Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2151(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0339/2012

Předložené texty :

A7-0339/2012

Rozpravy :

PV 20/11/2012 - 3
CRE 20/11/2012 - 3

Hlasování :

PV 20/11/2012 - 6.19
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0430

Přijaté texty
PDF 496kWORD 219k
Úterý, 20. listopadu 2012 - Štrasburk
Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii
P7_TA(2012)0430A7-0339/2012
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ (2012/2151(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 28. a 29. června 2012,

–  s ohledem na prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny ze dne 29. června 2012,

–  s ohledem na zprávu předsedů Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny ze dne 26. června 2012 s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“,

–  s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0339/2012),

A.  vzhledem k tomu, že od podpisu Římské smlouvy učinila Evropská unie významné kroky směrem k politické, hospodářské, fiskální a měnové integraci;

B.  vzhledem k tomu, že hospodářská a měnová unie není sama o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem k dosažení cílů Unie a členských států, především co se týče vyváženého a udržitelného růstu a vysoké míry zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že sociální začlenění a solidarita jsou základními prvky evropského sociálního modelu a celkové evropské integrace a musí být součástí jakékoli budoucí reformy Unie;

C.  vzhledem k tomu, že nutnost užší evropské integrace na základě demokratické legitimity, odpovědnosti, transparentnosti a souhlasu občanů je v globalizované informační společnosti stále patrnější;

D.  vzhledem k tomu, že užší evropská integrace by měla zajistit větší zapojení parlamentů na vnitrostátní i evropské úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že se Unie nachází na křižovatce a že je třeba zvolit jasný směr – buď v rámci Unie spojit síly a v globalizovaném světě budovat budoucnost silné Unie založené na hodnotách a solidaritě, nebo se stáhnout a pasivně se přizpůsobit tlaku globalizace;

F.  vzhledem k tomu, že hospodářská, finanční a bankovní krize a současný hospodářský pokles vedly k vysokému veřejnému i soukromému zadlužení na vnitrostátní úrovni a k problémům v oblasti veřejných financí v některých členských státech a spolu s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou měly okamžitý, přímý a nepříznivý dopad na sociální a hospodářský rozvoj eurozóny a Unie jako celku;

G.  vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 do poloviny roku 2012 se míra nezaměstnanosti v zemích EU-27 zvýšila z přibližně 7 % na 10,4 %, což představuje 25 milionů nezaměstnaných, a že více než jeden z pěti mladých lidí je nezaměstnaný (22 %), přičemž v některých členských státech míra nezaměstnanosti mladých lidí překračuje 50 %;

H.  vzhledem k tomu, že vytváření pracovních míst, kvalitní zaměstnání a důstojná práce jsou klíčové při překonávání současné krize;

I.  vzhledem k tomu, že některé členské státy se v současnosti potýkají s velmi složitou hospodářskou a finanční situací, kterou zhoršuje neustálé napětí na trzích se státními dluhopisy, což se odráží v neudržitelně vysokých výpůjčních úrokových sazbách pro některé země a ve velmi nízkých nebo záporných výpůjčních úrokových sazbách pro jiné země a vytváří značnou finanční a hospodářskou nestabilitu;

J.  vzhledem k tomu, že kombinace rozdílných úrovní konkurenceschopnosti a nízkého růstového potenciálu, vysoké nezaměstnanosti s vysokými schodky a značným zadlužením veřejného a soukromého sektoru nejen poškozuje některé členské státy, ale zvyšuje také zranitelnost eurozóny jako celku;

K.  vzhledem k tomu, že z nedávných událostí jednoznačně vyplynulo, že eurozóna není patřičně vybavena k řešení krize nebo k tomu, aby odpovídajícím způsobem reagovala na regionální a světové ekonomické otřesy;

L.  vzhledem k tomu, že významné postavení eura coby druhé nejvýznamnější mezinárodní rezervní měny v rámci eurozóny i na celosvětové úrovni vyžaduje důraznou evropskou reakci a koordinovaná evropská opatření, jež znovu zajistí hospodářský růst a stabilitu hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že euro v uplynulém desetiletí přineslo občanům Unie řadu výhod, například stabilitu cen, odstranění nákladů spojených se směnnými operacemi v rámci eurozóny, nemožnost nominálních konkurenčních devalvací, nižší úrokové sazby, podporu integrace finančních trhů a snazší přeshraniční pohyb kapitálu;

N.  vzhledem k tomu, že jednotná měna Unie by se neměla stát symbolem rozdělení ani ohrozit celý evropský projekt, nýbrž by měla zůstat měnou odhodlané Unie jako celku, který dokáže přijímat dalekosáhlá rozhodnutí v zájmu společné budoucnosti a prosperity;

O.  vzhledem k tomu, že pokrok k dosažení skutečné hospodářské a měnové unie by měl zohledňovat vůli členských států, které získaly výjimku z povinnosti zavést euro a mohou si ponechat své národní měny;

P.  vzhledem k tomu, že členství v eurozóně s sebou nese vysokou míru hospodářské a finanční provázanosti dotčených členských států, a proto vyžaduje mnohem užší koordinaci finančních, fiskálních, sociálních a hospodářských politik s členskými státy a převedení pravomocí na úroveň Unie, s čímž jsou spojeny přísnější nástroje dohledu a jeho účinné provádění; vzhledem k tomu, že tuto užší integraci členských států, jejichž měnou je euro a k nimž se případně dobrovolně připojí skupina dalších členských států, je však třeba provádět v rámci „jedné, dvourychlostní Evropy“, přičemž je třeba se vyvarovat takových politických kroků, jež by v konečném důsledku vedly k vytvoření dvou odlišných Evrop;

Q.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru došlo kvůli přetrvávající krizi k prudkému poklesu důvěry v politické instituce na vnitrostátní i evropské úrovni a rovněž k prudkému zhoršení vnímání Unie ze strany veřejnosti jako pozitivního jevu; vzhledem k tomu, že i přesto zůstává Unie v očích občanů i nadále subjektem, který se dokáže nejúčinněji vyrovnat s hospodářskou krizí;

R.  vzhledem k tomu, že Unie a tvůrci politik na vnitrostátní úrovni by měli svým občanům neustále vysvětlovat přínosy evropské integrace a důsledky i výzvy jednotné měny a stejně tak náklady a rizika spojená s rozpadem eurozóny;

S.  vzhledem k tomu, že 17 členských států již jednotnou měnu Unie přijalo a že většina ostatních se k nim připojí, jakmile na to budou připraveny;

T.  vzhledem k tomu, že jakékoli pochybnosti o budoucnosti hospodářské a měnové unie obecně a rovněž o nezvratném členství v eurozóně, zejména o jednotné měně Unie, jsou neopodstatněné, neboť stabilita Unie je zájmem všech občanů;

U.  vzhledem k tomu, že je především nutné obnovit důvěru a přesvědčit evropské občany a podniky, aby začali znovu investovat do hospodářství, a vytvořit tak finančním institucím podmínky k opětovnému zajišťování úvěrů pro reálnou ekonomiku na širokém a současně spolehlivém základě;

V.  vzhledem k tomu, že reakce na krizi eura je složitá a vyžaduje trvalé a mnohostranné úsilí na všech institucionálních a politických úrovních;

W.  vzhledem k tomu, že orgány Unie, hlavy států a předsedové vlád členských států obecně a především členských států eurozóny hrají významnou úlohu při vytváření fiskální unie způsobem, při němž jsou všechny mechanismy řízení krize eurozóny, např. evropský mechanismus stability, zakotveny v institucionálním uspořádání, do něhož je Parlament jako spolutvůrce právních předpisů plně zapojen; vzhledem k tomu, že stávající mezivládní struktura představuje závažný nedostatek demokratické legitimity; vzhledem k tomu, že společnou měnu lze stabilizovat pouze tehdy, budou-li členské státy ochotny svěřit své pravomoci v oblasti fiskálních politik orgánům Unie;

X.  vzhledem k tomu, že k obnovení důvěry je rovněž nutné, aby tyto hlavy států, předsedové vlád a jejich ministři hájili a vysvětlovali ve svých členských státech politická rozhodnutí, jež byla dohodnuta na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že jsou-li Unii v některých případech nespravedlivě přičítána nepopulární rozhodnutí, je to velmi nebezpečné pro její pověst, neboť tím hrozí narušení zevnitř, podkopání solidarity a v důsledku toho poškození důvěryhodnosti samotných vedoucích představitelů jednotlivých států a případně i evropského projektu jako celku;

Y.  vzhledem k tomu, že Unie je v současnosti ze sociálního hlediska nestabilní; vzhledem k tomu, že některé členské státy vyvíjejí úsilí o mimořádně náročné strukturální reformy a provádějí programy konsolidace; vzhledem k tomu, že klíčem k překonání tohoto složitého období je ve výsledku politická unie, podpora solidarity a pokračování evropského projektu;

Z.  vzhledem k tomu, že zasedání Evropské rady zemí eurozóny ve dnech 28. a 29. června 2012 potvrdily odhodlání přijmout opatření nezbytná k zajištění finančně stabilní, konkurenceschopné a prosperující Evropy, díky čemuž se zlepší životní podmínky občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že prohlubující se rozdíly mezi centrálními a okrajovými zeměmi Unie by neměly přerůst v chronický problém; vzhledem k tomu, že je nutné vytvořit mechanismus, v jehož rámci se členské státy v obtížné situaci budou moci spolehnout na solidární podporu ostatních členských států; vzhledem k tomu, že členské státy, které požadují solidaritu, by měly být povinny převzít svůj díl odpovědnosti za plnění všech svých závazků v oblasti rozpočtu a uplatňování doporučení pro jednotlivé země a za plnění závazků evropského semestru, především těch, které souvisí s Paktem stability a růstu, Paktem euro plus, strategií „Evropa 2020“ a s postupem při makroekonomické nerovnováze, a to s ohledem na podmínky daného státu; vzhledem k tomu, že zajištění finanční stability každého členského státu je věcí společného zájmu členských států; vzhledem k tomu, že článek 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) stanoví, že členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady;

AB.  vzhledem k tomu, že pro obnovení hospodářského růstu je rozhodující dokončení vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že Komise se musí jako strážkyně Smluv usilovněji snažit o vymáhání provádění a dodržování platných právních předpisů týkajících se vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že v zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné, aby byla pravidla integrace trhu založena spíše na nařízeních, a nikoli na směrnicích;

AC.  vzhledem k tomu, že evropská integrace je zcela nepochybně nevratným a postupným procesem;

Cesta vpřed: zpráva čtyř předsedů

AD.  vzhledem k tomu, že z demokratického hlediska a s ohledem na všechna ustanovení Lisabonské smlouvy je nepřijatelné, že se na vypracování výše uvedené zprávy s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ nepodílel předseda Evropského parlamentu, skládajícího se ze zvolených poslanců, kteří zastupují více než 502 milionů evropských občanů;

AE.  vzhledem k tomu, že nadešel čas, aby vedoucí političtí představitelé Unie prokázali své odhodlání, tvořivost, odvahu, odolnost a vůdčí schopnosti a odstranili zbývající nedostatky, které stále brání řádnému fungování hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že mezivládní metoda dosáhla svých hranic a že není příliš vhodná pro demokratické a účinné rozhodování ve 21. století; vzhledem k tomu, že je třeba učinit rozhodný krok ke skutečně federální Evropě;

AF.  vzhledem k tomu, že výše uvedená zpráva nazvaná „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ jednoznačně směřuje vpřed a prostřednictvím strukturálních opatření usiluje o prolomení bludného kruhu nedůvěry; vzhledem k tomu, že tato zpráva by měla rovněž věnovat pozornost sociální dimenzi;

AG.  vzhledem k tomu, že na zasedání ve dnech 28. a 29. června 2012 Evropská rada požádala svého předsedu, aby vypracoval konkrétní a časově vymezený plán dosažení skutečné hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že existence celkové dlouhodobé vize, jejíž uskutečňování má daný plán, je důležitým signálem, jenž by mohl přispět k obnovení důvěry, která by mohla růst s každým krokem jeho provádění;

AH.  vzhledem k tomu, že ustálené tempo provádění dlouhodobého plánu neznamená žádné okamžité řešení krize a nemělo by oddalovat nezbytná krátkodobá opatření;

AI.  vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že k posílení demokratické legitimity plně funkční hospodářské a měnové unie bude nutné provést další změny Smlouvy; vzhledem k tomu, že Komise by měla provést výčet současných legislativních iniciativ, jež dlouhodobý institucionální vývoj nesmí oddalovat;

AJ.  vzhledem k tomu, že dobudování skutečné hospodářské a měnové unie v rámci Unie bude vyžadovat ve střednědobém horizontu dokončení změn Smlouvy;

AK.  vzhledem k tomu, že plné využití postupů a flexibility stávajících Smluv k rychlému zlepšení správy hospodářské a měnové unie v kontextu vymezení skutečného evropského politického prostoru je podmínkou budování demokratického konsenzu pro budoucí komplexní a úspěšnou změnu Smlouvy;

AL.  vzhledem k tomu, že Parlament má právo předkládat Radě návrhy na změnu Smluv, které musí následně prozkoumat konvent, s cílem dokončit rámec skutečné hospodářské a měnové unie zvýšením pravomocí Unie, zejména v oblasti hospodářské politiky, a posílením vlastních zdrojů a rozpočtové kapacity Unie, úlohy a demokratické odpovědnosti Komise a výsad Parlamentu;

AM.  vzhledem k tomu, že je realistické a vhodné předpokládat, že tento konvent by se neměl uskutečnit před příštími volbami do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že příprava tohoto konventu by měla začít před těmito volbami;

AN.  vzhledem k tomu, že jak opatření navrhovaná v rámci stávajících Smluv, tak budoucí změny Smlouvy by neměly vylučovat možnost účasti členských států a měly by zaručovat integritu Unie;

AO.  vzhledem k tomu, že budoucí změny Smlouvy by neměly být na překážku pohotovému provedení toho, čeho lze dosáhnout v rámci stávajících smluv; vzhledem k tomu, že stávající Smlouvy poskytují široký prostor pro podstatný pokrok směrem k hospodářské a měnové unii na základě posíleného, integrovanějšího rámce finanční, rozpočtové a hospodářské politiky a důslednější demokratické legitimity a odpovědnosti;

AP.  vzhledem k tomu, že až dosud nebyl plně využit potenciál Lisabonské smlouvy v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik, zejména a především co se týče:

   článku 9 Smlouvy o fungování EU, podle něhož je třeba při vymezování a provádění politik a činností Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti a zárukou přiměřené sociální ochrany,
   článku 151 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že „Unie a členské státy (...) mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením“,
   obecně celého čl. 153 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a konkrétně písmene h), které stanoví „zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí“;

AQ.  vzhledem k tomu, že čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) stanoví zvláštní postup pro přijetí aktu, pro který Smlouva o fungování EU vyžaduje zvláštní legislativní postup v souladu s řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že článek 333 Smlouvy o fungování EU rovněž obsahuje ustanovení, která umožňují využít řádný legislativní postup v souvislosti s posílenou spoluprací;

AR.  vzhledem k tomu, že by se mělo usilovat o to, aby všechny členské státy společně učinily kroky směrem k hlubší evropské integraci; vzhledem k tomu, že kvůli specifické povaze eurozóny a v odůvodněných či vyžádaných případech může být nutné učinit rozhodnutí, která se budou týkat pouze této oblasti, přičemž další členské státy budou mít přiměřenou a spravedlivou možnost účasti a bude zajištěna vyváženost jejich práv a povinností;

AS.  vzhledem k tomu, že společná evropská strategie pro mládež je nezbytná pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a proti nebezpečí, že v Evropě bude ztracena celá jedna generace;

Bankovní unie

AT.  vzhledem k tomu, že dosavadní opatření, jejichž cílem je stabilizovat finanční systém, nestačila k obnovení důvěry v plném rozsahu; vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka sehrála v těchto „záchranných operacích“ klíčovou roli a řadou mimořádných dočasných opatření pomohla členským státům i bankám, aniž by přitom ztratila ze zřetele svůj hlavní cíl, tedy zaručení stability cen;

AU.  vzhledem k tomu, že funkční nezávislost Evropské centrální banky v oblasti měnové politiky zakotvená ve Smlouvě zůstává základním kamenem důvěryhodnosti hospodářské a měnové unie a jednotné měny;

AV.  vzhledem k tomu, že nestabilita bankovního sektoru několika členských států a Unie jako celku ohrožuje reálnou ekonomiku a veřejné finance a že náklady na zvládání bankovní krize těžce dopadají na daňové poplatníky a na vývoj reálné ekonomiky, čímž brání hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že stávající mechanismy a struktury nestačí k předcházení nepříznivým a nežádoucím dopadům;

AW.  vzhledem k tomu, že členské státy doplácejí na zřejmý nesoulad mezi bankami provádějícími operace na evropském trhu a podmíněnými závazky, které státy přebírají; vzhledem k tomu, že průběh současné krize jasně ukázal, že vazba mezi bankami a státy je pevnější a škodlivější v měnové unii, kde je pevný interní směnný kurz a kde na evropské úrovni neexistuje žádný mechanismus ke zmenšení nákladů na restrukturalizaci bank;

AX.  vzhledem k tomu, že pro hladké fungování hospodářské a měnové unie je zcela klíčové přerušit negativní cyklickou zpětnou vazbu mezi státy, bankami a reálnou ekonomikou;

AY.  vzhledem k tomu, že krize způsobila, že existují nejrůznější úvěrové sazby u vkladů, a v podstatě rozdrobila jednotný trh v oblasti finančních služeb;

AZ.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně a důsledně tvrdil, že je naléhavě nutné přijmout dodatečná dalekosáhlá opatření k řešení krize v bankovním sektoru; vzhledem k tomu, že je třeba rozlišovat mezi krátkodobými opatřeními zaměřenými na stabilizaci závažné situace bankovní krize a střednědobými a dlouhodobými opatřeními, včetně závazku skupiny G20 ke včasnému, úplnému a jednotnému provedení mezinárodně uznávaných pravidel o bankovním kapitálu, likviditě a pákovém efektu, jejichž cílem je vytvoření plně funkční evropské bankovní unie;

BA.  vzhledem k tomu, že veškerá opatření přijatá v rámci této bankovní unie by neměla bránit dalšímu řádnému fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb ani volnému pohybu kapitálu;

BB.  vzhledem k tomu, že finanční instituce a jejich zástupci by měli jednat zodpovědně a v souladu s vysokými morálními standardy a sloužit reálné ekonomice;

BC.  vzhledem k tomu, že Unie potřebuje vytvořit jednotný evropský mechanismus dohledu nad bankovními institucemi; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění potřebné důvěry ve finanční trh a stability na jednotném vnitřním trhu v oblasti finančních služeb je nezbytné vytvořit evropský rámec pro řádné a účinné pojištění vkladů a řešení situace bankovních institucí;

BD.  vzhledem k tomu, že veškerá opatření k vytvoření bankovní unie by měla doprovázet lepší transparentnost a odpovědnost institucí, jež ji uskutečňují;

BE.  vzhledem k tomu, že by v souladu s Liikanenovou zprávou měla být posouzena otázka, zda je nutné požadovat ze zákona oddělení některých zvláště rizikových finančních činností u bank, které přijímají vklady v rámci bankovní skupiny;

BF.  vzhledem k tomu, že orgány dohledu obecně by měly odhalovat a napravovat problémy již v rané fázi, a předcházet tak vzniku krizí a zachovávat finanční stabilitu a odolnost;

BG.  vzhledem k tomu, že v současnosti zůstává většina pravomocí v oblasti bankovního dohledu v Unii v rukou vnitrostátních orgánů dohledu, přičemž jejich koordinaci zajišťuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA), zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010(1); vzhledem k tomu, že stávající systém vnitrostátního dohledu se ukázal jako příliš roztříštěný na to, aby se dokázal vyrovnat s nynějšími problémy;

BH.  vzhledem k tomu, že má-li se zajistit důrazné odhalování a řešení problémů, zaručit existence rovných podmínek pro všechny bankovní instituce, obnovit přeshraniční důvěra a zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu, je zcela nezbytné mít k dispozici vysoce kvalitní a účelný evropský mechanismus dohledu;

BI.  vzhledem k tomu, že je třeba jednoznačně rozdělit oblasti odpovědnosti evropského mechanismu dohledu a vnitrostátních orgánů dohledu v závislosti na velikosti a obchodních modelech bank a úkoly v oblasti dohledu, při uplatnění zásad subsidiarity a proporcionality;

BJ.  vzhledem k tomu, že pro řešení krize představuje naprostou prioritu evropský dohled nad bankovními institucemi v rámci hospodářské a měnové unie, stejně jako posílení úlohy orgánu EBA při ochraně vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že je však třeba zajistit, aby pro účely stability vnitřního finančního trhu byl pro členské státy, jejichž měnou není euro a které se rozhodnou přistoupit k jednotnému mechanismu dohledu prostřednictvím úzké spolupráce, sjednán plán účasti, který zaručí symetrický poměr mezi přijatými závazky a vlivem na rozhodování;

BK.  vzhledem k tomu, že jednotný mechanismus dohledu by měl od samého počátku zahrnovat finanční instituce, které vyžadují přímou podporu z Unie, stejně jako systémově významné finanční instituce;

BL.  vzhledem k tomu, že jednotný evropský mechanismus dohledu je sice nezávislý na vlivu politiky a tohoto odvětví, avšak ve vztahu k Parlamentu jej to nezbavuje povinnosti podávat vysvětlení a odůvodnění k opatřením a rozhodnutím přijatým v oblasti evropského dohledu a zodpovídat se za ně, a to pravidelně a kdykoli je to vzhledem k situaci nezbytné, jelikož opatření v oblasti dohledu mohou mít významný dopad na veřejné finance, banky, zaměstnance a zákazníky; vzhledem k tomu, že skutečná demokratická odpovědnost mimo jiné vyžaduje, aby Parlament schvaloval předsedu nebo předsedkyni dozorčí rady jednotného mechanismu dohledu, vybrané na základě otevřeného výběrového řízení, povinnost, aby předseda/předsedkyně podával/a Parlamentu zprávy a účastnil/a se slyšení v Parlamentu, právo Parlamentu pokládat otázky v písemné nebo ústní podobě a vyšetřovací právo Parlamentu v souladu se Smlouvou o fungování EU;

BM.  vzhledem k tomu, že Evropský mechanismus stability bude v budoucnu za určitých podmínek moci poskytnout přímou finanční podporu bankám, které se potýkají s problémy; vzhledem k tomu, že z toho důvodu je při utváření bankovní unie prvořadým a nejnaléhavějším úkolem realizovat jednotný mechanismus dohledu;

BN.  vzhledem k tomu, že jednotný soubor pravidel, jejž připravuje orgán EBA, by měl zajistit v plné míře harmonizovaná pravidla a jejich jednotné uplatňování v celé Unii; vzhledem k tomu, že pro efektivní fungování jednotného mechanismu dohledu jsou nezbytné dokončení jednotného souboru pravidel pro bankovní dohled a harmonizovanější a prohloubené obezřetnostní požadavky, neboť orgán dohledu na evropské úrovni nemůže pracovat s odlišnými vnitrostátními pravidly obezřetnosti;

BO.  vzhledem k tomu, že po vytvoření jednotného mechanismu dohledu by mělo být hlasování v rámci orgánu EBA důkladně upraveno tak, aby umožňovalo konstruktivní spolupráci mezi členskými státy eurozóny a členskými státy, které nejsou součástí eurozóny, a aby byly plně zohledněny zájmy všech členských států;

BP.   vzhledem k tomu, že dosud projednávané legislativní postupy týkající se jednotného mechanismu dohledu by měly být bez prodlení dokončeny;

BQ.  vzhledem k tomu, že v zájmu provádění nové finanční architektury je nezbytné naléhavě odblokovat jednání o směrnicích o systémech pojištění vkladů a o systémech pro odškodnění investorů, o nichž byla jednání mezi Parlamentem a Radou pozastavena navzdory jejich zásadnímu významu pro zajištění společných mechanismů k řešení problémů bank a zaručení vkladů klientů;

BR.  vzhledem k tomu, že jednotný evropský rámec pojištění vkladů vyžaduje stejné, společné, přísné požadavky platné pro všechny systémy pojištění vkladů v Unii v zájmu dosažení stejné ochrany a stejné stability systémů ochrany vkladů a zaručení rovných podmínek; vzhledem k tomu, že se jedná o jediný způsob, jak vybudovat předpoklady pro nezbytnou flexibilitu s cílem dostatečně zohlednit specifické vnitrostátní podmínky ve finančním sektoru;

BS.  vzhledem k tomu, že jednotný evropský fond pojištění vkladů s fungujícími systémy pojištění vkladů, vybavený odpovídající výší financování, jenž posílí důvěryhodnost a důvěru investorů, by mohl představovat dlouhodobý cíl do doby, než bude fungovat účinný rámec pro řešení krizí a účinný jednotný mechanismus dohledu;

BT.  vzhledem k tomu, že plánování ex-ante, rychlost a včasnost zásahu, hloubkové kontroly, dostupnost kvalitních informací a důvěryhodnost jsou pro zvládání bankovních krizí otázkami zásadního významu;

BU.  vzhledem k tomu, že by měl být zřízen jednotný evropský režim pro ozdravné postupy a řešení krizí, nejlépe společně se zavedením jednotného mechanismu dohledu, s cílem obnovit životaschopnost bank, které se potýkají s problémy, a vyřešit situaci neudržitelných finančních institucí;

BV.  vzhledem k tomu, že z krátkodobého hlediska má přijetí stávajících rámcových návrhů řešení krizí, jež předložila Komise pro banky potýkající se s krizí, naprostou prioritu;

BW.  vzhledem k tomu, že obecným cílem účinného systému pro řešení krizí a rámce pro ozdravné postupy je co nejvíce omezit případné použití prostředků daňových poplatníků na ozdravné postupy a řešení pro bankovní instituce;

BX.  vzhledem k tomu, že pro ochranu soukromých úspor je nezbytné zachovat funkční oddělenost společně s účinnou artikulací evropských fondů pro pojištění vkladů a pro ozdravné postupy a řešení;

BY.  vzhledem k tomu, že mechanismy pro řešení krizí a pojištění vkladů by měly mít silnou finanční strukturu, a to především ex-ante, založenou na příspěvcích z tohoto odvětví, přičemž příspěvky jednotlivých finančních institucí by měly odrážet rizikovost dané instituce a evropské veřejné finanční prostředky by sloužily pouze jako záložní opatření omezené na minimální možnou míru;

Fiskální unie

BZ.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu představuje výše uvedená zpráva nazvaná „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ významný pokrok, protože uznává, že „k řádnému fungování hospodářské a měnové unie je nutné v plné míře a urychleně provést opatření, která již byla dohodnuta na základě posíleného rámce pro správu ekonomických záležitostí (jako je Pakt o stabilitě a růstu a Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě), ale rovněž kvalitativní posun k fiskální unii“;

CA.  vzhledem k tomu, že zdravé veřejné finance a vyvážené rozpočty v průběhu celého hospodářského cyklu a perspektivy udržitelného růstu ve střednědobém časovém horizontu, stejně jako odpovídající úroveň veřejných investic jsou základním předpokladem dlouhodobé hospodářské a finanční stability, sociálního státu a schopnosti hradit náklady očekávaného demografického vývoje;

CB.  vzhledem k tomu, že k řádnému fungování hospodářské a měnové unie je nutné v plné míře a urychleně provést opatření, která již byla dohodnuta na základě posíleného rámce pro správu ekonomických záležitostí, např. Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru doplněného o politiky podporující růst; vzhledem k tomu, že nejpozději pět let ode dne vstupu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG) v platnost musí být na základě vyhodnocení zkušeností s jejím prováděním přijaty nezbytné kroky v souladu se Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU s cílem začlenit věcný obsah TSCG do právního rámce Unie;

CC.  vzhledem k tomu, že Pakt pro růst a zaměstnanost připomíná potřebu prosazovat fiskální konsolidaci příznivou pro růst a vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost investicím do oblastí zaměřených na budoucnost; vzhledem k tomu, že Komise by měla předložit návrhy na identifikaci investic, jež budou upřednostňovány uvnitř hranic Unie a vnitrostátních fiskálních rámců;

CD.  vzhledem k tomu, že z krize jasně vyplynulo, že je nutné kvalitativně pokročit k silnější a demokratické fiskální unii, která bude zahrnovat navýšení vlastních prostředků Unie s účinnějšími mechanismy pro nápravu neudržitelných fiskálních trajektorií a úrovní zadlužení a pro nastavení horní hranice rozpočtového salda členských států;

CE.  vzhledem k tomu, že „skutečná hospodářská a měnová unie“ vyžaduje podporu a přijetí ze strany občanů Unie; vzhledem k tomu, že proto musí být zdůrazněna nezbytnost začlenit do tohoto procesu tvůrce politiky, sociální partnery a organizace občanské společnosti na všech politických úrovních;

CF.  vzhledem k tomu, že doplňkové mechanismy, které zajistí, aby všechny členské státy plnily své závazky v rámci svých rozpočtových postupů, by měly posilovat současný rámec pro správu ekonomických záležitostí, a nikoli jej oslabovat; vzhledem k tomu, že je třeba posílit nezávislou úlohu evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti společně se silnými mechanismy odpovědnosti jak vůči Parlamentu, tak vůči Radě; vzhledem k tomu, že by mělo být zřízeno evropské ministerstvo financí, v jehož čele by stál jeden z evropských ministrů financí, který by byl osobně odpovědný Parlamentu;

CG.  vzhledem k tomu, že podle stávajících Smluv lze za účelem zřízeno evropského ministerstva financí v čele s evropským ministrem financívyužít doložku flexibility (článek 352 Smlouvy o fungování EU); to je klíčovým prvkem skutečné HMU;

CH.  vzhledem k tomu, že článek 136 Smlouvy o fungování EU umožňuje přijmout příslušným legislativním postupem – na základě postupů uvedených v článcích 121 a 126 Smlouvy o fungování EU – zvláštní opatření k upevnění koordinace a dohledu nad rozpočtovou kázní členských států, jejichž měnou je euro; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy mohou stanovit přenesení pravomocí na Komisi, aby přijala nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu; vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování EU stanoví možnost udělit Parlamentu nebo Radě právo zrušit přenesení pravomocí na Komisi;

CI.  vzhledem k tomu, že v souladu s obecným pravidlem právního řádu Unie, které dává Soudnímu dvoru Evropské unie pravomoc zajistit při výkladu a provádění Smluv dodržování práva Unie, není-li to výslovně vyloučeno;

CJ.  vzhledem k tomu, že třístranná jednání o tzv. balíčku dvou právních předpisů by měla zanedlouho přinést konkrétní politické výsledky;

CK.  vzhledem k tomu, že Pakt stability a růstu je vytvořen jako cyklický nástroj pro stabilizaci, který tím, že dovoluje členským státům dosahovat schodku až 3 %, umožňuje vyrovnávat a vstřebávat hospodářské otřesy v příslušných členských státech; vzhledem k tomu, že tato anticyklická politika může fungovat pouze v případě, že členské státy dosáhnou v dobách dobrých hospodářských výsledků rozpočtového přebytku; vzhledem k tomu, že mechanismy finanční pomoci, jako je evropský mechanismus stability, jsou jen opatřením poslední instance;

CL.  vzhledem k tomu, že členské státy, které přistoupily ke TSCG v hospodářské a měnové unii, musí oznámit plánované emise státních dluhopisů Komisi a Radě, což umožní včas koordinovat emise dluhopisů na úrovni Unie;

CM.  vzhledem k tomu, že podle stávajících Smluv mohou členské státy, jejichž měnou je euro, financovat navýšený rozpočet Unie v rámci postupu pro vlastní zdroje zavedením zvláštních daní nebo poplatků postupem posílené spolupráce; vzhledem ke skutečnosti, že by to mělo být provedeno se zvláštní preferencí věnovanou návaznosti na již rozpočtový rámec Unie, aniž by tím byla ohrožena tradiční podoba rozpočtu Unie financovat společné politiky; vzhledem k tomu, že takto navýšená rozpočtová kapacita by měla podpořit růst a sociální soudržnost a měla by znovu obnovit rovnováhu, řešit strukturální rozdíly i mimořádné okolnosti v oblasti financí přímo související s měnovou unií;

CN.  vzhledem k tomu, že společné emise dluhopisů by se v delším časovém horizontu a při splnění přísných podmínek mohly stát jedním ze způsobů doplnění hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že společné emise dluhopisů se společnými a různorodými pasivy v eurozóně by asi vyžadovaly změny Smluv;

CO.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem společných emisí dluhopisů je zavedení udržitelného fiskálního rámce, který bude zaměřen na posílení správy ekonomických záležitostí, fiskální disciplínu, dodržování Paktu stability a růstu a na nástroje dohledu, s jejichž pomocí bude možné předcházet morálnímu hazardu;

CP.  vzhledem k tomu, že silnější a integrovanější fiskální unie by měla zahrnovat i postupné přesunutí dluhu do fondu pro umoření dluhu;

CQ.  vzhledem k tomu, že nedůvěryhodné zavedení nástrojů pro společné emise dluhopisů může mít nezvladatelné následky a způsobit ztrátu dlouhodobé důvěry ve schopnost eurozóny jednat rozhodně;

CR.  vzhledem k tomu, že dluhová krize přiměla Unii a zvláště eurozónu k tomu, aby v Evropě vytvořily nové nástroje finanční solidarity: Evropský nástroj finanční stability (EFSF), Evropský mechanismus stability a další projekty související s plánem směřování ke skutečné hospodářské a měnové unii; vzhledem k tomu, že finanční dopad těchto nástrojů je co do objemu prostředků mnohem větší než rozpočet Unie a že jako definitivní záruka této nové finanční solidarity je nyní navrhována inovativní myšlenka centrálního rozpočtu pro eurozónu financovaného členy eurozóny;

CS.  vzhledem k tomu, že zvýšení počtu těchto nástrojů finanční solidarity ztěžuje odhad toho, jaký bude skutečný příspěvek jednotlivých členských států na účely evropské solidarity, a že bude mnohem vyšší než jejich finanční příspěvek do rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že různorodost stávajících nástrojů, pokud jde o právní základ, způsob zásahu a členské státy, jichž se nástroj dotýká, pravděpodobně velmi znesnadní řízení celého mechanismu vedoucími představiteli EU, učiní jej nesrozumitelným pro evropské občany a vymaní jej z jakékoli parlamentní kontroly;

CT.  vzhledem k tomu, že je možné začlenit Evropský mechanismus stability do právního rámce Unie pomocí doložky flexibility (článek 352 Smlouvy o fungování EU) ve spojení s revidovaným článkem 136 Smlouvy o fungování EU;

CU.  vzhledem k tomu, že podle stávajících Smluv může definice použití „doložky zakazující záchranná opatření“ upřesnit Rada na návrh Komise a po konzultaci s Parlamentem (čl. 125 odst. 2 Smlouvy o fungování EU);

CV.  vzhledem k tomu, že na Trojku by se měly vztahovat vysoké standardy demokratické odpovědnosti na unijní úrovni;

CW.  vzhledem k tomu, že činnosti Komise v souvislosti s fiskální a hospodářskou unií by se měly zakládat na řádném sociálním dialogu a měly by plně respektovat autonomii sociálních partnerů;

CX.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit nezávislost evropského statistického systému na vnitrostátní i evropské úrovni, aby byla zachována důvěryhodnost evropských statistik v jejich základní úloze, kdy slouží k podpoře plnohodnotné fiskální unie (prostřednictvím standardů vysoké kvality a systémového přístupu k přípravě, produkci a ověřování správnosti finančních statistik ve veřejném sektoru);

CY.  vzhledem k tomu, že veřejné účetní standardy by měly platit ve všech členských státech ve standardizované podobě a měly by se na ně vztahovat mechanismy interního i externího auditu, jako základní doplněk větších pravomocí Komise a významnější koordinační úlohy Evropského účetního dvora a vnitrostátních úřadů pro provádění auditu při ověřování kvality vnitrostátních zdrojů použitých ke stanovení výše dluhu a schodku;

Hospodářská unie

CZ.  vzhledem k tomu, že je kladen značný důraz na měnovou stránku hospodářské a měnové unie, přičemž existuje naléhavá potřeba vytvoření skutečné hospodářské unie, jejíž závazný rámec pro přípravu a provádění hospodářských politik by měla představovat strategie Evropa 2020;

DA.  vzhledem k tomu, že Pakt euro plus, strategie Evropa 2020 a Pakt pro růst a zaměstnanost by měly být začleněny do právních předpisů Unie a připravit podmínky pro zavedení kódu konvergence pro hospodářství členských států;

DB.  vzhledem k tomu, že evropský semestr obsažený v preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu je vhodným rámcem pro koordinaci rozpočtových a hospodářských politik uplatňovaných na vnitrostátní úrovni v souladu s doporučeními Rady pro jednotlivé země;

DC.  vzhledem k tomu, že článek 9 Smlouvy o fungování EU vyzývá k podpoře vysoké úrovně zaměstnanosti, k zaručení přiměřené sociální ochrany, k boji proti sociálnímu vyloučení a zajištění vysoké úrovně všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

DD.  vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace, snížení nadměrné makroekonomické nerovnováhy, strukturální reformy a investice jsou nutné pro překonání krize a k zajištění kvalitativního a udržitelného růstu a zaměstnanosti ve znalostní společnosti, přičemž odráží realitu členství v hospodářské a měnové unii v rámci sociálně tržního hospodářství; vzhledem k tomu, že strukturální reformy přinášejí prospěch pouze v dlouhodobém časovém horizontu;

DE.  vzhledem k tomu, že Pakt pro růst a zaměstnanost schválený na evropském summitu ve dnech 28. a 29. června 2012 může významně přispět k růstu, zaměstnanosti a ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že Unie a členské státy se musí chopit své odpovědnosti a jednat rychle v zájmu dokončení vnitřního trhu a uvolnění jeho potenciálu; vzhledem k tomu, že změna zaměření Paktu pro růst je pozitivní, i když uvolnění prostředků na opatření podporující růst pouze ze strukturálních fondů představuje pouze přesun prostředků, a nikoli poskytnutí dodatečných finančních zdrojů;

DF.  vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby bez odkladů informovaly o dohodnutých reformách v rámci svých národních reformních programů, a na vnitrostátních parlamentech, aby v tomto ohledu včas provedly informovanou kontrolu činností svých vlád;

DG.  vzhledem k tomu, že plnému fungování vnitřního trhu brání překážky, které nadále přetrvávají v některých členských státech; vzhledem k tomu, že v zájmu plného užitku z růstového potenciálu hospodářství Unie je nezbytné dokončit vnitřní trh zejména v oblastech, jako jsou služby, energie, telekomunikace, normalizace, zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, síťová odvětví průmyslu, elektronické obchodování a práva duševního vlastnictví;

DH.  vzhledem k tomu, že větší hospodářská integrace a integrace v rozpočtové oblasti bude bez užší koordinace v daňové oblasti ohrožena; vzhledem k tomu, že pravidlo jednomyslnosti v daňové oblasti brání rozvoji této oblasti, je třeba častěji využívat nástroj posílené spolupráce; vzhledem k tomu, že je možné odkázat na postoj Parlamentu ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a k dani z finančních transakcí (FTT); vzhledem k tomu, že v daňové oblasti je jednoznačně zapotřebí sbližování mezi strukturami daňových systémů a daňovými sazbami členských států; vzhledem k tomu, že negativní daňová soutěž mezi členskými státy jednoznačně odporuje logice vnitřního trhu a vyžaduje řešení;

DI.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby oživení ekonomiky šlo ruku v ruce s politikou v oblasti trhu práce, která podporuje hledání pracovních míst a podnikatelského ducha a která sníží strukturální nezaměstnanost, zejména co se týče mládeže, starších osob a žen, při zachování evropského sociálního modelu, a plně respektuje úlohu sociálních partnerů a právo na vyjednávání, uzavírání nebo prosazování kolektivních smluv a na kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi; vzhledem k tomu, že by v tomto smyslu měla být podporována integrace trhů práce v členských státech s cílem upevnit přeshraniční pracovní mobilitu;

DJ.  vzhledem k tomu, že u některých klíčových otázek hospodářské politiky, které mají zvláštní význam pro růst a zaměstnanost, by měla být uplatněna závazná koordinace na úrovni Unie;

DK.  vzhledem k tomu, že trvale udržitelné veřejné finance nejsou pouze otázkou hospodářského využití skrovných státních prostředků, ale že se jedná i o spravedlivé zdanění, daňovou progresivitu, dobře organizovaný výběr daní, lepší potírání všech forem daňových podvodů a daňových úniků, daňovou spolupráci a koordinaci zaměřenou na omezení škodlivé daňové soutěže a o dobře navržený daňový systém, který podporuje rozvoj podnikání a tvorbu pracovních míst;

DL.  vzhledem k tomu, že členské státy by se měly zodpovídat z toho, jak plní strategii Evropa 2020;

DM.  vzhledem k tomu, že by měl být proveden střednědobý přezkum strategie Evropa 2020, přičemž by bylo chybou nepoukazovat v rámci tohoto přezkumu na protiprávní jednání, a přezkum by měl rovněž prověřit, zda je třeba upřesnit a upravit cíle a jakým způsobem lze zvýšit tlak na plnění cílů členskými státy;

DN.  vzhledem k tomu, že dostupnost vysoce kvalitních evropských statistik je klíčovým prvkem nové správy ekonomických záležitostí, a to zejména z toho důvodu, že uvedené statistiky jsou nezbytným předpokladem pro podporu správného fungování hlavních postupů dohledu a kontroly provádění např. evropského semestru, postupu při makroekonomické nerovnováze a strategie Evropa 2020;

DO.  vzhledem k tomu, že je nutno pokračovat v úsilí o modernizaci metod produkce evropských statistik s cílem zaručit jejich vysoké standardy kvality, efektivnost nákladů a přiměřenost zdrojů a usnadnit jejich náležité šíření a přístup k veřejným orgánům, hospodářským subjektům a občanům;

Od demokratické legitimity a odpovědnosti k politické unii

DP.  vzhledem k tomu, že za svou legitimitu Unie vděčí svým demokratickým hodnotám, cílům, které sleduje, a svým pravomocem, nástrojům a institucím;

DQ.  vzhledem k tomu, že tato legitimita je odvozena z dvojího občanství, občanství zastupovaného Parlamentem a občanství členských států, zastupovaného Radou;

DR.  vzhledem k přetrvávající krizi a způsobu, jakým byla přijímána některá protikrizová opatření, se rozrůstala debata o tom, že je potřeba zvýšit demokratický charakter rozhodovacího procesu v rámci hospodářské a měnové unie;

DS.  vzhledem k tomu, že političtí vůdci a zástupci orgánů, agentur a dalších institucí Unie by měli být politicky odpovědni Parlamentu; vzhledem k tomu, že by příslušnému výboru Parlamentu měli pravidelně předkládat zprávy a každoročně ho informovat o své práci a prognózách;

DT.  vzhledem k tomu, že Evropská rada se v uplynulých letech snažila najít cestu z krize a vypracovala řadu návrhů k jejímu překonání, pro něž nejsou ve Smlouvách vždy jasně vymezeny kompetence Unie;

DU.  vzhledem k politováníhodnému rozhodnutí Evropské rady vydat se mezivládní cestou a nezahrnout do procesu hledání cesty z krize Parlament jakožto důležitého aktéra, i když je to v některých případech nevyhnutelné;

DV.  vzhledem k tomu, že u návrhů, které spadají do působnosti Unie, by měla být rozhodnutí přijata běžným legislativním postupem, na němž se plně podílí Parlament;

DW.  vzhledem k tomu, že výkonné pravomoci Komise v rámci přístupu založeného na pravidlech ke správě ekonomických záležitostí, jak je stanoveno zejména v posíleném Paktu o stabilitě a růstu a mechanismu makroekonomického dohledu, by měly podléhat následné demokratické kontrole ze strany Parlamentu a Komise by se z jejich výkonu měla zodpovídat Parlamentu;

DX.  vzhledem k tomu, že mezivládní nástroje, které byly vytvořeny od začátku krize v prosinci 2009, by měly být převedeny do práva Společenství;

DY.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí větší demokratická kontrola, účast a spolurozhodování ve vztahu k hospodářské, měnové a sociální politice, zdanění, víceletému finančnímu rámci a vlastním zdrojům; vzhledem k tomu, že by za tímto účelem měla být aktivována stávající klauzule o přemostění (passerelle);

DZ.  vzhledem k tomu, že nelze připustit, aby předseda Evropského parlamentu nesměl být přítomen po celou dobu trvání zasedání Evropské rady a summitu eurozóny; vzhledem k tomu, že je třeba tento nedostatek demokratické legitimity urychleně vyřešit a k tomu účelu využít politickou dohodu mezi těmito orgány;

EA.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné řešit současný demokratický deficit hospodářské a měnové unie a přísně spojit jakýkoli další krok směrem k bankovní unii, fiskální unii a hospodářské unii se zvýšenou demokratickou legitimitou a odpovědností na úrovni Unie;

EB.  vzhledem k tomu, že dojde-li na úrovni Unie k předání či vytvoření pravomocí nebo ke vzniku nového orgánu Unie, je nutné zajistit odpovídající legitimitu, demokratickou kontrolu ze strany Parlamentu a odpovědnost vůči němu;

EC.  vzhledem k tomu, že žádné mezivládní dohody mezi členskými státy by neměly vytvářet paralelní struktury ke strukturám Unie; vzhledem k tomu, že veškeré dohody, kterými se vytváří mezinárodní nebo nadnárodní systémy, by měly podléhat demokratické kontrole Parlamentu;

ED.  vzhledem k tomu, že zajištění produkce, ověřování a šíření vysoce kvalitních evropských statistik autentickým evropským statistickým systémem přispívá zásadním způsobem k posílení plné transparentnosti a k efektivnímu veřejnému skládání účtů při navrhování, řízení, provádění a prosazování politik Unie na úrovni Unie i na úrovni jednotlivých států;

EE.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi Parlamentem a vnitrostátními parlamenty na základě protokolu č. 1 Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii by měla být posílena s cílem zlepšit výměnu názorů a kvalitu parlamentní činnosti v oblasti správy a řízení hospodářské a měnové unie na unijní i vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že taková spolupráce by neměla být považována za vytvoření nového smíšeného parlamentního orgánu, který by byl neefektivní a z demokratického a ústavního hlediska i neúčinný;

1.  považuje za nezbytné zasadit řízení hospodářské a měnové unie do institucionálního rámce Unie, což je nezbytným předpokladem její účinnosti a zaplnění stávající politické mezery mezi vnitrostátními a evropskými politikami;

2.   vyzývá všechny orgány, aby postupovaly rychle a využily co nejvíce možností, které skýtají stávající Smlouvy a jejich prvky flexibility, a aby se zároveň připravily na nezbytné změny Smlouvy, aby mohla být zaručena právní jistota a demokratická legitimita; znovu opakuje, že možnost nové mezivládní smlouvy by měla být vyloučena;

3.  zdůrazňuje, že jak opatření navrhovaná v rámci stávajících Smluv, tak budoucí změny Smluv by neměly vylučovat možnosti účasti členských států a měly by zaručovat integritu Unie;

4.  vyzývá proto Radu, která dala autorům výše uvedené zprávy nazvané „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ mandát, aby neprodleně zařadila předsedu Evropského parlamentu mezi spolupředkladatele tohoto návrhu se všemi příslušnými právy, a to v zájmu posílení demokratické legitimity návrhu;

5.  vítá skutečnost, že navzdory doposud jen formálnímu zapojení požádala Konference předsedů Parlamentu příslušný výbor Parlamentu, aby přezkoumal zásadní návrhy společně se třemi zástupci (šerpy), kteří vedou jménem Parlamentu jednání se stálým předsedou Evropské rady;

6.  potvrzuje, že plně využije své výsady předkládat Radě návrhy na změnu Smluv, které musí následně prozkoumat konvent, s cílem dokončit rámec skutečné hospodářské a měnové unie zvýšením pravomocí Unie, zejména v oblasti hospodářské politiky, a posílením vlastních zdrojů a rozpočtové kapacity Unie, úlohy a demokratické odpovědnosti Komise a výsad Parlamentu;

7.  vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se zapojily do procesu přípravy fiskálních a reformních plánů svých vlád před jejich předložením Unii; hodlá navrhnout na konventu, aby byla tato výslovná odpovědnost připojena k funkcím, které mají vnitrostátní parlamenty podle ustanovení článku 12 Smlouvy o EU;

8.  vyzývá předsedu Rady, aby ve shodě s Parlamentem bezodkladně uzavřel legislativní postupy v rámci běžného legislativního postupu podle Lisabonské smlouvy, které Rada blokuje, a aby je přijal, zejména pokud jde o směrnici o kapitálových požadavcích IV a vnitrostátní systémy pojištění vkladů;

9.  považuje podstatné zlepšení demokratické legitimity a odpovědnosti za správu a řízení HMU na úrovni Unie posílením úlohy Parlamentu za absolutní nutnost a základní předpoklad jakéhokoli dalšího kroku směrem k bankovní unii, fiskální unii a hospodářské unii;

10.  je toho názoru, že podle stávajících Smluv by bylo možné učinit koordinaci a dohled v oblasti rozpočtové kázně členských států, jejichž měnou je euro, závaznými a podléhajícími kontrole Soudního dvora Evropské unie na základě článku 136 Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 121 odst. 6, ale že z ústavního hlediska by tento krok měl být zvážen jen v případě, že by podstatně posílil úlohu Parlamentu, pokud jde o podrobné provádění čl. 121 odst. 3 a čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU , a s cílem dokončit a provést postup mnohostranného dohledu s akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU; připomíná, že podle Smluv je třeba při definování a provádění politik a činností Unie přihlédnout k podpoře vysoké úrovně zaměstnanosti a záruce přiměřené sociální ochrany, zejména zavedením nového souboru pokynů, na základě již existujících strategií, pro členské státy; do tohoto souboru budou zahrnuta sociální a ekonomická kritéria s minimálními normami, jež se použijí pro hlavní pilíře jejich ekonomik;

11.  je toho názoru, že „skutečná hospodářská a měnová unie“ nemůže být pouze souborem pravidel, nýbrž vyžaduje zvýšenou rozpočtovou kapacitu vycházející ze specifických vlastních zdrojů (včetně daně z finančních transakcí), které by měly – v rámci rozpočtu Unie – podporovat růst a sociální soudržnost, řešit nerovnováhu, strukturální rozdíly a finanční krizové situace, které přímo souvisejí s měnovou unií, aniž by se tím podrývaly jeho tradiční funkce zaměřené na financování společných politik;

12.  zastává názor, že podle stávajících Smluv článek 136 Smlouvy o fungování EU umožňuje Radě na doporučení Komise a s hlasem pouze těch členských států, jejichž měnou je euro, přijmout závazné směry hospodářské politiky pro země eurozóny v rámci evropského semestru; upozorňuje na to, že mechanismus pobídek by posílil závaznost koordinace hospodářské politiky; vyzývá k vypracování interinstitucionální dohody, která by umožnila zapojení Parlamentu do přípravy a schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

13.  znovu potvrzuje svůj úmysl zintenzívnit spolupráci s vnitrostátními parlamenty podle protokolu č. 1 a zdůrazňuje, že taková spolupráce by neměla být považována za vytvoření nového smíšeného parlamentního orgánu, který by byl neefektivní a z demokratického a ústavního hlediska i neúčinný; zdůrazňuje plnou legitimitu Parlamentu jako parlamentního orgánu na úrovni Unie pro posílenou a demokratickou správu a řízení hospodářské a měnové unie;

14.  žádá Komisi, aby předložila Parlamentu co nejdříve po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, přičemž Parlament zde figuruje jako spolutvůrce právních předpisů, návrhy aktů podle podrobných doporučení uvedených v příloze k této zprávě;

15.  potvrzuje, že doporučení respektují zásadu subsidiarity a základní práva občanů Unie;

16.  vyzývá Komisi, aby kromě opatření, která mohou a musí být přijata urychleně na základě stávajících smluv, popsala institucionální vývoj, jenž může být nezbytný k vytvoření pevnější struktury hospodářské a měnové unie, a to na základě potřeby vytvořit integrovaný finanční rámec, integrovaný rozpočtový rámec a integrovaný rámec hospodářské politiky založený na posilování úlohy Parlamentu;

17.  domnívá se, že finanční dopady požadovaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a jeho přílohu obsahující podrobná doporučení Komisi, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, předsedovi Euroskupiny a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.


PŘÍLOHA

PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

1.  Integrovaný finanční rámec

Doporučení 1.1 k jednotnému mechanismu dohledu

Evropský parlament se domnívá, že přijímaný legislativní akt by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Současné návrhy Komise týkající se jednotného evropského mechanismu dohledu by měly být přijaty co nejdříve, aby bylo zajištěno účinné uplatňování pravidel obezřetnosti, řízení rizik a předcházení krizovým situacím u úvěrových institucí v celé Unii.

Právní základ, forma a obsah návrhu by měl všem členským státům poskytnout možnost podílet se v plné míře na jednotném evropském mechanismu dohledu, a to v podobě, která zúčastněným členským státům, jejichž měnou není euro, zajistí plné zapojení do procesu rozhodování a zaručí symetrický poměr mezi přijatými závazky a vlivem na rozhodování.

Účast členských států eurozóny na evropském dohledu by měla být povinná.

Návrh by měl podléhat rozsáhlé demokratické kontrole ze strany Evropského parlamentu v rozsahu působnosti Smluv.

Právní základ návrhu by měl stanovit Evropský parlament jako jeden ze zákonodárných orgánů, nelze-li jeho spolurozhodovací úlohu zajistit pomocí koncepce „balíčku opatření týkajících se dohledu“. Podle článku 263 Smlouvy o fungování EU musí Soudní dvůr Evropské unie provést přezkum legality aktů ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám.

Návrh by měl zajistit, aby veškeré úkoly orgánu EBA stanovené v nařízení (EU) č. 1093/2010 byly i nadále prováděny na úrovni Unie a aby návrhy byly v souladu s řádným fungováním evropských orgánů dohledu, jak stanoví nařízení (EU) č. 1093/2010.

Jednotný mechanismus dohledu se musí Evropskému parlamentu a Radě zodpovídat z opatření a rozhodnutí přijatých v oblasti evropského dohledu a měl by podávat zprávy příslušnému výboru Evropského parlamentu. Demokratická odpovědnost vyžaduje mj., aby Evropský parlament schvaloval předsedu nebo předsedkyni dozorčí rady jednotného mechanismu dohledu, vybrané na základě otevřeného výběrového řízení, povinnost, aby předseda/předsedkyně podával/a Evropskému parlamentu zprávy a účastnil/a se slyšení v Evropském parlamentu, právo Evropského parlamentu pokládat otázky v písemné nebo ústní podobě a vyšetřovací právo Evropského parlamentu v souladu se Smlouvy o fungování EU ;

Jednotný evropský mechanismus dohledu by neměl podléhat vnitrostátním politickým zájmům a měl by zajistit převahu zájmů Unie nad zájmy jednotlivých členských států, a to na základě mandátu Unie a prostřednictvím odpovídající správy a řízení.

Rozhodovací procesy jednotného mechanismu dohledu by měly být blíže určeny příslušným legislativním návrhem v rámci řádného legislativního postupu.

Evropský orgán dohledu by měl mít pravomoci a odpovědnost k tomu, aby:

   dohlížel na úvěrové instituce v zemích, které jsou součástí systému, s tím, že oblasti odpovědnosti orgánů dohledu na evropské a vnitrostátní úrovni budou jednoznačně rozděleny podle velikosti a obchodních modelů bank a povahy úkolů v oblasti dohledu;
   jednal způsobem, který odpovídá potřebě zachovat jednotu, celistvost a mezinárodní konkurenceschopnost vnitřního trhu, k čemuž například patří odstranění překážek hospodářské soutěže mezi členskými státy;
   náležitě zohlednil dopad svých činností na hospodářskou soutěž a inovace na vnitřním trhu, na integritu Unie jako celku, globální konkurenceschopnost Unie, finanční začlenění, ochranu spotřebitelů a na strategii Unie pro zaměstnanost a růst;
   chránil stabilitu a odolnost všech částí finančního systému zúčastněných členských států, transparentnost trhů a finančních produktů a zajišťoval ochranu vkladatelů a investorů a daňových poplatníků s ohledem na různorodost trhů a forem institucí;
   předcházel regulatorní arbitráži a všem zaručil rovné podmínky;
   posílil koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni a případně zastupoval Unii v mezinárodních finančních institucích;
   v případě nečinnosti příslušných vnitrostátních orgánů přijal nezbytná opatření, která povedou k restrukturalizaci, záchraně nebo uzavření finančních institucí, které jsou v úpadku nebo jejichž úpadek by vzbudil obavy, pokud jde o obecný veřejný zájem.

Orgány odpovídající za dohled na nadnárodní úrovni by měly mít k dispozici dostatečné zdroje, včetně zaměstnanců, jimiž zajistí nezbytnou provozní kapacitu k plnění svého poslání.

Doporučení 1.2 k pojištění vkladů

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí potřebné k co nejrychlejšímu dokončení legislativního postupu při přepracovávání směrnice o systémech pojištění vkladů, a to na základě postoje Evropského parlamentu ze dne 16. února 2012.

Vzhledem k dlouhodobému cíli jednotného evropského rámce vkladů, jímž je to, aby jednotné a přísné požadavky platily pro všechny systémy pojištění vkladů v Unii v zájmu dosažení stejné komplexní ochrany a stejné stability systémů ochrany vkladů a zaručení rovných podmínek. Pouze takto lze vytvořit předpoklady pro nezbytnou flexibilitu s cílem dostatečně zohlednit specifické vnitrostátní podmínky ve finančním sektoru.

Měly by se prozkoumat možnosti zřízení jednotného evropského fondu pojištění vkladů na základě fungujících systémů pojištění vkladů, který by měl k dispozici odpovídající výši prostředků a který by proto zvýšil důvěryhodnost a jistotu investorů, a to jakmile bude fungovat účinný systém pro řešení krizí a účinný jednotný mechanismus dohledu.

Pro ochranu soukromých úspor je nezbytné zachovat funkční oddělenost a zároveň zajistit účinné skloubení prostředků pro pojištění vkladů a pro ozdravné postupy a řešení krizí.

Mechanismy pojištění vkladů a systémy pro ozdravné postupy a řešení krizí by měly mít robustní finanční strukturu, a to především ex-ante, založenou na příspěvcích z tohoto odvětví, přičemž příspěvky jednotlivých finančních institucí by měly odrážet rizikovost dané instituce a veřejné finanční prostředky by sloužily pouze jako záložní opatření omezené na minimální možnou míru.

Doporučení 1.3 k ozdravným postupům a řešením

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Stávající návrh směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků, je třeba co nejdříve schválit a vytvořit tak evropský systém pro uplatňování opatření k řešení krizí a připravit ve střednědobém horizontu cestu pro vytvoření jednotného evropského systému pro ozdravné postupy a řešení problémů. Je ovšem třeba zohlednit skutečnost, že některé bankovní sektory již mají své mechanismy úplné ochrany a nástroje pro ozdravné postupy a řešení problémů, které je třeba uznat, podporovat a skloubit s legislativním aktem.

Všeobecným cílem účelného systému řešení problémů a systému pro ozdravné postupy je omezit na minimum potenciální využití zdrojů z peněz daňových poplatníků na ozdravné postupy a řešení problémů bankovních institucí.

Pro ochranu soukromých úspor je nezbytné zachovat funkční oddělenost a zároveň zajistit účinné skloubení prostředků pro pojištění vkladů a pro ozdravné postupy a řešení krizí.

Systémy pro ozdravné postupy a řešení problémů a mechanismy pojištění vkladů by měly mít robustní finanční strukturu, a to především ex-ante, založenou na příspěvcích z daného odvětví, přičemž příspěvky jednotlivých finančních institucí by měly odrážet rizikovost dané instituce a veřejné finanční prostředky by sloužily pouze jako záložní opatření omezené na minimální možnou míru.

Tento návrh by měl být rovněž v souladu s dalšími aspekty usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 obsahujícího doporučení Komisi o řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru, jako je harmonizace úpadkového práva, společné posuzování rizik, jednotný systém nástrojů a „odstupňovaná škála zásahů“.

Doporučení 1.4 k dalším prvkům bankovní unie

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

   případný požadavek na právní oddělení některých zvláště rizikových finančních činností u bank, které přijímají vklady v rámci bankovní skupiny, což je v souladu s Liikanenovou zprávou;
   regulační rámec založený na zásadě „stejná rizika, stejná pravidla“, který by zajistil, že nebankovní instituce, které fungují jako banky a spolupracují s bankami, nebudou mimo dosah regulátorů;
   důvěryhodné a pravidelné zátěžové testy finanční situace bank, jejichž pomocí by bylo možné odhalit problémy v rané fázi a účinně stanovit rozsah opatření;
   jednotný soubor pravidel pro obezřetnostní dohled nad všemi bankami a jednotný makroobezřetnostní rámec, který by zabránil dalšímu finančnímu tříštění.

2.  Integrovaný fiskální rámec

Doporučení 2.1 k tzv. balíčku dvou právních předpisů

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

V následujících oblastech by Komise měla být povinna účinně uplatňovat kompromisy, jichž bude dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou při třístranných jednáních o tzv. balíčku dvou právních předpisů:

   tvorba společného rozpočtového harmonogramu;
   reforma vnitrostátních rozpočtových rámců;
   hodnocení rozpočtových plánů, včetně kvalitativního hodnocení veřejných investic a výdajů v souvislosti s cíli strategie „Evropa 2020“;
   zavedení programů hospodářského partnerství;
   důkladnější sledování členských států, jejichž měnou je euro a které prochází postupem při nadměrném schodku;
   důkladnější sledování členských států, jejichž měnou je euro a kterým hrozí neplnění povinností uložených v rámci postupu při nadměrném schodku;
   podávání zpráv o emisích státních dluhopisů;
   iniciativa, která určí soubor programů nezbytných k aktivaci dodatečných dlouhodobých investic ve výši přibližně 1 % HDP, jež poslouží k posílení udržitelného růstu a doplnění požadovaných strukturálních reforem;

Doporučení 2.2 k převedení fiskálního paktu na úroveň Společenství

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Na základě posouzení zkušeností s jeho prováděním a v souladu se Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU by měl být fiskální pakt co nejdříve proveden v sekundárních právních předpisech Unie.

Doporučení 2.3: Daňová oblast

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

V rámci stále užší hospodářské, fiskální a rozpočtové Unie je třeba se více zasadit o koordinaci systémů zdanění a o řešení škodlivé daňové soutěže mezi členskými státy, která jednoznačně odporuje logice vnitřního trhu. V první řadě by měla být – v případě, že selžou všechny možnosti diskusí a kompromisů – častěji využívána posílená spolupráce v daňové oblasti (např. pokud jde o zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a daně z finančních transakcí), jelikož harmonizované rámce zdanění podpoří integraci rozpočtové politiky.

Doporučení 2.4: Centrální evropský rozpočet financovaný z vlastních zdrojů

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Při formulování možností politiky by Komise a Rada měly být povinny zvážit postoje Evropského parlamentu k víceletému finančnímu rámci a k vlastním zdrojům. Evropský parlament se opakovaně vyjádřil, že je naléhavě nutné reformovat systém vlastních zdrojů a vrátit se k duchu a liteře SFEU a že rozpočet Unie musí být financován výhradně z vlastních zdrojů.

Situace, kdy jsou finanční potřeby rozpočtu Unie v rozporu s nezbytnou konsolidací rozpočtu členských států, by měla být bezodkladně řešena. Nadešel tedy čas, abychom se postupně vrátili k financování rozpočtu Unie ze skutečných vlastních zdrojů, čímž se uleví rozpočtům členských států. Připomínáme rovněž, že Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 29. března 2007, 8. června 2011, 13. června 2012 a 23. října 2012 vysvětlil svůj náhled na to, co znamená systém skutečných vlastních zdrojů, a jak zajistit, aby byl tento systém v souladu s potřebou fiskální konsolidace v členských státech v krátkodobém horizontu.

Další koordinace rozpočtů v rámci Unie vyžaduje konsolidované údaje o veřejných účtech Unie, členských států a místních a regionálních orgánů odrážející cíle Unie. Komise by proto měla zahrnout sběr konsolidovaných údajů do budoucích návrhů právních předpisů.

Doporučení 2.5: postupné přesunutí dluhu do fondu pro umoření dluhu

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Měl by být zřízen systém postupného přesouvání nadměrného zadlužení do fondu pro umořování dluhu na základě návrhu německé ekonomické rady odborníků, jenž předpokládá dočasné vytvoření fondu, do kterého by byly převáděny veškeré dluhy členských států přesahující hranici 60 % a splňující určitá kritéria; dluhy by se takto umořovaly po dobu asi 25 let; tím by se vytvořil fond, který by – spolu s využíváním všech stávajících mechanismů – pomáhal udržovat v budoucnosti celkové zadlužení členských států na úrovni nižší než 60 %.

Doporučení 2.6 k boji proti daňovým únikům

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Volný pohyb kapitálu nelze využívat jako jednu z možností, jak se vyhýbat daňovým povinnostem, a to zejména ve členských státech v eurozóně, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi. Komise by proto, v souladu se svou významnou iniciativou ze dne 27. června 2012 směřující k posílení boje proti daňovým podvodům a únikům a agresivnímu daňovému plánování, měla dokončit mezinárodní jednání a předložit návrhy na zlepšení spolupráce a koordinace daňových orgánů.

Měla by být zavedena daň z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce v souladu s ustanoveními článků 326 až 333 Smlouvy o fungování EU.

Doporučení 2.7 k zajištění demokratického dohledu nad Evropským mechanismem stability (ESM)

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Evropský mechanismus stability by měl směřovat k řízení v rámci metody Společenství a měl by být odpovědný Evropskému parlamentu. Klíčová rozhodnutí, jako je zajištění finanční pomoci členskému státu a uzavírání memorand, by měla podléhat řádné kontrole ze strany Evropského parlamentu.

Trojka jmenovaná k zajištění provádění memorand by měla před tím, než převezme své povinnosti, mít slyšení v Evropském parlamentu a podléhat povinnosti pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu.

Doporučení 2.8. k zajištění demokratické odpovědnosti a legitimity v oblasti fiskální koordinace

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Veškeré nově vytvořené mechanismy pro koordinaci fiskální politiky by měly být spojeny s ustanoveními, která dostatečně zajistí demokratickou odpovědnost a legitimitu.

3.   Integrovaný rámec hospodářských politik

Doporučení 3.1 ke zlepšení předběžné koordinace hospodářské politiky a zlepšení evropského semestru

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Komise měla zajistit komplexní uplatňování kompromisů, jichž bude dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou při třístranných jednáních o tzv. balíčku dvou právních předpisů.

Je třeba pečlivě prozkoumat nástroje na úrovni Unie v oblasti evropské sociální ochrany a minimálních sociálních standardů, včetně řešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí, např. formou evropské záruky pro mladé lidi.

Komise by měla neprodleně a řádným legislativním postupem předložit návrhy, jimiž převede závazky hlav států a předsedů vlád ze dne 28. června 2012 k „Paktu pro růst a zaměstnanost“ do sekundárních právních předpisů; rámec pro hospodářskou koordinaci by měl především patřičně zohlednit závazky členských států, že budou usilovat o „dosažení diferencované fiskální konsolidace podporující růst, která bude respektovat Pakt o stabilitě a růstu a zohledňovat specifickou situaci jednotlivých zemí“ a věnovat pozornost „investicím do perspektivních oblastí přímo souvisejících s růstovým potenciálem ekonomik“.

Komise by měla předložit vysvětlení ohledně statusu roční analýzy růstu. Do evropského semestru by měl být zapojen Evropský parlament i vnitrostátní parlamenty.

Další koordinace rozpočtů v rámci Unie vyžaduje konsolidované údaje o veřejných účtech Unie, členských států a místních a regionálních orgánů odrážející cíle Unie. Komise by proto měla zahrnout sběr konsolidovaných údajů do budoucích návrhů právních předpisů.

Je třeba posoudit nutnost zavést další právní předpisy, a to zvážením jednotlivých kroků evropského semestru, jak je určuje zesílený Pakt o stabilitě a růstu a mechanismus makroekonomického dohledu, s ohledem na následující:

   rozvoj a upevnění vnitřního trhu a posílení mezinárodních obchodních vztahů má klíčový význam pro podporu udržitelného hospodářského růstu, zvyšování konkurenceschopnosti a řešení makroekonomické nerovnováhy; proto by Komise měla být povinna ve své každoroční analýze růstu zohlednit kroky, které členské státy ještě mají přijmout k dokončení vnitřního trhu;
   národní programy reforem a programy stability členských států by měly být úzce propojeny; vhodné monitorování by mělo zajistit soudržnost národních programů reforem s programy stability členských států;
   evropský semestr by měl umožnit rozvoj větší součinnosti rozpočtů Unie a členských států s cílem dosáhnout cílů strategie „Evropa 2020“; evropský semestr by měl současně směřovat k tomu, že zahrne ukazatele účinnosti využívání zdrojů;
   je třeba rozšířit zapojení regionálních a místních orgánů a rovněž partnerů do plánování a provádění příslušných programů, a posílit tak pocit odpovědnosti za plnění cílů strategie na všech úrovních a zajistit širší povědomí o jejích cílech a výsledcích;
   Komise by měla každý rok do 1. prosince přijmout roční analýzu růstu a výstražný mechanismus se zvláštní kapitolou týkající se eurozóny; Komise by měla v plné míře zveřejnit své základní makroekonomické metodiky a předpoklady;
   Komise by měla v roční analýze růstu jasně posoudit hlavní hospodářské a fiskální problémy Unie a jednotlivých členských států, navrhnout prioritní opatření pro vyřešení těchto problémů a zjistit, jaké iniciativy přijaly Unie a členské státy s cílem posílit konkurenceschopnost, podpořit dlouhodobé investice, odstranit překážky udržitelného růstu, dosáhnout cílů stanovených ve Smlouvách a ve stávající strategii „Evropa 2020“, provést sedm stěžejních iniciativ a zmírnit makroekonomickou nerovnováhu;
   členské státy a jejich regiony by měly do příprav národních programů reforem, rozvoje a soudržnosti intenzivněji zapojit především vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partnery, orgány státní správy a občanskou společnost a pravidelně je s nimi konzultovat;
   Komise by měla v roční analýze růstu jasně určit potenciální přeshraniční vedlejší účinky spojené s hlavními opatřeními hospodářské politiky uplatňovanými na úrovni EU a na úrovni členských států;
   komisaři, kteří jsou odpovědní za evropský semestr, by o roční analýze růstu měli diskutovat s příslušnými výbory Evropského parlamentu ihned po jejím schválení Komisí;
   v červenci by Rada měla příslušnému výboru Evropského parlamentu předložit vysvětlení veškerých podstatných změn, které provedla v návrzích doporučení Komise pro jednotlivé země; těchto slyšení by se měla účastnit Komise a poskytnout přitom svůj názor na situaci;
   členské státy by měly poskytnout co nejpodrobnější informace o opatřeních a nástrojích určených ke splnění souboru vnitrostátních cílů v rámci národních reformních programů, včetně lhůty pro provedení, očekávaných dopadů, potenciálních nežádoucích dopadů, rizika neúspěšného provedení, nákladů a případně využití strukturálních fondů Unie;
   mechanismy pobídek by posílily závaznost koordinace hospodářské politiky.

Doporučení 3.2 k sociální smlouvě pro Evropu

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Podle Smluv je třeba při definování a provádění politik a činností Unie přihlédnout k podpoře vysoké úrovně zaměstnanosti a záruce přiměřené sociální ochrany.

Zvláštní pravidla pro závazný dohled nad rozpočtovou kázní v eurozóně by mohla a měla fiskální a makroekonomické cíle doplnit o cíle v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, aby bylo vhodnými finančními ustanoveními na úrovni Unie zajištěno odpovídající provádění výše uvedeného ustanovení.

Je třeba zavést sociální smlouvu pro Evropu, která bude podporovat:

   zaměstnávání mladých lidí, včetně iniciativ, jako je například evropská záruka pro mladé lidi;
   vysoce kvalitní a přiměřené financování veřejných služeb;
   mzdy umožňující důstojné životní podmínky;
   přístup k cenově dostupnému a sociálnímu bydlení;
   minimální sociální ochranu, která zaručí všeobecný přístup k základním zdravotním službám bez ohledu na výši příjmu;
   provádění sociálního protokolu s cílem chránit základní sociální a pracovní práva;
   evropské normy pro zvládání restrukturalizace sociálním a odpovědným způsobem;
   strategii bezpečnosti a ochrany zdraví, která zahrne nemoci související se stresem;
   zaručení stejné mzdy a stejných práv za stejnou práci všem.

4.   Posílení demokratické legitimity a odpovědnosti

Doporučení 4.1 k hospodářskému dialogu

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Komise by měla být povinna komplexně uplatňovat kompromisy, jichž bude dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou při třístranných jednáních o tzv. balíčku dvou právních předpisů.

Doporučení 4.2: evropská finanční pojistka

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Činnost evropského nástroje finanční stability / evropského mechanismu stability a jakékoli obdobné budoucí struktury by měla podléhat pravidelné demokratické kontrole a dohledu Evropského parlamentu a Účetního dvora a do této kontroly a dohledu by měl být zapojen i úřad OLAF. Evropský mechanismus stability by měl být převeden na úroveň Společenství.

Doporučení 4.3 k posílení úlohy Evropského parlamentu a meziparlamentní spolupráce v rámci evropského semestru

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

–  předseda Evropského parlamentu předloží na jarním zasedání Evropské rady názory Parlamentu na roční analýzu růstu; měla by být projednána interinstitucionální dohoda, která by umožnila zapojení Evropského parlamentu do přípravy a schvalování roční analýzy růstu a hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti;

–  Komise a Rada by měly být přítomny na meziparlamentních setkáních zástupců vnitrostátních parlamentů a zástupců Evropského parlamentu pořádaných v klíčových okamžicích semestru (tj. po vydání roční analýzy růstu a po vydání doporučení pro jednotlivé země), což vnitrostátním parlamentům především umožní mít při projednávání vnitrostátních rozpočtů na zřeteli evropský rozměr.

Doporučení 4.4 ke zvýšení transparentnosti, legitimity a odpovědnosti

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

–  v zájmu posílení transparentnosti by Rada ECOFIN a Euroskupina měly být povinny Evropskému parlamentu před setkáním předat klíčové interní dokumenty, programy jednání a podkladové materiály; dále by měl předseda Euroskupiny pravidelně vystupovat v Evropském parlamentu, například při slyšeních uspořádaných pod záštitou Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu;

   Evropský parlament se musí v souladu s metodou Společenství plnou měrou podílet na vypracování budoucích zpráv čtyř předsedů; toho lze dosáhnout na úrovni pracovních skupin (přípravné práce) i na úrovni předsedů (přijímání rozhodnutí);
   předseda Evropského parlamentu by měl být pozván k účasti na zasedáních Evropské rady a summitech eurozóny;
   dojde-li na úrovni Unie k předání či vytvoření pravomocí nebo ke vzniku nového orgánu Unie, je nutné zajistit odpovídající demokratickou kontrolu ze strany Evropského parlamentu a odpovědnost vůči němu;
   pokud jde o jmenování předsedy Evropského mechanismu stability, měl by Evropský parlament předem uspořádat slyšení a vyslovit souhlas s jeho jmenováním; předseda by měl mít povinnost Evropskému parlamentu pravidelně podávat zprávy;
   zástupce/i Komise v Trojce by měl/i předtím, než převezme/ou své funkce, mít slyšení v Evropském parlamentu a podléhat povinnosti pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu;
   posílení úlohy komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti nebo zřízení evropského ministerstva financí je třeba propojit s vhodnými nástroji v oblasti demokratické odpovědnosti a legitimity, včetně schvalovacích a kontrolních postupů zahrnujících Evropský parlament;
   dodržování demokratické odpovědnosti a legitimity v Unii lze zajistit pouze dodržováním metody Společenství, plněním právních předpisů Unie a respektováním jejích orgánů; podle Smluv může hospodářskou a měnovou unii vytvořit pouze Unie;
   měnou Unie je euro a jejím parlamentem je Evropský parlament; budoucí struktura hospodářské a měnové unie musí zohlednit skutečnost, že Evropský parlament je místem, kde se skládají účty na úrovni Unie;
   v souladu s metodou Společenství se na procesu vypracovávání plánu budoucí hospodářské a měnové unie musí v plné míře podílet Parlament.

Veškerá rozhodnutí týkající se posílení hospodářské a měnové unie musí být přijata na základě Smlouvy o Evropské unii; jakákoli odchylka od metody Společenství a větší míra využívání mezivládních dohod by Unii a také eurozónu rozdělila a oslabila.

Právní upozornění - Ochrana soukromí