že členské státy spravují 80 % rozpočtu EU samy, měla by na ně Komise vyvíjet větší tlak, aby převzaly odpovědnost za správné vynakládání těchto prostředků, a měla by uvažovat o finančních sankcích v případě, že členský stát odmítne spolupracovat;
19. domnívá se, že členské státy by měly uvést, jak použily prostředky EU k dosažení různých cílů EU 2020, a že financování EU by mělo být podmíněno výsledky a slučitelností s cíli strategie EU 2020;
Ochrana síly eura zvýšením finančního dohledu
20. zdůrazňuje, že konsolidace rozpočtu a hospodářské politiky musí být úzce koordinovány, aby došlo ke zvýšení růstu, vytváření pracovních míst a zajištění budoucí stability eura; zastává názor, že členské státy musí splňovat veškerá kritéria Evropského paktu stability a růstu a zachovat rovnováhu mezi snižováním státního schodku, investicemi a sociálními potřebami;
21. domnívá se, že to, že některé členské státy v eurozóně nesplnily kritéria paktu stability a růstu, ukazuje na potřebu prohloubit hospodářskou koordinaci mezi zeměmi v EMU; domnívá se, že problém v eurozóně si vyžaduje evropské řešení, a pokládá za nevyhovující, že neexistují mechanismy na zajištění stability eura;
22. konstatuje, že spekulativní útoky na země, které čelí obtížím, dále prohlubují jejich ekonomické problémy a způsobují, že je pro ně velmi drahé vypůjčit si peníze;
23. zdůrazňuje potřebu evropského inspektora, aby se zajistil účinný obezřetnostní dohled na mikro- i makroúrovni, a tím se předšlo budoucí krizi; zdůrazňuje potřebu vytvořit účinný evropský bankovní systém schopný financovat reálnou ekonomiku a zajistit, aby Evropa zůstala jedním z předních světových finančních a hospodářských center; zdůrazňuje, že dohled nemůže být pouze záležitostí členských států, jelikož trhy jsou mezinárodní a finanční instituce působí přes hranice států;
Uvolnění potenciálu evropského vnitřního trhu
24. konstatuje, že jednotný trh značně přispívá k evropské prosperitě, a vítá skutečnost, že Mario Monti dostal za úkol předložit nové vyvážené návrhy, jejichž cílem je nastartovat evropský společný trh; domnívá se, že vzhledem k tomu, že vnitřní trh je jednou z klíčových oblastí strategie EU 2020, měly by Rada a Komise předložit návrhy na dokončení vnitřního trhu;
25. konstatuje, že některé vlády praktikují hospodářské ochranářství a ohrožují tím výsledky 50 let práce v oblasti hospodářské integrace a solidarity;
26. připomíná členským státům, že mají možnost využít metodu posílené spolupráce v oblastech, kde snaha o dosažení dohody dospěla do mrtvého bodu;
27. zastává názor, že je důležité dokončit vnitřní trh s energií, aby bylo možno zajistit hospodářský růst, integraci obnovitelných zdrojů energie a zabezpečení dodávek; zastává názor, že udržitelné nízkouhlíkové zdroje energie by měly tvořit významný podíl energetického mixu EU;
28. domnívá se, že evropský průmysl by měl využít svou vedoucí úlohu v udržitelné ekonomice a ekologických technologiích mobility tím, že využije svůj exportní potenciál; zastává současně názor, že by to snížilo závislost na zdrojích a usnadnilo by to dodržení potřebných cílů v oblasti změny klimatu 20-20-20; zdůrazňuje však, že hospodářství EU k dosažení tohoto cíle potřebuje dostatek moderních surovin;
Podpora malých a středních podniků a pracovních míst
29. domnívá se, že Komise by se měla více zaměřit na propagaci a podporu malých a středních podniků, protože v tomto odvětví vzniká nejvíce pracovních míst a jeho inovační a technický pokrok hraje zásadní úlohu v oživení naší ekonomiky; zastává názor, že je třeba více návrhů na snížení administrativní zátěže a na podporu nových myšlenek;
30. zdůrazňuje, že iniciativa Small Business Act je prvním krokem, měla by však být ambicióznější; zastává názor, že by měly být upřednostňovány právní předpisy příznivé pro malé a střední podniky, podpora podnikání a zlepšení přístupu k financování;
31. zdůrazňuje, že úspěšná strategie 2020 by se měla zaměřit na podporu malých a středních podniků a pracovních míst nejen v odvětví obchodu a služeb, ale také v průmyslu a zemědělství, protože ty jsou pro naši budoucí ekonomiku zásadní;
32. zastává názor, že stárnutí evropského obyvatelstva si vyžaduje politiku zaměřenou na celoživotní vzdělávání a flexibilnější věk pro odchod do důchodu (pokud si to zaměstnanci zvolí), aby byl na trhu práce dostatečný počet aktivních lidí a aby se zvýšilo jejich sociální začlenění; zastává názor, že potenciál pro zaměstnávání starších lidí a postižených pracovníků je často zanedbáván, a očekává návrhy zaměřené na zvýšení tohoto potenciálu; vyzývá dále Komisi, aby předložila strategii pro boj pro nezaměstnanosti mládeže;
Rozpočet pro inteligentní a udržitelný růst bez sociálního vyloučení jako priorita 21. století
33. zastává názor, že současný rozpočet dostatečně neodráží finanční potřeby související s výzvami 21. století; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrh, díky němuž by byla strategie EU 2020 úspěšná;
34. vyzývá Komisi, aby v nové strategii pro rozpočet EU i pro vnitrostátní rozpočty zachovala cíl vynakládat 3 % HDP na výzkum a vývoj, jak je stanoveno v Lisabonské strategii; žádá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil, že evropský výzkum bude účinnější díky tomu, že se zjednoduší stávající struktury, sníží administrativa a ve veřejném a soukromém sektoru se vytvoří investiční klima příznivější pro výzkum a inovace; zastává názor, že pro dosažení fungujícího znalostního trojúhelníku je důležité zlepšit vzdělávání a zajistit, aby byl systém inovací strukturovanější a účinnější a přitom podporoval klíčové technologie; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly potenciál součinnosti mezi fondy politiky soudržnosti a fondy pro výzkum a vývoj;
35. domnívá se, že Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měly hrát větší úlohu při podpoře investic do infrastruktury, ekologických technologií, inovací a malých a středních podniků;
36. zdůrazňuje, že inovace začínají u lepšího vzdělání, a naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala nová partnerství mezi světem podnikání, vědy a univerzitního výzkumu;
37. vyzývá k širokému pojetí budoucí inovační politiky EU; zastává názor, že klíčové technologie by měly získat odpovídající financování, aby se Evropa v těchto oblastech dostala na vedoucí pozici;
38. domnívá se, že odvětví dopravy je při dosažení udržitelného růstu plánovaného ve strategii 2020 významným aktérem a že toto odvětví přispívá ve značné míře k hospodářskému růstu požadovanému pro provádění strategie EU 2020; domnívá se, že kombinace různých opatření, jako je energetický mix, opatření na tvorbu cen a realistický přístup k internalizaci externích nákladů, je v tomto kontextu důležitá, a že tato opatření by měla být doprovázena jasnějšími a realističtějšími cíli, které by měly být pravidelně revidovány;
39. připomíná, že hospodářská, sociální a územní soudržnost je základním kamenem evropského projektu, který je v současné době ohrožován účinky hospodářské krize; zastává názor, že strategie 2020 je historickou příležitostí pro zachování a posílení evropské soudržnosti, zejména pomocí transparentní, zjednodušené a inteligentní politiky soudržnosti chráněné před novým znárodňováním a díky dlouhodobému finančnímu plánu pro transevropské sítě, energetiku a volný a spravedlivý přístup k informačním a komunikačním technologiím a širokopásmovému připojení k internetu, aby lidé, zejména mladí lidé, byli schopni snadno využívat moderní komunikační technologie a zároveň přijmou sebekritický přístup;
40. pokládá průmyslovou politiku za velmi významnou pro umožnění přechodu na udržitelné hospodářství; zastává názor, že EU by měla podporovat inovace s cílem vytvořit ekologicky příznivé způsoby výroby a v případě potřeby umožnit dočasné kompenzace za ekologizaci evropského průmyslu v kontextu světových trhů;
41. domnívá se, že EU by měla zahájit velké hospodářské projekty EU, jako je skutečně otevřená evropská energetická síť, dokončení projektu Galileo a rozšíření uplatňování ekologických technologií, včetně systematické renovace bytové zástavby EU, e-zdraví a snah zlepšit a modernizovat infrastrukturu informačních a komunikačních technologií;
42. zdůrazňuje, že Evropský parlament pokládá toto usnesení za první krok a že na červnový summit včas předloží podrobnější usnesení o zádrhelech, problémech a nejdůležitějších projektech;
o o o
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.