Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o jižním Kavkazu, včetně usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství(1) a usnesení ze dne 17. ledna 2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz(2) a o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře(3),

–  s ohledem na své nedávné usnesení ze dne 17. prosince 2009 o svobodě projevu v Ázerbájdžánu(4), ze dne 3. září 2008 o Gruzii(5), ze dne 5. června 2008 o zhoršení situace v Gruzii(6) a ze dne 13. března 2008 o Arménii(7),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o východním partnerství (KOM(2008)0823) ze dne 3. prosince 2008,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

–  s ohledem na akční plány evropské politiky sousedství pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii v listopadu 2006 a s ohledem na evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI), jenž je úzce spjat s prováděním akčních plánů evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské politiky sousedství, pokud jde o Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii, přijaté Komisí dne 23. dubna 2009,

–  s ohledem na strategické dokumenty zemí pro období 2007–2013 a na národní orientační programy pro období 2007-2010 v rámci ENPI pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii,

–  s ohledem na střednědobý přezkum programových dokumentů ENPI pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii,

–  s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií v roce 1996,

–  s ohledem na příslušné monitorovací zprávy parlamentního shromáždění Rady Evropy,

–  s ohledem na zprávu mezinárodní vyšetřovací komise ke konfliktu v Gruzii zveřejněnou dne 30. září 2009 (zpráva Tagliaviniové),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0123/2010),

A.  vzhledem k tomu, že na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 8. prosince 2009 EU znovu potvrdila svůj záměr podporovat stabilitu, spolupráci, prosperitu a řádnou správu věcí veřejných na území jižního Kavkazu, a to i prostřednictvím programů technické podpory,

B.  vzhledem k tomu, že se EU – v důsledku války v Gruzii v srpnu 2008, úspěšného zásahu EU za účelem dosáhnout dohody o příměří a v důsledku nesmírné potřeby dalšího zapojení s cílem zajistit jejich plné uplatňování – stala významným bezpečnostním činitelem v této oblasti, a sice prostřednictvím zapojení pozorovatelské mise EU, zahájením obsáhlých programů poválečné pomoci a vyšetřovací mise zaměřené na příčiny a průběh této války,

C.  vzhledem k tomu, že během roku 2009 byla posílena jednání o urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu zprostředkované Minskou skupinou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

D.  vzhledem k tomu, že osobám násilně vysídleným z konfliktních zón na jižním Kavkazu je stále upíráno právo návratu do domovů; vzhledem k tomu, že třebaže se všechny tři země začaly angažovat v programech pro místní integraci svých uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, existuje stále řada překážek, které brání jejich úspěšné realizaci; vzhledem k tomu, že uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby by neměly být příslušnými orgány využívány jako politické nástroje v konfliktech,

E.  vzhledem k tomu, že Arménie a Turecko podepsaly v říjnu 2009 protokoly o navázání a rozvoji diplomatických vztahů a otevření jejich společné hranice, což je slibný krok, avšak k ratifikaci dohody zatím nedošlo,

F.  vzhledem k tomu, že zamrzlé konflikty brání hospodářskému a sociálnímu rozvoji a jsou překážkou zlepšení životní úrovně oblasti jižního Kavkazu a plného rozvoje východního partnerství společné politiky sousedství; vzhledem k tomu, že mírové řešení těchto konfliktů je zásadní pro stabilitu v sousedství EU; vzhledem k tomu, že by měly být vyvinuty další snahy s cílem vymezit oblasti společného zájmu, které by mohly pomoci překonat neshody, usnadnit dialog a podpořit regionální spolupráci a možnosti rozvoje,

G.  vzhledem k tomu, že EU respektuje zásady svrchovanosti a územní celistvosti ve vztahu ke státům jižního Kavkazu,

H.  vzhledem k tomu, že východní partnerství vytváří nové příležitosti pro prohloubení bilaterálních vztahů a také zavádí multilaterální spolupráci,

I.  vzhledem k tomu, že cílem východního partnerství je urychlit reformy, sbližování právních předpisů a ekonomickou integraci a poskytnout konkrétní podporu upevnění státnosti a územní celistvosti partnerských zemí; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na zásadách podmíněnosti, diferenciace a sdílené odpovědnosti a předpokládá uzavření nových dohod o přidružení, což bude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu,

J.  vzhledem k tomu, že má být oficiálně vytvořeno parlamentní shromáždění pro vztahy EU s východními sousedy (EURONEST) jakožto základní vícestranný mechanismus intenzivního meziparlamentního dialogu mezi Evropským parlamentem a šesti východními partnery EU, včetně Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie, s cílem přiblížit tyto země EU,

K.  vzhledem k tomu, že situace na jižním Kavkazu vyžaduje stále aktivnější politiku zapojení EU v tomto regionu, a vzhledem k tomu, že vytvoření východního partnerství a vstup Lisabonské smlouvy v platnost poskytují vhodnou příležitost k navržení strategie EU vůči jižnímu Kavkazu,

1.  znovu potvrzuje, že hlavním cílem EU v této oblasti je podpořit rozvoj Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v úsilí o vytvoření otevřených, mírových, stabilních a demokratických států, které jsou připravené navázat dobré sousedské vztahy a schopné učinit z jižního Kavkazu oblast vyznačující se udržitelným mírem, stabilitou a prosperitou, s cílem posílit integraci těchto zemí v evropských politikách; domnívá se, že ke splnění tohoto cíle je třeba, aby EU hrála čím dál aktivnější politickou úlohu tím, že rozvine strategii, která bude kombinací „klidné moci“ (soft power) a rázného přístupu, po dohodě se zeměmi této oblasti, doplněné oboustrannými politikami;

Bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů

2.  zdůrazňuje, že současný stav konfliktů v této oblasti je nepřijatelný a neudržitelný, protože skrývá trvalé nebezpečí stupňování napětí a obnovení ozbrojených bojů; domnívá se, že všechny strany by měly aktivně usilovat o stabilitu a mír; obhajuje využívání přeshraničních programů a dialogu mezi občanskými společnostmi jako nástroje pro transformaci konfliktu a pro vytvoření důvěry mezi stranami sporu; zdůrazňuje, že EU může významně přispět k dialogu a k porozumění v regionu a zajištění uplatňování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000);

3.  konstatuje, že pro řízení konfliktů a jejich řešení a pro základní dialog je mimo jiné třeba uznání práv a legitimních zájmů všech příslušných stran a komunit, otevřenost k revizi vnímání minulých událostí a k dosažení společného porozumění těchto událostí, opravdová ochota překonat nenávist a strach, připravenost vzdát se maximalistických ambicí a pomstychtivého přístupu a připravenost ke skutečným ústupkům, které by umožnily upevnění stability a prosperity;

4.  zdůrazňuje význam předcházení konfliktům, a to i na základě respektování práv všech příslušníků národnostních menšin, náboženské tolerance a úsilí o posílení sociální a ekonomické soudržnosti;

5.  klade důraz na odpovědnost vnějších činitelů, aby používali svou moc a vliv způsobem, který je zcela slučitelný s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv; je přesvědčen, že je třeba vyvíjet vyváženou spolupráci mezi vnějšími subjekty regionu, která by přispěla k mírovému vyřešení konfliktů; považuje za nepřijatelné, aby si jakékoli vnější subjekty stanovovaly podmínky pro respektování svrchovanosti a územní celistvosti států jižního Kavkazu;

Konflikt v Náhorním Karabachu

6.  vítá rychlost jednání o konfliktu v Náhorním Karabachu, jehož dokladem je šest schůzek prezidentů Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2009 v duchu Moskevské deklarace; vyzývá zúčastněné strany, aby zintenzivněly své úsilí o mírové jednání, aby k urovnání konfliktu mohlo dojít již v následujících měsících, aby prokázaly konstruktivnější přístup a přestaly upřednostňovat zachování současného stavu, který vznikl za použití síly a postrádá mezinárodní legitimitu, vytváří nejistotu a prodlužuje utrpení válkou postiženého obyvatelstva; odsuzuje myšlenku vojenského řešení a vážné důsledky již uplatňované vojenské síly a vyzývá obě strany, aby se vyvarovaly jakéhokoli dalšího porušení příměří z roku 1994;

7.  vyjadřuje plnou podporu zprostředkovatelským snahám Minské skupiny OBSE, základním zásadám obsaženým v Madridském dokumentu a prohlášení spolupředsedajících zemí Minské skupiny OBSE učiněnému dne 10. července 2009 během summitu GO v Aquile; vyzývá mezinárodní společenství, aby projevilo odvahu a politickou vůli k pomoci při překonání stávajících překážek, které stojí v cestě dosažení dohody;

8.  je vážně znepokojen skutečností, že statisíce uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, které uprchly ze svých domovů v průběhu či v důsledku války v Náhorním Karabachu, jsou jim odpírána jejich práva, včetně práva na návrat, práva na vlastnictví a práva na osobní bezpečnost; vyzývá všechny strany, aby jednoznačně a bezpodmínečně uznaly tato práva i potřebu jejich okamžitého uplatnění a vyřešení tohoto problému, při němž bude dodrženo mezinárodní právo; v této souvislosti požaduje stažení arménské armády ze všech okupovaných území Ázerbájdžánu a současně rozmístění mezinárodních jednotek, které budou organizovány podle Charty OSN, s cílem poskytnout v přechodném období nezbytné bezpečnostní záruky, které zajistí bezpečí obyvatelům Náhorního Karabachu a umožní vysídleným osobám vrátit se do svých domovů zabránit dalším konfliktům způsobeným bezdomovectvím; vyzývá arménské a ázerbájdžánské orgány a představitele příslušných komunit, aby projevily svůj závazek vytvořit mírové vztahy mezi etniky prostřednictvím praktické přípravy návratu vysídlených osob; domnívá se, že situace vnitřně vysídlených osob a uprchlíků by se měla řešit v souladu s mezinárodními normami, mimo jiné s ohledem na nedávné doporučení PACE č. 1877(2009) nazvané „Zapomenutí Evropané: ochrana lidských práv dlouhodobě vysídlených osob“ („Europe's forgotten people: protecting the human rights of long-term displaced persons“);

9.  zdůrazňuje, že pokud má být připravena cesta k trvalému míru, je zapotřebí skutečného úsilí; žádá všechny příslušné úřady, aby se vyhnuly provokativním politikám a projevům, vznětlivým prohlášením a manipulování s historií; vyzývá představitele Arménie a Ázerbájdžánu, aby jednali zodpovědně, zmírnili své projevy a připravovali půdu, aby veřejné mínění přijalo a plně pochopilo výhody všeobecného urovnání;

10.  je přesvědčen, že od postoje, podle něhož Náhorní Karabach zahrnuje veškeré okupované ázerbájdžánské území obklopující Náhorní Karabach, je rychle třeba upustit; konstatuje, že přechodný status Náhorního Karabachu by mohl nabídnout řešení, než bude rozhodnuto o konečném statusu, a že by mohl vytvořit přechodný rámec mírového spolužití a spolupráce arménských a ázerbájdžánských obyvatel regionu;

11.  zdůrazňuje, že bezpečí všech je nepostradatelnou složkou jakékoli dohody; uznává důležitost vhodných opatření na zachování míru v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, která zahrnují jak vojenská, tak civilní hlediska; vyzývá Radu, aby zvážila možnost podpořit mírový proces za použití misí společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně vyslání velké pozorovatelské mise, která by po dosažení politické dohody mohla usnadnit vytvoření mezinárodní mírové jednotky;

Sbližování Arménie a Turecka

12.  vítá protokoly o navázání a rozvíjení diplomatických vztahů mezi Arménií a Tureckem, včetně otevření společných hranic; vyzývá obě strany, aby využily této příležitosti ke zlepšení vzájemných vztahů prostřednictvím ratifikace a příslušného uplatňování bez vstupních podmínek a v přiměřené lhůtě; zdůrazňuje, že arménsko-turecké sblížení a jednání v rámci Minské skupiny OBSE jsou dva samostatné procesy, které by se měly vyvíjet podle vlastních zásad; konstatuje však, že dosažení pokroku v jednom z obou procesů může mít potenciálně velmi kladné důsledky v celém regionu;

Konflikty v Gruzii

13.  znovu opakuje bezpodmínečnou podporu suverenity, územní celistvosti a neporušitelnosti mezinárodně uznaných hranic Gruzie a žádá Rusko, aby je respektovalo; vyzývá gruzínské orgány, aby nadále usilovaly o dosažení urovnání vnitřních sporů v Abcházii a Jižní Osetii, se kterými se Gruzie potýká; vítá zprávu Heidi Tagliaviniové a podporuje její hlavní zjištění a závěry; očekává, že rozsáhlý faktografický materiál uvedený v této zprávě lze využít pro účely žaloby u Mezinárodního trestního soudu i ze strany jednotlivců pro porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; podporuje mandát pozorovatelské mise EU (EUMM) a žádá o jeho další prodloužení; vyzývá Rusko a de facto orgány odtržených oblastí Abcházie a Jižní Osetie, aby přestaly blokovat vykonávání některých částí mandátu;

14.  s uspokojením konstatuje, že mezinárodní společenství téměř jednomyslně zamítá jednostranné vyhlášení nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie; lituje skutečnosti, že Ruská federace uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, což je v rozporu s mezinárodním právem; a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby respektovaly dohodu o příměří z roku 2008 a aby zaručily bezpečnost a volný přístup pracovníků EUMM na místě, a vyzývá Rusko, aby ctilo svůj závazek a stáhlo své jednotky na pozice, které zaujímaly před vypuknutím války v srpnu 2008; s obavami bere na vědomí dohodu mezi Ruskou federací a de facto orgány Abcházie ze dne 17. února 2010 zřídit ruskou vojenskou základnu v Abcházii bez souhlasu gruzínské vlády a konstatuje, že tato dohoda je v rozporu s dohodami o příměří z 12. srpna a 8. září 2008;

15.  podtrhuje význam, jenž má ochrana bezpečnosti a práv všech lidí, kteří stále žijí v odtržených oblastech, podpora dodržování práva etnických Gruzínců na návrat za bezpečných a důstojných podmínek, zastavení nuceného vydávání pasů, zmírnění jevu de facto uzavřených hranic a dosažení toho, aby EU a další mezinárodní činitelé měli možnost pomoci lidem v obou oblastech; zdůrazňuje potřebu v tomto ohledu jasněji definovat krátkodobé i dlouhodobé cíle; nabádá Gruzii, aby nadále prováděla svůj akční plán pro vnitřně vysídlené osoby a aby pomáhala vnitřně vysídleným osobám na svém území;

16.  zdůrazňuje potřebu řešit gruzínsko-abcházský a gruzínsko-jihoosetský rozměr konfliktu a zajistit, aby práva a obavy veškerého obyvatelstva byly zohledňovány stejně; zdůrazňuje skutečnost, že izolace Abcházie a Jižní Osetie nenapomáhá vyřešení konfliktu, a vítá skutečnost, že dne 27. ledna 2010 byla přijata státní strategie týkající se angažovanosti prostřednictvím spolupráce; nabádá gruzínské orgány, aby konzultovaly se všemi zúčastněnými stranami v otázkách přípravy akčního plánu o provádění této strategie; zdůrazňuje význam opatření na vytváření důvěry a mezilidských kontaktů obyvatel ze znepřátelených oblastí; dále nabádá EU, aby podporovala projekty zaměřené na svobodu pohybu a správní hranice mezi dotčeným obyvatelstvem;

17.  považuje ženevská jednání za velmi důležitá, protože představují jediné fórum, na kterém jsou zastoupeny všechny strany konfliktu a tři hlavní mezinárodní činitelé – EU, OBSE a OSN – a úzce spolupracují na zajištění bezpečnosti a stability v regionu; vyjadřuje politování nad tím, že potenciál tohoto fóra dosud nepřinesl výrazné výsledky a že v oblasti příměří nadále dochází k incidentům, a to navzdory vítanému přijetí mechanismu pro prevenci konfliktů a reakci na ně; vyzývá zúčastněné strany, aby tento mechanismus a jeho potenciál plně využívaly k posílení vzájemné důvěry; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vyvinula veškeré snahy a dala nový podnět k jednáním s cílem dosáhnout uspokojivé stabilizace situace a plného uplatňování dohody o příměří ze srpna 2008;

Pokrok směrem k demokratizaci, dodržování lidských práv a zásad právního státu

18.  zdůrazňuje, že demokratizace, řádná veřejná správa, politický pluralismus, dodržování zásad právního státu a lidských práv a základních svobod mají zásadní význam, který bude určovat budoucí vztahy Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie s EU; vyzývá dotyčné země, aby v plném rozsahu prováděly akční plán evropské politiky sousedství, a Komisi, aby tyto země v jejich úsilí nadále podporovala; je znepokojen malým pokrokem, kterého v této oblasti dosáhly země jižního Kavkazu, jak vyplývá ze zprávy o pokroku za rok 2009, kterou vypracovala Komise, a z doporučení Rady Evropy; vítá zahájení dialogu o lidských právech mezi EU a Gruzií a Arménií a vyzývá Ázerbájdžán a EU, aby dokončily diskuse o podobné struktuře spolupráce;

19.  zdůrazňuje význam dalšího provádění demokratických reforem a zásadní úlohu politického dialogu a spolupráce, jakožto základ pro vytvoření celonárodního konsenzu; zdůrazňuje význam posílení nezávislejších, transparentnějších a silnějších demokratických institucí včetně nezávislých soudů, posílení parlamentního dohledu nad výkonnou mocí a zajištění demokratické změny moci, podpory a posílení občanské společnosti a rozvíjení mezilidských kontaktů na podporu demokracie a právního státu; konstatuje, že navzdory přijatým závazkům je pokrok v oblasti demokracie pomalý;

20.  upozorňuje na široce rozšířenou korupci v tomto regionu a vyzývá úřady, aby zpřísnily opatření v boji proti ní, neboť představuje ohrožení hospodářského růstu a sociálního i politického rozvoje dotčených zemí; větší pozornost by měla být věnována boji proti monopolům a přijímání zaměstnanců do veřejných služeb; vítá pokrok, který zaznamenala Gruzie v boji proti korupci;

21.  bere na vědomí volby, které nedávno proběhly v zemích regionu; klade důraz na význam svobodných a spravedlivých voleb, jež se budou konat v souladu s mezinárodními závazky a normami, a na potřebu toho, aby tyto země vyvinuly další úsilí při přijímání a provádění reforem k dosažení těchto norem, s cílem posílit povolební kontrolní mechanismy a zajistit řádné prošetření veškerých projevů povolebního násilí a potrestání jeho viníků; zdůrazňuje, že EU hraje důležitou roli v tom smyslu, že poskytne technickou pomoc a zajistí mezinárodní a nezávislé monitorování voleb; potvrzuje stanovisko, že EU neuznává ústavní a právní rámec, na němž se zakládají volby v odtržených oblastech, a hájí politická práva vysídlených osob;

22.  domnívá se, že svoboda projevu je základní právo a zásada a že úloha sdělovacích prostředků je zásadní, a zdůrazňuje, že sdělovací prostředky musí být svobodné a nezávislé; je znepokojen tím, že v zemích jižního Kavkazu dochází k omezování svobody projevu a neexistuje pluralita sdělovacích prostředků, a vyzývá příslušné orgány, aby obojí zajistily; vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím obtěžováním a zastrašováním odborníků působících v oblasti sdělovacích prostředků a nad útoky a mučením novinářů a špatným zacházením s nimi; domnívá se, že samoregulační zásady a mechanismy jsou důležitým prvkem svobody projevu, který by profesní organizace měly posílit;

23.  je toho názoru, že svoboda shromažďování musí být zaručena, jelikož je nepostradatelná pro rozvoj svobodné, demokratické a životaschopné občanské společnosti; je znepokojen problémy, s kterými se přímo i nepřímo potýká občanská společnost při své organizaci, a pozastavuje se nad přijetím zákonů a postupů, jež by nepřímo mohly svobodu shromažďování omezovat, včetně správního obtěžování v daňových záležitostech; klade důraz na význam úlohy občanské společnosti pro demokratizaci, mírové procesy a usmíření v regionu;

24.  vyzývá země v tomto regionu, aby se aktivně účastnily práce parlamentního shromáždění EURONEST a plně využívaly jeho potenciálu k multilaterální i bilaterální výměně názorů, stejně jako k přibližování právních předpisů normám EU a k parlamentnímu dohledu nad demokratickými reformami; v tomto ohledu konstatuje, že posílený dialog mezi poslanci zemí tohoto regionu je zásadní; doufá, že tato iniciativa by mohla vytvořit rámec pro oboustranná setkání poslanců arménského a ázerbájdžánského parlamentu k navázání parlamentního dialogu za přítomnosti poslanců Evropského parlamentu; vyzývá dále zúčastněné vnitrostátní parlamenty členských států EU a Evropský parlament, aby posílily parlamentní spolupráci s parlamenty v regionu s cílem posílit jejich postavení a kapacity tvorby politik;

Hospodářské otázky a sociální rozvoj

25.  domnívá se, že rozšíření spolupráce na úrovni regionu i spolupráce s EU v rámci odvětví, jako je ekonomika, doprava, energetika a životní prostředí, je zásadní pro optimální vývoj uvedených odvětví a pro zajištění stability v regionu, avšak tato spolupráce by měla také zahrnovat budování lidského kapitálu v celé oblasti jakožto dlouhodobou investici; vítá skutečnost, že všechny tři země mají užitek ze systému všeobecných preferencí EU (GSP), a konstatuje, že všechny jsou způsobilé pro tento systém, pokud jde o udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných; bere na vědomí, že regionální spolupráce v oblasti soudnictví a policie i zřízení integrované správy hranic jsou klíčové pro další podporu mobility v regionu i směrem k EU; lituje skutečnosti, že realizaci regionálních projektů za účasti všech tří zemí nadále brání dosud nevyřešené konflikty;

26.  klade důraz na vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že značný hospodářský růst Ázerbájdžánu je zejména založen na příjmech z ropy a zemního plynu; podporuje reformní proces, který činí tamní ekonomiku přitažlivější pro zahraniční investory; nabádá ázerbájdžánské orgány, aby zintenzívnily svá jednání o přístupu ke Světové obchodní organizaci (WTO), a žádá Komisi, aby dále podporovala Ázerbájdžán v tomto procesu; vítá dosažený pokrok v oblasti hospodářských reforem v Arménii a Gruzii; nicméně konstatuje, že hospodářský vývoj v Arménii a Gruzii je ovlivňován světovou hospodářskou krizí, a vítá rozhodnutí EU z konce roku 2009 o poskytnutí makrofinanční pomoci těmto zemím;

27.  vyjadřuje znepokojení nad rychlým nárůstem vojenských a obranných výdajů v zemích jižního Kavkazu a nad hromaděním vojenské výzbroje; zdůrazňuje, že tato nemalá část rozpočtů odčerpává značný počet finančních prostředků, které nemohou být využity na řešení naléhavějších problémů, jako je snížení chudoby, sociální zabezpečení a hospodářský rozvoj; v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby zabránily tomu, že makrofinanční pomoc EU bude nepřímo financovat posilování armád v regionu;

28.  bere na vědomí strategickou geopolitickou polohu jižního Kavkazu a jeho vzrůstající význam jakožto koridoru v oblasti energetiky, dopravy a komunikačních systémů, jenž spojuje oblast Kaspického moře a Střední Asie s Evropou; považuje proto za krajně důležité, aby se spolupráce EU s jižním Kavkazem stala naprostou prioritou, a to zejména v otázkách týkajících se energie; zdůrazňuje významnou úlohu těchto tří zemí pro přepravu energetických zdrojů stejně jako pro diverzifikaci energetických dodávek a energetických tras EU; v této souvislosti znovu připomíná, že Evropská unie by měla přijmout konkrétní opatření k zajištění politické stability v regionu; vítá ochotu Ázerbájdžánu a Gruzie dále hrát aktivní úlohu v podpoře tržních dodávek energie a diverzifikace přepravy v této oblasti; důrazně dotyčným zemím a Komisi doporučuje, aby zapojily Arménii do příslušných projektů týkajících se dopravy a energie v této oblasti;

29.  uznává význam této oblasti pro spolupráci s EU v oblasti energie a energetické bezpečnosti, zejména v rámci rozvoje jižního koridoru (Nabucco a White Stream); zdůrazňuje význam prohloubení partnerství EU a Ázerbájdžánu v oblasti energie a konstatuje, že zdroje energie této země mají obrovskou hodnotu a hrají v jeho hospodářském rozvoji zásadní úlohu; klade důraz na zajištění toho, aby zisky z využívání přírodních zdrojů byly rovnoměrně rozděleny a investovány do rozvoje země jako celku, což umožní předejít negativním důsledkům případného poklesu v produkci ropy; bere na vědomí posilující ázerbájdžánsko ruské partnerství, zejména v energetickém odvětví, a v této souvislosti vítá záměr Ázerbájdžánu diverzifikovat své hospodářství; zdůrazňuje význam transparentnosti energetického odvětví v tomto regionu jako podmínky pro důvěru investorů a vyjadřuje Ázerbájdžánu uznání za účast na iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu;

30.  přikládá velký význam rozvoji nových infrastruktur a dopravních koridorů, projektů spojujících oblasti Kaspického moře s oblastmi Černého moře napříč jižním Kavkazem nebo z jižního Kavkazu, jak se rovněž uvádí ve sdělení o druhém strategickém přezkumu energetické politiky; v této souvislosti podporuje všechny iniciativy, které přispějí k navázání hlubšího dialogu mezi výrobci a spotřebiteli a tranzitními zeměmi, v rámci něhož by probíhala výměna odbornosti týkající se regulačních systémů v oblasti energetiky a právních předpisů v oblasti zabezpečení dodávek a výměna osvědčených postupů včetně mechanismů transparentnosti a solidarity a rozvoje mechanismů včasného varování při narušení dodávek energie; je přesvědčen, že tento dialog jde ruku v ruce se sbližováním regulačních rámců, integrací trhu a nediskriminačním režimem v souvislosti s přeshraničními přepravními infrastrukturami;

31.  zdůrazňuje význam podpory opatření energetické účinnosti, investic do obnovitelných zdrojů energie a zajištění toho, aby byly řešeny environmentální otázky; uznává, že je nezbytné usilovat o diverzifikaci dodávek, jíž lze dosáhnout pouze prostřednictvím posílené spolupráce se sousedními státy; je toho názoru, že zřízení environmentálního střediska pro oblast Kavkazu by mělo být dostatečně financováno a podporováno, aby mohlo zajišťovat důvěryhodné přeshraniční projekty; považuje za chvályhodný plán Ázerbájdžánu učinit z vývoje alternativních zdrojů energie vládní prioritu a sledování takových cílů podporuje; vítá rozhodnutí Arménie o vyřazení jaderné elektrárny Mezdamor z provozu a nabádá arménské orgány k nalezení životaschopné alternativy pro zásobování energií, jak to požaduje EU; vítá úsilí gruzínské vlády rozvíjet odvětví vodních elektráren a v této souvislosti zdůrazňuje potřebu podpory ze strany EU;

32.  domnívá se, že podpora sociální soudržnosti a sociálního dialogu prostřednictvím zapojení všech sociálních partnerů, podpora rovnosti žen a mužů a práv žen, investice do vzdělání, zdravotní péče a budování lidského kapitálu a zajišťování vhodné životní úrovně jsou pro vytvoření životaschopných demokratických společností zásadní; bere s radostí na vědomí, že všechny tři země přijaly programy pro snížení chudoby, a podporuje jejich důsledné provádění;

Směřování ke strategii EU

33.  vítá východní partnerství a bere na vědomí příslušné iniciativy, jež byly zahájeny na uskutečněných setkáních; zdůrazňuje, že v zájmu důvěryhodnosti by mělo být toto partnerství doprovázeno konkrétními projekty a odpovídajícími pobídkami; hodlá dále rozvíjet parlamentní rozměr tohoto partnerství;

34.  vítá možnost, kterou poskytlo východní partnerství k prohloubení dvoustranných vztahů se zeměmi jižního Kavkazu a EU vytvořením nových smluvních vztahů ve formě dohod o přidružení; zdůrazňuje význam začlenění milníků a měřítek do nástupnických dokumentů stávajícího akčního plánu; zdůrazňuje, že podmínkou pro zahájení jednání je mimo jiné dostatečná úroveň demokracie, právního státu a lidských práv, a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby poskytla technickou pomoc zemím při splnění těchto podmínek; vítá zejména komplexní program na budování institucí, který nabízí východní partnerství jako inovativní nástroj zaměřený zejména na pomoc zemím při splnění těchto podmínek; znovu opakuje, že Evropský parlament má právo být ihned a v plné míře informován o všech fázích postupu vyjednávání o dohodách o přidružení, a to i z toho důvodu, že k jejich podpisu bude muset udělit svůj souhlas; očekává, že uplatňování dohod o přidružení ze strany všech zemí jižního Kavkazu urychlí proces hospodářské integrace a politické spolupráce s EU;

35.  domnívá se, že akční plány evropské politiky sousedství a jejich provádění představují důležitý základ pro hodnocení dodržování závazků a pokroku v oblasti bilaterálních vztahů s EU a pro zvažování rozšíření dohod s příslušnými zeměmi; bere na vědomí odhodlání Arménie a Gruzie uplatňovat akční plány evropské politiky sousedství a vyzývá Ázerbájdžán, aby v tomto ohledu zintenzívnil své úsilí; je toho názoru, že Evropský parlament by měl být do tohoto procesu zapojen; bere na vědomí rozdílnost pokroku, jehož tyto tři země při provádění příslušných akčních plánů evropské politiky sousedství dosáhly; věří, že při vyjednávání nových dohod o přidružení by měly být tyto rozdíly a rozdílné cíle zohledněny, stejně jako regionální rozměr a skutečnost, že ke všem zemím musí být přistupováno stejně;

36.  je toho názoru, že by měl být výrazně posílen regionální rozměr strategie EU pro jižní Kavkaz; v této souvislosti vítá přidělení dalších finančních prostředků evropskému nástroji sousedství a partnerství v rámci východního partnerství určených na programy regionálního rozvoje a vícestranné spolupráce; vyzývá Komisi, aby vymezila soubor regionálních a přeshraničních projektů a programů pro tři země jižního Kavkazu v oblastech jako doprava, životní prostředí, kultura a občanská společnost s cílem zajistit konkrétní pobídky k prohloubení spolupráce a vytváření důvěry mezi stranami;

37.  připomíná, že všechny země jižního Kavkazu jsou také součástí iniciativy Černomořská synergie, jež by na základě posílení regionální spolupráce v jistých oblastech, včetně prostřednictvím přeshraničních programů, mohla přispět k vzájemné důvěře mezi partnery; zdůrazňuje, že oblast Černého moře má pro EU velký význam, a žádá Radu a Komisi, a zejména místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby rozvinuly myšlenky a strategie pro intenzivnější spolupráci mezi všemi černomořskými zeměmi a pro posílení vazeb s Evropskou unií; v zájmu toho doporučuje vytvoření institucionalizované struktury v podobě Černomořské unie;

38.  znovu potvrzuje, že postoj Ruska, Turecka a USA sehrává při urovnání konfliktu na jižním Kavkazu významnou úlohu; poukazuje na to, že cílem rozvoje východního partnerství není Rusko izolovat, ale naopak nastolit mír, stabilitu a udržitelný hospodářský pokrok pro všechny zúčastněné strany, jejichž výhody pocítí celá oblast i sousední země;

Bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů

39.  věří, že poskytnutí podpory při postupném řešení konfliktů je zásadní a že EU má dobrou pozici pro podpoření budování důvěry, rekonstrukce a obnovy a že má možnost pomoci zapojit dotčené komunity; v tomto ohledu je zásadní vytvořit prostor pro angažovanost civilního obyvatelstva, nejen mezi vedoucími představiteli, ale rovněž mezi občanskými organizacemi; dále se domnívá, že je velmi důležité zachovat vysokou úroveň mezinárodní pozornosti vůči všem konfliktům v této oblasti a zajistit tak jejich rychlé vyřešení; uznává, že regionální spolupráce je nezbytnou podmínkou budování důvěry a posílení bezpečnosti, v souladu s prioritami evropské politiky sousedství; vyzývá všechny strany, aby se plně zapojily do vícestranné spolupráce v rámci východního partnerství a nepodmiňovaly tuto účast konečným vyřešením konfliktů;

40.  zdůrazňuje nebezpečný potenciál vedlejších efektů přetrvávajících konfliktů v regionu; v této souvislosti doporučuje vytvoření konference o bezpečnosti a spolupráci na jižním Kavkazu, které by se účastnili všechny příslušné země a relevantní regionální a globální aktéři, a to s cílem vypracovat pakt stability pro jižní Kavkaz;

41.  bere na vědomí současné zapojení EU při postupném řešení konfliktů v tomto regionu a věří, že na základě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může EU oprávněně hrát ještě významnější úlohu; plně podporuje zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz pana Petera Semnebyho; vítá práci EUMM v Gruzii a žádá, aby EU vyvinula větší úsilí s cílem přesvědčit Rusko a příslušné de facto orgány, aby přestaly bránit EUMM ve vstupu do Jižní Osetie a Abcházie; domnívá se, že EU má nyní příležitost podpořit řešení konfliktu v Náhorním Karabachu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby EU této věci přispěla; proto se domnívá, že je nevyhnutelné, aby úloha EU v Minské skupině byla posílena prostřednictvím mandátu EU pro francouzského spolupředsedu Minské skupiny; žádá Komisi, aby zvážila možnost poskytnutí humanitární pomoci a podpory obyvatelstvu oblasti Náhorního Karabachu i vnitřně vysídleným osobám a uprchlíkům, kteří z této oblasti uprchli; žádá Komisi a zvláštního zástupce EU Semnebyho, aby programy pomoci a šíření informací uplatňované v Abcházii a Osetii uplatňovali i v oblasti Náhorního Karabachu;

42.  vyzývá místopředsedkyni / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby bedlivě sledovala vývoj v této oblasti a aby se aktivně zapojila do postupů řešení konfliktu; vyjadřuje uznání práci zvláštního zástupce pro jižní Kavkaz a doufá, že vysoký představitel zajistí v tomto ohledu návaznost a soudržnost; vybízí Radu, aby zvážila možnost využít nástrojů společné bezpečnostní a obranné politiky ke zvýšení své účasti při postupech budování míru a řízení konfliktů;

43.  žádá Komisi, aby zvážila možnost poskytnout podstatnou finanční a technickou podporu na opatření při budování důvěry a jejím upevňování mezi skupinami obyvatelstva a aby se zúčastnila obnovy a rekonstrukce v ve všech regionech postižených konflikty, jako jsou projekty vytvářející příjmy a projekty socio-ekonomické integrace vnitřně vysídlených osob a vracejících se uprchlíků, obnova bydlení a zaměření na dialog a jeho zprostředkování, a aby nadále vytvářela a podporovala projekty občanské společnosti zaměřené na podporu usmíření a kontaktů mezi místním obyvatelstvem a jednotlivci;

Demokratizace, lidská práva a právní stát

44.  podporuje financování EU na pomoc této oblasti s cílem podpořit výše uvedené zásady a postupy a je toho názoru, že tento typ pomoci EU by měl probíhat v rámci politické podmíněnosti, jako je politický dialog a reforma a pokrok v demokratizačním procesu; varuje před možností zneužívání konfliktů vládami s cílem odvrátit zájem mezinárodního společenství od domácí problematiky;

45.  vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby byly dodržovány závazky zahrnuté do balíčků politické podmíněnosti, jako je konkrétní závazek gruzínské vlády poskytnout nový impuls pro demokratické reformy v rámci pomoci EU po konfliktu, na čemž se dohodla Komise s Gruzií v lednu 2009, a dále, aby o učiněném pokroku byly Evropskému parlamentu pravidelně podávány zprávy;

46.  vítá práci poradní skupiny EU na vysoké úrovni pro Arménii; vítá možnost navýšení finanční pomoci v rámci východního partnerství, včetně pomoci při přípravách vyjednávání nových dohod o přidružení s EU, a vyzývá Komisi, aby prověřila možnost nabídnout konkrétně přizpůsobenou pomoc rovněž Ázerbájdžánu a Gruzii;

47.  je toho názoru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost právům menšin a zranitelných skupin, a vyzývá Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii, aby zavedly veřejné vzdělávací programy v oblasti lidských práv, které budou podporovat hodnoty tolerance, pluralismu a rozmanitosti, včetně respektu k právům sexuálních menšin a dalších přehlížených a stigmatizovaných skupin;

48.  vyjadřuje znepokojení nad odmítnutím provozovatele Eutelsat přenášet ruskojazyčný program gruzínské veřejnoprávní stanice, neboť toto odmítnutí je zřejmě politicky motivované; zdůrazňuje, že díky tomuto rozhodnutí zůstává de facto monopol na satelitní přenos určený ruskojazyčnému publiku v regionu společnosti Intersputnik a jejímu hlavnímu zákazníkovi, skupině Gazprom Media Group; zdůrazňuje, že je nesmírně důležité, aby v demokratické a pluralitní společnosti nebylo bráněno vysílání nezávislých sdělovacích prostředků;

49.  uznává potenciální úlohu fóra občanské společnosti pro východní partnerství jakožto fóra, které posílí rozvoj skutečně občanské společnosti a posílí její upevňování ve státech dané oblasti, vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se fóru dostalo dostatečné finanční podpory; upozorňuje na význam financování projektů občanské společnosti a úlohy, kterou v tomto regionu hrají delegace EU při výběru těchto projektů, a na důležitost, jež mohou tyto projekty vykázat při podpoře kontaktů na úrovni regionů;

Hospodářská spolupráce a sociální rozvoj

50.  domnívá se, že EU by měla i nadále podporovat hospodářský rozvoj, obchod a investice v regionu a že obchodní politika je základním činitelem politické stability a hospodářského rozvoje a vede ke snižování chudoby na jižním Kavkaze; věří, že vyjednávání a uzavírání obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodě by v tomto ohledu mohly hrát velmi důležitou roli; vyzývá Komisi, aby zvážila možné způsoby, jak pomoci zemím v regionu při jejich přípravě a umožnila jim vyjednávat a následně provádět a dodržovat závazky stanovené v budoucích dohodách o volném obchodě a provádět včas komplexní hodnocení sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí těchto dohod; dále vyzývá země jižního Kavkazu, aby zvážily možnost vytvořit mezi sebou zónu volného obchodu;

51.  zdůrazňuje význam geopolitické situace Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu ve vztahu k Evropské unii, Turecku jako kandidátské zemi, Rusku a Íránu; domnívá se, že obchod je jednou z klíčových složek celkové politiky EU zaměřené na podporu politické stability, dodržování lidských práv, udržitelného růstu a prosperity, a zastává názor, že regionální rozměr strategie EU pro jižní Kavkaz si žádá, aby při jednáních o obchodních dohodách byl uplatňován regionální přístup; vyzývá Komisi, aby určila společné oblasti hospodářského zájmu, jež mohou překonat rozdílnosti, usnadnit dialog a podpořit regionální spolupráci; vyzývá EU, aby se na integraci v této oblasti více podílela a intenzivněji se do ní zapojovala, vzhledem k tomu, že Společenství má nyní v obchodní politice výlučnou pravomoc;

52.  vítá skutečnost, že v květnu 2008 byly dokončeny studie proveditelnosti týkající se Gruzie a Arménie, které ukazují, že obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu by těmto zemím a EU přinesly značné hospodářské výhody, a které tedy umožňují Komisi zahájit přípravnou fázi budoucích jednání o těchto dohodách; nabádá Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, aby zlepšily svůj pokrok v plnění akčních plánů evropské politiky sousedství a aby se více řídily doporučeními Komise a pokusily se především zlepšit své správní a institucionální kapacity a provést reformy právních předpisů (zejména v souvislosti s nízkou úrovní ochrany duševního vlastnictví ve všech třech těchto zemích), což je jednou z nezbytných podmínek účinného uplatňování těchto ambiciózních dohod o volném obchodu a zajištění udržitelnosti jejich přínosů; je přesvědčen, že uzavření dohod o volném obchodu Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem by mohlo nejen vést k hospodářskému růstu, ale mohlo by také zvýšit zahraniční investice, vytvořit nová pracovní místa a vymýtit chudobu;

53.  připomíná, že energetická bezpečnost je společným problémem; naléhavě proto vyzývá EU, aby silněji podpořila energetické projekty v této oblasti v souladu s evropskými normami, včetně projektů na podporu energetické účinnosti a rozvoje alternativních zdrojů energie, zintenzívnila svou spolupráci v oblasti energie a pracovala na uskutečnění jižního energetického koridoru a aby co nejdříve dokončila plynovod Nabucco; dále vyzývá Komisi k zajištění toho, aby projekty v oblasti energetiky na jižním Kavkazu posílily vztahy mezi uvedenými třemi zeměmi a nebyly důvodem vyloučení jistých komunit; znovu potvrzuje význam iniciativy z Baku a příslušných podpůrných programů – INOGATE a TRACECA;

54.  zdůrazňuje, že politická stabilita je nezbytná pro spolehlivé a nepřerušené dodávky energetických zdrojů, aby mohly být zajištěny řádné podmínky pro rozvoj infrastruktury; v tomto ohledu připomíná, že dvojí energetický koridor tvořený plynovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Tbilisi–Erzerum přispívá k přiblížení EU a oblasti Kaspického moře; vyzývá k obnovení stávajících dvoustranných dohod či memoranda o porozumění uzavřených s dotyčnými třemi zeměmi jižního Kavkazu v oblasti energie a k začlenění „ustanovení o zabezpečení dodávek energie“, kterým se stanoví kodex správné praxe a konkrétní opatření v případě narušení dodávek energie; domnívá se, že dodávky energie a pravidla pro přepravu by měly být součástí jednání o obsáhlých dohodách o přidružení s těmito zeměmi;

55.  opakuje význam mezilidských kontaktů a programů mobility, zejména jsou-li zaměřeny na mládež, a programů partnerství s regiony EU a místními komunitami s národnostními menšinami, které se těší vysoké míře autonomie; věří, že je zapotřebí významně navýšit počet studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, kteří se účastní programů mobility; vítá uzavření dohody o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob s Gruzií a vyzývá Radu a Komisi, aby pokročily s cílem uzavření dohody o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob s Arménií a Ázerbájdžánem;

56.  opakovaně potvrzuje nutnost, aby EU vyvinula strategii pro oblast jižního Kavkazu, a to vzhledem k významu, který tento region pro EU má, i k potenciální úloze, kterou EU hraje při dalším posilování rozvoje regionu a při řešení tamních konfliktů;

o
o   o

57.  Pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi a vládám a parlamentům Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie.

(1) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 443. (2) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 53. (3) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 64. (4) Přijaté texty, P7_TA(2009)0120. (5) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 26. (6) Úř. věst. C 285 E, 26.11.2009, s. 7. (7) Úř. věst. C 66 E, 20.03.2009, s. 67.